Bydlení po rozvodu manželství

Před rozvodem manželství spolu manželé zpravidla žijí ve společné domácnosti. Po rozvodu manželství vyvstává otázka, který z bývalých manželů v domě či bytě zůstane a který odejde.

Mohou nastat následující situace:

     a) Manželé měli před rozvodem k bytu nebo domu stejné nebo společné právo

Stejným nebo společným právem bude např. samostatné nájemní právo obou manželů k domu nebo bytu. Jde-li o stejné právo bydlení v bytu nebo domě, který je předmětem společného jmění manželů, postupuje se podle ustanovení o vypořádání společného jmění manželů. Půjde-li o stejné právo bydlení v bytě nebo domě, který je předmětem podílového spoluvlastnictví manželů, postupuje se podle ustanovení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví.

Nedohodnou-li se bývalý manželé, kdo bude v domě nebo bytě dále bydlet, zruší soud na návrh jednoho z nich podle okolností případu dosavadní právo toho z rozvedených manželů, na kterém lze spravedlivě žádat, aby dům nebo byt opustil. Soud je oprávněn zároveň rozhodnout o způsobu náhrady za ztrátu práva rozvedeného manžela, který bude povinen dům nebo byt opustit.

Tip! Spolu s povinností opustit byt nebo dům soud zároveň rozhodne o vyklizení bytu nebo domu. Rozhodnutí soudu lze proto použít pro výkon rozhodnutí nebo exekuci v případě, že povinný z bytu nebo domu nevystěhuje.

Při rozhodování o tom, který z rozvedených manželů obývaný byt nebo dům opustí a zda a jaká náhrada bude poskytnuta, přihlíží soud zejména k tomu, kterému z rozvedených manželů byla svěřena péče o nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti a o které manželé pečovali, ke stanovisku pronajímatele, k příčinám rozvratu manželství, k jejich sociálním a majetkovým poměrům, ke zdravotnímu stavu rozvedených manželů, k tomu, jak se který z manželů zasloužil o získání bytu nebo k účelnému využití bytu.

Tip! Pokud nebyla rozvedenému manželu, který má obydlí opustit, soudem přiznána náhrada, má právo v domě nebo bytě bydlet nejdéle jeden rok. Pokud svého práva využije a rozhodne se v domě nebo bytě dále bydlet, je povinen platit úplatu srovnatelnou s obvyklým nájemným prostor, který bude v bytě nebo domě obývat.

     b) Manželé neměli před rozvodem k bytu nebo domu stejné nebo společné právo

Pokud zaniklo manželství rozvodem, a manželé neměli k domu nebo bytu, ve kterém za trvání manželství bydleli, stejné nebo společné právo a nedohodnou-li se bývalí manželé, kdo bude v domě nebo bytě bydlet, rozhodne soud o povinnosti k vystěhování na návrh manžela, který má k domu nebo bytu silnější právo.

Silnější právo k bytu nebo domu bude mít ten z manželů, který je vlastník nebo nájemce bytu nebo domu, člen bytového družstva, jedná-li se o družstevní byt, nebo manžel, kterému svědčí věcné břemeno užívání bytu.

Právo manžela se slabším právem k obývaní bytu nebo domu, trvá i po rozvodu manželství, a to až do vykonatelnosti rozhodnutí, kterým je uložena povinnost byt nebo dům vyklidit.

Pozor! Ve výjimečných případech, kdy nelze spravedlivě žádat, aby rozvedený manžel byt opustil, může soud rozhodnout, že se žaloba na vyklizení manžela se silnějším právem k bydlení zamítá, nebo žalobě vyhovět, avšak spojit vyklizení se zajištěním náhradního bydlení, a to, přestože to není v zákoně výslovně uvedeno.

     c) Manželé měli před rozvodem v domě nebo bytě právo bydlet, s tím, že jedno právo bylo odvozeno od druhého

Tato situace nastává v momentě, kdy oba manželé mají právo bydlení v bytě či domě a právo bydlení jednoho z manželů je odvozeno od práva bydlení druhého z manželů. Příkladem bude nastěhování manžela do domu, v němž žije manžel u svých rodičů, kterým svědčí právo dům užívat. Rodiče mohou být např. vlastníci nebo nájemci domu. Právním důvodem obývání domu manželi proto není nájem nebo vlastnické právo manžela, avšak svolení rodičů k užívání bytu či domu. Pokud by byl právním důvodem nájem manžela, jednalo by se o situaci popsanou v bodu b) tohoto článku, kdy má jeden z manželů silnější právo k obývání domu.

Právo žádat vystěhování toho z rozvedených manželů, který měl jen právo odvozené, má osoba, které svědčí k domu nebo bytu právo, od kterého bylo právo druhého z manželů bydlet přímo odvozeno. V uvedeném příkladě by rodiče, kterým svědčí právo dům užívat, měli právo k vystěhování rozvedeného manžela svého potomka.

Tip na závěr! Pokud jde o situace popsané v bodu a) nebo b) tohoto článku, upřednostňuje zákon dohodu rozvedených manželů před podáním žaloby. Žalobu bude oprávněný manžel podávat až v případě, že se s druhým manželem nedohodne. Doporučuji proto řešit bydlení po rozvodu manželství cestou dohody a žalobu podat až v případě, že se s rozvedeným manželem nedomluvíte.