Notářský řád 2020 - úplné znění online (zákon č. 358/1992 Sb.)

358

ZÁKON

České národní rady

ze dne 7. května 1992

o notářích a jejich činnosti (notářský řád)

Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:

(1) Notář je fyzická osoba splňující předpoklady podle tohoto zákona, kterou stát pověřil notářským úřadem.

(2) Notářským úřadem se rozumí soubor pravomocí k výkonu notářství a další činnosti stanovené zákonem (dále jen "činnost notáře") trvale spojený s místem výkonu této činnosti.

Výkonem notářství se rozumí sepisování veřejných listin o právních jednáních, osvědčování právně významných skutečností a prohlášení, přijímání listin a peněz do notářské úschovy (dále jen „notářská činnost“). Notářskou činnost vykonává notář nestranně.

(1) Notář může v souvislosti s notářskou činností v rámci další činnosti poskytovat tyto právní služby:

a) udělovat právní porady a zastupovat v jednání s fyzickými a právnickými osobami a v řízení před orgány veřejné moci; před soudy jen v řízeních podle části páté občanského soudního řádu, ve věcech veřejných rejstříků a ve věcech podle zákona o zvláštních řízeních soudních s výjimkou

1. řízení o pozůstalosti, v němž vykonává činnost soudního komisaře,

2. řízení ve věcech kapitálového trhu,

3. řízení o předběžném souhlasu s provedením šetření ve věcech ochrany hospodářské soutěže,

4. řízení o nahrazení souhlasu zástupce České advokátní komory k seznámení se s obsahem listin,

5. řízení o plnění povinností z předběžného opatření Evropského soudu pro lidská práva,

6. řízení o soudním prodeji zástavy,

7. řízení ve věcech rodinněprávních vyjma péče soudu o nezletilé a výkonu rozhodnutí ve věcech péče soudu o nezletilé a

b) sepisovat soukromé listiny a zpracovávat právní rozbory.

(2) Notář může vykonávat správu majetku a zastupovat v této souvislosti.

(3) Notář může též vykonávat funkci insolvenčního správce, předběžného insolvenčního správce, zástupce insolvenčního správce, odděleného insolvenčního správce a zvláštního insolvenčního správce v insolvenčním řízení.

V rámci další činnosti notář vykonává i jinou činnost, stanoví-li tak tento zákon nebo zvláštní zákon.2) Je-li jinou činností provádění zápisů do Rejstříku zástav, veřejného rejstříku nebo veřejného seznamu, považuje se za notářskou činnost; to platí i pro provádění zápisů do evidence podle zvláštního právního předpisu.

(1) Činnost notáře vykonává notář za úplatu a při jejím výkonu je nezávislý, nestanoví-li v činnosti notáře podle § 4 zvláštní zákon jinak.

(2) Činnost notáře je neslučitelná s jinou výdělečnou činností s výjimkou správy vlastního majetku. Notář však může vykonávat funkci poslance, senátora nebo zastupitele obecního nebo krajského zastupitelstva a i za úplatu činnost vědeckou, publikační, pedagogickou, tlumočnickou, znaleckou, uměleckou a činnost v poradních orgánech vlády, ministerstev, jiných ústředních orgánů státní správy a v orgánech samosprávy, a činnost zapsaného mediátora podle zákona o mediaci.

(1) Notářské zápisy a jejich stejnopisy, výpisy z notářských zápisů a podle tohoto zákona sepsané listiny o ověření (dále jen "notářské listiny") jsou veřejnými listinami, jestliže splňují náležitosti stanovené pro ně tímto zákonem.

(2) Notářské listiny podle tohoto zákona se sepisují v listinné podobě; stanoví-li tak tento zákon, lze je sepsat také v elektronické podobě. Veřejné listiny sepisované notářem podle zvláštního právního předpisu lze sepsat v listinné nebo elektronické podobě, s výjimkou sepisování veřejných listin podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu.

