Katastrální vyhláška 2020 - úplné znění online (vyhláška č. 357/2013 Sb.)

357

VYHLÁŠKA

ze dne 1. listopadu 2013

o katastru nemovitostí (katastrální vyhláška)

Český úřad zeměměřický a katastrální stanoví podle § 66 odst. 1 písm. a) až c) a e) až i) zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon):

Tato vyhláška upravuje

a) obsah souboru geodetických informací,

b) obsah souboru popisných informací,

c) činnost při správě a obnově katastrálního operátu,

d) postup při ověřování pravosti podpisů na soukromých listinách pro zápis do katastru, nejsou-li podpisy úředně ověřeny,

e) formáty a další technické parametry písemností v elektronické podobě přijímaných k zápisu práv,

f) listiny pro zápis do katastru v případech, kdy zákon stanoví, že určitá skutečnost zapisovaná do katastru vzniká, mění se, zaniká nebo se promlčuje, ale nestanoví listinu, na jejímž základě se tato změna zapíše do katastru,

g) zeměměřické činnosti pro účely katastru, vyhotovování geometrických plánů a vytyčování hranic pozemků,

h) označování územních hranic obcí a hranic pozemků trvalým způsobem.

(1) Pro účely této vyhlášky se rozumí:

a) číselným vyjádřením předmětů polohopisu určení souřadnic S-JTSK geodetickými metodami,

b) definičním bodem bod umístěný uvnitř katastrálního území, parcely, zobrazení budovy nebo vodního díla v katastrální mapě poblíž jejich středu se souřadnicemi určenými v S-JTSK,

c) obvodem budovy průnik vnějšího obvodu budovy s terénem nebo u netypických budov svislý průmět vnějšího obvodu budovy na terén,

d) parcelou zjednodušené evidence pozemek evidovaný zjednodušeným způsobem podle katastrálního zákona, který je geometricky a polohově určen, zobrazen v grafickém operátu dřívější pozemkové evidence a označen parcelním číslem zpravidla podle této dřívější pozemkové evidence,

e) plombou informace u nemovitosti, že práva k ní jsou dotčena změnou,

f) pozemkovou tratí pomístním názvem označený pozemek nebo seskupení pozemků mimo zastavěné území,

g) původním výsledkem zeměměřické činnosti výsledek zeměměřických činností, který byl podkladem pro zápis platného geometrického a polohového určení,

h) S-JTSK souřadnicový systém Jednotné trigonometrické sítě katastrální,

i) vedlejší stavbou budova, která je určena k tomu, aby se jí trvale užívalo s hlavní stavbou v rámci jejich hospodářského účelu, a která není drobnou stavbou,

j) záznamem podrobného měření změn výsledek zeměměřických činností podle této vyhlášky, jakož i obdobné výsledky zeměměřických činností, provedených podle dřívějších právních předpisů, dokumentované u katastrálního úřadu, zejména měřická část geometrického plánu, polní nebo měřický náčrt a s nimi související dokumentace, například zápisník měřených údajů.

(2) Ustanovení této vyhlášky týkající se vlastníka se obdobně užijí i na oprávněného z práva odvozeného od vlastnického práva (dále jen „odvozené právo“).

(3) Ustanovení této vyhlášky týkající se vlastníka se obdobně užijí i na svěřenského správce.

(4) Ustanovení této vyhlášky týkající se nemovitostí se obdobně užijí i na jednotky vymezené podle zákona o vlastnictví bytů.

(5) Ustanovení této vyhlášky týkající se věcných práv k věci cizí se obdobně užijí i na práva ujednaná jako věcná práva a na nájem a pacht.

(1) Katastrální mapa je státním mapovým dílem velkého měřítka.

(2) Obsahem katastrální mapy je polohopis a popis, které se do ní vyznačují v souladu s bodem 10 přílohy k této vyhlášce.

(1) Katastrální mapa má digitální formu. Katastrální mapa vzniklá podle dřívějších právních předpisů může být do obnovy operátu vedena na plastové fólii.

(2) Katastrální mapa v digitální formě se vede počítačovými prostředky v S-JTSK ve vztažném měřítku 1 : 1000.

(3) Katastrální mapa může mít pro ucelené části katastrálního území různou formu.

(1) Polohopis katastrální mapy obsahuje zobrazení hranic katastrálních území, hranic územních správních jednotek, státních hranic, hranic pozemků, obvodů budov a vodních děl evidovaných v katastru, další prvky polohopisu, hranice chráněných území a ochranných pásem a body polohového bodového pole. Polohopis katastrální mapy v digitální formě obsahuje zobrazení hranic rozsahu věcného břemene k části pozemku.

(2) Dalšími prvky polohopisu jsou

a) most,

b) propustek a tunel v násypovém tělese pozemní komunikace, pokud jimi prochází vodní tok nebo pozemní komunikace, přičemž pozemek pod tímto vodním tokem nebo pozemní komunikací je evidován jako parcela,

c) obvod budovy, která je hlavní stavbou a je součástí pozemku nebo součástí práva stavby,

d) obvod budovy, která je vedlejší stavbou.

(3) Hranice a obvody budov a vodních děl se v katastrální mapě zobrazují přímými spojnicemi jejich lomových bodů, popřípadě bodů vložených do těchto přímých spojnic. Jsou-li hranice podle předchozí věty tvořeny kruhovým obloukem nebo jinou křivkou, vyjádří se úsečkami, jejichž délka se volí tak, aby se žádný bod na úsečce od skutečného průběhu hranice neodchýlil o více než 0,10 m. Není-li vhodné postupovat podle předchozí věty, lze použít kružnici nebo její část.

(4) Při měření se rozlišují podrobné tvary předmětů polohopisu, pokud dosahuje délka přímé spojnice lomových bodů alespoň 0,10 m. Pro zobrazení polohopisu v mapě vedené na plastové fólii musí spojnice lomových bodů v mapě dosahovat délky alespoň 0,2 mm, jinak se nezobrazuje.

(1) Popis katastrální mapy tvoří

a) čísla bodů polohového bodového pole,

b) čísla hraničních znaků na státní hranici,

c) místní a pomístní názvosloví

1. názvy územních samosprávných celků a částí obcí,

2. pomístní jména pozemkových tratí ve standardizovaném znění,

3. v příslušných listech katastrální mapy standardizovaná znění názvů sousedních států,

4. názvy veřejných prostranství,

5. názvy vodních toků a vodních ploch ve standardizovaném znění,

d) mapové značky budov a vodních děl a

e) označení parcel parcelními čísly a mapovými značkami; je-li v parcele zobrazen obvod budovy, je parcelní číslo umístěno uvnitř obvodu budovy hlavní.

(2) U katastrální mapy vedené na plastové fólii tvoří její popis také mimorámové údaje, kterými jsou název Katastrální mapa, označení mapového listu a údaje o jeho poloze v územním členění státu, údaje o souřadnicovém systému, měřítko, označení sousedních mapových listů, údaje o vzniku katastrální mapy, tirážní údaje a okrajové náčrtky.

(1) V souboru geodetických informací jsou geometricky a polohově určeny

a) katastrální území,

b) pozemky,

c) rozsahy věcného břemene k části pozemku,

d) budovy a vodní díla,

e) další prvky polohopisu.

(2) Geometrické a polohové určení je dáno číselným vyjádřením prvků podle odstavce 1 a spojnicemi lomových bodů, nebo jen zobrazením hranic nebo obvodů těchto prvků v katastrální mapě.

(3) Přesnost geometrického a polohového určení vyplývá z charakteristik a kritérií pro přesnost určení podrobných bodů nebo z charakteristik a kritérií pro přesnost zobrazení hranice v katastrální mapě uvedených v bodech 13 a 15 přílohy k této vyhlášce. Přesnost je u souřadnic podrobných bodů, které byly určeny v S-JTSK, vyjádřena kódem charakteristiky kvality souřadnic (dále jen „kód kvality“).

(4) Geometrické a polohové určení pozemků evidovaných zjednodušeným způsobem je dáno číselným vyjádřením hranic pozemků podle původních výsledků zeměměřických činností nebo jen zobrazením průběhu hranic v grafickém operátu dřívější pozemkové evidence.

V katastru se o bodu podrobného polohového bodového pole evidují tyto geodetické údaje:

a) číslo bodu,

b) lokalizační údaje o katastrálním území a obci a označení listu Státní mapy 1 : 5000,

c) souřadnice v S-JTSK a výška bodu,

d) místopisný náčrt s vyhledávacími mírami,

e) nárys nebo detail,

f) popis, způsob stabilizace a určení bodu a

g) poznámka.

(1) V katastru se o katastrálním území vedou tyto údaje:

a) název katastrálního území,

b) číselný kód katastrálního území,

c) název a číselný kód obce, v jejímž územním obvodu katastrální území leží, s vazbou údajů o obci na název a číselný kód části obce,

d) název a číselný kód kraje a okresu, ve kterém katastrální území leží, obce s rozšířenou působností a obce s pověřeným obecním úřadem, do jejichž správního obvodu náleží obec, v jejímž územním obvodu katastrální území leží; v případě katastrálního území na území hlavního města Prahy pouze název a číselný kód kraje,

e) druh číslování parcel podle bodu 8 přílohy k této vyhlášce a údaj o formě katastrální mapy,

f) souřadnice definičního bodu katastrálního území v S-JTSK.

(2) Název katastrálního území je v rámci České republiky jedinečný.

(1) V katastru se o pozemku evidují

a) příslušnost do katastrálního území,

b) číslo listu vlastnictví,

c) rozlišení a druh číslování parcel podle bodu 8 přílohy k této vyhlášce,

d) parcelní číslo,

e) výměra parcely,

f) kód způsobu určení výměry,

g) druh pozemku a způsob využití pozemku podle bodů 1 a 2 přílohy k této vyhlášce,

h) údaje o budově podle § 11 odst. 1 písm. d), e), f), g) a m), která je součástí pozemku a která je hlavní stavbou na pozemku, nebo obdobné údaje o vodním díle spojeném se zemí pevným základem, které je součástí pozemku,

i) údaje o jednotkách vymezených podle občanského zákoníku,

j) číslo listu vlastnictví, na kterém je evidována stavba jiného vlastníka, než je vlastník pozemku, pokud tato stavba není součástí práva stavby,

k) typ a způsob ochrany nemovitosti podle bodu 7 přílohy k této vyhlášce,

l) údaje o právech,

m) upozornění týkající se pozemku,

n) označení listu katastrální mapy,

o) souřadnice definičního bodu v S-JTSK.

(2) Parcely se označují čísly vyjádřenými arabskými číslicemi

a) ve dvou číselných řadách, odděleně pro pozemkové a stavební parcely, nebo

b) v jedné číselné řadě.

(3) Parcelní číslo má podobu samostatného kmenového čísla nebo zlomku. Parcelní číslo v podobě zlomku se skládá z kmenového čísla v čitateli a z čísla poddělení ve jmenovateli. Kmenové číslo může být nejvýše pětimístné, číslo poddělení nejvýše trojmístné.

(4) Kód způsobu určení výměry rozlišuje, zda je výměra určena

a) ze souřadnic lomových bodů v S-JTSK s kódem kvality 3 nebo 4; způsob určení výměry se označuje kódem 2,

b) z přímo měřených měr nebo ze souřadnic v místním systému; způsob určení výměry se označuje kódem 1,

c) ze souřadnic lomových bodů v S-JTSK, z nichž nejméně jeden lomový bod má souřadnici s kódem kvality 5 až 8; způsob určení výměry se označuje kódem 0, nebo

d) graficky, a to planimetrováním, výpočtem z měr odměřených na mapě, nebo výpočtem ze souřadnic lomových bodů na obvodu parcely nebo dílu parcely odměřených na mapě; způsob určení výměry se označuje kódem 0.

(5) V katastru se o parcele zjednodušené evidence evidují

a) příslušnost do katastrálního území,

b) číslo listu vlastnictví,

c) rozlišení a druh číslování parcel a jejich původ podle bodu 8 přílohy k této vyhlášce,

d) parcelní číslo,

e) údaj o původním katastrálním území u pozemků evidovaných zjednodušeným způsobem dotčených změnou hranice katastrálního území,

f) původní nebo zbytková výměra po provedených majetkoprávních změnách,

g) údaje o právech,

h) upozornění týkající se pozemku.

(1) V katastru se o budově a vodním díle spojeném se zemí pevným základem, které nejsou součástí pozemku ani součástí práva stavby, evidují

a) příslušnost do katastrálního území,

b) číslo listu vlastnictví,

c) údaje o parcele, popřípadě údaje o parcelách, je-li budova nebo vodní dílo postaveno na více pozemcích, u kterých jsou evidovány různé údaje o právech,

d) číslo popisné nebo evidenční budovy, bylo-li přiděleno,

e) příslušnost budovy k části obce, jde-li o budovu s číslem popisným nebo evidenčním,

f) typ stavby podle bodu 3 přílohy k této vyhlášce,

g) způsob využití stavby podle bodu 4 přílohy k této vyhlášce,

h) údaje o jednotkách vymezených podle občanského zákoníku nebo o jednotkách vymezených podle zákona o vlastnictví bytů,

i) typ a způsob ochrany nemovitosti podle bodu 7 přílohy k této vyhlášce,

j) údaj o tom, zda jde o dočasnou stavbu,

k) údaje o právech,

l) upozornění týkající se budovy nebo vodního díla,

m) souřadnice definičního bodu budovy nebo vodního díla v S-JTSK.

(2) Budova může být evidována pouze na parcele

a) s druhem pozemku zastavěná plocha a nádvoří bez vyznačení způsobu využití pozemku,

b) s druhem pozemku lesní pozemek se způsobem využití podle bodu 2 přílohy k této vyhlášce kód 1 nebo 5,

c) s druhem pozemku vodní plocha se způsobem využití podle bodu 2 přílohy k této vyhlášce kód 28,

d) zemědělského pozemku se způsobem využití podle bodu 2 přílohy k této vyhlášce kód 1.

(3) Vodní dílo může být evidováno pouze na parcele s druhem pozemku zastavěná plocha a nádvoří bez vyznačení způsobu využití pozemku.

V katastru se o právu stavby evidují

a) příslušnost do katastrálního území,

b) číslo listu vlastnictví,

c) účel práva stavby, je-li uveden,

d) údaje o pozemku, ke kterému je právo stavby zřízeno,

e) údaje o budově podle § 11 odst. 1 písm. d), e), f), g) a m), která je součástí práva stavby a která je hlavní stavbou na pozemku, nebo obdobné údaje o vodním díle spojeném se zemí pevným základem, které je součástí práva stavby,

f) údaje o jednotkách vymezených podle občanského zákoníku,

g) poslední den doby, na kterou je právo stavby zřízeno,

h) typ a způsob ochrany nemovitosti podle bodu 7 přílohy k této vyhlášce,

i) údaje o právech,

j) upozornění týkající se práva stavby.

V katastru se o jednotce vymezené podle občanského zákoníku a jednotce vymezené podle zákona o vlastnictví bytů evidují

a) číslo listu vlastnictví,

b) číslo jednotky,

c) údaje o nemovitosti, ve které je jednotka vymezena; je-li součástí této nemovitosti budova, pak i údaje o této budově,

d) typ jednotky podle bodu 5 přílohy k této vyhlášce a způsob využití jednotky podle bodu 6 přílohy k této vyhlášce,

e) typ a způsob ochrany nemovitosti podle bodu 7 přílohy k této vyhlášce,

f) spoluvlastnický podíl na společných částech nemovitosti v bytovém spoluvlastnictví u jednotky vymezené podle občanského zákoníku, nebo spoluvlastnický podíl na společných částech domu a pozemku, které jsou ve spoluvlastnictví všech vlastníků jednotek, u jednotky vymezené podle zákona o vlastnictví bytů,

g) údaje o právech,

h) upozornění týkající se jednotky.

(1) Datum narození fyzické osoby, které nebylo přiděleno rodné číslo splňující podmínky zákona o evidenci obyvatel, se eviduje ve tvaru RRMMDD, kde RR je poslední dvojčíslí letopočtu, MM měsíc a DD den.

(2) Je-li vlastníkem nebo jiným oprávněným Česká republika, sídlo se neeviduje. O organizační složce státu se evidují obdobné údaje jako o právnické osobě.

(3) Je-li vlastníkem nebo jiným oprávněným vyšší územní samosprávný celek nebo obec, eviduje se jako jeho sídlo adresa krajského či obecního úřadu.

(4) Náleží-li majetek do podílového fondu, eviduje se označení podílového fondu, identifikační číslo podílového fondu, bylo-li mu přiděleno, a údaje o obhospodařující právnické osobě. Náleží-li majetek do podfondu investičního fondu, eviduje se označení podfondu, identifikační číslo podfondu, bylo-li mu přiděleno, a údaje o investičním fondu, o jehož podfond se jedná.

(5) Je-li majetek ve svěřenském fondu, eviduje se název fondu, identifikační číslo svěřenského fondu, bylo-li mu přiděleno, a údaje o svěřenském správci. Obdobné údaje se evidují o zahraničním svěřenském fondu.

(6) O zahraniční právnické osobě se eviduje název a adresa sídla; o organizační složce zahraniční právnické osoby zapsané v obchodním rejstříku se eviduje identifikační číslo osoby, její název a adresa jejího sídla.

(7) O vlastníku nebo jiném oprávněném, kterým je cizí stát, se eviduje název státu a za pomlčkou název orgánu nebo osoby, které mají k nemovitostem právo odvozené od vlastnického práva, a adresa sídla tohoto orgánu nebo osoby. Není-li u cizího státu uveden orgán nebo osoba, které mají k nemovitosti právo odvozené od vlastnického práva, eviduje se jako sídlo vlastníka sídlo zastupitelského úřadu pro Českou republiku, pokud je zřízen. Identifikační číslo osoby se u cizího státu eviduje pouze v případě, že mu bylo v České republice přiděleno.

(8) O vlastníku nebo jiném oprávněném, kterým je fyzická osoba, se na základě jeho požadavku eviduje údaj o akademickém titulu, vědecké hodnosti a označení akademického pracovníka vysoké školy titulem docent nebo profesor (dále jen „titul“).

(1) U vlastnického práva a odvozeného práva se evidují

a) označení práva,

b) údaje o vlastníku,

c) spoluvlastnický podíl, popřípadě podíl, v jakém oprávněný z odvozeného práva toto právo vykonává,

d) údaje o nemovitosti, která je předmětem práva,

e) údaj o tom, že k užívání nemovitosti, která je předmětem práva, slouží nemovitosti v přídatném spoluvlastnictví, a

f) údaj o uložení dohody spoluvlastníků o správě nemovitosti do sbírky listin.

(2) U majetku ve svěřenském fondu se evidují

a) text „svěřenský správce“,

b) údaje o svěřenském správci,

c) označení svěřenského fondu,

d) údaj o době trvání svěřenského fondu,

e) spoluvlastnický podíl,

f) údaje o nemovitosti, která náleží do majetku svěřenského fondu,

g) údaj o tom, že k užívání nemovitosti, která náleží do majetku svěřenského fondu, slouží nemovitosti v přídatném spoluvlastnictví, a

h) údaj o uložení dohody spoluvlastníků o správě nemovitosti do sbírky listin.

(3) U bytového spoluvlastnictví podle občanského zákoníku se evidují

a) údaje o vlastnících jednotek,

b) celkový spoluvlastnický podíl každého vlastníka jednotek na společných částech nemovitosti,

c) podlahová plocha bytu nebo nebytového prostoru uvedená v listině, která je podkladem pro zápis jednotky do katastru, pokud je v ní tento údaj obsažen; u souboru bytů a nebytových prostorů se eviduje souhrnná výměra za tento soubor,

d) údaje o nemovitosti, ve které jsou jednotky vymezeny,

e) údaj o tom, že k užívání jednotky slouží nemovitosti v přídatném spoluvlastnictví, a

f) údaj o uložení úplného znění prohlášení do sbírky listin.

(4) U vlastnictví jednotek podle zákona o vlastnictví bytů se evidují

a) údaje o vlastnících jednotek,

b) celkový spoluvlastnický podíl každého vlastníka jednotek na společných částech domu, případně pozemku,

c) podlahová plocha jednotky uvedená v listině, která je podkladem pro zápis jednotky do katastru, pokud je v ní tento údaj obsažen,

d) údaje o domu, ve kterém jsou jednotky vymezeny,

e) údaj o tom, že k užívání jednotky slouží nemovitosti v přídatném spoluvlastnictví, a

f) údaje o funkčně souvisejících pozemcích, na které se vztahuje § 21 zákona o vlastnictví bytů, a vedlejších stavbách, které tvoří společné části domu, a

g) údaj o uložení úplného znění prohlášení do sbírky listin.

(5) U přídatného spoluvlastnictví se evidují údaje podle odstavce 1, přitom namísto údajů o spoluvlastnících se evidují údaje o nemovitostech, k jejichž užívání věc v přídatném spoluvlastnictví slouží. Spoluvlastnický podíl na nemovitosti v přídatném spoluvlastnictví se eviduje zvlášť pro každou nemovitost, k jejímuž užívání věc v přídatném spoluvlastnictví slouží.

(1) U věcného břemene se evidují

a) obsah práva jeho stručným popisem,

b) údaje o zatížené nemovitosti včetně údajů o geometrickém plánu, kterým byl vymezen rozsah věcného břemene, pokud bylo věcné břemeno zřízeno k části pozemku,

c) údaje o povinném v případě, kdy se věcné břemeno vztahuje pouze ke spoluvlastnickému podílu na nemovitosti,

d) údaje o panující nemovitosti nebo údaje o oprávněné osobě, je-li věcné břemeno zřízeno ve prospěch osoby, a

e) poslední den doby, na kterou bylo věcné břemeno sjednáno, pokud bylo sjednáno na omezenou dobu.

(2) Věcné břemeno ve prospěch nemovitosti panující se v katastru eviduje jak u nemovitosti panující, tak u nemovitosti zatížené.

(3) Věcné břemeno ve prospěch osoby se eviduje pouze u nemovitosti zatížené.

(4) Věcné břemeno ve prospěch nemovitosti panující, která není předmětem evidování v katastru, se eviduje pouze u nemovitosti zatížené.

(5) Věcné břemeno zatěžující nemovitost, která není předmětem evidování v katastru, se eviduje pouze u nemovitosti panující.

(6) U budoucího výměnku se evidují obdobné údaje jako u věcného břemene.

(1) U zástavního práva se evidují

a) údaje o zatížené nemovitosti,

b) výše zajištěného dluhu, popřípadě podíl věřitele na pohledávce vyjádřený zlomkem, procentem nebo výší části dluhu,

c) údaje o věřiteli,

d) údaje o vlastníkovi spoluvlastnického podílu, který je zástavním právem zatížen, v případě, kdy se zástavní právo vztahuje pouze ke spoluvlastnickému podílu na nemovitosti,

e) poslední den doby, na kterou bylo právo sjednáno, pokud bylo sjednáno na omezenou dobu.

(2) U budoucího zástavního práva se evidují údaje podle odstavce 1 a údaj o zástavním dlužníku.

(3) U uvolněného zástavního práva se evidují údaje podle odstavce 1 s výjimkou údaje podle písmena c) a poznámka o uvolnění zástavního práva.

(4) Namísto výše dluhu se eviduje u

a) budoucího dluhu výše jistiny, do které se zajištění poskytuje,

b) dluhů určitého druhu, které budou vznikat dlužníkovi vůči zástavnímu věřiteli v určité době,

1. výše jistiny, do které se zajištění poskytuje,

2. druh dluhů stručným popisem nebo odkazem na listinu a

3. doba, po kterou mohou vznikat, aby se na ně vztahovalo zajištění,

c) různých dluhů z téhož právního důvodu

1. výše jistiny, do které se zajištění poskytuje, a

2. právní důvod dluhů.

(5) Jde-li o zajištění nepeněžité pohledávky, zapíše se i tato skutečnost do katastru. Pokud nepeněžitá pohledávka nebyla oceněna, výše jistiny se neuvede.

(6) Má-li být nové zástavní právo zapsáno v pořadí již zapsaného zástavního práva pod podmínkou, že do roku po zápisu nového zástavního práva bude staré zástavní právo vymazáno, zapíše se i tato podmínka včetně data, do kterého musí být výmaz starého zástavního práva proveden.

(7) U podzástavního práva se evidují obdobné údaje jako u zástavního práva.

(1) U předkupního práva, výhrady vlastnického práva, výhrady práva zpětné koupě, výhrady práva lepšího kupce s rozvazovací podmínkou, výhrady práva lepšího kupce s odkládací podmínkou, ujednání o koupi na zkoušku s odkládací podmínkou a zákazu zcizení nebo zatížení se evidují

a) údaje o zatížené nemovitosti,

b) údaje o oprávněném,

c) údaje o povinném v případě, kdy se právo vztahuje pouze ke spoluvlastnickému podílu na nemovitosti,

d) poslední den doby, na kterou bylo právo sjednáno, pokud bylo sjednáno na omezenou dobu, nebo na kterou je zákonem omezeno; nelze-li poslední den doby určit, eviduje se délka doby a způsob stanovení jejího počátku nebo jiný způsob jejího určení, a

e) údaj o tom, že předkupní právo nebo výhrada práva zpětné koupě je zcizitelné, pokud bylo jako zcizitelné ujednáno.

(2) U výhrady práva zpětného prodeje a ujednání o koupi na zkoušku s rozvazovací podmínkou se evidují

a) údaje o nemovitosti, ke které se právo vztahuje,

b) údaje o oprávněném v případě, kdy se právo vztahuje pouze ke spoluvlastnickému podílu na nemovitosti,

c) údaje o povinném a

d) poslední den doby, na kterou bylo právo sjednáno, pokud bylo sjednáno na omezenou dobu, nebo na kterou je zákonem omezeno; nelze-li poslední den doby určit, eviduje se délka doby a způsob stanovení jejího počátku nebo jiný způsob jejího určení.

(3) U vzdání se práva na náhradu škody na pozemku se evidují

a) údaje o zatíženém pozemku,

b) údaje o oprávněném a

c) poslední den doby, na kterou je vzdání se práva na náhradu škody omezeno, pokud bylo sjednáno na omezenou dobu.

(4) U nájmu a pachtu se evidují

a) údaje o zatížené nemovitosti,

b) údaje o nájemci nebo pachtýři a

c) poslední den doby, na kterou byl nájem nebo pacht sjednán, pokud byl sjednán na omezenou dobu.

(1) U věcných práv k věci cizí se eviduje údaj o pořadí práva. Jako údaj o pořadí se eviduje doba, která je podle jiného právního předpisu1 rozhodná pro pořadí, a to jako datum a čas s přesností na minuty.

(2) Bylo-li pro věcné právo k věci cizí vyhrazeno přednostní pořadí, eviduje se jako údaj o jeho pořadí doba rozhodná pro pořadí věcného práva, vůči kterému bylo přednostní pořadí vyhrazeno, spolu s údajem o přednostním pořadí před právem, vůči kterému bylo přednostní pořadí vyhrazeno, a označením tohoto práva. Má-li být věcné právo k věci cizí zapsáno ve vyhrazeném přednostním pořadí, je k zápisu třeba doložit souhlas vlastníka; souhlas může být udělen ve smlouvě, kterou je věcné právo k věci cizí zřizováno, na samostatné listině nebo podáním žádosti o zápis práva ze strany vlastníka.

