Ukončení pracovního poměru zaměstnancem
Pokud máte zaměstnavatele plné zuby, chcete vyzkoušet novou práci nebo si jednoduše z jakéhokoliv důvodu přejete ukončit pracovní poměr s vaším zaměstnavatelem, vysvětlíme Vám jak na to.
Způsoby ukončení pracovního poměru ze strany zaměstnance jsou čtyři, a to dohoda, výpověď, okamžité zrušení a zrušení ve zkušební době.
1. Dohoda
Výhodou ukončení pracovního poměru pomocí dohody je její variabilita. K dohodě o ukončení pracovního poměru lze přistoupit kdykoliv (mimo samotného dne, ke kterému končí pracovní poměr) a jejím prostřednictvím lze sjednat další práva a povinnosti stran, jako např. finanční částku, kterou bude zaměstnavatel povinen zaměstnanci v souvislosti s ukončením pracovního poměru vyplatit, tedy jakési odstupné. Zákon stanoví požadavek písemné formy dohody, není proto možné dohodnout se na ukončení pracovního poměru pouze ústně.
Nevýhodou dohody je zejména skutečnost, že jsou k jejímu uzavření potřeba obě strany pracovního poměru. Pokud zaměstnavatel nebude chtít dohodu uzavřít, nezbyde zaměstnanci než přistoupit k jinému způsobu ukončení pracovního poměru.
Pozor! Dohoda o ukončení pracovního poměru automaticky nezakládá právo zaměstnance na odstupné. Pokud se zaměstnanec a zaměstnavatel na odstupném přesto dohodnou, je třeba tak výslovně uvést v textu dohody o ukončení pracovního poměru.
2. Výpověď
Druhým a v praxi často používaným způsobem ukončení pracovního poměru ze strany zaměstnance je výpověď. Jedná se o jednostranné právní jednání, které musí být učiněno písemně, jinak se k němu nepřihlíží. Výhody výpovědi ze strany zaměstnance představují zejména její jednostrannost, k ukončení pracovního poměru proto není potřeba souhlasu zaměstnavatele, nebo absence povinnosti uvést výpovědní důvod. Zákon ponechává na zaměstnanci, zdali uvede důvod výpovědi, nebo podá výpověď bez uvedení důvodu.
Písemnou výpověď je třeba předat zaměstnavateli nejlépe doporučeným dopisem prostřednictvím pošty nebo osobním předáním s vyznačením převzetí výpovědi zaměstnavatelem na separátní listině, kterou si zaměstnanec ponechá.
Pracovní poměr skončí uplynutím výpovědní doby. Výpovědní doba činí nejméně dva měsíce, což znamená, že si mohou zaměstnavatel a zaměstnanec sjednat výpovědní dobu delší (např. přímo v pracovní smlouvě), avšak nemohou si sjednat výpovědní dobu kratší dvou měsíců. Výpovědní doba začíná běžet prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi zaměstnavateli a končí uplynutím posledního dne příslušného kalendářního měsíce.
Příklad: Pokud zaměstnanec doručí výpověď zaměstnavateli dne 21.1.2019 končí pracovní poměr dne 31.3.2019.
V případě výpovědi dané zaměstnancem nevzniká právo na odstupné. To ovšem neznamená, že zaměstnanci po skončení pracovního poměru nenáleží právo na jiné finanční plnění ze strany zaměstnavatele. Může jít konkrétně o právo na neproplacené práce přesčas nebo o svátcích, právo na náhradu mzdy za nevyčerpanou dovolenou apod.
Již podanou výpověď lze ze strany zaměstnance odvolat, ovšem pouze písemně a se souhlasem zaměstnavatele.
3. Okamžité zrušení pracovního poměru
Okamžité zrušení, jak už název napovídá, představuje jednostranný a rychlý způsob ukončení pracovního poměru. Okamžité zrušení pracovního poměru musí být písemné a zaměstnanec je v něm povinen vymezit jeho důvod. Uvedený důvod nesmí být dodatečně měněn. Zaměstnanec může pracovní poměr okamžitě zrušit pouze pro zákonem stanovené důvody, které jsou dva.
Za prvé, pokud zaměstnanec nemůže dále konat práci bez vážného ohrožení svého zdraví a zaměstnavatel mu neumožnil v době 15 dnů ode dne předložení lékařského posudku výkon jiné pro něho vhodné práce. Okolnost vážného ohrožení zdraví v případě pokračování v dosavadní práci zaměstnanec prokazuje lékařským posudkem nebo případně rozhodnutím příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává.
Za druhé, pokud zaměstnavatel zaměstnanci nevyplatil mzdu nebo plat nebo náhradu mzdy nebo platu anebo jakoukoli jejich část do 15 dnů po uplynutí období splatnosti. Splatnost mzdy nebo platu bývá převážně určena v pracovní smlouvě. Zákonným limitem splatnosti je poslední den kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na mzdu nebo plat nebo některou jejich složku.
Zaměstnanci, který okamžitě zrušil pracovní poměr, přísluší od zaměstnavatele náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku za dobu, která odpovídá délce výpovědní doby (tedy minimálně dva měsíce).
Pozor! Zaměstnanec může okamžitě zrušit pracovní poměr pouze do 2 měsíců ode dne, kdy se o důvodu k okamžitému zrušení dověděl a nejpozději do 1 roku ode dne, kdy tento důvod vznikl.
4. Zrušení pracovního poměru ve zkušební době
Zrušení pracovního poměru ve zkušební době je jednostranné právní jednání, které musí být učiněno písemně a doručeno zaměstnavateli.
Zaměstnanec je oprávněn zrušit pracovní poměr ve zkušební době z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu. Pracovní poměr skončí dnem doručení zrušení zaměstnavateli, není-li v něm uveden den pozdější.