(1) Notářem může být jmenován státní občan členského státu Evropské unie, jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor nebo Švýcarské konfederace, který

a) je plně svéprávný,

b) získal vysokoškolské vzdělání v oboru právo

1. v magisterském studijním programu právo a právní věda studiem na vysoké škole v České republice, nebo

2. studiem na vysoké škole v zahraničí, pokud je takové vzdělání v České republice uznáváno za rovnocenné vzdělání uvedenému v bodě 1 na základě mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, anebo pokud takové vzdělání bylo uznáno podle zvláštního právního předpisu, a současně takové vzdělání odpovídá obsahem a rozsahem obecnému vzdělání, které lze získat v magisterském studijním programu právo a právní věda v oboru právo na vysoké škole v České republice,

c) je bezúhonný,

d) vykonal alespoň pětiletou notářskou praxi a

e) složil notářskou zkoušku.

(2) Notářskou praxí se rozumí praxe notáře, notářského kandidáta a notářského koncipienta podle tohoto zákona a praxe státního notáře a notářského čekatele podle dřívějších předpisů. Do notářské praxe Notářská komora České republiky (dále jen „Komora“) započte zcela praxi soudce, prokurátora, státního zástupce, advokáta, komerčního právníka, soudního exekutora, soudce Ústavního soudu, asistenta soudce Ústavního soudu nebo Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu, exekutorského kandidáta, justičního čekatele, justičního kandidáta, asistenta soudce, asistenta veřejného ochránce práv, asistenta státního zástupce, právního čekatele prokuratury, právního čekatele státního zastupitelství, advokátního koncipienta, exekutorského koncipienta nebo právního čekatele u komerčního právníka, činnost zaměstnance Ministerstva spravedlnosti (dále jen „ministerstvo“), který získal vysokoškolské vzdělání v rámci magisterského studijního programu v oblasti práva na vysoké škole a který se samostatně podílí na tvorbě návrhů obecně závazných právních předpisů; do notářské praxe ministr spravedlnosti (dále jen „ministr“) na návrh Komory z jiné právní praxe může započítat nejvýše 2 roky.

(3) Notářskou zkouškou se rozumí notářská zkouška podle tohoto zákona a notářská zkouška podle dřívějších předpisů. Za osobu, která složila notářskou zkoušku, se považuje i ten, kdo složil odbornou justiční zkoušku, soudcovskou zkoušku, jednotnou soudcovskou zkoušku, jednotnou soudcovskou a advokátní zkoušku, prokurátorskou zkoušku, odbornou závěrečnou zkoušku právních čekatelů, advokátní zkoušku, exekutorskou zkoušku a profesní zkoušku na komerčního právníka.

(1) Notáře jmenuje ministr na návrh Komory do notářského úřadu.

(2) Počet notářských úřadů v obvodu každého okresního soudu stanoví ministr po vyjádření Komory.

(3) Notářský úřad zřizuje a ruší ministr po vyjádření Komory. Notářský úřad je určen jménem a příjmením notáře v rámci okresního soudu.

(4) Sídlem notářského úřadu je sídlo okresního soudu, v jehož obvodu byl zřízen. Se souhlasem příslušné notářské komory může notář změnit sídlo notářského úřadu v rámci obvodu okresního soudu.

(5) Notářský úřad lze zrušit jen tehdy, jestliže notář jmenovaný do notářského úřadu byl odvolán nebo zemřel.

(6) Komora předloží návrh podle odstavce 1 na základě výsledků konkursu, který vyhlašuje a organizuje. Komora zařadí do konkursu na základě přihlášky každého, kdo splňuje předpoklady stanovené v § 7 odst. 1.

(1) Předpokladem zahájení činnosti notáře je

a) jmenování notářem,

b) složení slibu do rukou ministra, pokud již dříve slib neskládal,

c) pořízení úředního razítka notáře,

d) uzavření smlouvy o pojištění odpovědnosti za újmu, která by mohla vzniknout v souvislosti s touto činností.

(2) Slib zní:

(3) Úřední razítko notáře obsahuje:

a) jeho jméno, příjmení, případně akademický titul,

b) označení "notář",

c) sídlo notářského úřadu,

d) malý státní znak České republiky.

(1) Ministr může pozastavit notáři výkon činnosti notáře, jestliže

a) bylo proti němu zahájeno trestní stíhání za úmyslný trestný čin nebo za trestný čin související s činností notáře, a to až do pravomocného skončení trestního řízení,

b) bylo zahájeno řízení o omezení svéprávnosti notáře, a to až do pravomocného rozhodnutí, kterým se toto řízení končí,

c) byl zahájen postup podle § 51.