(3) Bylo-li věcné právo k věci cizí zřízeno na základě přednostního práva zapsaného v katastru, eviduje se jako údaj o pořadí tohoto věcného práva doba, kdy bylo požádáno o zápis poznámky o přednostním právu, na jehož základě bylo zřízeno.

(4) Vzniklo-li zástavní právo k rozestavěné budově zápisem do Rejstříku zástav nebo vzniklo-li zástavní právo k nemovitosti zastavením obchodního závodu (dále jen „závod“), ke kterému nemovitost náleží, eviduje se jako údaj o pořadí doba zápisu zástavního práva do Rejstříku zástav. Přibyla-li k již zastavenému závodu další nemovitost, eviduje se u ní jako údaj o pořadí zástavního práva vzniklého zastavením závodu doba vzniku vlastnického práva k této nemovitosti.

(5) U zástavního práva, které je zapsáno pod podmínkou, že do roka po zápisu nového zástavního práva bude staré zástavní právo vymazáno, se jako údaj o pořadí eviduje doba rozhodná pro pořadí starého zástavního práva.

(6) U zástavního práva, které vznikne tím, že zástavní dlužník nabude vlastnické právo k nemovitosti, ke které bylo zapsáno budoucí zástavní právo, se jako údaj o pořadí eviduje doba, kdy bylo požádáno o zápis budoucího zástavního práva.

(7) U výměnku, který vznikne tím, že vlastník nemovitosti, který nechal pro sebe do katastru zapsat budoucí výměnek, převede nemovitost na jinou osobu, se jako údaj o pořadí eviduje doba, kdy bylo požádáno o zápis budoucího výměnku.

(8) Lepší pořadí je vyjádřeno dřívějším datem a časem. V případě stejného data a času je lepší pořadí vyjádřeno údajem o přednostním pořadí.

(1) U poznámky k nemovitosti se evidují

a) předmět poznámky jeho stručným popisem,

b) údaje o vlastníkovi spoluvlastnického podílu v případě, kdy se poznámka vztahuje pouze ke spoluvlastnickému podílu na nemovitosti,

c) údaje o nemovitosti, jíž se poznámka týká, a

d) údaje o oprávněné osobě, jde-li o poznámku zapisovanou o

1. výhradě, že upevněný stroj nebo jiné upevněné zařízení není součástí nemovitosti,

2. právu užívání nebo požívání, o němž se neprovádí zápis vkladem,

3. přednostním právu ke zřízení věcného práva pro jinou osobu,

4. závazku nezajistit zástavním právem ve výhodnějším pořadí nový dluh a

5. závazku neumožnit zápis nového zástavního práva namísto starého.

(2) U poznámky k osobě se evidují

a) předmět poznámky jeho stručným popisem a

b) údaje o osobě, jíž se poznámka týká.

(1) V katastru se evidují upozornění na

a) probíhající obnovu katastrálního operátu,

b) probíhající řízení o opravě chyby v katastru nebo řízení o námitce,

c) výzvu zapsanou v záznamu pro další řízení,

d) podanou žalobu proti rozhodnutí o zamítnutí návrhu na vklad,

e) podané dovolání nebo ústavní stížnost proti rozhodnutí soudu o žalobě proti rozhodnutí o zamítnutí návrhu na vklad,

f) skutečnost, že jednotka vymezená podle občanského zákoníku je vymezena v souladu s povolením nebo kolaudací podle stavebního zákona,

g) skutečnost, že probíhá řízení o pozůstalosti,

h) související list vlastnictví,

i) spornou hranici mezi pozemky,

j) podanou žalobu o určení hranice mezi pozemky,

k) závazek zástavního věřitele nepožádat o výmaz zástavního práva,

l) podané dovolání nebo ústavní stížnost ve věci, o které se zapisuje poznámka spornosti nebo poznámka podle § 23 odst. 1 písm. o) katastrálního zákona,

m) podanou žalobu proti rozhodnutí o opravě chyby nebo rozhodnutí o námitce proti obsahu obnoveného katastrálního operátu nebo podanou kasační stížnost ve věci opravy chyby nebo ve věci námitky proti obsahu obnoveného katastrálního operátu,

n) skutečnost, že pozemek se nachází v dobývacím prostoru, a

o) další skutečnosti, pokud jiný právní předpis stanoví povinnost vyznačit je v katastru nebo jsou potřebné pro správu katastru.

(2) U upozornění se v katastru eviduje předmět upozornění jeho stručným popisem, údaj o nemovitosti, popřípadě osobě, jíž se upozornění týká.

Při zápisu podle § 14 až 18, 20 a 21 se dále eviduje označení protokolu a pořadové číslo, pod kterým byl zápis do katastru v dané věci proveden. Při zápisu podle § 14 až 18, § 20 a § 21 odst. 1 písm. d) až g), písm. j) až m) a písm. o) se evidují také údaje o listině, která byla podkladem k zápisu; při zápisu na základě údajů převzatých z jiného informačního systému veřejné správy se údaje o listině, která byla podkladem k zápisu, neevidují. Při zápisu podle § 15 až 18 a 20 se k údajům o listině, která byla podkladem k zápisu, připojí údaje o datu provedení zápisu a datu právních účinků zápisu.

(1) List vlastnictví je evidenční jednotka, která se zakládá v rámci katastrálního území pro skupinu nemovitostí, ke kterým jsou evidovány shodné údaje o vlastnictví.

(2) List vlastnictví se člení na části A, B, B1, C, D, E a F a obsahuje

a) v části A slovní označení vlastnického práva a údaje o vlastníku nebo spoluvlastnících, nebo text „svěřenský správce“, údaje o svěřenském správci a označení svěřenského fondu, popřípadě slovní označení odvozeného práva a údaje o oprávněném z odvozeného práva, a dále spoluvlastnický podíl, popřípadě podíl, v jakém má oprávněný z odvozeného práva toto právo k nemovitostem uvedeným v části B,

b) v části B údaje o nemovitostech, které jsou předmětem práv označených v části A, a případně plomby vyznačené písmenem „P“ před označením nemovitosti,

c) v části B1 práva založená služebností ve prospěch nemovitostí uvedených v části B, údaje o tom, že k užívání nemovitostí uvedených v části B slouží nemovitosti v přídatném spoluvlastnictví, věcná práva ve prospěch vlastníka nemovitostí uvedených v části B a práva zapsaná podle dřívějších právních předpisů ve prospěch vlastníka nemovitostí uvedených v části B, včetně údajů o těmito právy dotčených nemovitostech, označení protokolu a pořadové číslo, pod kterým byl zápis v dané věci proveden, a údaje o listinách, které byly podkladem pro zápis,

d) v části C věcná práva k věci cizí, která se zapisují do katastru, včetně věcných práv zřízených podle dřívějších právních předpisů, a která zatěžují nemovitosti uvedené v části B, včetně poznámek a upozornění, které se k těmto právům bezprostředně vážou, označení protokolu a pořadové číslo, pod kterým byl zápis v dané věci proveden, a údaje o listinách, které byly podkladem pro zápis,

e) v části D

1. omezení převodu nemovitostí podle § 58 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. prosince 1991, a další omezení podle dřívějších právních předpisů,

2. poznámky, které se vážou k osobě uvedené v části A nebo k nemovitosti uvedené v části B s výjimkou poznámek podle písmene d),

3. údaj o době trvání svěřenského fondu,

4. plomby,

5. upozornění s výjimkou upozornění podle písmene d) a

6. informaci o uložení dohody spoluvlastníků o správě nemovitosti,

včetně označení protokolu a pořadového čísla, pod kterým byl zápis v dané věci proveden, a údaje o listinách, které byly podkladem pro zápis, s výjimkou údajů převzatých z jiných informačních systémů veřejné správy,

f) v části E údaje o listinách, které byly podkladem k zápisu vzniku nebo změny práva označeného v části A,

g) v části F údaje pro daňové účely k pozemkům uvedeným v části B.

(1) Pro bytové spoluvlastnictví se zakládá samostatný list vlastnictví pro všechny spoluvlastníky nemovitosti s vymezenými jednotkami (dále jen „list vlastnictví pro bytové spoluvlastnictví“) a současně se zakládají samostatné listy vlastnictví pro každou skupinu jednotek vymezených v téže nemovitosti, ke které jsou evidovány shodné údaje o vlastnictví (dále jen „list vlastnictví pro vlastnictví jednotky“).

(2) Údaje o věcných právech k věci cizí, oprávnění z věcných práv, poznámky a další údaje vztahující se k jednotlivým jednotkám jsou uvedeny pouze na listech vlastnictví pro vlastnictví jednotky.

(3) Údaje o věcném břemeni váznoucím na nemovitosti, která je v bytovém spoluvlastnictví nebo je společnou částí nemovitosti, a údaje o oprávnění z věcného břemene zřízeného ve prospěch této nemovitosti jsou uvedeny pouze na listu vlastnictví pro bytové spoluvlastnictví, pokud je realizace práv spojena výhradně s užitnou hodnotou této nemovitosti.

(4) Údaje o věcných právech k nemovitosti, která je v bytovém spoluvlastnictví nebo je společnou částí nemovitosti, zřízených před vznikem tohoto spoluvlastnictví, jsou uvedeny pouze na listech vlastnictví pro vlastnictví jednotky, s výjimkou věcných břemen podle odstavce 3.

(5) V části D listu vlastnictví pro bytové spoluvlastnictví je vedena informace

a) o listině, která byla podkladem k zápisu jednotek,

b) o uložení úplného znění prohlášení vlastníka domu ve sbírce listin a

c) o tom, zda již byl katastrálnímu úřadu doložen vznik společenství vlastníků jednotek, nebo o tom, do kterého dne má být pro vkladové řízení o převodu jednotky vznik společenství vlastníků jednotek katastrálnímu úřadu doložen.

(6) Pro vlastnictví jednotek podle zákona o vlastnictví bytů se použijí odstavce 1 až 5 obdobně.

(1) Cenový údaj je údaj o dosažené kupní ceně nemovitosti nebo skupiny nemovitostí.

(2) Cenový údaj se vede pro skupinu nemovitostí, které byly nabyty

a) na základě téže kupní smlouvy, nebo

b) společně za jednu cenu podle ustanovení o výkonu rozhodnutí prodejem nemovitostí, ve veřejné dražbě podle zákona o veřejných dražbách, v dražbě provedené soudním exekutorem podle exekučního řádu nebo správcem daně podle daňového řádu.

(3) Je-li cenový údaj v listině uveden v cizí měně, vede se v této cizí měně.

(4) Cenový údaj se nevede, pokud je v listině vyjádřen jiným způsobem než konkrétní částkou v penězích nebo pokud jsou části kupní ceny uvedeny v různých měnách.

(5) Cenový údaj se eviduje ve výši uvedené v listině k okamžiku zahájení vkladového řízení a dodatečně se neaktualizuje.

(6) V katastru se cenový údaj vede bez daně z přidané hodnoty, lze-li z obsahu listiny tento údaj jednoduše určit.

(7) Pro daňové účely se v souboru popisných informací evidují

a) u parcel zemědělských pozemků s vyznačenou příslušností k vlastníku údaje o bonitovaných půdně ekologických jednotkách, popřípadě další údaje stanovené jiným právním předpisem,

b) u ostatních nemovitostí údaje stanovené jiným právním předpisem.

(1) Změnou obsahu katastru je nahrazení, zrušení nebo doplnění údaje katastru. Katastrální úřad vede protokoly, do kterých průběžně zaznamenává údaje o činnostech při zápisech změn do katastrálního operátu.

(2) Geometrický plán, který je součástí listiny, je podkladem pro zápis změny, pokud jeho obsah je v souladu s údaji katastru nebo pokud je z technického hlediska způsobilý k zápisu. Za nesoulad s údaji katastru se nepovažuje takový rozdíl mezi údaji katastru a geometrického plánu, který nebrání zápisu změny, nebo jej lze dodatečně odstranit ztotožněním pozemků podle stavu ke dni potvrzení geometrického plánu s pozemky podle stavu ke dni zápisu změny, pokud lze takové ztotožnění provést.

(3) Za nesoulad s údaji katastru se rovněž nepovažuje, jsou-li v listině pozemky označeny parcelními čísly podle stavu ke dni uzavření smlouvy, ke dni vydání rozhodnutí nebo ke dni vyhotovení jiné listiny, pokud jsou v návrhu na zápis pozemky označeny podle stavu katastru ke dni podání návrhu na zápis a pokud lze pozemky uvedené v listině, na jejímž podkladě má být proveden zápis, ztotožnit s pozemky evidovanými v katastru k okamžiku, kdy návrh na zápis došel katastrálnímu úřadu. Obdobně se postupuje i v případě listin určených k zápisu, ke kterým se podle katastrálního zákona a této vyhlášky návrh na zápis nepředkládá.

(1) Katastrální úřad vede protokol o vkladech, ve kterém zaznamenává došlé návrhy na vklad, průběh a výsledek vkladového řízení.

(2) Po provedení vkladu katastrální úřad odstraní plombu. Katastrální úřad odstraní plombu rovněž po nabytí právní moci rozhodnutí o zastavení vkladového řízení. Byl-li návrh na vklad zamítnut, odstraní katastrální úřad plombu po marném uplynutí lhůty pro podání žaloby nebo po doručení pravomocného rozhodnutí soudu, kterým byla žaloba zamítnuta, odmítnuta nebo bylo řízení o žalobě zastaveno. Bylo-li pravomocné rozhodnutí soudu o povolení nebo zamítnutí vkladu pravomocně zrušeno na základě dovolání nebo ústavní stížnosti, vyznačí katastrální úřad plombu nejpozději následující pracovní den poté, co mu bylo pravomocné rozhodnutí o dovolání nebo ústavní stížnosti doručeno.

(3) Ve vyrozumění o provedeném vkladu katastrální úřad uvede

a) název katastrálního úřadu,

b) název, adresu a kontaktní údaje katastrálního pracoviště,

c) text „Vyrozumění o provedeném vkladu do katastru nemovitostí“,

d) spisovou značku řízení,

e) datum vydání rozhodnutí katastrálního úřadu nebo údaj o tom, že vklad byl povolen soudem, údaj o okamžiku právních účinků vkladu, údaj o datu provedení vkladu, označení listiny, na základě které byl vklad proveden, a

f) výpis provedených změn, který obsahuje změnou dotčené údaje výpisu z katastru před vkladem a po vkladu s rozlišením vymazaných a nových údajů.

(1) Návrhy na záznam a související úkony katastrálního úřadu se zaznamenávají v protokolu o záznamech, poznámkách a dalších zápisech (dále jen „protokol o záznamech“).

(2) V případě, že odvozené právo vzniká spolu s vlastnickým právem státu nebo územního samosprávného celku a předložená listina dokládá společný vznik obou těchto práv, provede se zápis odvozeného práva v rámci vkladu vlastnického práva.

(3) V případě zániku vlastnického práva státu nebo územního samosprávného celku, od něhož je odvozeno další právo, se provede výmaz odvozeného práva v rámci vkladu, kterým je zapisován zánik příslušného vlastnického práva, a to pouze na základě listiny, na jejímž základě je prováděn výmaz vlastnického práva, od něhož je toto právo odvozeno.

(4) Zjistí-li katastrální úřad, že listina podle odstavce 1 je způsobilá k provedení záznamu pouze ve vztahu k některým nemovitostem, provede záznam pouze v tomto rozsahu. O tom, v jakém rozsahu byl záznam proveden, pořídí katastrální úřad úřední záznam, který založí spolu s listinou do sbírky listin. Zároveň o této skutečnosti vyrozumí toho, kdo listinu předložil, a svůj postup odůvodní.

(5) Po provedení záznamu katastrální úřad odstraní plombu. Katastrální úřad odstraní plombu rovněž bezodkladně po vrácení listiny nezpůsobilé k provedení záznamu.

(1) Návrhy na zápis nebo výmaz poznámky (dále jen „zápis poznámky“) a listiny určené k zápisu poznámky se zaznamenávají v protokolu o záznamech.

(2) Katastrální úřad zkoumá, zda jsou listiny podle odstavce 1 bez chyb v psaní a počtech a bez jiných zřejmých nesprávností, zda obsah těchto listin odůvodňuje navrhovaný zápis poznámky a zda nemovitosti v nich uvedené jsou označeny podle katastrálního zákona. Je-li návrh na zápis poznámky doložen listinou, která odůvodňuje zápis jiné poznámky, než jaká má být zapsána podle návrhu, vyzve katastrální úřad navrhovatele k odstranění tohoto rozporu; přitom navrhovatele poučí o tom, jaká poznámka a z jakých důvodů může být na základě doložené listiny zapsána. Pokud žadatel neodstraní rozpor ve lhůtě stanovené katastrálním úřadem, katastrální úřad postupuje podle § 21 odst. 2 části věty za středníkem katastrálního zákona. Pokud v případě poznámky zapisované na základě podané žaloby předloží listinu pro její zápis katastrálnímu úřadu soud, zapíše katastrální úřad takovou poznámku, která odpovídá předložené listině.

(3) Při zápisu poznámky na základě soukromé listiny katastrální úřad rovněž zkoumá, zda navrhovaný zápis poznámky navazuje na dosavadní zápisy v katastru a zda byla prokázána pravost podpisu podle části páté.

(4) Při zápisu poznámky spornosti zápisu podle § 24 odst. 1 věty první nebo druhé katastrálního zákona katastrální úřad rovněž zkoumá, zda navrhovaný zápis poznámky navazuje na dosavadní zápisy v katastru, zda o zápis žádá osoba k tomu oprávněná podle § 985 nebo 986 občanského zákoníku a zda bylo prokázáno podání žaloby v případech, kdy je to podmínkou zápisu poznámky. Při zápisu poznámky spornosti zápisu podle § 24 odst. 1 věty druhé katastrálního zákona v případě, kdy žádost o zápis poznámky není doložena podanou žalobou, katastrální úřad rovněž zkoumá pravost podpisu žadatele podle části páté. To neplatí, pokud je žádost o zápis poznámky učiněna prostřednictvím datové schránky.

(5) Při zápisu poznámek podle § 23 odst. 1 písm. o) nebo q) katastrálního zákona katastrální úřad rovněž zkoumá, zda navrhovaný zápis poznámky navazuje na dosavadní zápisy v katastru a zda bylo prokázáno podání žaloby.

(6) V případě, kdy je podkladem pro zápis poznámky veřejná listina, která nenavazuje na dosavadní zápisy v katastru, katastrální úřad o zápisu poznámky vyrozumí vlastníka nemovitosti.

(7) K výmazu poznámky na základě rozhodnutí orgánu veřejné moci je nutné doložit nabytí právní moci rozhodnutí, pokud z jiného právního předpisu neplyne, že účinky rozhodnutí nastaly dříve.

(8) Po zápisu poznámky katastrální úřad odstraní plombu. Katastrální úřad odstraní plombu rovněž bezodkladně po vrácení listiny nezpůsobilé k zápisu poznámky.

Při zápisu nebo výmazu upozornění se § 28 použije přiměřeně.

(1) Katastrální úřad zaznamenává činnosti při změně jiných údajů katastru v protokolu o záznamech.

(2) Katastrální úřad zkoumá, zda listiny předložené k zápisu změn jiných údajů katastru jsou bez chyb v psaní a počtech a bez jiných zřejmých nesprávností a zda nemovitosti v nich uvedené jsou označeny podle katastrálního zákona. V případě rozhodnutí orgánů veřejné moci je nutné doložit nabytí právní moci rozhodnutí.

(3) V případě, kdy se změna jiných údajů katastru vyplývající z rozhodnutí vydaného příslušným orgánem veřejné moci podle jiného právního předpisu dotýká většího počtu vlastníků, postačuje, je-li ohlášení změny učiněno kteroukoliv z dotčených osob v postavení vlastníka. Obdobně se postupuje v případě, kdy je ohlášení doloženo listinou, vztahující se na všechny vlastníky, kterých se ohlašovaná změna dotýká.

(4) Změna údajů katastru, které vypovídají o fyzickém stavu nemovitosti, se v katastru provede na základě příslušných listin, pokud jich je podle jiných právních předpisů ke změně fyzického stavu nemovitosti potřeba, až po uskutečnění této změny. Pokud skutečnost, že změna fyzického stavu nemovitosti již byla uskutečněna, nevyplývá z předložených listin, lze ji doložit prohlášením vlastníka s úředně ověřeným podpisem.

(5) Spočívá-li změna jiných údajů katastru ve výmazu budovy nebo vodního díla, vymaže katastrální úřad veškeré údaje evidované o budově nebo vodním díle, a to i v případě, že by jinak byl k jejich výmazu nezbytný návrh.

(1) Katastrální úřad vede protokol, do kterého zaznamenává došlé návrhy na schválení změny hranice katastrálního území, postup a výsledek řízení o schválení změny hranice katastrálního území.

(2) Ke změně hranice katastrálního území, která není shodná s hranicí obce nebo městského obvodu nebo městské části statutárního města, dochází

a) sloučením více katastrálních území v jedno katastrální území,

b) oddělením části jednoho katastrálního území a připojením této části k jinému katastrálnímu území,

c) vytvořením nového katastrálního území,

d) nahrazením pohyblivé hranice pevnou hranicí.

(3) Ke změně hranice katastrálního území podle odstavce 2 písm. b) může dojít jen v případě, že dosavadní hranice katastrálního území dělí nemovitost, která je předmětem evidence v katastru, nebo v důsledku změny uspořádání pozemků na základě provedených pozemkových úprav. Ke změně hranice katastrálního území podle odstavce 2 písm. c) může dojít jen v případě, že je to nezbytné pro správu katastru nebo z jiných závažných důvodů, například při vzniku nové obce.

(1) Pokud je hranice katastrálního území shodná s hranicí obce, změní se v důsledku změny hranice obce i hranice katastrálního území.

(2) Mapovým podkladem při změně průběhu hranice obce a s ní související změně hranice katastrálního území je kopie katastrální mapy, na níž se vyznačí navrhovaná změněná hranice černou čárou o tloušťce 1 mm. Číselným podkladem je výkaz o celkových výměrách katastrálních území dotčených obcí před změnou a po navrhované změně. Katastrální úřad projedná s obcemi průběh navrhované hranice z hlediska správy katastru.

Společně s rozhodnutím, kterým se schvaluje změna hranice katastrálního území, zašle katastrální úřad vlastníkům, jejichž nemovitosti byly změnou dotčeny, srovnávací sestavení přečíslovaných parcel.

(1) Schválení názvu katastrálního území oznámí Český úřad zeměměřický a katastrální (dále jen „Úřad“) příslušnému katastrálnímu úřadu, zeměměřickému a katastrálnímu inspektorátu a obci, v níž katastrální území leží.

(2) Změny názvů katastrálních území provedené v katastru zveřejňuje Úřad na svých internetových stránkách.

(3) Změnu údajů podle § 9 odst. 1 písm. c) a d) v rámci celé České republiky zapisuje do katastru Úřad jako správce číselníků informačního systému katastru nemovitostí podle podkladů ústředních orgánů státní správy, které tyto údaje spravují.

(1) Změnu geometrického a polohového určení v důsledku vytyčení nebo zpřesnění hranice pozemků lze provést pouze v mezích přesnosti dosavadního geometrického a polohového určení, přitom průběh zpřesněné hranice musí pohledově odpovídat jejímu zobrazení v katastrální mapě.

(2) Listinou dokládající shodu vlastníků na průběhu hranice pozemků je zejména souhlasné prohlášení o shodě na průběhu hranice pozemků s náležitostmi obdobnými souhlasnému prohlášení podle § 66 odst. 2 písm. a) až c), které dále obsahuje popis průběhu vytyčené nebo vlastníky zpřesněné hranice pozemku čísly bodů podle geometrického plánu, a uvedení skutečnosti, že hranice nebyly osobami, které prohlášení činí, měněny, nejsou sporné a že je jejich vůlí, aby tak, jak byly zaměřeny, byly evidovány v katastru. V případě pozemku, který je společnou částí nemovitosti v bytovém spoluvlastnictví nebo tvoří funkční celek s domem s vymezenými jednotkami podle zákona o vlastnictví bytů, je shoda vlastníků na průběhu hranice tohoto pozemku považována za doloženou i v případě, kdy existenci takové shody v listině podpisem potvrdí osoba odpovědná za správu domu a pozemku.

(3) Podpisy na souhlasném prohlášení musí být úředně ověřeny; to neplatí, pokud úředně oprávněný zeměměřický inženýr (dále jen „ověřovatel“), který geometrický plán ověřil, na tomto prohlášení písemně potvrdil, že vlastníci dotčených pozemků, jejichž totožnost zjistil, před ním souhlasné prohlášení podepsali. V potvrzení o zjištění totožnosti ověřovatel uvede druh a číslo průkazu totožnosti, na jehož základě byla totožnost zjištěna. Průkazem totožnosti se pro tyto účely rozumí doklad, který je veřejnou listinou, v němž je uvedeno jméno a příjmení, datum narození nebo rodné číslo, popřípadě místo trvalého pobytu nebo bydliště mimo území České republiky a z něhož je patrná i podoba, popřípadě jiný údaj umožňující identifikovat osobu, která doklad předkládá, jako jeho oprávněného držitele.

(4) Jde-li o hranici mezi pozemky téhož vlastníka, katastrální úřad do katastru zapíše zpřesněné geometrické a polohové určení pozemku a jemu odpovídající zpřesněnou výměru parcely na základě jeho ohlášení s náležitostmi obdobnými souhlasnému prohlášení.

(5) Zpřesněné geometrické a polohové určení se do katastru zapíše i bez ohlášení vlastníka, a to na základě původního výsledku zeměměřické činnosti, ze kterého lze polohu lomových bodů určit s přesností vyšší, než je platné geometrické a polohové určení podle katastru. Bez samostatného ohlášení se zapíše do katastru zpřesnění dosavadní hranice v souvislosti s rozdělením pozemku, a to v rozsahu bodu vloženého do dosavadní hranice, ze kterého při dělení pozemku vychází nová hranice.

(6) Zpřesněním geometrického a polohového určení pozemku dochází zároveň ke zpřesnění geometrického a polohového určení rozsahu věcného břemene k části změnou dotčených pozemků, pokud byl rozsah vymezen určujícími mírami od hranice parcely.

(7) Není přípustné slučovat parcely nebo části parcel, pokud jsou u parcel evidovány různé údaje o právech nebo o upozorněních. Sloučení parcel nebrání, jsou-li u parcel evidovány různé údaje o

a) věcném břemeni, jehož rozsah byl vymezen v geometrickém plánu; je-li věcné břemeno evidováno k celé parcele, lze tuto parcelu nebo její část sloučit jen při současném vymezení dosavadního rozsahu věcného břemene v geometrickém plánu, pokud to povaha věcného břemene umožňuje,

b) věcném břemeni, které bylo zřízeno pouze ke stavbě, jež se stala součástí pozemku,

c) nájmu nebo pachtu,

d) předkupním právu podle stavebního zákona na části pozemku,

e) poznámce o výhradě, že upevněný stroj nebo jiné upevněné zařízení není součástí nemovitosti,

f) poznámce o stavbě, která není součástí pozemku, nebo

g) upozornění, pokud to nevylučuje povaha skutečnosti, na kterou je upozorňováno.

(8) Je-li k rozdělení parcely, u které je zapsána poznámka o výhradě, že upevněný stroj nebo jiné upevněné zařízení není součástí nemovitosti, nebo poznámka o stavbě, která není součástí pozemku, doloženo potvrzení dotčených osob s úředně ověřenými podpisy o tom, na které oddělované části původní parcely se nachází objekt, který je důvodem pro zápis poznámky, eviduje se poznámka po rozdělení pouze u této části. Obdobně se postupuje v případě, kdy je propachtována nebo pronajata část pozemku.

