Co obnáší sporný a nesporný rozvod manželství

Právní řád zná dva typy rozvodu manželství, a to se zjišťováním a bez zjišťování příčin rozvratu manželství; v praxi se nazývají jako rozvod sporný a rozvod nesporný.

a) Sporný rozvod

Když se řekne rozvod, většina lidí si představí právě rozvod sporný. Dva manželé se hádají u soudu o majetek, děti a konečně i o to, kdo rozvrat manželství způsobil.

1. Nejprve děti

Mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželství. Před samotným rozvodem proto musí soud rozhodnout, kterému z rodičů svěří nezletilé děti do péče, zdali bude dítě v péči výlučné, střídavé či společné a v neposlední řadě i o tom, zda se bude platit dítěti výživné a v jaké výši. O všech těchto skutečnostech se mohou rodiče dohodnout a pokud soud neshledá jejich dohodu v rozporu se zájmy dítěte, potvrdí ji. V opačném případě bude soud o úpravě poměrů dítěte autoritativně rozhodovat na základě dokazování a zpravidla až po čtyřech až pěti stáních.

Tip! Shodou rodičů na úpravě poměrů nezletilého dítěte na dobu po rozvodu manželství lze výrazně snížit dobu trvání soudního řízení. Naopak v případě neshod budou soud velice pravděpodobně rozhodovat i několik let.

2. Rozvod manželství

Po pravomocném rozhodnutí soudu o péči o dítě nebo v případě, že manželé děti nemají, bude soud rozhodovat o samotném rozvodu manželství. Soud při sporném rozvodu zkoumá, zdali je soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Soud manželství nerozvede, pokud jeden z manželů namítne a prokáže:

• rozpor se zájmem nezletilého dítěte daný zvláštními důvody (v právnické terminologii označený jako tvrdostní klauzule ve prospěch dítěte):
  • tj. rozvod je v rozporu se zájmem nezletilého dítěte, které se narodilo oběma manželům, a které nenabylo plné svéprávnosti, a který je dán zvláštními důvody (těmi může být např. fyzické nebo psychické postižení dítěte);
• rozpor se zájmem manžela (v právnické terminologii označený jako tvrdostní klauzule ve prospěch manžela):
  • tj. rozvod v rozporu se zájmem manžela, u kterého jsou splněny všechny tři následující okolnosti:

1. 1. 1. manžel se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel, což ovšem neznamená, že rozvod není vůbec zapříčiněn tímto manželem. Rozvod totiž nemusí být zapříčiněn pouze porušováním manželských povinností, ale může být zapříčiněn objektivními skutečnostmi jako jsou duševní choroba nebo invalidita jednoho z manželů nebo subjektivními skutečnostmi jako jsou kupříkladu odlišné náboženské názory manželů;
      2. manželu by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma, kterou může představovat např. skutečnost, že je manžel invalidní nebo odkázaný na pomoc druhého manžela nebo že manžel ztratí po rozvodu bydlení a jeho možnost získat nové bydlení je značně omezena;
      3. s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, těmito okolnostmi může být např. délka trvání manželství nebo výjimečně i majetkové okolnosti.

Pozor! Tvrdostní klauzule ve prospěch manžela nelze uplatnit v případě, že spolu manželé nežijí po dobu tří a více let.

Rozvodem to nekončí

Po rozvodu manželství čeká na bývalé manžele vypořádání zaniklého společného jmění manželů, stanovení výživného, vyřešení otázky, kdo bude obývat společnou domácnost, a volba změny příjmení.

3. Vypořádání majetku

Rozvodem manželství zaniká společné jmění manželů. Po rozvodu je proto nutné zaniklé společné jmění manželů vypořádat. Zaniklé společné jmění manželů mají rozvedení manželé povinnost vypořádat nejdéle do 3 let od rozvodu manželství nebo ve stejné lhůtě podat žalobu na vypořádání společného jmění manželů. Pokud tak neučiní, dojde k vypořádání zaniklého společného jmění manželů ze zákona takto:

• movité věci budou ve vlastnictví toho z rozvedených manželů, který je pro potřebu svou, své rodiny nebo rodinné domácnosti výlučně užívá jako vlastník,
• ostatní movité a nemovité věci budou v podílovém spoluvlastnictví obou rozvedených manželů a jejich podíly budou stejné,
• ostatní majetková práva, pohledávky a dluhy budou náležet společně oběma rozvedeným manželům a jejich podíly budou stejné.