(2) Ministr pozastaví notáři výkon činnosti notáře

a) po dobu výkonu trestu odnětí svobody, jestliže nejsou dány důvody pro jeho odvolání,

b) po dobu výkonu činnosti neslučitelné s činností notáře, nejdéle však nepřetržitě po dobu 4 let.

Ministr odvolá notáře

a) na jeho žádost,

b) jestliže odmítl složit slib,

c) ke dni 31. prosince kalendářního roku, v němž dosáhne 70 let,

d) jestliže pozbyl státní občanství členského státu Evropské unie, jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor nebo Švýcarské konfederace,

e) jestliže byl omezen ve svéprávnosti,

f) jestliže byl odsouzen pro úmyslný trestný čin nebo pro trestný čin spáchaný v souvislosti s činností notáře,

g) jestliže zaniklo jeho pojištění odpovědnosti za újmu podle § 9 odst. 1 písm. d) a notář ho i přes upozornění notářské komory (§ 29) ve stanovené lhůtě neobnoví,

h) jestliže notář tři měsíce po složení slibu nebo ode dne jeho jmenování, složil-li slib před svým jmenováním, bez vážných důvodů nezačne vykonávat činnost notáře,

i) jestliže pravomocným rozhodnutím kárné komise bylo zjištěno, že jeho zdravotní stav mu trvale neumožňuje řádně vykonávat činnost notáře,

j) jestliže vykonává činnost neslučitelnou s činností notáře nepřetržitě po dobu delší než 4 roky.

(1) Sídlem notáře je sídlo notářského úřadu, do kterého byl jmenován. Ve svém sídle zřídí notář pro výkon činnosti notáře notářskou kancelář, zapsanou v evidenci notářů vedené příslušnou notářskou komorou.

(2) Notář může zavést úřední dny mimo notářskou kancelář i mimo své sídlo. Zavedení úředního dne a jeho zrušení je povinen oznámit Komoře a notářské komoře, v jejímž obvodu má své sídlo. Komora a notářská komora vedou evidenci zavedených úředních dnů a evidenci jejich zrušení.

(1) Notář vykonává činnost notáře zpravidla v notářské kanceláři a během úředních dnů také v místě jejich konání. Notář může jednotlivé úkony provádět i na jiném místě. Na jiném místě notář jednotlivý úkon provede, je-li to nutné.

(2) Notáři, kteří jsou členy stejné notářské komory, a notáři, kteří mají stejné sídlo, se mohou sdružit jako společníci za účelem společného výkonu činnosti notáře nebo za společným účelem věci. Smlouva, kterou se notáři zaváží sdružit za účelem společného výkonu činnosti notáře, musí mít písemnou formu.

(3) Notáři, kteří se sdružili jako společníci podle odstavce 2 za účelem společného výkonu činnosti notáře (dále jen „notář společník“), se v činnosti notáře vzájemně zastupují. Při zastupování notář společník vykonává činnost notáře jménem zastoupeného notáře společníka. Podepisuje se svým jménem a současně uvede, kterého notáře společníka zastupuje. Používá své úřední razítko notáře.

(4) Notáři společníci jsou povinni sdružení se za účelem společného výkonu činnosti notáře oznámit Komoře a notářské komoře, jejímiž jsou členy. Oznamovací povinnost platí i ohledně zániku společnosti; je-li notářů společníků více než dva, i ohledně vystoupení notáře společníka ze společnosti nebo jeho vyloučení.

(1) Jestliže notář nevykonává činnost notáře po dobu delší než jeden měsíc a není zastoupen notářem společníkem nebo notářským kandidátem (dále jen "kandidát") podle § 24, notářská komora, jejímž je členem, mu ustanoví zástupce a rozhodne o výši podílu zástupce na odměně notáře. Proti tomuto rozhodnutí lze podat opravný prostředek k soudu.3)

(2) Notářská komora ustanoví zástupce z řad kandidátů v pracovním poměru u notáře, nejsou-li, z řad notářů se sídlem v rámci obvodu okresního soudu, v jehož obvodu je sídlo notáře, jemuž je zástupce ustanovován, nebo kandidátů u nich v pracovním poměru, a nejsou-li, anebo nesouhlasí-li se svým ustanovením žádný z nich nebo není souhlas podle věty třetí k ustanovení žádného kandidáta, tak z řad jiných notářů, kteří jsou členy notářské komory. K ustanovení zástupce je třeba jeho písemného souhlasu. K ustanovení zástupce z řad kandidátů je třeba také písemného souhlasu notáře, u něhož je kandidát v pracovním poměru.