(1) Nově vzniklé parcely se označují

a) číslem ve tvaru zlomku, kde čitatelem je kmenové číslo původní parcely a jmenovatelem první vyšší dosud nepoužité číslo poddělení, nebo

b) číslem následujícím za posledním použitým kmenovým parcelním číslem příslušné číselné řady.

(2) Pokud by rozdělením parcely vznikalo víc než 999 poddělení, může katastrální úřad provést na dotčené části katastrálního území přečíslování parcel nebo označit parcely kmenovými čísly navazujícími na poslední použité číslo.

(3) Zanikne-li parcela, nesmí se jejím číslem v budoucnu označit jiná nově vzniklá parcela kromě přečíslování parcel v celém katastrálním území při obnově katastrálního operátu.

(4) Při slučování parcel stejného druhu pozemku v obvodu vlastnictví jednoho vlastníka se ponechá číslo parcely s největší výměrou a ostatní parcelní čísla se zruší.

(5) Nová parcela vytvářená z částí dosavadních parcel se zpravidla označí kmenovým číslem té parcely, jejíž část v nové parcele má největší výměru. Přitom se podle potřeby kmenové číslo poddělí podle odstavce 1.

(6) Při oddělování části parcely pro jiného vlastníka se zpravidla ponechá zbytku parcely dosavadního vlastníka původní parcelní číslo, je-li již poddělené, nebo se poddělí číslem jedna, popřípadě jiným nejnižším dosud nepřiděleným číslem poddělení.

(7) Při dělení parcely na více parcel bez změny vlastníka se zpravidla ponechá u největší nově vznikající parcely původní parcelní číslo, včetně jeho případného poddělení, nebo se poddělí číslem jedna, popřípadě jiným nejnižším dosud nepřiděleným číslem poddělení. Ostatní nově vzniklé parcely se označí kmenovým číslem původní parcely a navazujícím dosud nepoužitým poddělením.

(8) Části dosavadních parcel, které jsou nebo mají být součástí nově vznikající parcely v důsledku zahájení rozsáhlejší změny v území, například nová komunikace, letiště, vodní plocha, skládka, dobývací prostor, a které nebudou v době zápisu změny pravděpodobně majetkoprávně vypořádány, se označí jako samostatné parcely kmenovým číslem navazujícím na poslední použité číslo a podděleními počínajícími číslem jedna.

(9) Při samostatných číselných řadách pozemkových a stavebních parcel se nově vznikající stavební parcela oddělená z pozemkové parcely označí podle odstavce 1 písm. b). Číslo pozemkové parcely, z níž je stavební parcela oddělena, zůstane nezměněno, popřípadě se zruší, zaniká-li pozemková parcela. Pokud zrušením budovy v katastru ze stavební parcely vzniká pozemková parcela, označí se podle odstavce 1 písm. b).

(10) Při změně hranice katastrálního území nesmí převodem parcel mezi katastrálními územími dojít k duplicitě parcelních čísel. Při přečíslování parcel se použijí parcelní čísla podle odstavce 1 písm. b).

(11) Při doplnění celého pozemku dosud evidovaného zjednodušeným způsobem nebo jeho zbývající části do souboru geodetických informací se tomuto pozemku ponechá parcelní číslo parcely zjednodušené evidence, nevznikne-li duplicita v číslování parcel. V opačném případě nebo při jednotném číslování parcel se pozemek označí novým parcelním číslem podle odstavce 1.

(12) Při změně označení parcel parcelními čísly katastrální úřad písemně vyrozumí vlastníky dotčených pozemků a oprávněné z věcných práv k věci cizí, pokud není změna číslování provedena na podkladě jejich jednání nebo v rámci obnovy katastrálního operátu; u bytového spoluvlastnictví katastrální úřad vyrozumí namísto vlastníků dotčených pozemků společenství vlastníků jednotek, pokud je zapsáno ve veřejném rejstříku.

(13) Ve vztahu k jedné parcele mohou být evidovány údaje podle § 10 odst. 1 písm. h) nebo podle § 11 nejvýše o jedné budově nebo o jednom vodním díle.

(1) Ke změně výměry parcely dochází

a) při změně hranice pozemku a při určení hranice pozemku soudem,

b) při změně geometrického určení pozemku i při nezměněných hranicích pozemku,

c) výpočtem s vyšším kódem způsobu určení výměry i při nezměněném geometrickém určení pozemku, nebo

d) při opravě chyb zobrazení hranice parcely v katastrální mapě a chyb výpočtů výměr parcel.

(2) Ke změně výměry podle odstavce 1 písm. b) a d) evidované v katastru nedochází, není-li při shodném kódu způsobu určení výměry překročena mezní odchylka, pokud nejde o obnovu katastrálního operátu novým mapováním nebo na podkladě výsledků pozemkových úprav.

(1) Nově vymezené jednotky se označují číslem jednotky, které je tvořeno číslem popisným nebo číslem evidenčním budovy, ve které se jednotka nachází, podlomením a nejvýše čtyřmístným vlastním číslem jednotky podle listiny, která byla podkladem k zápisu. Nachází-li se jednotka v budově, které nebylo přiděleno číslo popisné nebo evidenční, označuje se pouze vlastním číslem jednotky.

(2) Není-li číslo jednotky v listině, která byla podkladem k zápisu, uvedeno podle odstavce 1, katastrální úřad jednotku pro účely evidence v katastru přečísluje způsobem podle odstavce 1 tak, aby výsledné číslování co nejvíce odpovídalo číslování podle listiny.

(3) Dojde-li u budovy, ve které se nachází jednotka, k doplnění nebo změně čísla popisného nebo evidenčního, promítne katastrální úřad tuto skutečnost i do číslování jednotek.

(1) Změna údajů o typu a způsobu ochrany nemovitosti se v katastru provádí podle písemných podkladů

a) o zařazení nebo odnětí pozemků ze zemědělského půdního fondu a souhlasu nebo rozhodnutí orgánu ochrany zemědělského půdního fondu,

b) o určení nebo odnětí pozemků k plnění funkcí lesa a rozhodnutí orgánu státní správy lesů,

c) o ochraně přírodních léčebných lázní, přírodního léčivého zdroje a zdroje přírodní minerální vody a jejich ochranných pásem a podle ohlášení Ministerstva zdravotnictví,

d) o ochraně části přírody a krajiny a jejím ochranném pásmu a ohlášení příslušného orgánu ochrany přírody a krajiny nebo odborné organizace ochrany přírody a krajiny, která vede ústřední seznam ochrany přírody,

e) o ochraně památkově chráněné nemovitosti, památkové rezervace, památkové zóny a jejich ochranném pásmu a ohlášení odborné organizace státní památkové péče, která vede Ústřední seznam kulturních památek České republiky,

f) o ochraně značky geodetického bodu a chráněného území geodetického bodu a ohlášení správce bodového pole; u chráněného území dále rozhodnutí příslušného orgánu,

g) o chráněném ložiskovém území a ohlášení příslušného orgánu, který chráněné ložiskové území stanovil,

h) o ochranném pásmu vodního zdroje a ohlášení příslušného vodoprávního úřadu,

i) o ochranném pásmu vodního díla a ohlášení příslušného vodoprávního úřadu.

(2) Podkladem podle odstavce 1 je listina, která obsahuje seznam chráněných nemovitostí označených údaji podle katastru a typ a způsob ochrany nemovitosti podle bodu 7 přílohy k této vyhlášce. Seznam je členěn podle obcí a katastrálních území. Jestliže jsou stejným způsobem ochrany nemovitostí dotčeny všechny nemovitosti v katastrálním území, vyznačí se v listině tato skutečnost bez uvedení jednotlivých nemovitostí.

(3) Nejsou-li hranice chráněného území nebo hranice ochranného pásma shodné s hranicemi parcel v katastrální mapě, je obsahem listiny podle odstavce 2 odkaz na číslo záznamu podrobného měření změn obsahujícího jejich geometrické a polohové určení, který je již založen v katastrálním operátu v dokumentaci výsledků šetření a měření pro vedení a obnovu souboru geodetických informací.

(4) Změna údajů o typu a způsobu ochrany zemědělských pozemků se v katastru provádí také společně se změnou druhu pozemku na druh náležící mezi zemědělské pozemky, s výjimkou případu, kdy je tento pozemek určen k plnění funkcí lesa.

Katastrální úřad z moci úřední provádí změny

a) údajů o pozemku podle § 10 odst. 1 písm. a) až f), j), m), n) a o),

b) údajů o budově podle § 11 odst. 1 písm. a) až c), l) a m),

c) údajů o právu stavby podle § 12 písm. a), b), d), j) a e) a

d) údajů o jednotce podle § 13 písm. a) a h).

(1) Změna jména, popřípadě jmen, příjmení, rodného čísla a adresy místa pobytu fyzické osoby, která je v katastru vedena jako vlastník nebo jiný oprávněný, se v katastru provede

a) převzetím ze základního registru obyvatel,

b) na podkladě listiny při vkladu práva obsahující údaje o vlastníku nebo jiném oprávněném,

c) na podkladě potvrzení matričního úřadu nebo obecního úřadu obce s rozšířenou působností nebo krajského úřadu nebo Ministerstva vnitra,

d) na podkladě zjištění při obnově katastrálního operátu novým mapováním a zapsaných v soupisu nemovitostí a při obnově katastrálního operátu na základě výsledků pozemkových úprav,

e) na podkladě ohlášení vlastníka nebo jiného oprávněného, nebo

f) na podkladě oznámení správního orgánu.

(2) Před zápisem se ohlášené údaje o fyzické osobě porovnávají s údaji základního registru obyvatel. Údaje, které nejsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se porovnají s údaji agendového informačního systému evidence obyvatel nebo agendového informačního systému cizinců.

(3) Změna jména, popřípadě jmen, příjmení, rodného čísla, popřípadě data narození, pokud rodné číslo nebylo přiděleno, a adresa bydliště v cizině fyzické osoby, která nemá trvalý pobyt ani povolení k pobytu na území České republiky, a která je v katastru vedena jako vlastník nebo jiný oprávněný, se v katastru provede podle odstavce 1. Pokud změnu nelze provést podle odstavce 1, protože osoba není vedena v registru obyvatel, nebo měnící se údaj není v tomto registru obsažen, provede se změna na podkladě listiny při vkladu práv obsahující údaje o vlastníku a jiném oprávněném, průkazu o povolení pobytu, potvrzení o přechodném pobytu občana Evropské unie na území České republiky, nebo jiného dokladu prokazujícího změnu; změna bydliště v cizině u osoby, která nemá trvalý pobyt na území České republiky, se provede i jen na základě jejího ohlášení.

(4) Změna názvu, identifikačního čísla a adresy sídla právnické osoby, organizační složky státu, městské části, městského obvodu a organizační složky právnické osoby, která je vedena jako vlastník nebo jiný oprávněný, se zapisuje do katastru

a) převzetím ze základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci,

b) na podkladě listiny vyhotovené soudem, správním orgánem, exekutorem, notářem, pokud údaje v listině uvedené odpovídají údajům vedeným v příslušném rejstříku podle písmena a) zveřejněným způsobem umožňujícím dálkový přístup a ze zápisu v daném rejstříku vyplývá, že jde o tutéž osobu.

(5) U správce daně, poplatku nebo jiného obdobného peněžitého plnění a okresní správy sociálního zabezpečení nebo Pražské správy sociálního zabezpečení, kteří se evidují v katastru jako zástavní věřitelé, se zapisuje změna údajů o

a) názvu na základě změny zakladatelské nebo jiné obdobné listiny, popřípadě změny zákona, a

b) adrese sídla pouze na základě jejich ohlášení.

(6) Změna údaje o titulu fyzické osoby, která je v katastru vedena jako vlastník nebo jiný oprávněný, se v katastru provede na podkladě ohlášení této osoby. Za ohlášení se považuje, i pokud tato osoba uvede titul v návrhu na vklad jako navrhovatel.

(1) Body podrobného polohového bodového pole do katastru zapisuje a vymazává katastrální úřad na návrh nebo i bez návrhu. Zápis bodu podrobného polohového bodového pole se provádí podle dokumentace o zřízení, obnovení nebo přemístění bodu podrobného polohového bodového pole.

(2) Změnu čísla bodu, lokalizačních údajů o katastrálním území a obci a označení listu Státní mapy 1 : 5000 zapisuje katastrální úřad z moci úřední.

(3) Změnu souřadnic a výšky bodu, místopisného náčrtu, nárysu nebo detailu, popisu, způsobu stabilizace a určení bodu zapisuje katastrální úřad na podkladě dokumentace o zřízení, obnovení nebo přemístění bodu podrobného polohového bodového pole.

(4) Poznámku zapisuje katastrální úřad na podkladě vlastního zjištění nebo oznámení odborně způsobilé osoby podle § 3 odst. 3 a 4 zeměměřického zákona (dále jen „odborně způsobilá osoba“).

V katastru se změní

a) název katastrálního území na podkladě rozhodnutí Úřadu o schválení názvu katastrálního území,

b) název vodního toku a vodní plochy podle standardizovaného geografického názvosloví,

c) pomístní jména pozemkových tratí na podkladě ohlášení obce; před zápisem se ohlášená jména porovnávají se standardizovaným geografickým názvoslovím.

(1) Katastrální úřad vede protokol, do kterého průběžně zaznamenává činnosti při revizi katastru.

(2) Vyhlášení revize katastru oznámí katastrální úřad nejpozději 2 měsíce před jejím zahájením obci, na jejímž území bude revize katastru prováděna. Současně určí územní a věcný rozsah, ve kterém bude revize prováděna.

(3) Pokud je při revizi katastru nezbytná účast vlastníka, přizve jej katastrální úřad k revizi písemnou pozvánkou; jeho nepřítomnost však není provedení revize na překážku.

(4) Předmětem revize katastru jsou

a) hranice pozemků,

b) obvody budov a vodních děl,

c) druh pozemku, způsob využití pozemku,

d) typ stavby a způsob využití stavby, pokud katastrální úřad při přípravě revize zjistí, že je třeba prověřit rozdíly mezi evidovanými údaji a skutečným stavem, a

e) zápisy v záznamu pro další řízení z hlediska potřebnosti jejich dalšího evidování, sledování a řešení.

(5) Podle potřeby se dále revidují i

a) hranice katastrálního území,

b) zhušťovací body, podrobné polohové a výškové bodové pole,

c) další prvky polohopisu a

d) místní názvy a pomístní jména.

(6) Protokol o výsledku revize katastru obsahuje datum, rozsah a způsob provedené revize katastru, dále jméno, popřípadě jména, příjmení a podpis zaměstnance pověřeného provedením revize a zástupce obce, který se revize katastru zúčastnil. Zjištěné změny a nesoulady se zaznamenávají v přílohách protokolu.

(7) U změny vyžadující doložení příslušnou listinou se s vlastníkem projedná způsob odstranění zjištěného nesouladu v údajích katastru. V případě, že listina není při revizi doložena, vyznačí se do příloh protokolu o výsledku revize katastru také lhůta pro její předložení. Je-li to možné, vyžádá si katastrální úřad potvrzení příslušného orgánu veřejné moci podle § 39 písm. c) katastrálního zákona.

(8) V příloze protokolu o výsledku revize katastru vlastník podpisem potvrdí, že byl seznámen se změnami, které budou na základě revize provedeny v katastru, případně že byl vyzván k předložení listin umožňujících zjištěné změny v katastru provést. Vlastník, který není revizi katastru přítomen, se písemně vyrozumí o změnách, které byly na základě revize provedeny v katastru, případně se písemně vyzve k předložení listin umožňujících zjištěné změny v katastru provést, a to včetně stanovení lhůty pro jejich předložení. V případě marného uplynutí lhůty pro předložení listin pro vyznačení změny v katastru se založí záznam pro další řízení.

(9) Informace o neodstraněných nesouladech zveřejní Úřad na svých internetových stránkách.

(1) Katastrální úřad vede protokol, do kterého průběžně zaznamenává činnosti při opravě chyby v katastrálním operátu.

(2) Chybné údaje katastru, které vznikly zřejmým omylem při vedení a obnově katastru, a to geometrické a polohové určení, číslo parcely, údaj o právu, upozornění, druh pozemku, způsob ochrany nemovitosti, způsob využití nemovitosti, údaj o budově včetně údaje o její dočasnosti, údaj o jednotce, cenový údaj a údaj pro daňové účely katastrální úřad opraví na základě původního výsledku zeměměřické činnosti nebo listiny, která byla podkladem pro zápis tohoto údaje do katastru, a v případě chyby vzniklé zřejmým omylem při obnově katastrálního operátu i na základě výsledků zjišťování hranic.

(3) Chybné geometrické a polohové určení, které vzniklo nepřesností při podrobném měření a zobrazení předmětu měření v katastrální mapě, nejde-li o případy podle odstavce 2, opraví katastrální úřad na základě

a) výsledku zeměměřických činností, který je využíván pro vyznačení příslušného předmětu polohopisu do katastrální mapy, a

b) písemného prohlášení vlastníků pozemků, že hranice pozemků nebyla jimi měněna, není sporná ani nebyla zpochybněna.

Podpisy na písemném prohlášení podle písmene b) musí být úředně ověřeny; to neplatí, pokud ověřovatel, který ověřil výsledek zeměměřické činnosti podle písmene a), na tomto prohlášení písemně potvrdil, že vlastníci dotčených pozemků, jejichž totožnost zjistil, před ním prohlášení podepsali. V potvrzení o zjištění totožnosti ověřovatel uvede druh a číslo průkazu totožnosti, na jehož základě byla totožnost zjištěna. Průkazem totožnosti se pro tyto účely rozumí doklad, který je veřejnou listinou, v němž je uvedeno jméno a příjmení, datum narození nebo rodné číslo, popřípadě místo trvalého pobytu nebo bydliště mimo území České republiky a z něhož je patrná i podoba, popřípadě jiný údaj umožňující identifikovat osobu, která doklad předkládá, jako jeho oprávněného držitele.

(4) Opravou geometrického a polohového určení pozemku dochází zároveň k opravě geometrického a polohového určení rozsahu věcného břemene k části změnou dotčeného pozemku, pokud byl rozsah vymezen určujícími mírami od hranice parcely.

(5) Chybné určení výměry parcely opraví katastrální úřad podle platného geometrického určení.

(1) Jiné nepřesnosti v údajích katastru, které nejsou uvedeny v § 44, například údaj o bodu podrobného bodového pole, místní název nebo pomístní jméno, kód kvality podrobného bodu, se nepovažují za chyby; správný údaj se po jeho zjištění zapíše z moci úřední.

(2) Chyba v určení hranice pozemku, která je současně státní hranicí, se opraví na podkladě dokumentárního díla státní hranice.

Katastrální úřad vede protokol, do kterého průběžně zaznamenává činnosti při obnově katastrálního operátu.

(1) Oznámení o obnově katastrálního operátu novým mapováním zveřejní katastrální úřad na úřední desce s předstihem nejméně 6 měsíců nebo, jde-li o obnovu v části katastrálního území, s předstihem nejméně 2 měsíců. Oznámení obsahuje i výzvu ke splnění povinností vlastníků a obce podle katastrálního zákona. Katastrální úřad zašle oznámení obci, na jejímž území bude katastrální operát obnovován, s žádostí o jeho zveřejnění, sousední obci, bude-li obnovou dotčena hranice této obce, Státnímu pozemkovému úřadu a osobám, které vlastní v daném území rozsáhlý nemovitý majetek, zejména dráhy, letiště, pozemní komunikace nebo lesy.

(2) Datum zahájení obnovy katastrálního operátu oznámí katastrální úřad obci nejméně 30 dní předem a zveřejní ho na úřední desce.

(1) Složení komise pro zjišťování hranic projedná předseda komise s obcí, popřípadě podle místních podmínek s dalšími správními orgány, například orgánem ochrany zemědělského půdního fondu, orgánem státní správy lesů nebo vodoprávním úřadem.

(2) Ke zjišťování hranic přizve katastrální úřad vlastníky, jejichž nemovitosti leží v území, ve kterém bude provedena obnova katastrálního operátu novým mapováním, a rovněž vlastníky nemovitostí sousedících s tímto územím, popřípadě sousední obec, je-li předmětem zjišťování hranice obce. To neplatí, pokud se údaje přebírají z dosavadního katastrálního operátu. Písemná pozvánka vlastníka obsahuje

a) místo a čas zjišťování hranic,

b) upozornění, že k účasti při zjišťování hranic může vlastník zmocnit svého zástupce a že neúčast pozvaného vlastníka nebo jeho zástupce při jednání není na překážku využití výsledků zjišťování hranic,

c) oznámení o oprávnění zaměstnanců pověřených zjišťováním hranic vstupovat a vjíždět na nemovitosti podle zákona o zeměměřictví a

d) poučení o povinnostech vlastníka a případných sankcích podle katastrálního zákona a upozornění, že neoznačené hranice nebudou předmětem zaměření a budou do obnoveného katastrálního operátu doplněny podle dosavadního katastrálního operátu, popřípadě podle operátu dřívější pozemkové evidence, a

e) upozornění, že obnovený katastrální operát bude v obci vyložen k veřejnému nahlédnutí.

(3) Vlastníci jsou ke zjišťování hranic zváni písemnou pozvánkou doručenou nejméně týden předem. Tyto osoby jsou zvány tak, aby zjišťování hranic týkající se všech jejich nemovitostí v katastrálním území mohlo proběhnout v jeden den, ledaže by tomu bránily závažné důvody.

(1) Podkladem pro zjišťování hranic, které jsou obsahem katastru, je dosavadní katastrální operát a operáty dřívějších pozemkových evidencí. Na jejich podkladě se vyhotoví náčrty a k nim soupisy nemovitostí uspořádané podle čísel listů vlastnictví.

(2) Předmětem zjišťování hranic jsou

a) hranice pozemků,

b) obvody budov a obvody vodních děl,

c) hranice katastrálního území a hranice obce.

(3) Komise při zjišťování hranic prověřuje i další údaje, které jsou obsahem katastru, a to

a) údaje o vlastníku,

b) druh a způsob využití pozemku,

c) typ a způsob využití stavby,

d) popisné číslo budovy nebo evidenční číslo budovy,

e) místní názvy a pomístní jména.

(1) Při zjišťování hranic se vyšetřuje skutečný průběh hranice v terénu, který se porovnává s jejím zobrazením v katastrální mapě nebo v mapě dřívější pozemkové evidence. Průběh hranice se nevyšetřuje, pokud byl již dříve vyšetřen při obnově katastrálního operátu v sousedním katastrálním území nebo v sousední části téhož katastrálního území nebo jde o hranici na obvodu pozemkových úprav.

(2) Lomové body vlastnické hranice označené trvalým způsobem, jejíž průběh v terénu odpovídá zobrazení v katastrální mapě nebo v mapě dřívější pozemkové evidence a vlastníci s ní souhlasí, se v terénu označí barvou. V případě, že lomové body takové hranice nejsou označeny trvalým způsobem a vlastníci se na průběhu hranice shodli, označí se tyto body dočasně, například červeně obarveným kolíkem. Označení těchto lomových bodů trvalým způsobem provedou vlastníci ve lhůtě uvedené v soupisu nemovitostí.

(3) U trvale označené vlastnické hranice, jejíž průběh neodpovídá zobrazení v katastrální mapě nebo zobrazení pozemků evidovaných zjednodušeným způsobem v mapě dřívější pozemkové evidence, prověří komise příčinu tohoto stavu. Je-li příčinou chybné zobrazení hranice, vyznačí se v náčrtu zjišťování hranic její oprava a tato skutečnost se poznamená v soupisu nemovitostí. Není-li příčinou chybné zobrazení hranice, vyznačí se v náčrtu hranice dosud zobrazená v katastrální mapě a tato skutečnost se poznamená v soupisu nemovitostí.

(4) Dojde-li k rozporu v tvrzení vlastníků o průběhu vlastnické hranice, komise poučí vlastníky o možnosti určení sporné hranice soudem.

(5) Hranice pozemku, který se v katastru eviduje se způsobem využití vodní tok v korytě přirozeném nebo upraveném, se v terénu zjišťuje za účasti správce vodního toku, zástupce vodoprávního úřadu a přítomných vlastníků sousedních pozemků.

(6) Při zjištění, že

a) na pozemku se nachází hlavní budova nebo vodní dílo, jejichž obvod není zobrazen v katastrální mapě,

b) obvod hlavní budovy na pozemku nebo obvod vodního díla neodpovídá zobrazení v katastrální mapě,

c) typ a způsob využití stavby neodpovídá zápisu v katastru,

d) hranice druhu pozemku nebo rozhraní způsobu využití pozemku neodpovídá zobrazení v katastrální mapě, nebo

e) druh a způsob využití pozemku neodpovídá zápisu v katastru,

a vlastník předloží komisi listinu potřebnou pro zápis změny do katastru, nebo taková listina není pro zápis třeba, předseda komise sepíše s vlastníkem protokol o nesouladu, který je podkladem pro zápis změny do dosavadního katastrálního operátu.

(7) Průběh hranice rozsahu věcného břemene k části pozemku se v terénu nezjišťuje, do obnoveného souboru geodetických informací se doplní z údajů dosavadního katastrálního operátu, pokud to tyto údaje umožňují.

(8) Při zjišťování hranic se projedná s obcemi a příslušnými vlastníky možnost nahrazení pohyblivé hranice katastrálního území nebo obce probíhající korytem vodního toku nebo pozemní komunikací pevnou hranicí.

(1) Změna hranice druhu pozemku, která v terénu vznikla v důsledku drobných pozvolných dlouhodobých posunů hranice v rámci zemědělského půdního fondu, se vyznačí v náčrtu zjišťování hranic podle skutečného stavu v terénu.

(2) Zjištěné změny dalších údajů, popřípadě návrh na sloučení parcel, doložené příslušnou listinou nebo tuto listinu nevyžadující, se vyznačí do protokolu o nesouladu, v němž vlastníci potvrdí svým podpisem, že byli seznámeni s vyznačením této změny v katastru. Je-li to možné, vyžádá si komise potvrzení příslušných orgánů veřejné moci podle § 39 písm. c) katastrálního zákona.

(3) Výsledky jednání komise s vlastníky při zjišťování hranice se zaznamenávají v náčrtu zjišťování hranic a v soupisu nemovitostí, ve kterém příslušní vlastníci potvrdí svým podpisem s uvedeným datem podpisu souhlas

a) s průběhem a označením hranice podle zjištění v terénu, nebo se uvede důvod odmítnutí vlastníka takový souhlas vyjádřit,

b) s převzetím dosavadní hranice z údajů katastru,

c) se zobrazením zjištěných změn hranic v obnoveném souboru geodetických informací,

d) s lhůtou k označení hranic trvalým způsobem a k předložení listin potřebných pro zápis zjištěných změn v katastru.

(4) Změny vyšetřené a ve stanovené lhůtě nedoložené příslušnými listinami se zapíší do záznamu pro další řízení s uvedením projednaného způsobu odstranění nesouladů. Informace o nedoložených změnách zveřejní Úřad na svých internetových stránkách. Údaje, u kterých došlo v soupise ke změně, se přeškrtnou tak, aby původní údaj zůstal čitelný. Změny údajů v jednotlivých částech soupisu nemovitostí musí být podepsány vlastníky dotčených pozemků a předsedou komise. V případě, že vlastník s výsledky zjišťování hranic nesouhlasí, vyjádří svůj důvod nesouhlasu v soupisu nemovitostí s připojením podpisu a data podpisu. Pokud vlastník odmítne soupis nemovitostí podepsat, tato skutečnost se v něm poznamená.

