Povinnosti zaměstnavatele v případě pracovního úrazu zaměstnance

V souvislosti s pracovním úrazem ukládá zákon zaměstnavateli mnohé povinnosti za jejichž nedodržení hrozí až miliónové pokuty ze strany státu. Jejich výčet obsahuje zejména § 105 zákoníku práce. Nad tyto povinnosti má zaměstnavatel ještě povinnost k náhradě škody způsobené pracovním úrazem.

Pro bližší pochopení jednotlivých povinností zaměstnavatele je nutné znát nejen právní normy zákoníku práce, ale i nařízení vlády č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu.

1. Povinnost objasnit příčiny a okolnosti vzniku pracovního úrazu

První povinností zaměstnavatele je objasnit příčiny a okolnosti vzniku pracovního úrazu. Za tímto účelem má zaměstnavatel primárně spolupracovat s poškozeným zaměstnancem, samozřejmě s ohledem na jeho zdravotní stav. Je to právě poškozený zaměstnanec, který je nejvěrněji schopen popsat, jak k pracovnímu úrazu došlo. Kromě poškozeného by měl zaměstnavatel vyslechnout svědky pracovního úrazu, a při vyšetřování by měl spolupracovat s odborovou organizací nebo zástupcem pro BOZP.

Pozor! Zaměstnavateli je zakázáno měnit stav na místě pracovního úrazu, pokud ke změně nemá vážný důvod, a to až do doby objasnění příčin a okolností vzniku pracovního úrazu. Vážným důvodem může být např. předcházení další škodě.

Pokud byl zaměstnanec poškozený pracovním úrazem zaměstnán u jiného zaměstnance, než u kterého k pracovnímu úrazu došlo, je povinností zaměstnavatele podle předchozí věty uvědomit zaměstnavatele úrazem postiženého zaměstnance o pracovním úrazu, a to bez zbytečného odkladu, a dále mu umožnit účast na objasnění příčin a okolností vzniku pracovního úrazu a rovněž ho seznámit s výsledky tohoto objasnění.

Pozor! Pokud zaměstnavatel nevyšetří příčiny a okolnosti pracovního úrazu, vystavuje se sankci v podobě pokuty od inspekce práce ve výši až 1 000 000 Kč.

Zaměstnavatel má sice povinnost stanovit, zda došlo k pracovnímu úrazu či nikoliv, avšak konečné a autoritativní určení, zdali došlo k pracovnímu úrazu a jaké náhrady v návaznosti na pracovní úraz náleží, je až v režii soudu, na který se poškozený zaměstnanec samozřejmě může obrátit.

2. Povinnost vést evidenci pracovních úrazů

Zaměstnavatel je povinen vést evidenci všech pracovních úrazů, ke kterým u něj došlo, v knize úrazů. Evidence úrazů obsahuje dle ustanovení § 2 odst. 1) nařízení vlády č. 201/2010 Sb.:

a) jméno, popřípadě jména, a příjmení úrazem postiženého zaměstnance,

b) datum a hodinu úrazu,

c) místo, kde k úrazu došlo,

d) činnost, při níž k úrazu došlo,

e) počet hodin odpracovaných bezprostředně před vznikem úrazu,

f) celkový počet zraněných osob,

g) druh zranění a zraněná část těla podle přílohy č. 3 k tomuto nařízení,

h) popis úrazového děje,

i) druh úrazu,

j) zdroj úrazu,

k) příčiny úrazu,

l) jména svědků úrazu,

m) jméno a pracovní zařazení toho, kdo údaje zaznamenal.

Zaměstnavatel je na žádost povinen vydat zaměstnanci potvrzenou kopii nebo výpis údajů z knihy úrazů o úrazu žádajícího zaměstnance. Zaměstnavatel má rovněž povinnost na žádost vydat kopii nebo výpis údajů z knihy úrazů rodinným příslušníkům zaměstnance, který zemřel v důsledku pracovního úrazu.

Pozor! Pokud zaměstnavatel řádně nevede evidenci úrazů, hrozí mu ze strany inspekce práce pokuta až ve výši 400.000,- Kč.

 3. Povinnost vyhotovit záznam a vést dokumentaci o pracovním úrazu

Pokud dojde v důsledku pracovního úrazu ke zranění zaměstnance, které způsobí jeho pracovní neschopnost po více než 3 kalendářní dny nebo které způsobí jeho úmrtí, je zaměstnavatel povinen vyhotovit o tomto úrazu záznam. Záznam o úrazu by měl obsahovat zejména údaje o zaměstnavateli, postiženém zaměstnanci, o úrazu nebo vyjádření svědků.

V případě, že se zaměstnavatel dozví o skutečnostech, které vedou ke změně údajů uvedených v záznamu o pracovním úrazu, má povinnost vyhotovit dokument označený jako záznam o úrazu – hlášení změn.

Tip: Vzor záznamu o úrazu si můžete stáhnout zde (je to příloha č. 1 nařízení vlády č. 201/2010 Sb.) a vzor záznamu o úrazu – hlášení změn si můžete stáhnout zde (příloha č. 2 téhož nařízení).

Záznam o úrazu je zaměstnavatel povinen vyhotovit nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne, kdy se o pracovním úrazu dozvěděl.  Zaměstnavatel je rovněž povinen zaslat záznam o pracovním úrazu nejpozději do pátého dne měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byl záznam vyhotoven, zdravotní pojišťovně, u které je pojištěný postižený zaměstnanec. Zaměstnavatel má podle povahy věci povinnost zaslat záznam o úrazu i dalším orgánům a institucím, kterými jsou: oblastní inspektorát práce, příslušný útvar Policie České republiky nebo příslušný obvodní báňský úřad.