(3) Notářská komora ustanoví notáři zástupce bez zbytečného odkladu na jeho návrh, je-li podán před uplynutím doby podle odstavce 1; není-li podán, tak bez návrhu, jakmile se dozví, že notář činnost notáře po dobu podle odstavce 1 nevykonává.

(4) Jestliže notář zemřel nebo byl odvolán, notářská komora, jejímž byl členem, nebo Komora v případě postupu podle odstavce 5 ustanoví na dobu, kdy je notářský úřad uvolněn, náhradníka notáře (dále jen „náhradník“). Náhradník se ustanoví obdobně na dobu pozastavení výkonu činnosti notáře podle § 10. K ustanovení náhradníka je třeba jeho písemného souhlasu.

(5) Náhradníka ustanoví notářská komora z řad notářů se sídlem v rámci obvodu okresního soudu, v jehož obvodu je sídlo uvolněného notářského úřadu; nejsou-li nebo nesouhlasí-li se svým ustanovením žádný z nich, z řad jiných notářů, kteří jsou jejími členy. Nesouhlasí-li se svým ustanovením žádný takový notář, ustanoví náhradníkem kteréhokoli notáře Komora.

(1) Je-li zástupcem ustanoven kandidát, je předpokladem jeho výkonu činnosti notáře složení slibu do rukou ministra (§ 9 odst. 2), pokud již dříve slib neskládal.

(2) Předpokladem výkonu činnosti notáře náhradníkem je dále uzavření smlouvy o pojištění odpovědnosti za újmu, která by mohla vzniknout v souvislosti s touto činností.

(1) Zástupce zastupuje notáře při výkonu činnosti notáře zejména v úkonech, které nesnesou odkladu. Tuto činnost vykonává jménem zastoupeného notáře. Podepisuje se svým jménem a současně uvede, kterého notáře zastupuje. Jestliže je zástupcem notář, používá svého úředního razítka notáře. Jestliže je zástupcem kandidát, používá úředního razítka notáře, kterého zastupuje. Zastoupený notář nemůže v době zastoupení vykonávat činnost notáře.

(2) Náhradník vykonává činnost notáře svým jménem; tuto činnost vykonává zejména v úkonech, které nesnesou odkladu.

(1) Notářský koncipient (dále jen "koncipient") je ten, kdo je zapsán v seznamu notářských koncipientů.

(2) Seznam notářských koncipientů vede notářská komora, v jejímž obvodu má sídlo notář, u něhož je koncipient v pracovním poměru.

(1) Notářská komora zapíše do dvou měsíců ode dne doručení písemné žádosti do seznamu notářských koncipientů každého, kdo

a) je státním občanem členského státu Evropské unie, jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor nebo Švýcarské konfederace,

b) je plně svéprávný,

c) získal vysokoškolské vzdělání v oboru právo

1. v magisterském studijním programu právo a právní věda studiem na vysoké škole v České republice, nebo

2. studiem na vysoké škole v zahraničí, pokud je takové vzdělání v České republice uznáváno za rovnocenné vzdělání uvedenému v bodě 1 na základě mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, anebo pokud takové vzdělání bylo uznáno podle zvláštního právního předpisu, a současně takové vzdělání odpovídá obsahem a rozsahem obecnému vzdělání, které lze získat v magisterském studijním programu právo a právní věda v oboru právo na vysoké škole v České republice,

d) je bezúhonný a

e) je v pracovním poměru u notáře.

(2) Notářská komora oznámí provedení zápisu podle odstavce 1 koncipientovi a notáři, u něhož je koncipient v pracovním poměru.