(5) O výsledku zjišťování hranic sepíše komise protokol, který obsahuje

a) údaj o katastrálním území a období, ve kterém bylo provedeno zjišťování hranic,

b) jména a příjmení předsedy a dalších členů komise,

c) způsob vyhlášení zahájení obnovy katastrálního operátu novým mapováním v obci,

d) způsob zajištění účasti vlastníků při zjišťování hranic,

e) odkaz na přílohy,

f) datum sepsání protokolu s podpisy členů komise.

(6) Přílohou protokolu jsou náčrty zjišťování hranic s přehledem jejich kladu, soupisy nemovitostí a seznam místních a pomístních názvů, dále doklady o doručení pozvání k účasti na zjišťování hranic, doklady o účasti zástupců vlastníků doložené plnou mocí apod.

(1) Při obnově katastrálního operátu novým mapováním může katastrální úřad provést přečíslování parcel.

(2) Parcely se přečíslovávají v rámci katastrálního území. Při přečíslování se zpravidla parcely číslují průběžně v jedné číselné řadě bez rozlišení na stavební a pozemkové parcely. V případě potřeby lze přečíslovat pouze jednu z číselných řad parcel, popřípadě jen část katastrálního území.

(3) S přečíslováním se započne v zastavěném území, kde se všechny parcely přečíslují v průběžném sledu, a dále mimo zastavěné území tak, aby čísla parcel na sebe s ohledem na vzájemnou polohu nemovitostí pokud možno vhodně navazovala.

(4) Součástí obnoveného katastrálního operátu je srovnávací sestavení parcel s porovnáním parcel dosavadního a obnoveného katastrálního operátu, a to podle jednotlivých listů vlastnictví.

Obnovený soubor geodetických informací se vyhotoví na podkladě

a) výsledků zjišťování hranic,

b) výsledků zeměměřických činností v polohovém bodovém poli a výsledků měření pro účely nového geometrického a polohového určení katastrálního území, pozemků, budov, vodních děl a dalších prvků polohopisu,

c) výsledků dřívějších zeměměřických činností dokumentovaných v katastru, pokud vyhovují z hlediska přesnosti a pokud je jejich využití účelné,

d) výsledků zeměměřických činností vyznačených v dosavadním souboru geodetických informací v průběhu obnovy katastrálního operátu novým mapováním,

e) dosavadní katastrální mapy a mapy dřívějších pozemkových evidencí,

f) přečíslování parcel, pokud bylo provedeno.

Obnovený soubor popisných informací se vyhotoví na podkladě dosavadního souboru popisných informací, v němž jsou zapsány změny údajů katastru uvedené v protokolu o výsledku zjišťování hranic a změny údajů o parcelách, vyplývající z obnoveného souboru geodetických informací.

(1) Oznámení o zahájení obnovy katastrálního operátu přepracováním souboru geodetických informací (dále jen „obnova katastrálního operátu přepracováním“) se zveřejní nejméně 2 měsíce předem na úřední desce katastrálního úřadu. Oznámení zašle katastrální úřad územně příslušné obci s žádostí o jeho zveřejnění.

(2) Při obnově katastrálního operátu přepracováním se provede

a) částečná revize katastru v rozsahu alespoň podle § 43 odst. 5,

b) doplnění pozemků dosud evidovaných zjednodušeným způsobem do obnovovaného souboru geodetických informací,

c) oprava zjištěných chyb v katastru,

d) porovnání souladu mezi souborem popisných a souborem geodetických informací.

(3) Při obnově katastrálního operátu přepracováním lze přečíslovat parcely, pokud jejich číslování je nepřehledné nebo je poddělení některých kmenových čísel parcel příliš vysoké. Přečíslování parcel se dokumentuje ve srovnávacím sestavení parcel dosavadního katastrálního operátu včetně parcel zjednodušené evidence a obnoveného katastrálního operátu.

(4) V souboru popisných informací se při obnově katastrálního operátu přepracováním při shodném kódu způsobu určení výměry ponechají dosavadní výměry v případě, že nejsou překročeny mezní odchylky, a v ostatních případech se zavedou výměry určené ze souřadnic lomových bodů v obnoveném katastrálním operátu.

(1) Katastrální úřad stanoví do 30 dnů po obdržení vyrozumění Státního pozemkového úřadu o zahájení řízení o pozemkových úpravách podmínky a způsob zpracování výsledků pozemkových úprav, které budou podkladem pro obnovu katastrálního operátu.

(2) V případě, že se v katastrálním území současně s obnovou katastrálního operátu na podkladě výsledků pozemkových úprav obnovuje katastrální operát mimo obvod pozemkových úprav, projedná katastrální úřad se Státním pozemkovým úřadem organizaci vlastních činností tak, aby zúčastnění vlastníci byli informováni a zváni k účasti na zjišťování hranic bez zbytečné újmy na času nebo nákladech.

(3) Upřesněný obvod pozemkových úprav podle jiného právního předpisu2 se v katastru zapíše na základě ohlášení Státního pozemkového úřadu, jehož součástí je geometrický plán.

(4) Nebudou-li výsledky využity k obnově katastrálního operátu (například pro jejich malý územní rozsah), vyhotoví se pro vyznačení výsledku pozemkových úprav v katastrálním operátu geometrický plán.

(5) Katastrální úřad po obdržení výsledků zeměměřických činností2) provede kontrolu a vydá Státnímu pozemkovému úřadu do 30 dnů od obdržení stanovisko k výsledkům těchto činností.

(1) Podklady pro obnovu katastrálního operátu na podkladě výsledků pozemkových úprav jsou

a) pravomocné rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv, popřípadě o zřízení nebo zrušení věcného břemene k řešeným pozemkům nebo pravomocné rozhodnutí o určení hranic pozemků,

b) protokoly o zjišťování hranice obvodu pozemkových úprav a hranic pozemků, které nevyžadovaly řešení pozemkovými úpravami, ale bylo u nich třeba obnovit soubor geodetických informací (dále jen „neřešené pozemky“), související náčrty a soupisy nemovitostí,

c) geometrické plány a záznamy podrobného měření změn na obvodu pozemkových úprav,

d) technická zpráva, popřípadě dílčí technické zprávy podle ucelených etap činností s výčtem předávaných částí,

e) dokumentace o zřízení nebo doplnění podrobného polohového bodového pole,

f) dokumentace nového geometrického a polohového určení pozemků a dalších prvků polohopisu katastrální mapy, která obsahuje

1. měřické náčrty,

2. přehled měřických náčrtů,

3. zápisníky podrobného měření,

4. protokol o výpočtech a splnění kritérií přesnosti výsledku zeměměřické činnosti (dále jen „protokol o výpočtech“),

5. srovnávací sestavení parcel s porovnáním parcel dosavadního a obnoveného katastrálního operátu u neřešených pozemků, a to podle jednotlivých listů vlastnictví,

g) seznam souřadnic pomocných a podrobných bodů v rozsahu týkajícím se obnovy souboru geodetických informací,

h) geometrické plány pro vymezení rozsahu věcného břemene k části pozemku, není-li jeho rozsah vymezen ve výsledcích podle písmena f),

i) digitální mapa ve vztažném měřítku 1 : 1000 a údaje evidované o parcelách v souboru popisných informací podle schváleného návrhu pozemkových úprav včetně vymezení rozsahu věcného břemene k části pozemku; tyto údaje se předávají ve výměnném formátu stanoveném Úřadem (dále jen „výměnný formát“),

j) podklady nebo listiny pro

1. vydání rozhodnutí o schválení změny hranic katastrálních území,

2. vyznačení změn údajů o ochraně nemovitostí,

3. jednání o změnách místních názvů a pomístních jmen,

k) námitky podané k neřešeným pozemkům k rozhodnutí katastrálnímu úřadu, nebo

l) dohody obcí o změnách hranic obcí.

(2) Výsledky zeměměřických činností podle odstavce 1 musí být katastrálnímu úřadu předány odborně způsobilou osobou k posouzení způsobilosti jejich převzetí do katastru bez zbytečného odkladu, nejméně však 30 dnů před vydáním rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv.

(3) Je-li to pro vedení katastru účelné, katastrální úřad obnoví katastrální operát novým mapováním s využitím podkladů podle odstavce 1 u neřešených pozemků v předstihu před vydáním rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv, popřípadě o zřízení nebo zrušení věcného břemene k řešeným pozemkům.

(1) Platnost obnoveného katastrálního operátu je katastrálním úřadem vyhlášena ke dni, kdy dosavadní katastrální operát je nahrazen v informačním systému katastru nemovitostí obnoveným katastrálním operátem.

(2) Sdělení o vyhlášení platnosti obnoveného katastrálního operátu zašle katastrální úřad obci, na jejímž území byl katastrální operát obnoven.

(3) Katastrální úřad uvědomí o platnosti obnoveného katastrálního operátu vlastníky neřešených pozemků, kteří nemají v obci trvalý pobyt nebo sídlo, písemným oznámením.

(1) Dokumentace výsledků šetření a měření pro vedení a obnovu souboru geodetických informací, včetně seznamu místního a pomístního názvosloví (dále jen „měřická dokumentace“), obsahuje výsledky činností při

a) správě podrobného polohového bodového pole,

b) zjišťování hranic a podrobném měření využívaném pro katastr,

c) projednání místních názvů a pomístních jmen, uspořádané podle katastrálních území.

(2) Dokumentace podle odstavce 1 písm. a) obsahuje zejména

a) dokumentace o zřízení, obnovení nebo přemístění bodu podrobného polohového bodového pole,

b) geodetické údaje o bodech podrobného polohového bodového pole,

c) záznamy měření a protokoly o výpočtech,

d) seznamy souřadnic,

e) technické zprávy o zřízení nebo revizi bodů podrobného polohového bodového pole v celém katastrálním území nebo jeho části, údaje o přesnosti určení nově zřízených či opakovaně určených bodů, oznámení závad a změn na bodech,

f) oznámení o zřízení měřické značky.

(3) Dokumentace podle odstavce 1 písm. b) obsahuje zejména

a) doklady ze zjišťování hranic pozemků,

b) doklady z podrobného měření při novém mapování,

c) záznamy podrobného měření změn a neměřické záznamy, jejich přehledy,

d) geometrické plány,

e) soubor geodetických informací jako výkres ve výměnném formátu a koncept katastrální mapy,

f) doklady z průběhu řízení o námitkách proti obsahu obnoveného katastrálního operátu.

(4) Dokumentace podle odstavce 1 písm. c) obsahuje zejména

a) seznam místních názvů a pomístních jmen,

b) grafický přehled místních názvů a pomístních jmen na zmenšenině katastrální mapy v rozsahu celého katastrálního území,

c) doklady o změnách a o schválení místních názvů, pomístních jmen a názvů katastrálních území.

Listiny se ukládají do sbírky listin v takové podobě, v jaké byly doručeny katastrálnímu úřadu.

(1) Dokumentace činností při vedení souboru popisných informací obsahuje

a) spisy z řízení o povolení vkladu práv a spisy dokumentující průběh jiných postupů katastrálního úřadu,

b) protokol o vkladech, protokol o záznamech, protokol o opravách chyb, námitkách proti obnovenému katastrálnímu operátu, změnách hranice katastrálního území, označení hranice na náklad vlastníka a k evidenci dalších grafických podkladů, protokol o výsledcích revize katastru, protokol o záznamech pro další řízení, protokol o porušení pořádku na úseku katastru, protokol o potvrzení geometrického plánu, protokol o poskytování údajů z katastru, protokol o průběhu obnovy katastrálního operátu a protokol o průběhu pozemkových úprav souvisejícím se správou katastru,

c) listy vlastnictví v listinné podobě, doklady vztahující se ke komplexnímu zakládání právních vztahů k nemovitostem v evidenci nemovitostí a další související dokumenty.

(2) Protokoly podle odstavce 1 písm. b), pokud jsou vedeny v elektronické podobě, jsou dokumentovány v informačním systému katastru nemovitostí.

(1) Katastrální úřad v řízení o povolení vkladu zkoumá, zda vlastnoruční nebo elektronické podpisy na soukromé listině, které nejsou úředně ověřeny, jsou pravé, to je, zda skutečně náleží osobám v ní uvedeným.

(2) Pravost podpisu a oprávnění jednat jménem zástavního věřitele při zřízení zástavního práva a souvisejících oprávnění sjednaných ve prospěch zástavního věřitele na téže listině katastrální úřad nezkoumá.

(3) Podle části páté se postupuje obdobně i v ostatních případech, kdy tato vyhláška vyžaduje úřední ověření podpisu.

(1) Katastrální úřad považuje pravost vlastnoručního podpisu na soukromé listině za prokázanou, jestliže

a) listina obsahuje prohlášení advokáta o pravosti vlastnoručního podpisu,

b) právnická osoba předložila podpisový vzor s úředně ověřeným podpisem jednající osoby shodný s vlastnoručním podpisem na listině a doklad o oprávnění této osoby jednat za právnickou osobu, pokud tato skutečnost nevyplývá ze základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci, nebo

c) podepsaná osoba uznala před katastrálním úřadem, že jde o její vlastní podpis nebo o kopii jejího vlastního podpisu.

(2) V případě, že pravost vlastnoručního podpisu není prokázána žádným z uvedených způsobů, může ji navrhovatel prokázat jiným vhodným způsobem, zejména předložením znaleckého posudku.

(1) Katastrální úřad považuje pravost elektronického podpisu, kterým je podepsána písemnost, která obsahuje právní jednání fyzické osoby, za prokázanou, jestliže

a) kvalifikovaný certifikát, na němž je založen elektronický podpis, kterým byla písemnost v elektronické podobě podepsána, obsahuje jméno, popřípadě jména, a příjmení podepisující osoby a údaj, který umožňuje jednoznačnou identifikaci podepisující osoby3, nebo

b) podepsaná osoba uznala před katastrálním úřadem, že obsah písemnosti v elektronické podobě je projevem její vůle, a potvrdila, že je držitelem kvalifikovaného certifikátu, na kterém je založen uznávaný elektronický podpis, kterým byla písemnost podepsána.

(2) Katastrální úřad považuje pravost elektronického podpisu, kterým je podepsána písemnost, která obsahuje právní jednání právnické osoby, za prokázanou, jestliže

a) právnická osoba potvrdila skutečnost, že datům pro ověřování elektronických podpisů obsaženým v certifikátu, o jehož vydání pro svého zaměstnance požádala, odpovídají data pro vytváření elektronických podpisů, která používá její zaměstnanec coby podepisující osoba, a předložila doklad o oprávnění této osoby jednat za právnickou osobu, pokud tato skutečnost nevyplývá ze základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci; údaje obsažené v kvalifikovaném certifikátu, na němž je založen elektronický podpis, kterým byla písemnost v elektronické podobě podepsána a který byl k této písemnosti připojen, se shodují s údaji uvedenými v potvrzení právnické osoby, nebo

b) kvalifikovaný certifikát, na němž je založen elektronický podpis, kterým byla písemnost v elektronické podobě podepsána a který byl k této písemnosti připojen, obsahuje jméno, popřípadě jména, a příjmení podepisující osoby a údaj o tom, že tato osoba je statutárním orgánem právnické osoby, pokud ke dni vydání kvalifikovaného certifikátu byla jako statutární orgán v obchodním rejstříku uvedena a do okamžiku, ke kterému je ověřována platnost kvalifikovaného certifikátu, se tato skutečnost nezměnila, nebo

c) podepisující fyzická osoba doložila oprávnění jednat za právnickou osobu, pokud tato skutečnost nevyplývá ze základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci, a zároveň je její podpis považován za pravý podle odstavce 1.

(3) Na prokazování pravosti podpisu podnikající fyzické osoby se přiměřeně použije odstavec 2.

(1) Písemnosti v elektronické podobě určené k zápisu práv do katastru jsou z technického hlediska způsobilé k zápisu, pokud

a) jsou ve formátu Portable Document Format (PDF) nebo Portable Document Format for the Long-term Archiving (PDF/A),

b) uznávaný elektronický podpis je vložen do dokumentu,

c) k elektronickému podpisu je připojen certifikát, na kterém je tento podpis založen.

(2) Ustanovení odstavce 1 se obdobně použije i na písemnosti opatřené uznávanou elektronickou značkou, uznávanou elektronickou pečetí a kvalifikovaným elektronickým časovým razítkem.

(1) V případech, kdy zákon stanoví, že právo zapisované do katastru vzniká, mění se nebo zaniká na základě určité právní skutečnosti nezávisle na zápisu do katastru, anebo se promlčuje, ale nestanoví listinu, na jejímž základě se tato změna zapíše do katastru, ani listinu, která tuto změnu potvrzuje, nebo listinu, na jejímž základě k takové změně dochází, případně pro tuto listinu nestanoví náležitosti potřebné pro zápis do katastru, lze provést zápis do katastru na základě

a) souhlasného prohlášení o vzniku, změně nebo zániku práva učiněného osobou, jejíž právo zapsané dosud v katastru zaniklo nebo se omezilo, a osobou, jejíž právo vzniklo nebo se rozšířilo (dále jen „souhlasné prohlášení“), nebo

b) potvrzení o zániku nebo promlčení práva zapsaného dosud v katastru vydaného osobou, v jejíž prospěch je zaniklé nebo promlčené právo dosud v katastru zapsáno (dále jen „potvrzení o zániku práva“),

c) prohlášení o vzniku práva vydaného osobou, jejíž právo vzniklo při zániku osoby, v jejíž prospěch je zaniklé právo dosud v katastru zapsáno (dále jen „prohlášení o vzniku práva“),

d) potvrzení o vzniku, změně nebo zániku práva vydaného orgánem veřejné moci, pokud právo vzniklo, změnilo se, nebo zaniklo v důsledku jeho úkonu při výkonu veřejné moci (dále jen „potvrzení orgánu veřejné moci“).

Obdobně se postupuje při uznání existence nebo neexistence práva zapisovaného do katastru.

(2) V souhlasném prohlášení musí být

a) označení osob, které činí souhlasné prohlášení, a to

1. jméno, popřípadě jména, a příjmení, adresa místa trvalého pobytu, popřípadě adresa bydliště v cizině, nemá-li trvalý pobyt na území České republiky, a rodné číslo fyzické osoby, popřípadě datum narození, pokud rodné číslo nebylo přiděleno, nebo

2. název, adresa sídla a identifikační číslo právnické osoby, bylo-li přiděleno,

b) označení nabyvatele práva, popřípadě toho, jehož právo se změnilo nebo zaniklo, údaji podle písmena a),

c) označení nemovitostí údaji podle katastrálního zákona,

d) označení práva, které vzniklo, popřípadě se změnilo nebo zaniklo,

e) odkaz na ustanovení jiného právního předpisu, podle kterého ke vzniku, změně nebo zániku práva došlo,

f) uvedeny právní skutečnosti, které vedly ke vzniku, změně nebo zániku práva,

g) uvedeno, že práva k nemovitosti nejsou mezi osobami, které prohlášení činí, sporná ani pochybná.

(3) V potvrzení o zániku práva musí být

a) označení osoby, která potvrzení vydává, údaji podle odstavce 2 písm. a),

b) označení osoby, jejíž právo zaniklo nebo se promlčelo, údaji podle odstavce 2 písm. a),

c) označení nemovitostí údaji podle katastrálního zákona,

d) označení práva, které podle potvrzení zaniklo nebo se promlčelo,

e) odkaz na ustanovení jiného právního předpisu, podle kterého k zániku nebo promlčení práva došlo, a

f) uvedeny právní skutečnosti, které vedly k zániku nebo promlčení práva.

(4) V prohlášení o vzniku práva musí být

a) označení osoby, která prohlášení vydává a které právo vzniklo, údaji podle odstavce 2 písm. a),

b) označení osoby, jejíž právo zaniklo, údaji podle odstavce 2 písm. a),

c) označení nemovitostí údaji podle katastrálního zákona,

d) označení práva, které podle prohlášení vzniklo,

e) odkaz na ustanovení jiného právního předpisu, podle kterého ke vzniku práva došlo, a

f) uvedeny právní skutečnosti, které vedly ke vzniku práva.

(5) V potvrzení orgánu veřejné moci musí být

a) označení orgánu veřejné moci, který potvrzení vydává,

b) označení nabyvatele práva, popřípadě osoby, jejíž právo se změnilo nebo zaniklo, údaji podle odstavce 2 písm. a),

c) označení nemovitostí údaji podle katastrálního zákona,

d) označení práva, které podle potvrzení vzniklo, změnilo se nebo zaniklo,

e) odkaz na ustanovení jiného právního předpisu, podle kterého ke vzniku, změně nebo zániku práva došlo, a

f) uvedeny právní skutečnosti, které vedly ke vzniku, změně nebo zániku práva.

(6) Pokud vznik, změna nebo zánik práva, ke kterému došlo podle jiného právního předpisu, není podmíněn žádnou právní skutečností a nemovitosti jsou v tomto jiném právním předpisu označeny podle katastrálního zákona, provede se zápis do katastru na základě prohlášení osoby, jejíž právo vzniklo, změnilo se nebo zaniklo, s náležitostmi přiměřeně podle odstavce 2 písm. b) až e).

(7) V případech, kdy zákon stanoví, že právo zapisované do katastru vzniká, mění se nebo zaniká na základě určité právní skutečnosti nezávisle na zápisu do katastru anebo se promlčuje, a zároveň stanoví listinu, na jejímž základě se tato změna zapíše do katastru, nebo listinu, která tuto změnu potvrzuje, nebo listinu, na jejímž základě k takové změně dochází, přičemž pro tuto listinu stanoví náležitosti potřebné pro zápis do katastru, lze tuto listinu nahradit souhlasným prohlášením podle odstavce 1 písm. a) pouze za předpokladu, že se taková listina nedochovala, nebo v případě, že příslušné právní jednání bylo učiněno ústně, pokud to jeho povaha připouští. Souhlasné prohlášení musí v takovém případě obsahovat uvedení skutečnosti, že se listina nedochovala nebo že právní jednání bylo učiněno ústně.

(1) Vlastnické právo a jiná věcná práva pro obec nově vzniklou podle jiného právního předpisu se zapíší na základě rozhodnutí krajského úřadu a dohody obce a přípravného výboru o rozdělení majetku obce mezi původní obec a nově vzniklou obec. Nebylo-li dosaženo dohody obce a přípravného výboru o rozdělení majetku, zapíše se vlastnické právo a jiná věcná práva pro nově vzniklou obec na základě ohlášení nově vzniklé obce s náležitostmi obdobnými potvrzení o vzniku práva.

(2) Vlastnické právo k nové jednotce vystavěné v domě na základě smlouvy o výstavbě se zapíše na základě smlouvy o výstavbě, popřípadě další listiny, která prokazuje, že právo ze smlouvy o výstavbě přešlo nebo ho nabyla jiná osoba.

(3) Změna vlastnického práva v důsledku přeměny obchodní společnosti nebo družstva se zapíše v případě

a) fúze nebo převodu jmění na společníka na základě výpisu z obchodního rejstříku dokládajícího, že k přeměně došlo, a projektu přeměny, pokud obsahuje údaje podle § 66 odst. 4 písm. c) a d), nebo prohlášení nástupnické společnosti nebo družstva nebo přejímajícího společníka s náležitostmi podle § 66 odst. 4 písm. a), b), c), d) a f),

b) rozdělení formou rozštěpení nebo formou odštěpení na základě výpisu z obchodního rejstříku dokládajícího, že k přeměně došlo, a projektu přeměny.

(4) Změna jiného věcného práva v důsledku přeměny obchodní společnosti nebo družstva se zapíše v případě

a) fúze nebo převodu jmění na společníka na základě výpisu z obchodního rejstříku dokládajícího, že k přeměně došlo, a projektu přeměny, pokud obsahuje údaje podle § 66 odst. 4 písm. c) a d), nebo prohlášení nástupnické společnosti nebo družstva nebo přejímajícího společníka s náležitostmi podle § 66 odst. 4 písm. a), b), c), d) a f),

b) rozdělení formou rozštěpení na základě výpisu z obchodního rejstříku dokládajícího, že k přeměně došlo, a schváleného projektu přeměny, pokud obsahuje údaje podle § 66 odst. 4 písm. c) a d), nebo souhlasného prohlášení nástupnických společností nebo družstev,

c) rozdělení formou odštěpení na základě výpisu z obchodního rejstříku dokládajícího, že k přeměně došlo, a schváleného projektu přeměny, pokud obsahuje údaje podle § 66 odst. 4 písm. c) a d), nebo souhlasného prohlášení rozdělované společnosti nebo družstva a nástupnických společností nebo družstev.

(5) Vzniklo-li zástavní právo k rozestavěné budově zápisem do Rejstříku zástav, zapíše katastrální úřad zástavní právo k dokončené budově na základě výpisu z Rejstříku zástav, který obsahuje údaje podle § 66 odst. 2 písm. b) až d), nebo na základě souhlasného prohlášení podle § 66 odst. 1 písm. a) doloženého výpisem z Rejstříku zástav. Obdobně se postupuje, vzniklo-li zástavní právo k nemovitosti zastavením závodu, ke kterému nemovitost náleží, nebo přibyla-li nemovitost k zastavenému závodu.

(6) Byl-li do katastru proveden zápis na základě pravomocného rozhodnutí orgánu veřejné moci, kterým bylo rozhodnuto o vzniku, změně, zániku, promlčení, existenci nebo neexistenci vlastnického nebo jiného věcného práva, obnoví katastrální úřad předchozí zápis vlastnického nebo jiného věcného práva na základě

a) pravomocného rozhodnutí orgánu veřejné moci, jímž bylo rozhodnutí, které bylo podkladem zápisu, zrušeno, nebo

b) pravomocného rozhodnutí orgánu veřejné moci, jímž byla odložena právní moc nebo vykonatelnost rozhodnutí, které bylo podkladem zápisu, nebo potvrzení orgánu veřejné moci o této skutečnosti.

Společně s obnovením předchozího zápisu vlastnického nebo jiného věcného práva obnoví katastrální úřad i tomu odpovídající zápisy poznámek.

(7) Vlastnické právo státu k nemovitosti, na kterou se podle § 65 odst. 9 katastrálního zákona pohlíží jako na opuštěnou, se zapíše na základě prohlášení Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových o vzniku práva, pokud obsahuje náležitosti podle § 66 odst. 4 písm. a) a c) až f), známé údaje o osobě, v jejíž prospěch je vlastnické právo v katastru dosud zapsáno, a prohlášení o tom, že postupem podle § 65 katastrálního zákona se nepodařilo vlastníka nemovitosti zjistit a že marně uplynula lhůta, po jejímž uplynutí se podle jiného právního předpisu má za to, že nemovitost je opuštěná.

(8) Vlastnické právo pro lepšího kupce v případě, kdy bylo uplatněno právo dát přednost lepšímu kupci s povahou rozvazovací podmínky, se zapíše na základě kupní smlouvy uzavřené mezi oprávněným z výhrady práva lepšího kupce jako prodávajícím a lepším kupcem jako kupujícím doložené prohlášením oprávněného z výhrady práva lepšího kupce, že vůči povinnému uplatnil právo dát přednost lepšímu kupci, který se přihlásil v určené lhůtě.