Pozor! Pokud dojde k úmrtí zaměstnance, je zaměstnavatel povinen zaslat záznam o pracovním úrazu příslušným orgánům a institucím do pěti dnů ode dne, kdy se o úrazu dozvěděl.

V případě změny údajů v záznamu o úrazu je zaměstnavatel povinen příslušným orgánům zaslat záznam o úrazu – hlášení změn nejpozději do pátého dne následujícího měsíce.

Zaměstnavatel je rovněž povinen vést o pracovních úrazech svých zaměstnanců dokumentaci, která se skládá z knihy úrazů, záznamu o úrazu a případně záznamu o úrazu – hlášení změn.  Zaměstnavatel samozřejmě vede i další související dokumentaci, která se může týkat hlášení pojistné události, vyplacení náhrady za ztrátu na výdělku nebo vyúčtování lékařských nákladů nebo jí může představovat lékařský posudek o bolestném nebo o ztížení společenského uplatnění, rozhodnutí zaměstnavatele o rozsahu odpovědnosti za pracovní úraz apod.

Pozor! V případě, že zaměstnavatel záznam o pracovním úrazu vůbec nevyhotoví, hrozí mu od inspekce práce pokuta ve výši 1.000.000,- Kč.  Pokud zaměstnavatel záznam o pracovním úrazu sice vyhotoví, ale nepředá ho postiženému zaměstnanci, případně záznam nepředá v případě úmrtí zaměstnance jeho rodinným příslušníkům, hrozí mu pokuta od inspekce práce ve výši 400.000,- Kč;  stejná pokuta mu hrozí v případě, že nezašle záznam o pracovním úrazu předmětným subjektům.

4. Povinnost ohlásit pracovní úraz stanoveným orgánům a institucím

Od povinnosti vyhotovit a předat státním orgánům záznam o úrazu je třeba odlišit povinnost zaměstnavatele pracovní úraz bez zbytečného odkladu ohlásit za následujících podmínek konkrétním subjektům:

• Územně příslušnému útvaru Policie České republiky, pokud zjištěné skutečnosti nasvědčují tomu, že byl v souvislosti s pracovním úrazem spáchán trestný čin a též v případě, když došlo ke smrtelnému pracovnímu úrazu. Smrtelným pracovním úrazem se rozumí takové poškození zdraví, na jehož následky úrazem postižený zaměstnanec nejpozději do 1 roku zemřel.
• Odborové organizaci a zástupci pro oblast BOZP, přičemž právní předpisy neuvádí, za jakých podmínek je zaměstnavatel těmto osobám povinen ohlásit pracovní úraz. Proto bude zaměstnavatel povinen ohlásit těmto osobám pracovní úraz vždy.
• Příslušnému oblastnímu inspektorátu práce, jestliže hospitalizace poškozeného zaměstnance trvá nebo pravděpodobně bude trvat více než 5 dnů.
• Příslušnému obvodnímu báňskému úřadu, pokud podléhá činnost, pracoviště nebo technické zařízení vrchnímu dozoru nebo jde-li o závažný pracovní úraz. Zdali podléhají vypsané skutečnosti vrchnímu dozoru nebo zdali se jedná o závažný pracovní úraz stanoví např. zákon č. 61/1988 Sb. o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě.
• Zaměstnavateli, který zaměstnance k práci vyslal nebo dočasně přidělil (v případě dočasného přidělení zaměstnance). Tuto povinnost má zaměstnavatel, u kterého došlo k pracovnímu úrazu.

Tip: Zaměstnavatel je povinen ohlásit smrtelný pracovní úraz též zdravotní pojišťovně, u které byl daný zaměstnanec pojištěn.

Tip: Zaměstnavatel může pracovní úraz ohlásit libovolným způsobem, tudíž např. telefonicky, faxem nebo e-mailem. Doporučuji zvolit takový způsob, u kterého bude v budoucnu snadné dokázat, že zaměstnavatel ohlašovací povinnost splnil.

Zaměstnavatel je povinen oznámit pojišťovně, se kterou má sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, vznik škodné události, skutečnost, že poškozený uplatňuje náhradu škody a další skutečnosti uvedené v ustanovení § 8 vyhlášky ministerstva financí č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti organizace za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání. Zaměstnavatel je povinen splnit i další povinnosti uložené mu citovanou vyhláškou, např. nepřistoupit bez souhlasu pojišťovny na uzavření soudního smíru.

Pozor! V případě, že zaměstnavatel neohlásí pracovní úraz předmětným subjektům, hrozí mu pokuta až ve výši 400.000,- Kč.

5. Povinnost přijímat opatření proti opakování pracovních úrazů

Důležitým faktorem v problematice pracovních úrazů je prevence. Proto je zaměstnavatel v návaznosti na zjištěné příčiny pracovního úrazu povinen činit opatření, která mají za cíl zabránit opakování pracovního úrazu.

Pozor! Pokud zaměstnavatel neučiní opatření proti opakování pracovního úrazu, vystavuje se pokutě od inspekce práce ve výši až 2.000.000,- Kč.

V neposlední řadě je třeba uvést, že zaměstnavatel nemá v souvislosti s pracovním úrazem zaměstnance pouze povinnosti, ale i práva (o těch se více dozvíte zde).