(3) Ten, kdo nebyl ve stanovené době zapsán do seznamu notářských koncipientů, má právo se domáhat provedení zápisu návrhem u soudu.

Notář může koncipienta písemně pověřit

a) vydáváním stejnopisů, opisů nebo ověřených opisů a výpisů z notářských zápisů, vydáváním potvrzení podle § 94, ověřováním shody opisu nebo kopie (dále jen "opis") s listinou (dále jen "vidimace"), ověřováním pravosti podpisu (dále jen "legalizace") s výjimkou vidimací a legalizací ve vztahu k cizině, vydáváním ověřených výstupů z informačního systému veřejné správy podle zvláštního právního předpisu2a), vydáváním opisů nebo potvrzení z Evidence právních jednání pro případ smrti podle § 35c odst. 3, vydáváním opisů, výpisů nebo potvrzení z Rejstříku zástav podle § 35i odst. 1, vydáváním opisů nebo potvrzení ze Seznamu listin o manželském majetkovém režimu podle § 35l odst. 2, vydáváním výpisů z evidence Rejstříku trestů, prováděním autorizované konverze dokumentů, prováděním úkonů kontaktního místa podle zvláštního právního předpisu3a), a dále přijímáním úschov,

b) jednotlivými úkony v činnosti podle § 3 odst. 1,

c) přípravnými a dílčími úkony činnosti podle § 2 a § 3 odst. 2,

d) výkonem dalších úkonů nebo činností, stanoví-li tak tento zákon nebo zvláštní právní předpis.

(1) Notářská komora vyškrtne ze seznamu notářských koncipientů toho,

a) kdo zemřel nebo kdo byl prohlášen za mrtvého,

b) kdo pozbyl státní občanství členského státu Evropské unie, jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor nebo Švýcarské konfederace,

c) kdo byl omezen ve svéprávnosti,

d) kdo byl odsouzen pro úmyslný trestný čin nebo pro trestný čin spáchaný v souvislosti s činností koncipienta,

e) kdo písemně požádal notářskou komoru o vyškrtnutí z tohoto seznamu,

f) komu skončil pracovní poměr u notáře a neuzavřel pracovní poměr s notářem se sídlem v obvodu této notářské komory do tří měsíců od skončení předchozího pracovního poměru u notáře,

g) kdo byl zapsán do seznamu notářských kandidátů.

(2) Notářská komora oznámí vyškrtnutí podle odstavce 1 koncipientovi a notáři, u něhož je koncipient v pracovním poměru.

(3) Ten, kdo byl ze seznamu notářských koncipientů vyškrtnut, má právo domáhat se ochrany návrhem u soudu.

(1) Kandidát je ten, kdo je zapsán v seznamu notářských kandidátů.

(2) Seznam notářských kandidátů vede notářská komora, v jejímž obvodu má sídlo notář, u něhož je kandidát v pracovním poměru.

(1) Notářská komora zapíše do dvou měsíců ode dne doručení písemné žádosti do seznamu notářských kandidátů každého, kdo

a) splňuje předpoklady stanovené v § 18 odst. 1,

b) vykonal alespoň tříletou notářskou praxi (§ 7 odst. 2) a

c) složil notářskou zkoušku.

(2) K notářské zkoušce musí být připuštěn každý, kdo splňuje předpoklady stanovené v odstavci 1 písm. a) a b). Notářské zkoušky se konají alespoň jednou ročně.

(3) Do doby notářské praxe koncipienta se započítává dovolená čerpaná v době trvání této praxe. Nevykonává-li koncipient notářskou praxi z důvodu překážek v práci na jeho straně nebo z důvodu omluvené nepřítomnosti v práci, započítávají se mu tyto doby do doby notářské praxe nejvýše v rozsahu 70 pracovních dnů v každém roce jejího trvání.

(4) Notářská komora oznámí provedení zápisu podle odstavce 1 kandidátovi a notáři, u něhož je kandidát v pracovním poměru.

(5) Ten, kdo nebyl ve stanovené době zapsán do seznamu notářských kandidátů, má právo se domáhat provedení zápisu návrhem u soudu.