(1) Zánik společného jmění manželů a vznik podílového spoluvlastnictví bývalých manželů se po uplynutí 3 let od zániku manželství bez vypořádání společného jmění manželů vkladem práva na základě dohody o vypořádání společného jmění manželů zapíše i na základě prohlášení jednoho z bývalých manželů s náležitostmi obdobnými souhlasnému prohlášení, doloženého pravomocným rozhodnutím tuzemského soudu o rozvodu manželství a potvrzením tohoto soudu, že do uplynutí tří let od zrušení manželství nebyla podána žaloba na soudní vypořádání společného jmění manželů, ani neproběhlo nebo neprobíhá řízení o vypořádání zaniklého společného jmění manželů. Tyto skutečnosti se považují za prokázané také v případě, kdy z obsahu rozhodnutí o dědictví nebo o nařízení likvidace pozůstalosti, jehož předmětem byl podíl zemřelého bývalého manžela, nebo z obsahu usnesení o příklepu vydaného v rámci výkonu rozhodnutí nebo exekuce vedené vůči jednomu z bývalých manželů vyplývá, že v rámci řízení byl vznik podílového spoluvlastnictví bývalých manželů zjištěn a potvrzen s náležitostmi podle § 66 odst. 2 písm. c) až f).

(2) V případě, že k vypořádání zaniklého společného jmění manželů má podle § 269 odst. 2 insolvenčního zákona dojít poté, co již byl do katastru proveden zápis podílového spoluvlastnictví, neboť uplynula lhůta k vypořádání společného jmění manželů, aniž byla uzavřena dohoda o vypořádání společného jmění manželů, zapíše se vypořádání společného jmění manželů na základě dohody o vypořádání společného jmění manželů nebo rozhodnutí soudu o vypořádání společného jmění manželů předložených společně s potvrzením insolvenčního správce o tom, že nastaly skutečnosti podle § 269 odst. 2 insolvenčního zákona, s náležitostmi obdobnými souhlasnému prohlášení.

(1) Změnu velikosti podílů spoluvlastníků, ke které došlo v důsledku oddělení ze spoluvlastnictví, zapíše katastrální úřad bez návrhu spolu se zápisem vlastnického práva k oddělené nemovitosti.

(2) Vznik, změnu, zánik nebo promlčení zástavního práva včetně budoucího, podzástavního práva, předkupního práva, práva zpětné koupě, práva zpětného prodeje, výhrady vlastnického práva, výhrady lepšího kupce, ujednání o koupi na zkoušku nebo reálného břemene k podílu na nemovité věci v přídatném spoluvlastnictví zapíše katastrální úřad bez návrhu spolu se zápisem těchto práv k nemovitosti, k jejímuž využití věc v přídatném spoluvlastnictví slouží.

(3) Změnu budoucího zástavního práva na existující zástavní právo, ke které došlo nabytím vlastnického práva zástavním dlužníkem k nemovitosti, ke které bylo dosud zapsáno budoucí zástavní právo, zapíše katastrální úřad k návrhu zástavního dlužníka nebo jeho právního nástupce spolu se zápisem jeho vlastnického práva nebo i později na základě prohlášení zástavního věřitele s náležitostmi obdobnými prohlášení o vzniku práva.

(4) Změnu budoucího výměnku na existující výměnek, ke které došlo převodem nemovitosti z budoucího výměnkáře na jinou osobu, zapíše katastrální úřad k návrhu výměnkáře spolu se zápisem vlastnického práva pro jinou osobu nebo i později na základě prohlášení výměnkáře s náležitostmi obdobnými prohlášení o vzniku práva.

(5) Není-li v právním jednání, na základě kterého dochází k rozdělení pozemku, k jehož užívání slouží nemovitost v přídatném spoluvlastnictví, ujednáno, jaké podíly na nemovitosti v přídatném spoluvlastnictví náleží k nově vznikajícím parcelám, zapíše katastrální úřad změnu podílů na nemovitosti v přídatném spoluvlastnictví bez návrhu podle poměru výměr parcel vzniklých rozdělením původního pozemku. Obdobně se postupuje i v případě, kdy k rozdělení pozemku, k jehož užívání slouží nemovitost v přídatném spoluvlastnictví, došlo z jiného důvodu.

(6) Nejsou-li v listině vydané za podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie4, která prokazuje univerzální právní nástupnictví, uvedena práva nebo nemovitosti, kterých se právní nástupnictví týká, protože to neumožňuje právní řád státu, ve kterém byla listina vydána, zapíše katastrální úřad změnu vlastnického nebo jiného věcného práva na základě této listiny a prohlášení právního nástupce s náležitostmi podle § 66 odst. 4 písm. a) až d) a f).

(1) Je-li trvání práva omezeno na dobu života fyzické osoby, provede se výmaz tohoto práva na základě prohlášení o zániku práva s náležitostmi podle § 66 odst. 3 písm. a) až d) a f) doloženého úmrtním listem, pravomocným rozhodnutím o skončení řízení o pozůstalosti, rozhodnutím soudu o prohlášení za mrtvého nebo potvrzením příslušného orgánu dokládajícího, že oprávněná osoba již nežije, pokud nelze tuto skutečnost ověřit v základním registru obyvatel nebo v evidenci obyvatel.

(2) Je-li trvání práva omezeno na dobu existence právnické osoby, provede se výmaz tohoto práva na základě prohlášení o zániku práva s náležitostmi podle § 66 odst. 3 písm. a) až d) a f) doloženého listinou, která prokazuje, že oprávněná právnická osoba zanikla, pokud nelze tuto skutečnost ověřit v základním registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci.

(3) Je-li trvání práva omezeno podle zápisu v katastru nebo podle obsahu listiny uložené ve sbírce listin na předem známou dobu, provede se výmaz tohoto práva na základě prohlášení vlastníka nemovitosti, že právo zapsané v katastru zaniklo uplynutím času, s náležitostmi obdobnými potvrzení o zániku práva.

(4) Výmaz výhrady vlastnického práva provede katastrální úřad k návrhu prodávajícího nebo kupujícího spolu se zápisem vlastnického práva pro kupujícího na základě kupní smlouvy, v jejímž rámci byla výhrada zřízena, nebo i později na základě potvrzení kupujícího podle § 66 odst. 1 písm. b).

(5) Zanikne-li právo stavby před uplynutím doby, na kterou bylo zřízeno, a vázne-li na právu stavby věcné právo pro třetí osobu, lze právo stavby vymazat jen se souhlasem oprávněných ze všech věcných práv, kterými je právo stavby zatíženo.

(6) Zánik přídatného spoluvlastnictví v důsledku nabytí všech nemovitostí, k jejichž užívání věc v přídatném spoluvlastnictví slouží, toutéž osobou, zapíše katastrální úřad společně se zápisem vlastnického práva, kterým dojde k tomuto sjednocení, a to bez návrhu.

(7) Výmaz věcných břemen a dalších věcných práv, která zanikla zpeněžením majetkové podstaty podle insolvenčního zákona, zapíše katastrální úřad na základě potvrzení insolvenčního správce s náležitostmi podle § 66 odst. 3. Na výmaz věcných práv zaniklých podle zákona o konkursu a vyrovnání se věta první použije přiměřeně.

(8) Výmaz předkupních a dalších obdobných věcných práv, jejichž zápis byl do katastru převzat z bývalé pozemkové knihy, zemských desek nebo železniční knihy, která jsou zapsána ve prospěch osoby s údaji neumožňujícími její dostatečnou identifikaci, provede katastrální úřad také na základě prohlášení vlastníka o tom, že předkupní nebo jiné obdobné věcné právo je promlčeno, s náležitostmi obdobnými potvrzení o zániku práva.

(1) Podzástavní právo se zapíše na základě smlouvy, kterou se zřizuje zástavní právo k pohledávce, která je zajištěna zástavním právem zapsaným v katastru. Nejsou-li v této smlouvě obsaženy všechny údaje potřebné pro zápis podzástavního práva, zapíše se podzástavní právo na základě této smlouvy doložené souhlasným prohlášením podzástavního věřitele a podzástavního dlužníka osvědčujícím, že byly splněny podmínky pro vznik podzástavního práva vyplývající z § 1390 občanského zákoníku, s náležitostmi obdobnými podle § 66 odst. 2.

(2) Podzástavní právo se vymaže spolu s výmazem zástavního práva, kterým je zajištěna pohledávka, jejímž zastavením podzástavní právo vzniklo, i bez návrhu. Zástavní právo, kterým je zajištěna pohledávka, jejímž zastavením vzniklo podzástavní právo zapsané v katastru, lze vymazat na základě soukromé listiny, pouze pokud jsou k jeho výmazu předloženy i listiny umožňující výmaz podzástavního práva.

(3) Výmaz podzástavního práva, které zaniklo v důsledku postoupení pohledávky zajištěné zástavním právem zapsaným v katastru podzástavnímu věřiteli, provede katastrální úřad k návrhu zástavního věřitele nebo podzástavního věřitele spolu se zápisem změny v osobě zástavního věřitele nebo i později na základě potvrzení podzástavního věřitele podle § 66 odst. 1 písm. b).

(4) Výmaz zástavního práva provede katastrální úřad také na základě prohlášení vlastníka o tom, že zástavní právo je promlčeno, s náležitostmi obdobnými potvrzení o zániku práva, pokud je zástavním věřitelem právnická osoba a uplynulo 10 let od zániku této osoby po jejím zrušení s likvidací nebo od zániku této osoby po jejím zrušení bez likvidace zrušením konkursu po splnění rozvrhového usnesení nebo zrušením konkursu proto, že majetek je zcela nepostačující. Obdobně se postupuje i u dalších věcných práv k věci cizí.

(5) Změna vlastnického práva v důsledku výkonu zástavního práva ponecháním si zástavy zástavním věřitelem za cenu určenou na základě znaleckého posudku nejdříve k okamžiku dospělosti zajištěného dluhu se zapíše na základě

a) ujednání mezi zástavním věřitelem a zástavcem nebo zástavním dlužníkem, že si zástavní věřitel může zástavu ponechat za cenu určenou znalcem nejdříve k okamžiku dospělosti zajištěného dluhu,

b) oznámení zástavního věřitele vůči zástavnímu dlužníkovi, že si zástavu ponechává,

c) potvrzení zástavního věřitele, že oznámení podle písmene b) bylo učiněno po uplynutí lhůty podle § 1364 občanského zákoníku nebo podle § 123 zákona o spotřebitelském úvěru a zástavnímu dlužníkovi bylo doručeno, a

d) znaleckého posudku o určení ceny zástavy.

(6) Změna vlastnického práva v důsledku výkonu zástavního práva ponecháním si zástavy zástavním věřitelem za cenu, která není určena na základě znaleckého posudku nebo jiným způsobem zajišťujícím objektivitu jejího určení, se zapíše na základě

a) ujednání mezi zástavním věřitelem a zástavcem nebo zástavním dlužníkem, že si zástavní věřitel může zástavu ponechat,

b) oznámení zástavního věřitele vůči zástavnímu dlužníkovi, že si zástavu ponechává,

c) potvrzení zástavního věřitele, že k ujednání podle písmene a) došlo po splatnosti zajištěného dluhu a že oznámení podle písmene b) bylo učiněno po uplynutí lhůty podle § 1364 občanského zákoníku a zástavnímu dlužníkovi bylo doručeno, a

d) dokladů prokazujících, že zástavní dlužník nebyl v okamžiku uzavření dohody podle písmene a) vůči zástavnímu věřiteli v postavení spotřebitele nebo malého nebo středního podnikatele, je-li zástavní věřitel podnikatelem.

Pokud u změny zapisované záznamem jiný právní předpis nestanoví, jaká listina dokládá navrhovanou změnu, použije se přiměřeně ustanovení § 66.

(1) Poznámka o dočasné povaze věcného práva v případě zajišťovacího převodu práva se zapíše bez návrhu spolu se zápisem věcného práva na základě smlouvy o zajišťovacím převodu práva.

(2) Poznámka o omezení při hospodaření a nakládání s nemovitostí v souvislosti s poskytnutím podpory z veřejných prostředků se zapíše na základě ohlášení orgánu, který podporu poskytl.

(3) Poznámka o přednostním právu ke zřízení věcného práva pro jinou osobu se zapíše na základě

a) smlouvy o smlouvě budoucí o převodu vlastnického nebo zřízení věcného práva k věci cizí,

b) smlouvy o zajišťovacím převodu vlastnického práva nebo věcného práva k věci cizí, pokud byl zajišťovací převod sjednán s povinností převést právo zpět při splnění dluhu,

c) smlouvy, kterou se zřizuje věcné právo s odkládací podmínkou nebo s doložením času, pokud podmínka dosud nebyla splněna nebo čas nenastal,

a souhlasu vlastníka k zápisu; souhlas může být udělen ve smlouvě, na samostatné listině nebo podáním žádosti o zápis poznámky ze strany vlastníka.

(4) Poznámka o výhradě, že upevněný stroj nebo jiné upevněné zařízení není součástí nemovitosti, se zapíše na základě společného prohlášení vlastníka stroje a vlastníka nemovitosti, do které je stroj zabudován, které obsahuje:

a) označení osoby, která je vlastníkem nemovitosti,

b) označení osoby, která si vyhrazuje vlastnictví stroje,

c) označení upevněného stroje,

d) prohlášení, že stroj je vlastnictvím osoby, která si jeho vlastnictví vyhrazuje,

e) prohlášení, zda byl stroj k okamžiku podání žádosti již s nemovitostí spojen, nebo nikoliv,

f) prohlášení, zda se jedná o nahrazení stroje, který je součástí nemovitosti, nebo nikoliv, a

g) souhlas vlastníka nemovitosti se zápisem poznámky.

Je-li nemovitost zatížena věcným právem, které může být zápisem výhrady zkráceno, musí být žádost o zápis poznámky doložena také prohlášením osoby oprávněné z tohoto věcného práva, že proti zápisu poznámky nevznáší odpor, pokud byl stroj k okamžiku podání žádosti již s nemovitostí spojen nebo dochází-li k nahrazení stroje, který byl součástí nemovitosti, strojem novým.

(5) Změna údaje o vlastníkovi upevněného stroje nebo jiného upevněného zařízení, které není součástí nemovitosti, se zapíše na základě listiny, která prokazuje převod nebo přechod vlastnického práva ke stroji. Nejsou-li v této listině obsaženy všechny údaje potřebné pro zápis změny poznámky, zapíše se změna na základě souhlasného prohlášení dosavadního vlastníka stroje a nového vlastníka stroje s náležitostmi obdobnými podle § 66 odst. 2.

(6) Poznámka o stavbě, která není součástí pozemku, se zapíše na základě souhlasného prohlášení učiněného vlastníkem pozemku a vlastníkem stavby, které obsahuje údaj o tom, že na pozemku se nachází konkrétně určená stavba, která je samostatnou nemovitostí a která vznikla nejpozději do 31. prosince 2013, nebo vznikla na základě věcného práva vzniklého stavebníkovi do 31. prosince 2013 nebo na základě smlouvy zakládající oprávnění zřídit stavbu na pozemku jiného vlastníka uzavřené do 31. prosince 2013 nebo se jedná o takovou stavbu, o které právní předpis stanoví, že není součástí pozemku. Poznámku lze vyznačit i na základě nájemní smlouvy nebo jiného právního jednání, ze kterého vyplývá, že účelem nájmu nebo jiného právního vztahu je umožnit užívání pozemku tím způsobem, že na něm je nebo bude zřízena stavba, pokud z nich vyplývají údaje podle věty první.

(1) Poznámka o dočasné povaze věcného práva na základě zajišťovacího převodu se vymaže na základě potvrzení osoby, která věřiteli převedla své právo, o tom, že převod práva se stal nepodmíněným, s náležitostmi obdobnými potvrzení o zániku práva. Poznámka o dočasné povaze věcného práva na základě zajišťovacího převodu se vymaže rovněž spolu s opětovným zápisem vlastnického práva pro osobu, která věřiteli převedla své právo, a to bez návrhu.

(2) Poznámka o omezení při hospodaření a nakládání s nemovitostí v souvislosti s poskytnutím podpory z veřejných prostředků se vymaže na základě ohlášení orgánu, který podporu poskytl.

(3) Poznámka o zahájení pozemkových úprav se vymaže spolu se zápisem poznámky o schválení návrhu pozemkových úprav. Poznámka o schválení návrhu pozemkových úprav se vymaže na základě doručeného pravomocného rozhodnutí Státního pozemkového úřadu o výměně nebo přechodu vlastnických práv, popřípadě o zřízení nebo zrušení věcného břemene k dotčeným pozemkům.

(4) Poznámka o podání návrhu na zahájení výkonu rozhodnutí prodejem nemovitosti nebo správou nemovitosti se vymaže spolu se zápisem poznámky o nařízení výkonu rozhodnutí. Poznámka informující o nařízení dražebního jednání se vymaže spolu s výmazem poznámky o nařízení výkonu rozhodnutí, jde-li o výkon rozhodnutí, v jehož rámci bylo toto dražební jednání nařízeno, nebo spolu s výmazem poznámky o vydání exekučního příkazu, jde-li o exekuční příkaz, k jehož provedení bylo toto dražební jednání nařízeno. Poznámka informující o nařízení dražebního jednání se vymaže rovněž po uplynutí dne, na který bylo dražební jednání nařízeno, a to bez návrhu.

(5) Společně se zápisem vlastnického práva pro vydražitele se vymažou v rozsahu týkajícím se vydražené nemovitosti všechny poznámky o nařízení výkonu rozhodnutí a o exekučním příkazu, pokud k nabytí vlastnického práva došlo provedením exekuce, daňové exekuce nebo výkonu rozhodnutí soudem, a to bez návrhu.

(6) Poznámka o podaném návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva a poznámka o podaném návrhu na zřízení exekutorského zástavního práva se vymaže spolu se zápisem příslušného zástavního práva, a to bez návrhu. Poznámka o podaném návrhu na zřízení exekutorského zástavního práva se vymaže také na základě potvrzení oprávněného, že důvody pro zápis poznámky pominuly, s úředně ověřeným podpisem.

(7) Poznámky o nařízení výkonu rozhodnutí a o exekučním příkazu se vymažou rovněž na základě potvrzení insolvenčního správce o tom, že účinky nařízení výkonu a účinky vydaných exekučních příkazů zanikly zpeněžením majetkové podstaty.

(8) Poznámky o nařízení výkonu rozhodnutí a o exekučním příkazu se vymažou rovněž k návrhu vyvlastnitele spolu se zápisem vlastnického práva pro vyvlastnitele nebo i později na základě rozhodnutí o vyvlastnění v případě, že vyvlastnění spočívá v odnětí vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě.

(9) Spolu s výmazem poznámky o zahájení exekuce vymaže katastrální úřad veškeré další poznámky s touto exekucí související, a to i pokud byly zapsány jiným katastrálním úřadem.

(10) Poznámka o přednostním právu ke zřízení věcného práva pro jinou osobu se vymaže

a) bez návrhu spolu se vkladem věcného práva, k zajištění jehož přednosti byla zapsána,

b) na základě žádosti vlastníka doložené potvrzením oprávněného, že do jednoho roku nepodal žalobu na převod nebo jiné zřízení věcného práva,

c) na základě žádosti vlastníka nedoložené potvrzením podle písmena b), pokud oprávněný k výzvě katastrálního úřadu do 15 dnů nedoložil, že před uplynutím jednoho roku od zápisu nebo ode dne, kdy se přednostní právo stalo vymahatelným, podal žalobu na převod nebo jiné zřízení věcného práva, vlastník musí doložit, kdy se přednostní právo stalo vymahatelným,

d) na základě žádosti vlastníka doložené soudním rozhodnutím nahrazujícím projev vůle k převodu nebo jinému zřízení věcného práva, pokud od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí uplynulo více než 1 rok,

e) na základě žádosti vlastníka doložené pravomocným rozhodnutím o zamítnutí žaloby na převod nebo jiné zřízení věcného práva.

(11) Poznámka o výhradě přednostního pořadí se vymaže bez návrhu spolu s vkladem věcného práva, pro které bylo přednostní pořadí vyhrazeno.

(12) Poznámka o výhradě, že upevněný stroj nebo jiné upevněné zařízení není součástí nemovitosti, se vymaže na základě

a) listiny, která prokazuje převod nebo přechod vlastnického práva ke stroji na vlastníka nemovitosti,

b) potvrzením vlastníka stroje, že tento stroj již neexistuje.

(13) Poznámka o závazku nezajistit zástavním právem ve výhodnějším pořadí nový dluh a poznámka o závazku neumožnit zápis nového zástavního práva namísto starého se vymaže bez návrhu spolu s výmazem zástavního práva, k ochraně jehož pořadí byly tyto závazky zřízeny. Bylo-li při zřízení závazku určeno konkrétní zástavní právo ve výhodnějším pořadí, kterým nelze zajistit nový dluh nebo namísto kterého nelze umožnit zápis nového zástavního práva, lze po výmazu tohoto zástavního práva nebo i spolu s ním vymazat poznámku na základě ohlášení vlastníka nemovitosti s náležitostmi podle § 66 odst. 3 písm. a) až d) a f).

(14) Poznámka o dovolání se neúčinnosti právního jednání se vymaže na základě potvrzení žalobce, že důvody pro zápis poznámky pominuly, s úředně ověřeným podpisem, nebo na základě pravomocného rozhodnutí soudu, ze kterého vyplývá, že žalobě o dovolání se neúčinnosti právního jednání nebylo vyhověno.

(1) Pro účely katastru se využívají zejména tyto výsledky zeměměřických činností:

a) dokumentace o zřízení, obnovení nebo přemístění bodu podrobného polohového bodového pole,

b) záznamy podrobného měření změn,

c) geometrické plány,

d) neměřické záznamy a

e) dokumentace výsledků zjišťování hranic a podrobného měření pro obnovu katastrálního operátu.

(2) Výsledky zeměměřických činností, které se využívají pro účely katastru, přebírá katastrální úřad od odborně způsobilé osoby. Výsledky zeměměřických činností podle odstavce 1 písm. a) až d) se vyhotovují pouze v elektronické podobě.

(3) Při převzetí zaměstnanec pověřený přebíráním výsledků zeměměřických činností zkontroluje, zda výsledek zeměměřických činností pro účely katastru neobsahuje zjevné vady. Přitom vždy přezkoumá, zda

a) výsledek zeměměřických činností

1. je ověřen ověřovatelem v rozsahu jeho oprávnění,

2. má předepsané náležitosti,

3. vychází z údajů katastru,

4. nepřekračuje stanovené mezní odchylky,

b) nové a změněné parcely jsou označeny správnými parcelními čísly.

(4) Neshledá-li katastrální úřad při přezkoumání vadu ve výsledku zeměměřických činností, vyznačí jeho převzetí v příslušném protokolu a v případě výsledku v listinné podobě vyznačí jeho převzetí i na první straně předávané dokumentace. Pokud výsledek zeměměřických činností obsahuje vady, pro které ho nelze převzít do katastru, doručí katastrální úřad dokumentaci s písemným odůvodněním zpět tomu, kdo jej předložil.

(5) Při převzetí výsledku zeměměřických činností může katastrální úřad požadovat předložení dokladu o splnění požadavku na měřidla pro výkon zeměměřických činností ve veřejném zájmu.

(1) Podrobné měření se připojuje na geometrický základ zeměměřických činností, a to popřípadě i prostřednictvím referenční sítě permanentních stanic. Podrobné měření se připojí na v terénu jednoznačně identifikovatelné podrobné body, je-li to vzhledem k napojení změny na stávající stav katastrální mapy a její rozsah účelnější a vhodnější.

(2) Charakteristiky a kritéria přesnosti podrobného měření a určení souřadnic podrobných bodů polohopisu katastrální mapy a způsoby ověření a testování přesnosti výsledků zeměměřických činností jsou uvedeny v bodu 13 přílohy k této vyhlášce.

(3) Podle potřeby zobrazení a navázání zaměřované změny na polohopisný obsah katastrální mapy se měření připojí s ohledem na její rozsah na dostatečný počet podrobných bodů v terénu jednoznačně identifikovatelných a zobrazených v katastrální mapě (dále jen „identické body“).

(4) Pro připojení měření na identické body platí, že zaměřované podrobné body musí být uvnitř kružnice se středem v polovině spojnice navzájem nejvzdálenějších identických bodů, jejíž poloměr je roven třem čtvrtinám délky takové spojnice.

(5) Za identické body se volí body v okolí změny, zejména

a) trvalým způsobem označené původní lomové body na hranicích katastrálních území nebo na hranicích pozemků, přednostně jsou-li na styku 3 nebo více takových hranic,

b) lomové body na obvodu budov, popřípadě body na jiných trvalých předmětech obsahu katastrální mapy, lze-li předpokládat, že se jejich původní poloha nezměnila.

(6) Jako identický bod lze použít i styk hranic 3 nebo více pozemků, trvalým způsobem neoznačený, jehož poloha je v terénu zřetelná a určitá. Výjimečně lze identický bod nahradit průsečíkem spojnice 2 identických bodů s hranicí pozemku, která je v terénu zřetelná a určitá, popřípadě identickou linií hranice pozemku, která je v terénu zřetelná a určitá. Průsečík musí být zajištěn alespoň jednou kontrolní mírou. Je-li více použitelných identických bodů, volí se přednostně body co nejbližší zaměřované změně.

(7) Je-li třeba změnu navázat na polohopisný obsah mapy dřívější pozemkové evidence, připojí se měření na identické body způsobem podle odstavce 1, nebo se polohopisný obsah mapy dřívější pozemkové evidence ztotožní s polohopisným obsahem katastrální mapy a dále se změna navazuje na polohopisný obsah takto ztotožněných map.

(1) Dokumentace o zřízení obnovení nebo přemístění bodu podrobného polohového bodového pole obsahuje

a) technickou zprávu s protokolem, jejíž přílohou je zápisník měření, protokol o výpočtech a seznam souřadnic,

b) geodetické údaje o bodu podrobného polohového bodového pole a přehledný náčrt a

c) doklad o oznámení nebo projednání umístění měřické značky bodu podrobného polohového bodového pole s vlastníkem dotčené nemovitosti.

(2) Technické požadavky na body podrobného polohového bodového pole stanoví bod 12 přílohy k této vyhlášce.

(1) Záznam podrobného měření změn

a) obsahuje dokumentaci činností při vyhotovení geometrického plánu a je podkladem pro provedení změny v souboru geodetických informací a v souboru popisných informací,

b) obsahuje dokumentaci činností při vytyčení hranice pozemků,

c) je podkladem pro zápis změn údajů evidovaných v souboru geodetických informací a v souboru popisných informací, které jsou spojeny s měřením v terénu, ale nevyžadují vyhotovení geometrického plánu.

(2) V případě potřeby je možné záznam podrobného měření změn vyhotovený pro zaměření více vzájemně souvisejících změn využít jako podklad pro vyhotovení několika geometrických plánů pro jednotlivé změny.

(3) Náležitosti záznamu podrobného měření změn upravuje bod 16 přílohy k této vyhlášce.

(1) Neměřický záznam vyhotovuje katastrální úřad pro zápis změny údajů katastru, která není spojena s měřením v terénu a nevyžaduje vyhotovení geometrického plánu.

(2) Zakládání a dokumentace neměřického záznamu se řídí příslušnými ustanoveními pro záznam podrobného měření změn.

