Pracovní úraz při cestě do kuřárny
Může být pracovním úrazem poškození zdraví zaměstnance, ke kterému dojde při cestě do kuřárny, anebo při cestě z kuřárny během přestávky na jídlo a oddech?
Pracovní úraz
Pracovním úrazem se dle základní definice uvedené v § 271k odst. 1) zákoníku práce rozumí „poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.“. Aby bylo možné o poškození zdraví hovořit jako o pracovním úrazu, musí nastat uvedené podmínky tzv. kumulativně, tedy všechny.
Pro posouzení úrazu zaměstnance, ke kterému dojde cestou do kuřárny, je pro účely tohoto článku stěžejní posouzení podmínky „přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů“, neboť ostatní podmínky zpravidla nastanou a pokud nenastanou (např. nepůjde o náhlé působení zevních vlivů), nebude se jednat o pracovní úraz ani pokud poškození zdraví nastane přímo při plnění pracovního úkolu.
Přímá souvislost s plněním pracovního úkolu
Definici úkonů, které jsou v přímé souvislost s plněním pracovního úkolu obsahuje „§ 274 zákoníku práce:
„(1) V přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů jsou úkony potřebné k výkonu práce a úkony během práce obvyklé nebo nutné před počátkem práce nebo po jejím skončení a úkony obvyklé v době přestávky v práci na jídlo a oddech konané v objektu zaměstnavatele a dále vyšetření u poskytovatele zdravotních služeb prováděné na příkaz zaměstnavatele nebo vyšetření v souvislosti s noční prací, ošetření při první pomoci a cesta k němu a zpět. Takovými úkony však nejsou cesta do zaměstnání a zpět, stravování, vyšetření nebo ošetření u poskytovatele zdravotních služeb ani cesta k němu a zpět, pokud není konána v objektu zaměstnavatele.
(2) V přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů je školení zaměstnanců organizované zaměstnavatelem nebo odborovou organizací, popřípadě orgánem nadřízeným zaměstnavateli, kterým se sleduje zvyšování jejich odborné připravenosti.“.
Z definice je patrné, že na otázku položenou v úvodu článku nepůjde dát jednoznačná odpověď, neboť bude nutné v každém konkrétním případě posoudit, zdali je splněna podmínka „obvyklých úkonu“ a případně „objektu zaměstnavatele“.
Co je obvyklým úkonem během práce nebo v době přestávky na jídlo a oddech nelze jednoznačně říct. Pro každé zaměstnání a pracoviště mohou být tyto úkony odlišné. Shodě lze za obvyklé úkony považovat např. provedení potřeby na WC včetně cesty tam i zpět; ta se opravdu žádnému zaměstnanci nevyhne. Pokud je pro zaměstnání obvyklým úkonem zaměstnanců dojít si během pracovní doby zakouřit a zaměstnavatel tuto skutečnost akceptuje a pro kouření přímo vyhradí „kuřárnu“, lze dle mého názoru zařadit návštěvu kuřárny během pracovní doby jako úkony během práce obvyklý, a to i pro jednoznačné vymezení kuřárny zaměstnavatelem. Obdobný závěr dovodil Nejvyšší soud ČR ve svém rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 2141/2011, ze dne 4.9.2012, kdy uvedl: „Protože se v posuzované věci netvrdí a ani z obsahu spisu nevyplývá, že by krátkodobé přerušení práce žalobcem bylo excesem vybočujícím z běžného rámce průběhu pracovní doby, je třeba přisvědčit závěru odvolacího soudu, že k poškození zdraví žalobce došlo v souvislosti s jednáním, které bylo během práce obvyklé, a že tedy úraz, který utrpěl, je úrazem pracovním, za který žalovaný odpovídá ve smyslu ustanovení § 190 odst. 1 zák. práce.“, přičemž před úrazem (pádem ze světlíku) si zaměstnanec „sám udělal přestávku v práci a kouřil“. Občasné přestávky v práci spojené s kouřením proto lze dle citovaného rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR vykládat jako obvyklou součást výkonu práce.
V případě, že k úrazu zaměstnance dojde při cestě do kuřárny během přestávky na jídlo a oddech, je nutné posoudit rovněž otázku „objektu zaměstnavatele“. Pokud se kuřárna nachází přímo v areálu, kde může mít zaměstnavatel možnost vlastními opatřeními ovlivnit úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a kdy je zaměstnanec povinen podrobit se pokynům zaměstnavatele usměrňujícím jeho jednání (rozhodnutí NS ČR, sp. zn. Cdo 1824/2005 ze dne 06. 06. 2006), bude se jednat o „objekt zaměstnavatele“ dle definice uvedené v § 274 odst. 1) zákoníku práce.
Závěr
Poškození zdraví zaměstnance, ke kterému dojde při cestě do kuřárny nebo zpět lze dle mého názoru v určitých případech charakterizovat jako pracovní úraz. Vzhledem ke složitosti problematiky a nutnosti určení úrazového děje, doporučuji každý jednotlivý případ konzultovat s advokátem, který se zaměřuje na problematiku pracovních úrazů, neboť judikatury Nejvyššího soudu ČR bude třeba konkrétní případ vždy posuzovat z hlediska místního, časového a věcného.