Notář může kandidáta písemně pověřit

a) sepisováním notářských zápisů o právních jednáních, není-li forma notářského zápisu stanovena pro právní jednání zvláštním právním předpisem, sepisováním notářských zápisů podle § 71b, osvědčováním právně významných skutečností a prohlášení, nejde-li o osvědčování rozhodnutí orgánů právnické osoby, vydáváním stejnopisů, opisů nebo ověřených opisů a výpisů z notářských zápisů, vydáváním potvrzení podle § 94, přijímáním a vydáváním úschov, vydáváním ověřených výstupů z informačního systému veřejné správy podle zvláštního právního předpisu2a), prováděním zápisů a výmazů do Rejstříku zástav, vydáváním opisů nebo potvrzení z Evidence právních jednání pro případ smrti podle § 35c odst. 3, vydáváním opisů, výpisů nebo potvrzení z Rejstříku zástav podle § 35i odst. 1, vydáváním opisů nebo potvrzení ze Seznamu listin o manželském majetkovém režimu podle § 35l odst. 2, vydáváním výpisů z evidence Rejstříku trestů, prováděním autorizované konverze dokumentů a prováděním úkonů kontaktního místa podle zvláštního právního předpisu3a),

b) přípravnými a dílčími úkony v ostatní notářské činnosti,

c) výkonem činnosti podle § 3 odst. 1,

d) jednotlivými úkony v činnosti podle § 3 odst. 2,

e) výkonem dalších úkonů nebo činností, stanoví-li tak tento zákon nebo zvláštní právní předpis.

(1) Kandidát může být na návrh notáře, u kterého je v pracovním poměru, ustanoven příslušnou notářskou komorou, aby ho zastupoval při výkonu činnosti notáře s výjimkou činnosti podle § 3 odst. 3. Tuto činnost kandidát vykonává jménem zastoupeného notáře, podepisuje svým jménem a používá úřední razítko notáře, kterého zastupuje. Pro toto zastupování se použije přiměřeně § 15 odst. 1. Notářská komora zruší ustanovení kandidáta zástupcem, a to na návrh notáře nebo ustanoveného kandidáta. Notářská komora na návrh notáře ustanovení kandidáta zástupcem zruší.

(2) Jestliže notář nevykonává činnost notáře po dobu delší než jeden měsíc, rozhodne příslušná notářská komora o výši podílu kandidáta ustanoveného zástupcem podle odstavce 1 na odměně notáře. Proti tomuto rozhodnutí lze podat opravný prostředek k soudu.3)

(1) Notářská komora vyškrtne kandidáta ze seznamu notářských kandidátů z důvodů uvedených v § 20 odst. 1 písm. a) až f).

(2) Notářská komora oznámí vyškrtnutí podle odstavce 1 kandidátovi a notáři, u něhož je kandidát v pracovním poměru.

(3) Ten, kdo byl ze seznamu notářských kandidátů vyškrtnut, má právo domáhat se ochrany návrhem u soudu.

(1) Notář může písemně pověřit další pracovníky, kteří jsou u něho v pracovním poměru, přípravnými a dílčími úkony v činnosti podle § 2 a 3. Jestliže tito pracovníci složili kvalifikační zkoušku, notář je může pověřit i činností vymezenou v § 19 s výjimkou jednotlivých úkonů podle § 3 odst. 1.

(2) Ke kvalifikační zkoušce musí být připuštěn další pracovník notáře, který byl zaměstnán u notáře nebo u státního notářství alespoň 1 rok. Notářská komora může do této doby započítat dobu, po kterou byl tento pracovník zaměstnán u soudu, advokáta, krajského sdružení advokátů nebo u komerčního právníka.

(3) Za kvalifikační zkoušku se považuje též odborná a jiná obdobná zkouška složená pracovníky státních notářství podle dřívějších předpisů. Notářská komora může uznat odbornou nebo jinou obdobnou zkoušku složenou pracovníky soudů, advokátů, krajského sdružení advokátů nebo komerčních právníků za kvalifikační zkoušku podle tohoto zákona.

(1) Činnost pracovníků notáře na základě jeho pověření podle § 19, 23 a § 26 odst. 1 se považuje za činnost notáře.

(2) Při výkonu této činnosti se pracovník podepisuje svým jménem a používá úřední razítko notáře.