(1) Geometrický plán se vyhotovuje pro

a) změnu hranice katastrálního území,

b) rozdělení pozemku,

c) změnu hranice pozemku,

d) vyznačení nebo změnu obvodu budovy, která je hlavní stavbou na pozemku, a vodního díla,

e) určení hranic pozemků při pozemkových úpravách,

f) doplnění souboru geodetických informací o pozemek dosud evidovaný zjednodušeným způsobem,

g) opravu geometrického a polohového určení nemovitosti,

h) upřesnění nebo rekonstrukci údajů o parcele podle přídělového řízení,

i) průběh vytyčené nebo vlastníky zpřesněné hranice pozemků,

j) průběh hranice určené soudem,

k) vymezení rozsahu věcného břemene k části pozemku.

(2) Geometrický plán je technickým podkladem pro vyhotovení rozhodnutí a jiných listin ke změnám podle odstavce 1 a spolu se záznamem podrobného měření změn je podkladem pro provedení změny v souboru geodetických informací a v souboru popisných informací.

(3) Má-li být část pozemku sloučena do pozemku sousedícího nebo má-li z více částí vzniknout nový pozemek, je přípustné též označení části pozemku písmenem malé abecedy, pokud z listiny, jejíž bude geometrický plán neoddělitelnou součástí, bude vyplývat realizace všech spolu souvisejících změn.

(4) Zasahuje-li předmět měření znázorněný na geometrickém plánu do více katastrálních území, vyhotoví se samostatný geometrický plán pro každé katastrální území, s výjimkou případů, kdy je změnou dotčena hranice katastrálního území, popřípadě není-li s katastrálním úřadem dohodnuto jinak.

(1) Závazným podkladem pro vyhotovení geometrického plánu jsou údaje souboru geodetických informací a souboru popisných informací.

(2) Dalšími podklady jsou výsledky šetření a měření uložené v měřické dokumentaci a grafické operáty dřívějších pozemkových evidencí.

(1) Zeměměřické činnosti v terénu musí být provedeny tak, aby

a) při použití geodetických metod umožnily určit souřadnice podrobných bodů s požadovanou přesností a

b) výsledek měření mohl být přesně zobrazen a spojen s nezměněným a správně zobrazeným polohopisným obsahem katastrální mapy.

(2) Zpravidla před měřením se lomové body navrhovaných a vlastníky zpřesňovaných dosavadních hranic pozemků označí trvalým způsobem. Body polohopisu zaměřované kontrolně jiné než vlastnické hranice pozemků a rozsah věcného břemene k části pozemku se označí pro účely zaměření dočasným způsobem.

(3) Není-li bod na dosavadní vlastnické hranici, ze kterého nová hranice při dělení pozemku vychází, označen v terénu trvalým způsobem ani není číselně vyjádřen, vytyčí se postupem podle ustanovení této vyhlášky o vytyčování hranic pozemků. Obdobně se postupuje v případě, kdy nová hranice vychází z bodu vloženého do přímého úseku dosavadní hranice, jejíž lomové body nejsou označeny trvalým způsobem ani není tato hranice číselně vyjádřena. V případě hranice, jejíž lomové body jsou označeny trvalým způsobem, ale není číselně vyjádřena, vyhotovitel geometrického plánu ověří soulad průběhu hranice s údaji katastru nemovitostí. Pokud tato hranice odpovídá v mezích přesnosti dosavadnímu geometrickému a polohovému určení, přičemž průběh hranice pohledově odpovídá jejímu zobrazení v katastrální mapě, vyhotovitel geometrického plánu prokazatelně vyrozumí vlastníka sousedního pozemku o vyhodnocení hranice jako identické a o záměru trvalého označení bodu napojení. Ve vyrozumění uvede lhůtu ne kratší než 15 dnů od odeslání vyrozumění, ve které vlastník může vyhotoviteli geometrického plánu doručit písemný nesouhlas s vyhodnocením hranice jako identické. V případě takového nesouhlasu se bod napojení označí dočasným způsobem.

(4) Při měření se ověří, zda se v terénu nezměnila poloha bodů geometrického základu a identických bodů, popřípadě identických linií. Ověření se provede určením jejich vzájemné polohy například polárním zaměřením nebo změřením vzdálenosti identického bodu od nejméně 2 jiných bodů, které lze považovat za identické, nebo od bodů polohového bodového pole a porovnáním výsledku s odpovídajícími mírami v dokumentovaných výsledcích jeho původního určení nebo v katastrální mapě. Body polohového bodového pole je možné ověřit podle geodetických údajů.

(5) Výsledky dřívějších měření lze využít, je-li jejich soulad se skutečným stavem ověřen měřením v terénu.

(6) Je-li měněn obvod budovy, která je dosud v katastrální mapě zobrazena průmětem střešního pláště, zaměří se průnik celého jejího obvodu s terénem.

(7) Na dosavadní vlastnické hranici dotčené změnou se jako navazující kontrolní body zaměří nejméně ty sousední lomové body, mezi nimiž se průběh hranice mění, s výjimkou případu, kdy dosavadní hranice mezi bodem změny a sousedním lomovým bodem zaniká. Pokud sousední lomový bod hranice není možné zaměřit například proto, že bod nelze jednoznačně identifikovat, bod není přímo viditelný, bod je značně vzdálený a podobně, a přitom průběh dosavadní hranice v okolí změny je zřetelný, lze zaměření takového lomového bodu nahradit zaměřením zřetelné části hranice. V případě nezřetelného průběhu dosavadní hranice v okolí změny se vytyčí sousední lomové body nebo při jejich značné vzdálenosti či nepřístupnosti se vytyčí bližší mezilehlé body dosavadní hranice. Vytyčení navazujících kontrolních bodů pro účely měření lze provést bez účasti vlastníků dotčených pozemků, není potřebné je protokolárně dokumentovat a není jím dotčeno ani dosavadní geometrické a polohové určení nemovitostí.

(8) Poloha lomového bodu změny se určí a ověří pomocí dvou nezávislých měření nebo se jednoznačně určí měřením a ověří oměrnými nebo jinými kontrolními mírami.

(1) Poloha podrobných bodů se určí v S-JTSK z bodů geometrického základu, z údajů vedených v souboru geodetických informací a z údajů výsledků šetření a měření uložených v měřické dokumentaci. Souřadnice bodů se uvádějí v metrech na 2 desetinná místa. Vypočtené souřadnice bodů se zaokrouhlují tak, že je-li jejich hodnota na dalším neuváděném desetinném místě rovna 5 nebo větší, zaokrouhlí se výsledek výpočtu nahoru.

(2) Při výpočtu výměry se dává přednost způsobu určení výměry označenému vyšším kódem, přitom způsob určení výměry označený kódem 1 se nepoužívá. Pro výpočet výměr platí stejné zásady zaokrouhlování jako u souřadnic. Je-li výměra oddělované parcely menší než 0,50 m2, zaokrouhlí se na 1 m2. V případě označení této části pozemku písmenem malé abecedy se výměra dílu uvede v m2 na 2 desetinná místa.

(3) Zásady a kritéria určení výměr jsou uvedeny v bodu 14 přílohy k této vyhlášce.

(1) K vyhotovení geometrického plánu katastrální úřad

a) přidělí číslo záznamu podrobného měření změn, podle potřeby parcelní čísla nových parcel a čísla bodů podrobného polohového bodového pole, pokud budou takové body zřizovány, a

b) poskytne bezúplatně v nezbytném rozsahu podklady ve výměnném formátu nebo ve formě rastrových dat, a pokud nelze jinak, ve formě reprografických kopií.

(2) V případě pochybnosti, zda osoba, která žádá o poskytnutí podkladů pro vyhotovení geometrického plánu, je odborně způsobilá, může katastrální úřad požadovat předložení dokladu prokazujícího odbornou způsobilost podle zákona o zeměměřictví.

(1) Geometrický plán se vyhotovuje v elektronické podobě; pro účely vyhotovení listiny se v případě potřeby vyhotoví jeho stejnopis v listinné podobě podle zákona o zeměměřictví.

(2) Geometrický plán obsahuje vyjádření stavu parcel před změnou a po změně a má tyto části:

a) popisové pole,

b) grafické znázornění,

c) výkaz dosavadního a nového stavu údajů katastru,

d) seznam souřadnic,

e) výkaz údajů o bonitovaných půdně ekologických jednotkách.

(3) Grafické znázornění vychází ze stavu katastrální mapy, který je doplněn o znázornění změny. V případech, kdy rozsah práv k nemovitostem je graficky vyjádřen na jiných mapových podkladech než na katastrální mapě, doplní se grafické znázornění kresbou polohopisu z těchto podkladů.

(4) Výkaz dosavadního a nového stavu údajů katastru obsahuje vybrané údaje souboru popisných informací o změnou dotčených pozemcích a o nově vyznačovaných nemovitostech s porovnáním se stavem evidence právních vztahů. V tomto porovnání se ke všem nově oddělovaným parcelám nebo k jejich souboru oddělovanému pro stejného nabyvatele přiřadí údaje o parcelních číslech, číslech listů vlastnictví, výměrách a označení dílů parcel podle evidence právních vztahů, které budou podkladem pro sepsání listin.

(5) Seznam souřadnic obsahuje souřadnice bodů nové nebo zpřesněné hranice, obvodu budovy nebo vodního díla a souřadnice navazujících kontrolních bodů.

(6) Výkaz údajů o bonitovaných půdně ekologických jednotkách obsahuje parcelní číslo zemědělského pozemku v novém stavu podle katastru, popřípadě podle zjednodušené evidence, kód bonitované půdně ekologické jednotky a výměru dílu parcely příslušejícího k tomuto kódu.

(7) V geometrickém plánu se poznamená případný podnět k související opravě geometrického a polohového určení pozemku nebo opravě výměry.

(8) Má-li být podle geometrického plánu do katastru zapsáno kromě jiné změny i zpřesněné geometrické a polohové určení pozemku, týkající se touto jinou změnou dotčené hranice, poznamená se v geometrickém plánu potřeba doložení souhlasného prohlášení o shodě na průběhu hranic pozemků.

(9) V geometrickém plánu pro průběh vytyčené nebo vlastníky zpřesněné hranice pozemků se zároveň vyznačí zpřesněné geometrické a polohové určení rozsahu věcného břemene k části pozemku zobrazeného v katastrální mapě, pokud byl jeho rozsah vymezen určujícími mírami od této hranice.

(1) O opatření geometrického plánu souhlasem katastrálního úřadu s očíslováním parcel (dále jen „potvrzení geometrického plánu“) žádá jeho ověřovatel v elektronické podobě, a to na formuláři stanoveném Úřadem. Za podání žádosti podle věty první se rovněž považuje, doručí-li ověřovatel geometrický plán za účelem jeho potvrzení katastrálnímu úřadu prostřednictvím k tomu určené webové služby.

(2) Geometrický plán katastrální úřad potvrdí, pokud v něm nebyla zjištěna vada při přezkoumání za účelem převzetí pro účely katastru a je-li v souladu s údaji příslušného záznamu podrobného měření změn.

(3) Potvrzení geometrického plánu provede pověřený zaměstnanec tak, že geometrický plán podepíše elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb pro katastrální úřad jako držitele certifikátu. Podpis se připojí takovým způsobem, aby jeho vizualizovaná podoba obsahovala jméno, popřípadě jména, a příjmení tohoto zaměstnance, datum potvrzení geometrického plánu a číslo protokolu o potvrzení geometrického plánu. K podpisu se připojí certifikát a geometrický plán se opatří časovým razítkem.

(4) Pokud je v geometrickém plánu upozorněno na chybu v dosavadních údajích katastru, která vznikla zřejmým omylem při vedení a obnově katastru, prošetří se s využitím záznamu podrobného měření změn oprávněnost tohoto upozornění. Podle výsledku prošetření se zahájí řízení o opravě chyby a v případě, že se chyba v dosavadních údajích katastru prokáže, geometrický plán se po provedení opravy potvrdí.

(5) U geometrického plánu pro vymezení rozsahu věcného břemene k části pozemku, který má být při pozemkových úpravách součástí rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv a zřízení věcného břemene k části pozemku, se potvrzení souladu s očíslováním parcel vztahuje pouze na nově vznikající parcely, jejichž parcelní čísla byla přidělena a jsou uvedena v návrhu nového uspořádání pozemků.

(1) Žádosti o potvrzení geometrického plánu, u kterého byly zjištěny vady, katastrální úřad nevyhoví a ověřovateli tuto skutečnost sdělí s písemným odůvodněním.

(2) Za vadu se nepovažuje, došlo-li v době po předložení geometrického plánu k potvrzení ke změnám výměr parcel v důsledku vedení katastru.

(3) V případech, kdy byla vada způsobena nesprávnými údaji katastru poskytnutými pro vyhotovení geometrického plánu, jejichž nesprávnost nebylo možné při vyhotovení geometrického plánu rozpoznat, předloží ověřovatel opravený geometrický plán k původní žádosti.

(1) Základním podkladem pro vytyčení hranice pozemku je jeho geometrické a polohové určení evidované v souboru geodetických informací. Je-li geometrické a polohové určení dáno jen zobrazením hranic pozemků v katastrální mapě, ověří se jeho správnost podle původního výsledku zeměměřické činnosti. Je-li původním výsledkem grafický operát dřívější pozemkové evidence a je-li to účelné pro dosažení vyšší přesnosti vytyčení, vytyčovací prvky se určí z tohoto grafického operátu transformací na identické body a linie. K určení vytyčovacích prvků se vždy využijí přímo měřené údaje z původního výsledku zeměměřické činnosti. Pro vytyčení se mohou využít i údaje jiného výsledku zeměměřických činností, není-li zjištěn jejich rozpor s platným geometrickým a polohovým určením.

(2) Podklady pro vytyčení hranice pozemku poskytne katastrální úřad odborně způsobilé osobě bezúplatně v nezbytném rozsahu ve výměnném formátu nebo ve formě rastrových dat, a pokud nelze jinak, ve formě reprografických kopií.

(3) Před vytyčením se posuzuje využitelnost podkladů z hlediska jejich přesnosti a možnosti využití zejména zachovaných lomových bodů označených trvalým způsobem, jiných trvalých předmětů a znatelného přirozeného rozhraničení pozemků například příkopem nebo hrází.

(1) Pro vytyčení se přednostně využije geometrický základ měření, z něhož byla hranice geometricky a polohově určena.

(2) Vytyčené lomové body hranice se v terénu označí trvalým způsobem, pokud z protokolu o vytyčení hranice pozemků nevyplývá nesouhlas vlastníka, který je přítomný na ústním jednání, s průběhem a označením vytyčené hranice pozemků. V ostatních případech se lomové body označí dočasným způsobem, nejsou-li již označeny. Správnost vytyčení hranice pozemku se ověří kontrolním měřením. Vytyčeným lomovým bodům hranice se určí souřadnice v S-JTSK, pokud nebyly v tomto souřadnicovém systému již určeny.

(1) K seznámení s vytyčenou hranicí přizve odborně způsobilá osoba vykonávající vytyčení hranice pozemku (dále jen „vytyčovatel“) písemnou pozvánkou všechny vlastníky pozemků, jejichž hranice má být vytyčena, nebo na jejichž hranici má být vytyčen alespoň jeden lomový bod. Pozvánka se doručí vlastníkům pozemků s předstihem alespoň 7 dnů a obsahuje datum, čas a místo seznámení s výsledky vytyčení, a dále

a) upozornění, že

1. k účasti na projednání vytyčené hranice může vlastník zmocnit svého zástupce,

2. informace o vytyčené hranici lze získat u vytyčovatele,

3. v případě neúčasti na ústním jednání se lze k průběhu hranice písemně vyjádřit u vytyčovatele ve lhůtě 10 dnů po tomto jednání,

4. má-li být do katastru zapsáno zpřesněné geometrické a polohové určení pozemku a jemu odpovídající zpřesněná výměra parcely podle výsledku vytyčení hranice pozemku, je nutné vyhotovit pro tento účel geometrický plán,

5. případná nepřítomnost pozvaného vlastníka pozemku nebo jeho zástupce na ústním jednání není na překážku dalším úkonům vytyčovatele,

b) oznámení o oprávnění ke vstupu na pozemek a

c) poučení, že případný spor vlastníků o průběhu vlastnické hranice nebo o rozsahu vlastnického práva ke sporné části pozemku je možné řešit občanskoprávní cestou.

(2) Přizvání vlastníka k seznámení s průběhem vytyčené hranice pozemků se má za prokázané také v případě, že je z postupu vlastníka zjevné, že mu bylo doručeno.

(3) Seznámení vlastníků s průběhem vytyčené hranice provede vytyčovatel ústním jednáním. Nepřítomnost pozvaného vlastníka pozemku nebo jeho zástupce na ústním jednání není na překážku dalším úkonům vytyčovatele.

(1) Dokumentaci o vytyčení hranice pozemků tvoří vytyčovací náčrt se seznamem souřadnic vytyčených lomových bodů hranice pozemků a protokol o vytyčení hranice pozemků.

(2) Do 30 dnů po seznámení vlastníků s průběhem vytyčené hranice pozemků doručí vytyčovatel stejnopis dokumentace o vytyčení hranice pozemků objednateli vytyčení a vlastníkům dotčených pozemků doručí její kopii.

(3) Kopii dokumentace o vytyčení hranice pozemků je vytyčovatel povinen doručit do 90 dnů po seznámení vlastníků s průběhem vytyčené hranice pozemků příslušnému katastrálnímu úřadu k založení do měřické dokumentace jako přílohu záznamu podrobného měření změn.

(1) Lomové body hranic pozemků se označují trvalým způsobem, zpravidla kameny s opracovanou hlavou, znaky z plastu nebo znaky železobetonovými o rozměru nejméně 80 mm × 80 mm × 500 mm. Přípustné je použít jako hraničního znaku též zabetonovanou železnou trubku o průměru 20 až 40 mm, nebo zabetonovanou ocelovou armaturu o průměru 10 až 40 mm, alespoň 600 mm dlouhou. Na tvrdých podkladech, například beton nebo skála, se označují hranice pozemků zapuštěným hřebem nebo jiným vhodným kovovým předmětem nebo vytesaným křížkem na opracované ploše. V bažinatých územích lze použít kůly z tvrdého dřeva o tloušťce alespoň 100 mm. Znaky z plastu musí vyhovět těmto podmínkám:

a) hlava má rozměry nejméně 80 mm × 80 mm × 50 mm,

b) noha je z ocelové trubky o průměru nejméně

1. 30 mm a tloušťce stěny nejméně 3 mm nebo z ocelové kulatiny o průměru nejméně 15 mm nebo z plastové trubky o průměru nejméně 50 mm a tloušťce stěny nejméně 5 mm a je opatřena zařízením, které brání snadnému vytažení znaku,

2. 15 mm a tloušťce stěny nejméně 3 mm a opatřena je kotvou, která zajistí ukotvení do vzdálenosti nejméně 50 mm od trubky,

c) celková délka znaku je nejméně 500 mm.

(2) Hraniční znak se na hranici pozemků umísťuje tak, aby se jeho střed kryl s bodem lomu hranice. Pokud by hraniční znak bránil užívání pozemku nebo je jeho umístění v lomovém bodu hranice pozemků nemožné, například v korytě vodního toku, použije se po dohodě s vlastníkem nepřímý způsob označení, nebo se hraniční znak neumísťuje.

(3) Hranice pozemků se označí tak, aby z každého hraničního znaku bylo vidět na oba sousední znaky a aby nebyla na přímých úsecích hranice jejich vzdálenost větší než 200 m.

(4) Hranice pozemků, které jsou v terénu označeny jiným trvalým způsobem, například zdí, není potřebné zvlášť označovat hraničními znaky.

(5) Je-li předmětem měření nebo vytyčení hranice pozemků sloučených do většího celku, postačí její označení dočasným způsobem, například trubkou nebo kolíkem.

(6) Lomové body hranic pozemků, které jsou bezprostředně ohroženy stavební činností navazující na oddělení pozemku, mohou být po dobu výstavby označeny dočasným způsobem s tím, že vlastník po dokončení výstavby zajistí jejich označení trvalým způsobem.

(7) Je-li třeba označit hranici pozemků, která končí na státní hranici, umístí se její hraniční znak před státní hranicí ve vzdálenosti stanovené příslušnou mezinárodní smlouvou.

(1) Hranice obce se označuje

a) v hlavních lomových bodech kamennými hranoly o celkové délce alespoň 700 mm s opracovanou hlavou s rozměry nejméně 160 mm × 160 mm × 100 mm nebo obdobnou značkou z plastu,

b) u hranic probíhajících korytem vodního toku, komunikací apod. podle potřeby dvěma hraničními znaky tak, aby bod hranice dělil spojnici hraničních znaků ve stanoveném poměru, zpravidla na polovinu.

(2) Styk hranic 3 nebo více obcí se označuje kamenným hranolem o celkové délce alespoň 700 mm s opracovanou hlavou s rozměry nejméně 160 mm × 160 mm × 100 mm.

(3) Hranice obce se nemusí označit hraničními znaky uvedenými v odstavci 1 písm. a), je-li již označena jako hranice pozemků trvalým způsobem.

Katastrální úřad přednostně přebírá údaje o nemovitostech a upozorněních ze základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí, pokud jsou v něm tyto údaje vedeny jako referenční. Postupy stanovené touto vyhláškou pro zápis údajů o nemovitostech a upozorněních se použijí jen tehdy, nelze-li tyto údaje přebrat podle věty první.

(1) Katastrální úřad doplňuje do souboru geodetických informací pozemky dosud evidované zjednodušeným způsobem na základě ohlášení vlastníka doloženého geometrickým plánem nebo i z moci úřední, je-li to potřebné z hlediska správy katastru.

(2) Katastrální úřad doplňuje pozemky evidované zjednodušeným způsobem do souboru geodetických informací na základě využití podkladů dřívějších pozemkových evidencí. Při tomto doplnění stanoví parcelní číslo podle katastru, určí další údaje o parcele v souboru popisných informací a uvědomí o tom vlastníka pozemku. Je-li doplnění prováděno ve větším územním rozsahu, může být uvědomění vlastníků pozemků provedeno způsobem obdobným vyložení obnoveného katastrálního operátu k veřejnému nahlédnutí.

(3) Do souboru geodetických informací se doplní podle odstavce 2 všechny pozemky evidované zjednodušeným způsobem nejpozději při obnově katastrálního operátu přepracováním, pokud to umožňuje kvalita původního zobrazení parcel. V opačném případě dojde k zániku zjednodušené evidence obnovou katastrálního operátu novým mapováním nebo obnovou provedenou na podkladě výsledků pozemkových úprav.

(4) Pozemky evidované zjednodušeným způsobem v územích s přídělovým operátem, v němž

a) jsou přidělené pozemky označeny parcelními čísly podle bývalého pozemkového katastru,

b) je určena výměra parcel,

c) podkladem pro grafický přídělový plán byla mapa bývalého pozemkového katastru,

d) přesnost zobrazení hranic přídělových pozemků v grafickém přídělovém plánu dosahuje přesnosti zobrazení polohopisu katastrální mapy, popřípadě mapy bývalého pozemkového katastru, nebo hranice přídělových pozemků je určena lomovými body polohopisu mapy bývalého pozemkového katastru a

e) hranice přídělových pozemků ani jejich části v terénu neexistují,

se doplní do souboru geodetických informací postupem podle odstavce 2.

(1) Zobrazení hranice rozsahu věcného břemene na části pozemku zapsaného do katastru před 1. březnem 2007 se do katastrální mapy doplňuje postupně.

(2) Upozornění na spornou hranici mezi pozemky se do souboru popisných informací zapisuje vždy na základě jejího zjištění při obnově katastrálního operátu novým mapováním nebo u neřešených pozemků při obnově katastrálního operátu na podkladě výsledků pozemkových úprav.

(1) Prostory, ve kterých vlivem lidské nebo přírodní činnosti, například poddolováním nebo sesuvem, dochází v terénu k posunům znemožňujícím dodržení přesnosti katastrální mapy stanovené touto vyhláškou, vyhlašuje katastrální úřad a zveřejňuje Úřad na svých internetových stránkách. V těchto prostorech se při vyznačování změn provede kontrola homogenity geometrického základu podrobného měření s polohopisem katastrální mapy na vybraných identických bodech.

(2) V prostorech, v nichž již došlo k ukončení posunů podle odstavce 1, může katastrální úřad provést kontrolu homogenity geometrického základu s polohopisem katastrální mapy a v případě splnění kritéria přesnosti podle bodu 13.7 přílohy k vyhlášce přistoupit k vyřazení prostoru z prostorů podle odstavce 1. V případě nesplnění kritéria přesnosti podle bodu 13.7 přílohy k vyhlášce na kontrolních měřených bodech prověří katastrální úřad příčinu tohoto stavu a vyřazení prostoru z prostorů podle odstavce 1 provede až po zajištění homogenity geometrického základu s polohopisem katastrální mapy vhodným odborným postupem.

(1) Obsah katastrální mapy vyhotovené podle dřívějších právních předpisů může být proti ustanovením této vyhlášky odlišný do doby obnovy nebo revize katastrálního operátu. V katastrálních mapách vyhotovených podle dřívějších právních předpisů v měřítku 1 : 1250, 1 : 1440, 1 : 2500 a 1 : 2880 se předměty jejich obsahu vyznačují mapovými značkami podle právních předpisů platných v době jejich vyhotovení; předměty, které neodpovídají obsahu katastrální mapy podle této vyhlášky, se však nově nevyznačují.

(2) Katastrální mapa vyhotovená digitalizací v Katastrálním souřadnicovém systému gusterbergském nebo v Katastrálním souřadnicovém systému svatoštěpánském se do převodu této mapy do S-JTSK vede v původním souřadnicovém systému a vztažném měřítku 1 : 2000.

(3) Katastrální mapa vedená na plastové fólii v S-JTSK, v Katastrálním souřadnicovém systému gusterbergském nebo v Katastrálním souřadnicovém systému svatoštěpánském s přesností a v zobrazovací soustavě stanovenými v době jejího vzniku se postupně převádí do digitální formy. Spolu s touto katastrální mapou se vedou seznamy souřadnic bodů podrobného polohového bodového pole a podrobných bodů polohopisu v S-JTSK.

(4) V území, kde není katastrální mapa v digitální formě vedena v S-JTSK, vede katastrální úřad také orientační mapu parcel, která slouží k propojení katastru s jinými informačními systémy. Orientační mapu parcel tvoří obraz katastrální mapy přibližně transformovaný do S-JTSK doplněný definičními body parcel, budov a vodních děl. Orientační mapa v S-JTSK je doplňována informativním zobrazením změn v katastrální mapě.

(1) U věcných práv k věci cizí zapsaných do katastru podle právních předpisů účinných do 31. prosince 2013 se jako údaj o pořadí uvádí text „Pořadí k datu podle právní úpravy účinné v době vzniku práva“. V případech, kdy je do katastru zapisována záměna zástavního práva, poznámka o uvolnění zástavního práva nebo jiná skutečnost týkající se pořadí věcného práva k věci cizí, katastrální úřad text podle věty první nahradí údajem o době rozhodné pro pořadí práva, lze-li ji zjistit.

(2) Poznámky informující o nařízení dražebního jednání zapsané přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky se vymažou podle § 73 odst. 4 věty druhé nebo na základě ohlášení vlastníka nebo orgánu veřejné moci, který dražební jednání nařídil, po uplynutí dne, na který bylo dražební jednání nařízeno.

(3) Při výmazu poznámky o zahájení exekuce zapsané přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky se postupuje podle dosavadní právní úpravy.

