Potřebuji

Zkontrolovat smlouvu

Smlouvu na míru
  • Zašlete mi emailem Vámi vyplněnou smlouvu, klidně i bez vyplněných osobních údajů.
  • Přesně za 7 dnů Vás budu informovat, zda smlouva neobsahuje chyby, které by vedly k jejímu zamítnutí ze strany katastrálního úřadu.
  • V případě, že smlouva bude obsahovat zásadní chyby, předložím Vám nezávaznou nabídku na její opravu za cenu 1500 – 3500 Kč (dle rozsahu smlouvy).

    Odesláním formuláře berete na vědomí zpracování osobních údajů.

    • Pokud nechcete ztrácet čas s vyplňováním vzoru nebo potřebujete smlouvu ihned, vypracuji Vám do 48 hodin individuální smlouvu na míru za cenu 2990 Kč.
    • Společně se smlouvou získáte možnost objednání návrhu na vklad vlastnického práva (dokument, který musíte předložit na katastru společně se smlouvou) za zvýhodněnou cenu 990 Kč.

      Odesláním formuláře berete na vědomí zpracování osobních údajů.

      Potřebujete právní pomoc? Kontaktujte advokáta

      Určení výše výživného u nezletilých dětí

      Předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost. Jedná se o tisíce let trvající princip. Rodiče se starají o své děti a ve stáří se zase děti starají o své rodiče. Nezletilé děti mají proto právo na výživu ze strany rodičů, a to ať už žijí rodiče v manželství, jsou rozvedeni nebo do manželství nikdy nevstoupili. Tento článek se zabývá pouze určením výživného pro nezletilé dítě. Nad jeho rámec upozorňuji, že vyživovací povinnost každého rodiče vůči jeho dítěti vzniká narozením dítěte a trvá až do doby, kdy je dítě samostatně schopno se živit. Vyživovací povinnost proto nekončí po dovršení 18 nebo 26 let věku, jak se mnozí domnívají.


      a) Faktory ovlivňující výši výživného

      Určení výše vyživovací povinnosti není jednoduchou záležitostí, protože základní pravidlo spočívá v právu dítěte na zásadně shodnou životní úroveň s životní úrovní rodičů. To znamená, že soud bude při určení výše výživného zkoumat schopnosti, možnosti a majetkové poměry obou rodičů a dítěte, zejména výši příjmů rodičů. Dalším vodíkem pro určení rozsahu výživného jsou tzn. odůvodněné potřeby dítěte.

      • Odůvodněné potřeby dítěte představuje např. oblečení, školní a studijní potřeby, zdravotní pomůcky a léky, sportovní potřeby, ale i hračky, vzdělání, školné, různé kroužky za účelem kulturního a duševního rozvoje osobnosti dítěte, rekreace apod. Pokud budou majetkové poměry rodičů nadprůměrné, může představovat odůvodněnou potřebu dítěte i tvorba úspor. V takovém případě může soud rozhodnout o povinnosti rodiče k tvorbě úspor dítěti.

      Odůvodněné potřeby dítěte se budou s časem měnit. Jiné potřeby bude mít kojenec a jiné student střední školy.

      • Soud přihlíží i k tomu, jakým způsobem, který z rodičů o dítě pečuje a jak se stará o rodinnou domácnost. Pokud se rodič o dítě nestará, bude to pro něj mít negativní vliv na výši výživného.

      Pozor! K osobní péči o dítě soudy obecně přihlíží pouze do 10 let věku dítěte.

      • Schopnostmi rodičů se rozumí subjektivní kategorie. Příkladem bude věk, zdravotní stav, vzdělání, manuální zručnost, pracovní návyky a pracovní zkušenosti, flexibilita, adaptabilnost, ochota dojíždět za prací, event. se stěhovat, podstoupit rekvalifikaci, vykonávat méně placenou či nekvalifikovanou práci nebo sociální zralost povinného rodiče.
      • Možnostmi rodičů se rozumí objektivní kategorie. Příkladem bude zejména situace na trhu práce, nezaměstnanost v regionu apod.

      Tip! Soud se většinou dozví o schopnostech a možnostech povinného rodiče proto, že na ně druhý rodič upozorní. Buďte proto v tomto směru iniciativní a aktivní.

      • Při určení výše výživného pro děti do majetkových poměrů povinného rodiče započítá zejména vyživovací povinnost vůči dalším dětem a pokud jsou v běžné či odůvodnitelné výši tak i náklady na dopravu do zaměstnání a výdaje související se zdravotním stavem povinného rodiče. Soud by při stanovení výše výživného neměl přihlížet k dávkám státní sociální podpory a pomoci v hmotné nouzi poskytovaným povinnému rodiči, neboť se jedná o dávky státu účelově určené. Není proto možné spravedlivě požadovat, aby je povinný rodič použil k účelu jinému než určenému, tj. než na úhradu svého bydlení a živobytí.