(1) Notář je povinen uzavřít smlouvu o pojištění své odpovědnosti za újmu vzniklou pracovníkům při plnění pracovních povinností nebo v přímé souvislosti s nimi, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak. Pojištění musí trvat po celou dobu, po kterou notář pracovníky zaměstnává.

(2) Pracovněprávní vztahy mezi notářem a jeho pracovníky se řídí zákoníkem práce.

(1) Notářská komora se zřizuje v obvodu každého krajského soudu a v obvodu městského soudu v Praze.

(2) Obvody a sídla notářských komor se shodují s obvody a sídly krajských soudů.

(3) Obvod a sídlo notářské komory pro hlavní město Prahu se shoduje s obvodem a sídlem městského soudu v Praze.

(4) Notářská komora sdružuje všechny notáře se sídlem v jejím obvodu. Notář se stává členem notářské komory dnem jeho jmenování notářem. Členství v notářské komoře zaniká jeho odvoláním nebo smrtí.

(5) Notářská komora je právnickou osobou. Její příjmy tvoří členské příspěvky, dary a jiné příjmy. Členské příspěvky jsou notáři povinni platit ve výši stanovené kolegiem notářů (dále jen "kolegium").

Notářská komora má tyto orgány:

a) kolegium,

b) prezidium,

c) prezidenta notářské komory (dále jen "prezident"),

d) revizní komisi.

(1) Nejvyšším orgánem notářské komory je kolegium.

(2) Právo účastnit se jednání kolegia mají notáři a kandidáti z obvodu notářské komory; kandidáti mají jen poradní hlas. Notář může písemně pověřit jiného notáře, aby ho při jednání kolegia zastupoval a jeho jménem hlasoval. Zastoupený notář se považuje za přítomného na jednání kolegia.

(3) Kolegium

a) z členů notářské komory volí a odvolává členy prezidia a revizní komise,

b) ze zvolených členů prezidia volí a odvolává prezidenta a viceprezidenta (dále jen "viceprezident"),

c) z členů notářské komory volí a odvolává delegáty notářské komory v Komoře (dále jen "delegáti"), a to jednoho delegáta na každých započatých 20 členů notářské komory,

d) ze zvolených členů revizní komise volí a odvolává předsedu této komise,

e) projednává a schvaluje zprávy o činnosti ostatních orgánů notářské komory,

f) schvaluje rozpočet a hospodaření notářské komory,

g) zřizuje sociální a jiné fondy a schvaluje pravidla jejich tvorby a používání,

h) stanoví výši členských příspěvků,

i) schvaluje výši náhrady za ztrátu času spojenou s výkonem funkcí v orgánech notářské komory,

j) může zrušit nebo změnit usnesení prezidia.

(1) Prezidium je řídícím a výkonným orgánem notářské komory; má pět až devět členů.

(2) Prezidium

a) svolává kolegium nejméně jednou za rok; svolá kolegium do jednoho měsíce vždy, požádá-li o to alespoň jedna třetina členů notářské komory nebo požádá-li o to revizní komise,

b) vede evidenci notářů se sídlem v obvodu notářské komory,

c) hospodaří s finančními prostředky notářské komory a spravuje její majetek,

d) hospodaří s fondy notářské komory,

e) organizuje kvalifikační zkoušky a jmenuje členy zkušební komise,

f) vykonává působnost notářské komory stanovenou tímto zákonem.

(1) Prezident

a) zastupuje notářskou komoru navenek a jedná jejím jménem ve všech věcech,

b) řídí jednání kolegia,

c) svolává prezidium nejméně jednou za tři měsíce; svolá prezidium do deseti dnů vždy, požádá-li o to jedna třetina členů prezidia nebo požádá-li o to revizní komise,

d) řídí jednání prezidia,

e) činí rozhodnutí v působnosti prezidia, která nesnesou odkladu; rozhodnutí musí být schválena při nejbližším jednání prezidia,

f) k žádosti notáře uděluje souhlas s jeho nepřítomností v notářském úřadu po dobu delší než jeden měsíc.

(2) Prezidenta zastupuje viceprezident.

(1) Revizní komisi tvoří předseda a další dva členové.

(2) Členství v revizní komisi je neslučitelné s členstvím v prezidiu.