(4) Katastrální úřad z moci úřední provede výmaz poznámek o vzdání se předkupního práva spoluvlastníka zapsaných podle § 23 odst. 1 písm. zb) katastrálního zákona, ve znění účinném do 30. června 2020.

(1) Omezení převodu nemovitostí a další omezení a práva k nemovitostem vzniklá podle dřívějších právních předpisů, která nejsou obsahem katastru podle katastrálního zákona, jsou v katastru evidována do doby jejich výmazu přiměřeně podle ustanovení této vyhlášky o výmazu práv nebo poznámek.

(2) Údaje zapsané podle bodů 2 a 3 přílohy vyhlášky č. 190/1996 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 210/1993 Sb. a zákona č. 90/1996 Sb., a zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb., ve znění účinném do 2. května 2000, zůstávají v platnosti. Jejich nahrazení údaji podle bodů 2 až 6 přílohy k této vyhlášce se provede při zápisu nejbližší změny v katastru týkající se příslušné nemovitosti, pokud z dokladů předložených k zápisu vyplývají potřebné skutečnosti.

(3) Rozestavěné budovy zapsané do katastru podle právních předpisů účinných do 31. prosince 2013, které nejsou součástí pozemku, se evidují podle dosavadních právních předpisů do doby jejich dokončení. Pro rozestavěné budovy zapsané do katastru podle právních předpisů účinných do 31. prosince 2013, které jsou součástí pozemku, se použije § 10 odst. 1 písm. h) obdobně.

Pokud nebyl do doby nabytí účinnosti této vyhlášky proveden zápis přeměny některých užívacích práv v souvislosti se zákonem č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů, provede se zápis podle dosavadní právní úpravy.

Výsledky zeměměřických činností pro účely katastru, které se vyhotovují v elektronické podobě, lze do 30. června 2014 katastrálnímu úřadu předkládat k převzetí v listinné podobě.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2014.

Příloha k vyhlášce č. 357/2013 Sb.

S druhem pozemku s kódem 2 až 7 se beze změny druhu pozemku eviduje i pozemek, který byl pro nezemědělské účely dočasně odňat ze zemědělského půdního fondu.

Poznámka:

Parcela s druhem pozemku vodní plocha, ostatní plocha a zastavěná plocha a nádvoří bez připojené budovy nebo vodního díla musí mít vyznačen způsob využití pozemku.

8.1 Rozlišení parcel a parcel zjednodušené evidence

8.2 Druh číslování parcel a parcel zjednodušené evidence

8.3 Původ parcely zjednodušené evidence

10.1 Čáry

Stáhnout soubor

10.2 Body

Stáhnout soubor

10.3 Hranice

Stáhnout soubor

Poznámka:

V grafickém výstupu z katastrální mapy v digitální formě se vyznačují hranice parcel tlustou čárou (specifikace 4 v bodu 10.1), vnitřní kresba tenkou čárou (specifikace 1 v bodu 10.1) a značka pořadového čísla 2.18 (slučka) se nepoužije.

10.4 Druhy pozemku a způsob jejich využití

Stáhnout soubor

10.5 Ochrana nemovitosti

Stáhnout soubor

10.6 Stavební objekty

Stáhnout soubor

Poznámka: Tloušťka čar kresby mapové značky je 0,1 mm, pokud není uveden jiný rozměr. Rozměry mapových značek jsou uvedeny v mm.

Stáhnout soubor

Poznámka: Tloušťka čar kresby mapové značky je 0,1 mm, pokud není uveden jiný rozměr. Rozměry mapových značek jsou uvedeny v mm.

12.1 Poloha bodů podrobného polohového bodového pole se volí tak, aby body nebyly ohroženy, aby jejich signalizace byla jednoduchá a aby body byly využitelné pro připojení podrobného měření.

12.2 Body podrobného polohového bodového pole se volí především na objektech trvalého rázu nebo na jiných místech tak, aby co nejméně omezovaly vlastníka v užívání pozemků, například v obvodu dopravních komunikací.

12.3 Body podrobného polohového bodového pole se zřizují

a) na technických objektech poskytujících trvalou signalizaci, zejména na rozích budov,

b) na hranici pozemku se znakem, který svou stabilizací vyhovuje ustanovením bodu 12.4 a 12.5,

c) na objektech se stabilizační značkou, například na nivelačních kamenech, stabilizacích tíhových bodů, znacích lomových bodů na hranicích obcí, na mostcích a propustcích s nivelační hřebovou značkou.

12.4 Pokud nejsou pro umístění bodů podrobného polohového bodového pole vhodné objekty, potom se výjimečně stabilizují kamennými hranoly o celkové délce nejméně 500 mm a s opracovanou hlavou o rozměrech nejméně 120 mm × 120 mm × 70 mm. Byl-li již v místě pevně osazen k jinému účelu opracovaný kámen o stejných rozměrech, použije se po doplnění křížkem nebo důlkem.

12.5 Body podrobného polohového bodového pole je možno také stabilizovat

a) vysekáním křížku na opracované ploše skály,

b) hřebovými značkami zabetonovanými do skály, kovovými konzolami, čepovými značkami apod., pevně osazenými na budovách,

c) železnými trubkami nebo čepy apod. v betonových blocích o velikosti nejméně 200 mm × 200 mm × 700 mm,

d) železnými trubkami o průměru nejméně 30 mm a tloušťce stěny nejméně 3 mm, délky nejméně 600 mm (nebo nejméně 500 mm, je-li trubka opatřena závitem proti vytažení znaku) a pevně připojenou hlavou z plastu velikosti nejméně 120 mm × 120 mm × 120 mm,

e) kovovými značkami o průměru nejméně 8 mm s plochou hlavou o průměru nejméně 25 mm a délce značky nejméně

1. 100 mm, zatlučenými do zpevněného povrchu,

2. 40 mm s hmoždinkou, zapuštěnými do pevných konstrukcí;

takto stabilizovaný bod se zpravidla zřizuje spolu s dalším bodem na blízkém technickém objektu podle bodu 12.3 písm. a).

12.6 Body podrobného polohového bodového pole se volí v hustotě s přihlédnutím k technickým možnostem měření pro účely správy katastru.

12.7 Souřadnice a výšky bodů podrobného polohového bodového pole se určují geodetickými metodami (např. početním zpracováním měřených určovacích prvků, využitím družicových systémů, aerotriangulací). Zaokrouhlují se na 2 desetinná místa.

12.8 Zaměření každého bodu podrobného polohového bodového pole se provede nezávisle nejméně dvakrát. Měření musí být připojeno na body nejméně takové přesnosti, která má být dosažena u nově určovaných bodů.

12.9 Charakteristikou přesnosti určení souřadnic x, y bodů podrobného polohového bodového pole je střední souřadnicová chyba mxy, daná vztahem

mx, my jsou střední chyby určení souřadnic x, y. Podrobné polohové bodové pole se vytváří s přesností, která je dána základní střední souřadnicovou chybou 0,06 m a vztahuje se k nejbližším bodům základního polohového bodového pole a zhušťovacím bodům.

12.10 Mezní souřadnicová chyba uxy se stanoví dvojnásobkem základní střední souřadnicové chyby mxy.

12.11 Posouzení dosažené přesnosti určení souřadnic nově určovaného bodu podrobného polohového bodového pole se provádí pomocí

a) výběrové střední souřadnicové chyby vypočtené metodou nejmenších čtverců, nebo,

b) výběrové střední souřadnicové chyby vypočtené z dvojice měření, která nesmí překročit hodnotu mezní souřadnicové chyby uxy vypočtenou podle bodu 12.10. V případě souboru obsahujícího více než 20 nově určovaných bodů podrobného polohového bodového pole musí být současně nejméně 40 % výběrových středních souřadnicových chyb menších, než je hodnota základní střední souřadnicové chyby mxy.

12.12 Ověření souřadnic stávajícího bodu podrobného polohového bodového pole se provádí pomocí nezávislého kontrolního určení souřadnic. Skutečná souřadnicová chyba nesmí překročit hodnotu mezní souřadnicové chyby uxy vypočtenou podle bodu 12.10. V případě ověření homogenity souboru obsahujícího více než 20 bodů podrobného polohového bodového pole se základním polohovým bodovým polem a zhušťovacími body musí být současně nejméně 40 % výběrových středních souřadnicových chyb menších, než je hodnota základní střední souřadnicové chyby mxy.

12.13 Body podrobného polohového bodového pole jsou označeny číslem v rozsahu 501 až 3999 a příslušností ke katastrálnímu území.

12.14 Geodetické údaje o bodu podrobného polohového bodového pole se vyhotovují na tiskopisech Úřadu nebo jako tiskový výstup z počítače, který je obsahově shodný a úpravou přiměřený tiskopisu Úřadu.

12.15 Čísla zrušených bodů podrobného polohového bodového pole se nesmí znovu použít.

13.1 Charakteristikou přesnosti určení souřadnic x, y podrobných bodů polohopisu je střední souřadnicová chyba mxy, která se vztahuje k nejbližším bodům polohového bodového pole. Souřadnice podrobných bodů polohopisu se určují s přesností, která je dána základní střední souřadnicovou chybou mxy = 0,14 m. Charakteristikou relativní přesnosti určení souřadnic dvojice bodů je střední chyba délky md. Délky se určují s přesností, která je dána základní střední chybou délky md vypočtenou podle bodu 13.6.

13.2 Mezní souřadnicová chyba uxy se stanoví dvojnásobkem základní střední souřadnicové chyby mxy. Mezní rozdíl délky ud se stanoví dvojnásobkem základní střední chyby délky md.

13.3 Mezní polohová chyba up je dána vztahem

up = √2 . uxy.

13.4 Posouzení dosažené přesnosti určení souřadnic nově určovaného nebo ověření souřadnic stávajícího podrobného bodu polohopisu se provádí pomocí

a) oměrných měr nebo kontrolního měření délek přímých spojnic jiných vybraných dvojic podrobných bodů a jejich porovnání s délkami, vypočtenými ze souřadnic nebo

b) nezávislého kontrolního určení souřadnic podrobného bodu polohopisu a jejich porovnání s prvotně určenými souřadnicemi.

13.5 Při postupu podle bodu 13.4 písm. a) se přesnost považuje za vyhovující, když rozdíl kontrolně měřené délky a délky vypočtené ze souřadnic je menší než mezní rozdíl ud vypočtený podle bodu 13.2, přičemž základní střední chyba délky md se stanoví podle bodu 13.6. V případě souboru obsahujícího více než 20 rozdílů délek mezi nově určovanými body musí být současně nejméně 60 % těchto rozdílů menších, než je hodnota základní střední chyby délky md.

13.6 Základní střední chyba délky md je dána vztahem

kde d je větší z porovnávaných délek v metrech a k se vypočte jako √2 násobek základní střední souřadnicové chyby stanovené podle kódu kvality bodu s nižší přesností.

13.7 Při posouzení dosažené přesnosti souřadnic nově určovaného podrobného bodu polohopisu postupem podle bodu 13.4 písm. b) se přesnost považuje za vyhovující, když

a) výběrová střední souřadnicová chyba vypočtená metodou nejmenších čtverců, nebo

b) výběrová střední souřadnicová chyba vypočtená z dvojice měření

je menší než mezní souřadnicová chyba uxy vypočtená podle bodu 13.2. V případě souboru obsahujícího více než 20 nově určovaných podrobných bodů polohopisu musí být současně nejméně 40 % výběrových středních souřadnicových chyb menších, než je hodnota základní střední souřadnicové chyby mxy.

13.8 Při ověření souřadnic stávajícího podrobného bodu polohopisu postupem podle bodu 13.4 písm. b) nesmí skutečná souřadnicová chyba překročit hodnotu mezní souřadnicové chyby uxy vypočtenou podle bodu 13.2, přičemž základní střední souřadnicová chyba se stanoví podle bodu 13.9. V případě ověření homogenity souboru obsahujícího více než 20 podrobných bodů polohopisu s bodovým polem musí být současně nejméně 40 % výběrových středních souřadnicových chyb menších, než je hodnota základní střední souřadnicové chyby mxy.

13.9 Kód kvality podrobných bodů určených geodetickými metodami se stanoví podle hodnoty výběrové střední souřadnicové chyby v závislosti na základní střední souřadnicové chybě mxy.

Body převzaté ze schváleného návrhu pozemkových úprav se považují za body určené se základní střední souřadnicovou chybou mxy = 0,14 m.

14.1 Výměra parcely se vypočte podle § 82 odst. 2 a označí kódem způsobu určení výměry podle § 10 odst. 4.

14.2 U výpočtu výměr v katastrální mapě vedené na plastové fólii jsou přípustná tato zjednodušení:

a) při dělení parcely s kódem způsobu určení výměry 1 nebo 2 lze výměru jedné části určit odpočtem výměr ostatních dílů určených s kódem způsobu určení výměry 2,

b) při dělení parcely s kódem způsobu určení výměry 0 na díly s velmi rozdílnou výměrou lze upustit od výpočtu největšího dílu, je-li tento díl větší než

19/20 dělené parcely s původní výměrou do 1 ha,

4/5 dělené parcely s původní výměrou nad 1 ha,

c) při slučování parcel je prvním výpočtem součet dosavadních výměr a grafický výpočet je kontrolní,

d) je-li parcela dělena rámem mapového listu, lze upustit od výpočtu výměry části na mapovém listu nedotčeném změnou, pokud je tato již známa z dřívějšího výpočtu.

14.3 Při výpočtu výměr dílů parcel zjednodušené evidence se postupuje obdobně jako u parcel katastru.

14.4 Výměra změněné parcely nebo dílu se určí dvěma nezávislými výpočty, nejedná-li se o katastrální mapu v digitální formě, u které se výměra určí jedním výpočtem a jeho kontrola se provede porovnáním s výměrou celé parcely podle bodu 14.6.

14.5 Po ukončení každého uceleného výpočtu výměr se porovnají celkové výměry dosavadního a nového stavu. Rozdíl obou hodnot musí být nulový nebo shodný s vykazovanou opravou výměry nebo změnou.

14.6 Rozdíl mezi dosavadní a nově vypočtenou výměrou skupiny je početní odchylka, která nesmí být větší než mezní odchylka. Početní odchylka se rozdělí úměrně velikosti jednotlivých vypočtených výměr parcel a dílů ve skupině. Nerozděluje se na

a) výměry parcel (dílů) určené s kódem způsobu určení výměry 2,

b) výměry dílů převzaté z vyrovnání dílů podle bodu 14.7,

c) výměry dílů nových parcel, tvořené celými dosavadními parcelami, není-li to z důvodu vyrovnání nutné,

d) výměry celých čtverců souřadnicové sítě zahrnutých do grafického výpočtu.

14.7 Vyrovnání výměr s kódem způsobu určení výměry 2.

Při výpočtu výměry parcely určené s kódem způsobu určení výměry 2, která je tvořena

a) z dílů původních parcel s kódem způsobu určení výměry 0, se

1. výměry dílů vyrovnají na určenou výměru nové parcely; pokud je dílem celá dosavadní parcela, převezme se její výměra z operátu katastru, po její kontrole jedním výpočtem a zpravidla se nevyrovnává,

2. u jednotlivých výpočetních skupin pro dělení původních parcel výměry dílů nové parcely vypočtené podle bodu 1 již nevyrovnávají,

b) z dílů původních parcel s kódem způsobu určení výměry 1 nebo 2, se případný rozdíl mezi nově určenou výměrou a součtem jejích dílů poznamená v geometrickém plánu.

14.8 Výměry parcel s kódem způsobu určení výměry 0 se vyrovnávají ve výpočetních skupinách. Skupinu tvoří zpravidla dělená parcela nebo souvislý celek změnou dotčených parcel jednoho vlastníka. Není-li mezní odchylka podle bodu 14.11 překročena, vyrovnají se nově vypočtené výměry parcel a dílů tak, aby se jejich součet rovnal výměře skupiny. Odchylka od dosavadní výměry skupiny se při vyrovnání rozdělí úměrně výměrám vyrovnávaných parcel a dílů. Pokud lze v rámci skupiny vyrovnat ucelený soubor parcel (dílů) nového stavu na výměru určenou s kódem způsobu určení výměry 2, zpravidla se takové vyrovnání předřadí před výpočet skupiny a ve skupině se již na tyto parcely (díly) odchylka nerozděluje. Pokud by mělo vyrovnáním ve skupině dojít k překročení mezní odchylky ve výměře vyrovnávané parcely nebo dílu, vyrovnání se neprovádí a rozdíl ve výměře skupiny se poznamená v záznamu výsledku výpočtu výměr parcel (dílů). Výměry dílů parcel zjednodušené evidence slučovaných do parcely katastru se vyrovnávají na výměru parcely katastru. Výměra zbytku parcely zjednodušené evidence se určí odpočtem výměry jejích dílů slučovaných do parcel katastru. Zaniká-li celá parcela zjednodušené evidence, vyrovnání na evidovanou výměru se neprovádí, případný rozdíl evidované výměry s výměrou jejích dílů slučovaných do parcel katastru se poznamená v geometrickém plánu a v záznamu výsledku výpočtu výměr parcel (dílů).

14.9 Mezní odchylky v katastrální mapě v digitální formě

Mezní odchylka mezi výměrou parcely grafického počítačového souboru a výměrou souboru popisných informací

P v m2 je větší z porovnávaných výměr. Mají-li lomové body na hranici parcely, dílu parcely nebo skupiny parcel různé kódy kvality, použije se mezní odchylka podle kódu kvality bodu s největší střední souřadnicovou chybou.

14.10 Mezní odchylka mezi dvojím výpočtem výměry v katastrální mapě vedené na plastové fólii se stanoví obdobně podle bodu 14.9 s tím, že u graficky určované výměry se kód kvality uvažuje v závislosti na měřítku katastrální mapy v souladu s bodem 15.6.

14.11 Tvoří-li skupinu více parcel s kódem způsobu určení výměry 0, hodnota mezní odchylky uMP v m2 mezi dosavadní výměrou skupiny a celkovým součtem výměr nových parcel (dílů) ve skupině se stanoví jako dvojnásobek hodnoty vypočtené podle vzorců uvedených v bodu 14.9.

15.1 Charakteristikou přesnosti zobrazení podrobných bodů na podkladě jejich výsledných souřadnic je střední chyba zobrazení mzobr. Podrobné body musí být zobrazeny tak, aby charakteristika přesnosti zobrazení nepřesáhla hodnotu mzobr = 0,16 mm na mapě bez ohledu na její měřítko. Charakteristikou relativní přesnosti geometrického a polohového určení nemovitostí daného zobrazením je střední chyba spojnice dvojice bodů md.

15.2 Mezní rozdíl délky se stanoví dvojnásobkem základní střední chyby délky md vypočtené podle bodu 15.5.

15.3 Posouzení dosažené přesnosti zobrazení podrobných bodů se provádí pomocí délek přímých spojnic dvojic podrobných bodů určených z přímého měření (například oměrných měr nebo jiných kontrolních měr) a jejich porovnání s délkami určenými z mapy.

15.4 Dosažená přesnost se považuje za vyhovující, když rozdíl délky určené z přímého měření a délky určené ze souboru geodetických informací je menší než mezní rozdíl vypočtený podle bodu 15.2.

15.5 Základní střední chyba délky md je dána vztahem

kde d je větší z porovnávaných délek v metrech a k se vypočte jako √2 násobek základní střední souřadnicové chyby mxy stanovené podle kódu kvality bodu s nižší přesností s tím, že u bodů bez souřadnic určených v S-JTSK se kód kvality uvažuje v závislosti na měřítku katastrální mapy v souladu s bodem 15.6.

15.6 Kód kvality podrobných bodů určených digitalizací z katastrální mapy vedené na plastové fólii se stanoví podle měřítka této mapy

16.1 Záznam podrobného měření změn má tyto náležitosti

a) popisové pole,

b) náčrt,

c) zápisník,

d) protokol o výpočtech,

e) záznam výsledků výpočtu výměr parcel (dílů),

f) návrh změny,

g) údaje o seznámení vlastníků s označením a s průběhem nových nebo změněných hranic (zpravidla pod popisovým polem), kopie případného písemného nesouhlasu vlastníka s vyhodnocením hranice jako identické. Údaje o prokazatelném vyrozumění vlastníka sousedního pozemku při postupu podle § 81 odst. 3 musí být uvedeny minimálně v rozsahu, kdo, kdy a jak byl vyrozuměn a zda v uvedené lhůtě nebyl doručen písemný nesouhlas s vyhodnocením hranice jako identické.

Záznam podrobného měření změn pro vymezení rozsahu věcného břemene k části pozemku a pro vymezení chráněného území nebo jeho ochranného pásma obsahuje pouze náležitosti podle písmene a) až d) a f). Záznam podrobného měření změn pro vytyčení hranice pozemku obsahuje pouze náležitosti podle písmene a), c), d) a f).

16.2 Přílohou záznamu podrobného měření změn podle povahy změny je

a) dokumentace o zřízení bodu podrobného polohového bodového pole a oznámení o změnách a zjištěných závadách v geodetických údajích o bodu podrobného polohového bodového pole,

b) písemný podnět na opravu chybných údajů katastru obsahující důvody, pro které vyhotovitel považuje obsah katastru za chybný, popřípadě údaje, podle kterých může být chyba opravena,

c) kopie geodetické části dokumentace skutečného provedení stavby v takovém rozsahu, který je potřebný pro vyznačení změny (včetně údajů o ověření) a srovnávací sestavení čísel bodů v záznamu podrobného měření změn a v geodetické části dokumentace skutečného provedení stavby,

d) kopie dokumentace o vytyčení hranice pozemku.

16.3 V záznamu podrobného měření změn pro vymezení rozsahu věcného břemene k části pozemku lze rozsah věcného břemene vymezit bez jeho vytyčení v terénu, a to vzdáleností od zaměřeného liniového nebo bodového prvku, nebo prvku, jehož poloha v terénu je

a) evidována v katastru nebo

b) doložena dokumentací podle bodu 16.2 písm. c);

přesnost určení rozsahu věcného břemene k části pozemku závisí na přesnosti určení bodů tohoto prvku.

16.4 Hranice může být vlastníky zpřesněna do vzdálenosti dané mezní polohovou chybou, vypočtenou podle bodu 13.3 přílohy. Hranici evidovanou v katastru jen jejím zobrazením v katastrální mapě lze zpřesnit tak, aby se její upřesněný průběh od tohoto zobrazení neodchýlil o vzdálenost větší, než je dvojnásobek parametru „k“ podle bodu 15.5 přílohy. Mezi jednoznačně identifikovatelnými body musí být dodržen mezní rozdíl délek podle bodu 15.2 přílohy. Při zpřesnění hranice lze do katastru vyznačit podrobný tvar předmětu polohopisu, který nebyl v katastrální mapě vedené na plastové fólii vzhledem k jejímu měřítku zobrazen.

16.5 Podrobný bod, pomocný měřický bod a pomocný bod pro výpočet se označují číslem a příslušností ke katastrálnímu území. Číslo bodu se skládá z čísla záznamu podrobného měření změn a vlastního čísla bodu. Podrobný bod má vlastní číslo v rozmezí 1 až 3999, pomocný bod má vlastní číslo od čísla 4001 včetně. Úplné číslo bodu je devítimístné, kde prvních pět číslic je číslo záznamu podrobného měření změn a poslední čtyři číslice jsou vlastním číslem bodu.

16.6 Při změně evidovaných souřadnic nebo kódu kvality u lomového bodu v důsledku zpřesnění geometrického a polohového určení hranice pozemku dochází k nahrazení dosavadních údajů, včetně označení bodu, novými údaji.

16.7 Vzor popisového pole

Stáhnout soubor

16.8 Věcné a formální náležitosti popisového pole jsou vymezeny vzorem v bodu 16.7. Pod popisovým polem se uvádí

a) text: „S průběhem a označením nových navrhovaných nebo změněných hranic byl v terénu seznámen:“. Za textem se uvede jméno a příjmení osoby, která byla seznámena s průběhem a označením hranic pozemků, místo (název obce) a datum seznámení s průběhem a označením hranic pozemků,

b) seznam příloh podle bodu 16.2,

c) upozornění na případný podnět k provedení opravy geometrického a polohového určení pozemku nebo změny výměry.

16.9 Záznamy podrobného měření změn se číslují v rámci katastrálního území v jedné číselné řadě v rozsahu 1 až 89999.

16.10 Vzor náčrtu

Stáhnout soubor

16.11 Náčrt obsahuje zobrazení bodů geometrického základu, identických bodů, měřické sítě, rámu s označením listů katastrální mapy (je-li jím náčrt dělen, a to jen u katastrálních map vedených na plastové fólii), dosavadního a nového (změnou vzniklého nebo zamýšleného) stavu polohopisu, způsob označení lomových bodů hranic, dále čísla bodů, parcelní čísla, označení dílů a mapové značky druhů pozemků, značky budov, ohrazení a oplocení a oměrné a jiné kontrolní míry, popřípadě další související údaje obsahu katastru (způsob využití nebo ochrany nemovitosti apod.), přitom nový stav se zobrazuje červeně, měřická síť a případné konstrukční prvky modře a další předměty, které nejsou obsahem katastru (ohrazení, oplocení, podezdívky apod.), hnědě. Pokud jsou oměrné a jiné kontrolní míry uvedeny v zápisníku, je možné symbolizovat míru v náčrtu zakreslením krátké čárky uprostřed a podél příslušné délky. Pokud není možné oměrnou míru změřit ani nepřímo, poznamená se u dotčeného úseku hranice místo měřického údaje písmenná zkratka "n.m.“. Budova se zvýrazňuje šrafováním. U zaměřované budovy a budov, které mají pro zaměření změny význam, je vhodné uvést jejich typ a způsob využití, popisné nebo evidenční číslo, jsou-li tyto údaje známy.

16.12 Náčrt obsahuje také zobrazení dosavadního i nového stavu parcel zjednodušené evidence, které jsou dotčeny změnou.

16.13 Náčrt má formální náležitosti grafického znázornění geometrického plánu. Vyhotovuje se v takovém měřítku, aby všechny údaje byly zřetelné i při jeho případném tisku. Není-li možné v použitém měřítku některou část změny zobrazit (například drobné výstupky), vykreslí se na okraji náčrtu detail ve větším měřítku s vyznačením vzájemné souvislosti písmenem velké abecedy. Pro zobrazení vzdálených bodů se použije ustanovení bodu 17.7. Není na závadu, jsou-li v náčrtu zobrazeny skutečnosti nad rámec stanoveného obsahu, pokud tím není zhoršena čitelnost nebo reprodukovatelnost náčrtu.

16.14 Číslo bodu, jehož poloha byla určena z výsledků měření dokumentovaných v předchozím záznamu podrobného měření změn, obsahuje na prvém místě číslo tohoto záznamu podrobného měření změn oddělené pomlčkou od vlastního čísla bodu (u obou čísel se vynechají počáteční nuly). V případě, že takový bod bude zrušen a nahrazen bodem s kódem kvality 3, uvede se nejprve číslo nového bodu, dále za rovnítko škrtnuté číslo rušeného bodu.

16.15 V náčrtu se užijí mapové značky uvedené u geometrického plánu v bodu 17.8. Záměry na vytyčované lomové body se v náčrtu zobrazují čárou 0.102.

16.16 Náčrt má maximální formát A1. V případě potřeby se vyhotoví více stran, přitom při počtu tří a více stran se na první z nich uvede jednoduchý přehled jejich kladu.