      Tip! Zajištění řádné výživy nezletilých dětí je přednostní pohledávkou vůči ostatním závazkům povinného rodiče. Závazky povinného rodiče (např. splátky půjček, náklady na bydlení) by proto neměly hrát roli při určení výše výživného, neboť je nelze plnit přednostně na úkor výživného.


      b) Změny výše výživného

      Jak bylo uvedeno výše, odůvodněné potřeby dítěte se v čase mění. Uplynutím doby zpravidla tří let dochází k nárůstu potřeb každého dítěte v důsledku jeho fyzického a psychického růstu. Ke zvýšení výživného bude rovněž zpravidla docházet při vstupu na vyšší stupeň vzdělání. Obecně proto platí, že každé tři roky, či při vstupu na vyšší stupeň vzdělání, lze žádat zvýšení výživného.

      Pozor! Výživné lze měnit i s účinky do minulosti. Pokud soud takto výživné sníží nebo zruší, již spotřebované výživné se u nezletilých dětí nevrací. Naopak pokud soud zpětně výživné zvýší, je rodič povinen výživné doplatit.

      Tip! Přestože příjem otce zůstal nezměněn, lze dle rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě po otci spravedlivě požadovat, aby otec platil vyšší výživné, a to z důvodu zvýšených potřeb nezletilého syna souvisejících s nástupem povinné školní docházky. Shodný závěr lze nalézt i v jiném rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě, podle nějž, byť příjem otce zůstal srovnatelný s příjmem v době posledního rozhodování soudu (což bylo před pěti lety), lze i tak po otci zcela spravedlivě požadovat, aby se na úhradě zvýšených výdajů nezletilého syna podílel.


      c) Doporučující tabulka

      Ministerstvo spravedlnosti vydalo doporučující tabulku, která má pomoci při stanovení výše výživného. Tabulka sice není pro soud závazná, ale orientačně by výše výživného měla odpovídat tabulce a zcela jistě lze odkaz na tabulku použít v rámci argumentace, a to jak pro zvýšení, tak pro snížení výživného. Pokud by se měl soud od tabulky výrazně odchýlit, je nutné takové rozhodnutí velice pečlivě a přesvědčivě zdůvodnit. Pokud se výživné stanovuje pouze k jednomu dítěti, mělo by se procentuální rozmezí pohybovat při horní procentuální hranici. Opačně tomu bude v případě, že se výživné stanovuje ke třem dětem. V takovém případě by se mělo procentuální rozmezí pohybovat při spodní procentuální hranici.

       

      KategorieVěk dítěteProcentuální rozmezí
      1.0 – 5 let11 – 15 %
      2.6 – 9 let13 – 17 %
      3.10 – 14 let15 – 19 %
      4.15 – 17 let16 – 22 %
      5.18 a více let19 – 25 %

       

      Pozor! Doporučující tabulka je navržena pro použití v rámci běžných případů. Tabulku nelze použít pro stanovení výživného pro více než tři děti, jakož i při nestandardně vysokém čistém přijmu nebo při nestandardně vysokých nákladech na potřeby dítěte.

      Určení výživného bude vždy vycházet z okolností daného případu. Vzhledem k velké škále kritérií ovlivňujících stanovení výživného slouží tento článek pouze jako obecný úvod do problematiky výživného s několika praktickými tipy, kterým je dobré věnovat pozornost. Pokud jste se ocitli v postavení rodiče žádajícího výživné pro dítě či rodiče povinného k plnění výživného, vřele Vám doporučuji konzultovat Vaši situaci a možnosti s advokátem. K dipozici Vám jsou naši spolupracující advokáti.



      Další právní tipy

      Co obnáší sporný a nesporný rozvod manželství
      Právní řád zná dva typy rozvodu manželství, a to se zjišťováním a bez zjišťování příčin rozvratu manželství; v praxi se nazývají…
      Rozdíl mezi odmítnutím dědictví, vzdáním se dědictví a zřeknutím se dědického práva
      Dědic není povinen převzít dědictví. Učinit tak může více způsoby, které jsou shodné v tom, že nenastávají automaticky, ale vyžadují od…
      Bydlení po rozvodu manželství
      Před rozvodem manželství spolu manželé zpravidla žijí ve společné domácnosti. Po rozvodu manželství vyvstává otázka, který z bývalých manželů v domě či…