Tip! Zaniklé společné jmění manželů doporučuji vypořádat dohodou rozvedených manželů. V případě podání žaloby se připravte na několik let dlouhé soudní spory. Zákonné vypořádání s sebou nese značnou nejistotu ohledně společných dluhů a podílové spoluvlastnictví věcí s bývalým manželem pravděpodobně nebude jednoduché.

4. Výživné

Není-li rozvedený manžel schopen sám se živit a tato jeho neschopnost má svůj původ v manželství, má vůči němu jeho bývalý manžel v přiměřeném rozsahu vyživovací povinnost.

5. Společné bydlení

Manželé se mohou dohodnout, kdo bude obývat byt nebo dům, ve kterém společně žijí. Nedohodnou-li se, bude o jejich právu obývat byt nebo dům rozhodovat na návrh jednoho z nich soud. K otázkách spojeným s řešením bydlení po rozvodu se více dočtete zde (odkaz na článek).

6. Volba příjmení

Manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do šesti měsíců po rozvodu manželství oznámit matričnímu úřadu, že přijímá zpět své dřívější příjmení.

b) Nesporný rozvod

Sporný rozvod je komplikovaný a nese s sebou značné finanční náklady pro oba manžele a představuje velký psychický nápor jak pro manžele, tak především pro děti. Proto stále více lidí využívá možnost tzn. nesporného rozvodu.

Co budete k nespornému rozvodu potřebovat?

Nesporný rozvod se v běžné mluvě označuje jako „rozvod dohodou“. Je pravdou, že v rámci nesporného rozvodu hraje klíčovou roli schopnost manželů vyřešit majetek, výživné, bydlení a péči o děti pomocí vzájemné dohody. Pro nesporný rozvod musíte splňovat následující podmínky:

• Pokud mají rozvádějící se manželé nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti, je třeba, aby soud před rozvodem manželství schválil dohodu o poměrech k nezletilému dítěti v době po rozvodu manželů.

Dohoda bude obsahovat zejména informace, zdali bude dítě svěřeno do výlučné, střídavé či společné péče, jak bude zajištěn styk dítěte s druhým rodičem, zdali bude dítěti poskytováno výživné a pokud ano, tak v jaké výši.

• Oba manželé s rozvodem souhlasí.
• Manželství trvá nejméně jeden rok.
• Manželé spolu alespoň šest měsíců nežijí.

Pojmem manželského soužití se nemyslí fyzická přítomnost obou manželů v jedné domácnosti. Manželé mohou bydlet v oddělených domácnostech, a přesto žít jako manželé a rovněž mohou bydlet ve společné domácnosti, a přesto nežít jako manželé. Pojem společného soužití manželů totiž znamená společné sdílení svých zájmů, potřeb, radostí a problémů a v neposlední řadě i otázku intimního soužití.

• Dohoda rozvádějících se manželů o vypořádání majetkových vztahů.

Dohoda bude obsahovat zejména vypořádání společného jmění manželů a úpravu bydlení manželů po rozvodu. Dohoda musí být v písemné formě s ověřenými podpisy obou manželů.

Po splnění výše uvedených podmínek lze podat návrh na rozvod manželství. Návrh mohou podat oba manželé společně, nebo pouze jeden z manželů s tím, že se druhý k tomuto návrhu připojí. Soudní poplatek za podání návrhu na rozvod stojí 2 000 Kč. Upozorňuji, že vláda navrhuje jeho zvýšení.

Závěr

Nesporný rozvod je v porovnání s rozvodem sporným jednodušší, méně nákladný a obecně i méně psychicky náročný pro všechny zúčastněné. V případě, že jsou manželé schopni splnit podmínky pro nesporný rozvod, jednoznačně doporučuji udělat vše pro vzájemnou domluvu. Ať už bude schůdná cesta nesporného rozvodu či nikoliv, vždy doporučuji rozvod konzultovat s advokátem zabývajícím se rodinným právem. Spolupracující advokáti Vás rádi probmelatikou rozvodu provedou.