16.17 Zápisník obsahuje

a) čísla bodů geometrického základu měření, kontrolních, identických a nových bodů a měřené hodnoty určující jejich polohu,

b) změřené údaje pro ověření polohy bodů geometrického základu a identických bodů,

c) další měřené kontrolní údaje, popřípadě doplňující popis bodů.

16.18 Zápisník, obsahující měřené údaje může být nahrazen v případě použití technologie GNSS výstupem výpočetního protokolu ze zpracovatelského programu. Pokud jsou údaje zápisníku obsahem protokolu o výpočtech jako součást výstupu ze zpracovatelského programu, náležitostí záznamu podrobného měření změn nemusí být zápisník.

16.19 Protokol o výpočtech podle povahy změny obsahuje

a) seznam souřadnic bodů geometrického základu měření a bodů polohopisu katastrální mapy použitých pro výpočet souřadnic nových podrobných bodů,

b) údaje o použitých metodách výpočtu souřadnic, porovnání dosažených výsledků a mezivýsledků s mezními hodnotami,

c) vytyčovací prvky nebo seznam souřadnic bodů, vypočtených transformací z vytyčovacích prvků, a jejich kódy kvality,

d) výpočty spojené s napojením a přiřazením změny,

e) výpočet číselně určených výměr,

f) seznam souřadnic nově určených bodů.

16.20 Seznam souřadnic nově určených bodů obsahuje

a) úplné číslo bodu (bod 16.5),

b) souřadnice obrazu v pořadí Y’, X’,

c) souřadnice polohy v pořadí Y, X,

d) kód kvality uvedený u souřadnic platného geometrického a polohového určení,

e) případnou poznámku.

U pomocných bodů a dalších v terénu zaměřených bodů, které nebudou v novém stavu podrobnými body polohopisu katastrální mapy, se neuvádí souřadnice obrazu a kód kvality. U bodů z jiného katastrálního území se v poznámce uvede příslušnost ke katastrálnímu území.

Součástí seznamu souřadnic jsou i stávající body, kterým byly nově doplněny nebo změněny souřadnice polohy.

16.21 Samostatnou částí seznamu souřadnic jsou údaje o bodech, které na podkladě výsledků měření mají být při zápisu v katastru zrušeny. Pokud je rušený bod nahrazován novým bodem, uvede se tato skutečnost v poznámce údajem o čísle nového bodu.

Stáhnout soubor

Záznam výsledku výpočtu výměr parcel (dílů)

16.22 Vzor záznamu výsledků výpočtu výměr parcel (dílů)

Stáhnout soubor

16.23 Záznam výsledků výpočtu výměr parcel (dílů) obsahuje

a) číslo geometrického plánu nebo záznamu podrobného měření změn, pokud se nezhotovuje geometrický plán, název katastrálního území a označení listu katastrální mapy,

b) sestavení výměr parcel, dílů a výpočetních skupin s jejich vyrovnáním a kódem způsobu výpočtu,

c) podle potřeby výpočet dílů parcel zjednodušené evidence s uvedením druhu dřívější pozemkové evidence podle bodu 8.3 a

d) případný rozdíl při výpočtu jednotlivých výpočetních skupin s uvedením jeho velikosti a příčiny.

16.24 Návrh změny tvoří změnová data ve výměnném formátu. K bodům změny se uvádí souřadnice polohy a souřadnice obrazu, které se od sebe v případě přizpůsobení změny mapě mohou lišit, a to u katastrální mapy v S-JTSK do hodnoty dané mezní souřadnicovou chybou. Souřadnice polohy jsou souřadnice určené geodetickými metodami s přesností podle bodu 13.1 přílohy. Souřadnice obrazu podrobného bodu polohopisu v katastrální mapě (dále jen „souřadnice obrazu“) jsou souřadnice, které slouží k zobrazení bodu v katastrální mapě. Kód kvality se vztahuje k souřadnicím polohy, nebo souřadnicím obrazu, kterými má být nemovitost v katastru geometricky a polohově určena. Součástí návrhu změny jsou i identické body se souřadnicemi polohy a obrazu použitými pro přiřazení změny podle identických prvků (dále jen „přiřazení změny“) [bod 16.27 písm. a)], v prostorech s katastrální mapou vedenou na plastové fólii se souřadnice obrazu uvedou shodné se souřadnicemi polohy. V prostorech s katastrální mapou v digitální formě v Katastrálním souřadnicovém systému gusterbergském nebo v Katastrálním souřadnicovém systému svatoštěpánském se vyhotovuje také návrh změny v podobě seznamu souřadnic podrobných bodů v textovém formátu.

16.25 Návrh změny přizpůsobením mapy změně se použije, pokud

a) změna nenavazuje na dosavadní hranice parcel,

b) bod na dosavadní hranici pozemku, ze kterého nová hranice při dělení pozemku vychází (dále jen „bod napojení“), je v katastru evidován s kódem kvality 3, nebo

c) bod napojení je vloženým bodem do dosavadní hranice mezi navazující kontrolní body v katastru evidované s kódem kvality 3, nebo

d) dosavadní geometrické a polohové určení lze zpřesnit, a to alespoň zpřesněním souřadnic bodu napojení bez zpřesnění navazujících kontrolních bodů.

Mapa se přizpůsobí změně napojením dosavadního polohopisu na body změny (dále jen „napojení změny“) upravené podle bodu 16.27 písm. b). Je-li bod napojení označen v souladu s § 81 odst. 3 trvalým způsobem, uvede se kód kvality 3. Souřadnice obrazu bodu jsou shodné se souřadnicemi polohy s kódem kvality 3. Za zvláštní případ přizpůsobení mapy změně se považuje také zobrazení změny bez návaznosti na dosavadní obsah souboru geodetických informací. Přizpůsobení mapy změně se nepoužije za situace uvedené v bodu 16.26.

16.26 Návrh změny přizpůsobením změny mapě se použije, když:

a) se nejedná o katastrální mapu v S-JTSK,

b) se jedná o katastrální mapu v S-JTSK, ale bod napojení resp. navazující kontrolní body jsou v katastru evidovány s kódem kvality jiným než 3 nebo nemají souřadnice určeny, přitom se nejedná o případy podle bodu 16.25 písm. d), nebo

c) se jedná o katastrální mapu v S-JTSK, ale přizpůsobením mapy změně by došlo k hrubému narušení logických vztahů okolního polohopisu, například změna by zasahovala do komunikace a neúměrně a nelogicky by ji napojením zúžila nebo zaměřená stavba by byla v mapě umístěna nesprávně vzhledem k hranicím okolních pozemků a náprava by vyžadovala rozsáhlé měření za účasti velkého množství vlastníků sousedních parcel (v odůvodněných případech poznamenaných do protokolu o výpočtech lze změnu přizpůsobit mapě bez ohledu na hodnotu mezní souřadnicové chyby).

Při postupu podle písmene b) lze v případě nepřekročení mezních rozdílů podle bodu 15.2 změnu přizpůsobit mapě pouze napojením. V ostatních případech se provede nejprve přiřazení a následně napojení; všem bodům změny se tak pro zobrazení změny do katastrální mapy určí souřadnice obrazu odlišné od souřadnic polohy. U bodů napojení se k souřadnicím obrazu uvede dosavadní kód kvality, nebo kód kvality určený podle navazujících kontrolních bodů. Je-li bod napojení označen v souladu s § 81 odst. 3 trvalým způsobem, uvede se kód kvality 3. Nemá-li při postupu podle písmene a) nebo b) navazující kontrolní bod evidovány souřadnice obrazu, za účelem výpočtu souřadnic obrazu bodu napojení se určí jeho souřadnice afinní transformací na identické body a uvede se u nich kód kvality v závislosti na měřítku katastrální mapy podle bodu 15.6.

16.27 Přiřazení a napojení změny

a) Přiřazení změny se provádí zpravidla shodnostní, popřípadě afinní transformací na identické body. V nutných případech (například u liniových staveb) je možné provádět přiřazení změny i po ucelených částech (blocích) několika transformacemi s tím, že na styku bloků je nutné prokázat dodržení mezních odchylek pro zobrazení změny do mapy.

b) Napojení se provádí tak, že pokud nová hranice má končit

1. v dosavadním bodu, spojí se sousední nový bod na nové hranici s dosavadním bodem, nebo se spojí dva dosavadní body, není-li na nové hranici mezi nimi žádný lomový bod,

2. v novém bodu, který bude na přímém úseku dosavadní hranice mezi jejími lomovými body, napojí se nová hranice takto:

2.1 pokud je menší z úhlů sevřených přilehlými přímými úseky dosavadní a nové hranice větší než 50gon, je bodem napojení průsečík uvedených úseků (popřípadě i prodloužených),

2.2 pokud je sevřený úhel podle bodu 1 menší než 50gon, je bodem napojení pata kolmice spuštěné z nového bodu na dosavadní hranici.

Pravidla podle písmene b) se nepoužijí, pokud by měla vést ke zjevné deformaci změny nebo jejího okolí (například k nerespektování přímosti, pravoúhlosti nebo jiné geometrické vlastnosti). V tomto případě se změna do katastrální mapy umístí jiným odborným způsobem.

Výpočty spojené s přiřazením a napojením změny jsou součástí protokolu o výpočtech. Dosažená přesnost se u přiřazení ověřuje podle souřadnicových rozdílů na identických bodech podle bodu 13.8, u napojení podle rozdílu vzdálenosti mezi bodem napojení a sousedním bodem na nové hranici podle bodu 15.4. V případě zaměření navazujících kontrolních bodů se provede kontrola napojení také vzhledem k těmto bodům.

Dokumentace o vytyčení hranice pozemku

16.28 Vzor vytyčovacího náčrtu

Stáhnout soubor

16.29 Vzor protokolu o vytyčení hranice pozemku

Stáhnout soubor

16.30 Věcné a formální náležitosti dokumentace o vytyčení hranice pozemků jsou vymezeny vzory v bodech 16.28 a 16.29.

16.31 Vytyčovací náčrt vychází ze stavu katastrální mapy a obsahuje znázornění bodů geometrického základu, vytyčených lomových bodů, vytyčovacích prvků (u polárních vytyčovacích prvků znázornění záměry) a kontrolních údajů. Je-li vytyčení hranice pozemků samostatným účelem vyhotovení záznamu podrobného měření změn a současně není vyhotovován náčrt podle bodu 16.1 písm. b), jsou obsahem vytyčovacího náčrtu rovněž další náležitosti obdobné náležitostem náčrtu záznamu podrobného měření změn. Do volného místa vytyčovacího náčrtu, popřípadě na připojený list se uvede seznam souřadnic vytyčených lomových bodů.

16.32 Protokol o vytyčení hranice pozemku obsahuje

a) jméno, popřípadě jména, příjmení a adresu místa trvalého pobytu fyzické osoby, popřípadě adresu bydliště, nemá-li trvalý pobyt na území České republiky, nebo název a adresu sídla právnické osoby, která dokumentaci o vytyčení pozemku vyhotovila,

b) údaje o objednateli vytyčení hranice pozemku v rozsahu podle písmene a),

c) název katastrálního území a obce, číslo záznamu podrobného měření změn, údaje o rozsahu vytyčení s uvedením parcelních čísel dotčených pozemků,

d) údaje o podkladu, podle kterého bylo provedeno vytyčení, a popis vytyčovacích prací, který obsahuje nejméně způsob určení vytyčovacích prvků a údaje o použitých geodetických metodách; v případě rozporu výsledku vytyčení se stávající rozhradou a v případě nevyužití údajů původního výsledku zeměměřických činností obsahuje také odůvodnění takového rozporu nebo postupu,

e) způsob označení lomových bodů vytyčované hranice,

f) údaje o vlastnících pozemků dotčených vytyčením v rozsahu podle písmene a) a podpis, údaj o odmítnutí podpisu nebo údaj o neúčasti na seznámení vlastníků s průběhem vytyčené hranice pozemků,

g) případné připomínky vlastníků dotčených pozemků k průběhu a označení vytyčené hranice pozemku opatřené jejich podpisy,

h) datum, jméno, popřípadě jména, příjmení a podpis vytyčovatele, kterým potvrzuje vytyčení hranice podle katastru,

i) údaje o ověření.

17.1 Geometrický plán má základní formát A4, přitom se může skládat z více stran v rámci jednoho souboru. Grafické znázornění větších rozměrů, maximálně však formátu A1, se vyhotovuje tak, aby v případě vyhotovení stejnopisu geometrického plánu v listinné podobě bylo umožněno jeho složení do základního formátu, přitom aby toto složení nebránilo prohlížení jednotlivých částí geometrického plánu po jeho spojení s listinou.

17.2 Vzor popisového pole

Stáhnout soubor

17.3 Věcné a formální náležitosti popisového pole jsou vymezeny vzorem v bodu 17.2. Popisové pole se umísťuje vždy ve spodní části základního formátu geometrického plánu a v pravém dolním rohu geometrického plánu většího formátu.

17.4 V popisovém poli se uvede

a) účel geometrického plánu v souladu s katastrálním zákonem, a to s využitím popisu v § 79 nebo vyjádřením jiným vhodným způsobem,

b) číslo geometrického plánu složené z čísla záznamu podrobného měření změn, čísla podle evidence zakázek vyhotovitele geometrického plánu a úplného letopočtu,

c) u vyhotovitele geometrického plánu jméno, příjmení a adresa trvalého pobytu fyzické osoby (popřípadě adresa bydliště, nemá-li trvalý pobyt na území České republiky), nebo obchodní jméno a adresa sídla podnikání podnikatele - fyzické nebo právnické osoby,

d) název okresu, obce a katastrálního území a označení listu katastrální mapy,

e) způsob označení nových hranic, pokud je jednotný, jinak se uvede u jednotlivých bodů v poznámce seznamu souřadnic,

f) údaje o ověření geometrického plánu,

g) údaje o potvrzení geometrického plánu.

17.5 Poznámka podle § 84 odst. 8 má tuto formu textu: „Zpřesnění geometrického a polohového určení pozemků podle § 50 odst. 1 písm. a) katastrálního zákona navržené v tomto geometrickém plánu lze v katastru nemovitostí provést jen na základě souhlasného prohlášení.“ uvedeného nad popisovým polem.

17.6 Vzor grafického znázornění

Stáhnout soubor

17.7 Grafické znázornění dosavadního stavu nemovitostí se vyhotovuje černě, nového stavu nemovitostí červeně, a to ve vhodném měřítku, které zaručuje zřetelnost kresby a čitelnost popisu, včetně malých dílů parcel a jejich označení. Rozsah grafického znázornění se volí tak, aby byla dostatečně zřejmá souvislost změny s jejím okolím. Kontrolní body, které jsou od změny značně vzdáleny, mohou být znázorněny schematicky způsobem vylučujícím pochybnost o jejich totožnosti.

17.8 V grafickém znázornění se kromě mapových značek podle bodu 10 použijí zejména tyto mapové značky:

a) tenká čára černá

1. plná (kód čáry 0.012) pro dosavadní stav katastrální mapy,

2. střídavá pro spornou hranici (kód čáry 0.132) a pro zobrazení rozsahu práv podle § 84 odst. 3 (kód čáry 0.122), přitom při její shodě s hranicí podle bodu 1 se zakreslí v nutném rozsahu souběžně s plnou čárou,

3. čárkovaná (kód čáry 0.072) pro zobrazení rámů mapových listů, přitom při čáře se uvede označení mapových listů,

b) tenká čára červená

1. plná (kód čáry 0.012) pro nový stav hranic a vyznačení nových sluček,

2. střídavá (kód čáry 0.122 a 0.132) pro nový stav hranic jako v písmenu a) bod 2,

c) značka pořadové číslo 1.05 pro hraniční znak bodu pro dosavadní (černě) i nový (červeně) stav. Značka pořadové číslo 1.05 a číslo 1.09 (červeně) pro bod na dosavadní hranici, jehož poloha je zpřesněna podle katastrálního zákona, přitom pro zobrazení značky číslo 1.05 se použije tloušťka čáry o specifikaci 4 a pro zobrazení značky 1.09 průměr značky 1 mm,

d) značka pořadové číslo 2.18 (slučka) pro vnitřní kresbu v rámci parcely, černě pro dosavadní stav, červeně pro nový stav

e) parcelní čísla a označení dílů písmem velikosti 2 mm až 3 mm, nová parcelní čísla a označení dílů se zobrazí červeně a parcelní čísla z mapových podkladů podle § 84 odst. 3 se uvedou v kulaté závorce,

f) značky druhů pozemků a způsobů jejich využití se umístí nad parcelním číslem, dosavadní černě, nový stav červeně

g) rozsah nového věcného břemene se vyznačí červeně mapovou značkou pořadové č. 2.28 o specifikaci tloušťky čáry 2, přitom značka se použije jen pro hranici rozsahu věcného břemene k části pozemku, která není shodná s hranicí pozemku, a červeným šrafováním.

17.9 Neplatný stav hranic pozemků nebo vnitřní kresby se zruší dvěma krátkými červenými tenkými plnými čárami, vyznačenými kolmo k rušené čáře a rušená parcelní čísla a mapové značky se škrtnou červenou tenkou plnou čárou. Zanikající slučka se zruší dvěma krátkými červenými tenkými plnými čárami, zobrazenými rovnoběžně s čárou, na níž slučka leží. Slučka na zanikající vnitřní kresbě se neškrtá.

17.10 Díly parcel se označují písmeny malé abecedy (červeně), v případě nutnosti s použitím číselných indexů. Slučuje-li se do nové parcely celá dosavadní parcela, označení písmeny malé abecedy se nepoužije.

17.11 V grafickém znázornění se vyznačí délky mezi lomovými body hranic nově vyznačovaných nemovitostí a čísla bodů obsažených v seznamu souřadnic. Pokud délku mezi lomovými body není možné změřit, uvede se v kulaté závorce délka vypočtená ze souřadnic. Číslo bodu se uvede ve formátu použitém v seznamu souřadnic.

17.12 Grafické znázornění se orientuje k severu. Pokud se zvolí jiná orientace, vyznačí se sever v geometrickém plánu šipkou o délce 20 mm a před ní písmenem S.

17.13 V grafickém znázornění geometrického plánu pro vymezení rozsahu skupiny věcných břemen stejného druhu k částem více pozemků se vyznačuje rozsah obvodem celé skupiny věcných břemen k částem pozemků a v prostorech s katastrální mapou v digitální formě v S-JTSK se uvádějí průsečíky obvodu skupiny s hranicemi parcel. V grafickém znázornění geometrického plánu pro vymezení rozsahu více věcných břemen k částem jednoho pozemku se věcná břemena rozlišují písmeny velké abecedy, přitom se nemohou ani zčásti překrývat. Hranice rozsahu věcného břemene k části pozemku nedělí hranici parcely.

17.14 Geometrický plán pro doplnění souboru geodetických informací o pozemek dosud evidovaný zjednodušeným způsobem, pokud se jeho hranice vytyčují a označují v terénu, je-li u těchto hranic z protokolu o vytyčení zřejmý nesouhlas vlastníků dotčených pozemků s jejich průběhem, obsahuje v grafickém znázornění dotčených nemovitostí před změnou a po ní zobrazení těchto hranic mapovou značkou sporné hranice.

17.15 Vzor výkazu dosavadního a nového stavu údajů katastru nemovitostí

a) varianta pro více nabyvatelů

Stáhnout soubor

b) varianta pro jednoho nabyvatele

Stáhnout soubor

17.16 Věcné a formální náležitosti výkazu dosavadního a nového stavu údajů katastru nemovitostí jsou vymezeny vzorem v bodu 17.15.

17.17 V dosavadním stavu se uvedou příslušné údaje podle katastru. Údaje o druhu a způsobu využití pozemku, typu stavby a způsobu využití stavby se uvedou v novém stavu podle povahy navrhované změny, přičemž se užijí jejich zkrácené názvy.

17.18 V porovnání se stavem evidence právních vztahů se ke všem nově oddělovaným parcelám (nebo k jejich souboru oddělovanému pro stejného nabyvatele) přiřadí údaje o parcelních číslech, číslech listů vlastnictví, výměrách a označení dílů parcel podle evidence právních vztahů, které budou podkladem pro sepsání listin. Slučuje-li se do nové parcely celá dosavadní parcela, uvede se ve sloupci Označení dílu slovo „celá“. Odděluje-li se z jedné parcely více dílů, které se v novém stavu slučují do jedné parcely, uvede se ve výkazu dosavadního a nového stavu jen součet jejich výměr.

17.19 Geometrický plán pro určení hranic pozemků při pozemkových úpravách, kterým dochází k zániku dosavadních a ke vzniku nových pozemků, a pro nové rozdělení sousedících pozemků jednoho vlastníka nemusí obsahovat porovnání se stavem evidence právních vztahů.

17.20 Geometrický plán pro vymezení rozsahu věcného břemene k části pozemku ve výkazu dosavadního a nového stavu údajů katastru nemovitostí obsahuje pouze parcelní číslo dotčeného pozemku v dosavadním stavu a v porovnání se stavem evidence právních vztahů pouze odpovídající parcelní číslo pozemku, u kterého je evidováno vlastnické právo a číslo listu vlastnictví. Geometrický plán pro průběh vytyčené nebo vlastníky zpřesněné hranice pozemků a geometrický plán pro opravu geometrického a polohového určení pozemku obsahuje v porovnání se stavem evidence právních vztahů u změnou dotčených pozemků pouze číslo listu vlastnictví.

17.21 U parcel zjednodušené evidence se uvede společně (pro celý sloupec) nebo, je-li to potřeba, jednotlivě u parcelního čísla původ těchto parcel podle bodu 8.3, popřípadě název původního katastrálního území.

17.22 Vzor seznamu souřadnic

Stáhnout soubor

17.23 V seznamu souřadnic se uvádějí čísla bodů a jejich souřadnice v pořadí Y a X a kód kvality. U nových bodů změny lze uvádět jen vlastní čísla, u bodů určených v předcházejících záznamech podrobného měření změn se uvádějí čísla úplná nebo čísla zkrácená, obsahující na prvém místě číslo příslušného záznamu podrobného měření změn oddělené pomlčkou od vlastního čísla bodu (u obou čísel se vynechají počáteční nuly). V případě přizpůsobení změny mapě podle bodu 16.26 písm. b), jehož výsledkem bude evidence souřadnic obrazu bodu napojení odlišných od souřadnic polohy, se pod seznam souřadnic napíše upozornění „Souřadnice bodů na dosavadní hranici pozemku určené měřením v terénu budou pro zápis do katastru nemovitostí upraveny podle dosavadního určení hranice lomovými body s kódem charakteristiky kvality souřadnic vyšším než 3. Důvodem je nerealizované zpřesnění této hranice, ke kterému je nutné doložit listinu prokazující shodu vlastníků na jejím průběhu [§ 50 odst. 1 písm. a) katastrálního zákona].“. U bodů se souřadnicemi s kódem charakteristiky kvality vyšším než 3 se ve sloupci Souřadnice určené měřením uvádí také souřadnice polohy, pokud jsou odlišné od souřadnic obrazu.

17.24 Seznam se umístí na vhodné volné místo geometrického plánu poblíž grafického znázornění nebo tvoří samostatnou stranu geometrického plánu. Podle potřeby se doplní dalším sloupcem se stručnou poznámkou (například způsob označení bodu v terénu, pokud není u všech bodů stejný, nebo pokud není ze zobrazení zřejmý).

17.25 Výkaz údajů o bonitovaných půdně ekologických jednotkách se vyhotovuje v územích, kde katastr tyto údaje eviduje a v případech, kdy sice nejsou údaje o BPEJ v dosavadním stavu katastru evidovány, avšak z podkladů uložených u katastrálního úřadu lze údaje o BPEJ parcelám nového stavu přiřadit.

17.26 V případě analogové mapy se malý díl parcely podle BPEJ může zahrnout do sousedního dílu téže parcely s největší výměrou, pokud jeho výměra nepřesahuje u parcel s výměrou do 500 m2 trojnásobek a u parcel s výměrou větší pětinásobek mezní odchylky stanovené v bodu 14.10 této přílohy. Takový díl se zahrne do sousedního dílu téže parcely s největší výměrou.

17.27 Vzor výkazu údajů o bonitovaných půdně ekologických jednotkách (s ukázkou zobrazení průběhu hranic BPEJ, které není náležitostí geometrického plánu).

Stáhnout soubor

18.1 Název souboru s výsledkem zeměměřické činnosti se vytvoří složením z šestimístného kódu katastrálního území, zkratky druhu výsledku zeměměřické činnosti podle bodu 18.4, čísla tohoto výsledku a zkratky dílčí náležitosti nebo přílohy. Číslo výsledku zeměměřické činnosti

a) je v případě dokumentace o zřízení, obnovení nebo přemístění bodu podrobného polohového bodového pole čtyřmístné vlastní číslo bodu oddělené podtržítkem od dvojciferného vyjádření verze geodetických údajů bodu; je-li dokumentace vyhotovena pro více bodů, použije se nejnižší číslo,

b) je v případě záznamu podrobného měření změn jeho pětimístné číslo,

c) je v případě geometrického plánu číslo příslušného záznamu podrobného měření změn.

Jako oddělovač se použije podtržítko (např. 622711_ZPMZ_00791_nacrt.pdf). Název souboru s geometrickým plánem neobsahuje zkratku dílčí náležitosti nebo přílohy.

18.2 V případě záznamu podrobného měření změn, který je vyhotoven jako podklad pro více geometrických plánů, se k názvu souboru s návrhem změny odpovídajícího každému geometrickému plánu připojí písmeno malé abecedy od písmene „a“ a stejným způsobem se toto písmeno připojí i k názvu souboru s geometrickým plánem. V případě geometrického plánu vyhotoveného pro změnu zasahující do více katastrálních území se pro název souboru použijí údaje z katastrálního území, do něhož změna plošně nejvíce zasahuje.

18.3 Není-li stanoveno jinak, je datovým formátem souborů s výsledkem zeměměřických činností datový formát Portable Document Format for the Long-term Archiving (PDF/A).

18.4 Přehled výsledků zeměměřických činností pro tvorbu názvu souboru a stanovený datový formát

18.5 Geodetické údaje se vyhotovují ve formátu Comma-separated values (CSV), přitom místopisný náčrt a případný detail se vyhotovují ve formátu Graphics Interchange Format (GIF), který je bez průhlednosti, je černobílý a má rozlišení 300 dpi. K názvu souboru se na konec připojí písmeno M v případě místopisného náčrtu a D v případě detailu.

18.6 Soubor s geodetickými údaji obsahuje dva typy řádků a má tuto strukturu:

Bčíslo_bodu;kód_katastrálního_území;verze_geodetických_údajů_bodu;platnost_od;Y; X;charakteristika_přesnosti;výška (na 2 des.místa);upřesnění_výšky;místopisný_popis;stabilizace;způsob_určení;ETRS_fí;ETRS_la mbda;ETRS_H;poznámka;jméno_zřizovatele;rok_zřízení (4 cifry);určení_výšky (GNSS nebo niv.);

Mčíslo_bodu;kód_katastrálního_území;verze_geodetických_údajů_bodu;druh_náčrtu (písmeno M nebo D - místopisný náčrt, detail);jméno_souboru_ včetně_cesty;

V řádku typu M se uvádí cesta k souboru s místopisným náčrtem nebo detailem ve tvaru: c:ISKN_ce_HometempImportnazev_souboru.gif.

Počet znaků v položce místopisný popis je omezen na 240, v položce stabilizace na 40, v položce způsob určení na 40, v položce poznámka na 80 a v položce bod zřídil (jméno) na 23.