(3) Revizní komise

a) kontroluje plnění usnesení kolegia a činnost prezidia; za tím účelem musí být revizní komisi umožněn přístup ke všem dokladům notářské komory,

b) podává kolegiu nejméně jednou za rok zprávu o výsledcích kontrol.

(1) Zřizuje se Komora se sídlem v Praze.

(2) Komoru tvoří notářské komory.

(3) Komora je právnickou osobou. Její příjmy tvoří příspěvky notářských komor, dary a jiné příjmy. Notářské komory jsou povinny platit příspěvky ve výši stanovené sněmem Komory (dále jen "sněm").

(1) Komora vede, provozuje a spravuje Rejstřík zástav, Sbírku dokumentů a tyto evidence a seznamy:

a) Evidenci právních jednání pro případ smrti,

b) Evidenci listin o manželském majetkovém režimu,

c) Seznam prohlášení o určení opatrovníka,

d) Seznam listin o manželském majetkovém režimu,

e) Evidenci ověřených podpisů.

(2) Při zápisu, změně nebo výmazu údajů do Rejstříku zástav, Sbírky dokumentů, evidencí a seznamů podle odstavce 1 Komora a notáři využívají údaje vedené v základních registrech, popřípadě údaje vedené v agendových informačních systémech. S výjimkou údajů zapsaných ve Sbírce dokumentů a Evidenci ověřených podpisů vede Komora zapsané údaje aktualizované podle stavu vedeného v základních registrech.

(3) Údaje ze základních registrů a údaje z agendových informačních systémů mohou notáři využívat také prostřednictvím informačního systému, který vede, spravuje a provozuje Komora.

(4) Komora vede Rejstřík zástav, Sbírku dokumentů, evidence a seznamy v elektronické podobě. Komora stanoví předpisy postup při vedení, správě a provozu evidence, seznamu, Rejstříku zástav a Sbírky dokumentů a způsob určení náhrady hotových výdajů Komory spojených s vedením evidence, seznamu, Rejstříku zástav a Sbírky dokumentů.

(5) V předpisu o Rejstříku zástav Komora stanoví zejména

a) postup a způsob zápisu údaje, jeho změny a výmazu,

b) jaké další údaje kromě údajů stanovených v tomto zákoně se do Rejstříku zástav zapisují,

c) kdo zapisuje údaje podle písmene b) do Rejstříku zástav,

d) postup a způsob vydávání opisů, výpisů a potvrzení z Rejstříku zástav,

e) postup a způsob uchovávání vymazaných údajů.

(6) V předpisu o Evidenci právních jednání pro případ smrti Komora stanoví zejména

a) jaké údaje se do evidence zapisují,

b) postup a způsob zápisu údaje, jeho změny a výmazu,

c) v jakých případech zápis změny činí Komora,

d) způsob a postup poskytování sdělení a vydávání opisu zápisu nebo potvrzení,

e) postup a způsob uchovávání vymazaných údajů.

(7) V předpisu o Evidenci listin o manželském majetkovém režimu Komora stanoví zejména

a) jaké údaje se do evidence zapisují,

b) postup a způsob zápisu údaje, jeho změny a výmazu,

c) v jakých případech zápis změny činí Komora.

(8) V předpisu o Seznamu prohlášení o určení opatrovníka Komora stanoví zejména

a) postup a způsob zápisu údaje,

b) postup a způsob zápisu změny údaje a jeho výmazu,

c) jaké změny zápisu a jaké další údaje kromě údajů stanovených v tomto zákoně se do seznamu zapisují,

d) kdo zapisuje údaje podle písmen b) a c) do seznamu.

(9) V předpisu o Seznamu listin o manželském majetkovém režimu Komora stanoví zejména

a) postup a způsob zápisu údaje,

b) postup a způsob zápisu změny údaje a jeho výmazu,

c) jaké změny zápisu a jaké další údaje kromě údajů stanovených v tomto zákoně se do seznamu zapisují,

d) kdo zapisuje údaje podle písmen b) a c) do seznamu,

e) postup a způsob vydávání opisů a potvrzení ze seznamu,

f) postup a způsob uchovávání vymazaných údajů.

(10) V předpisu o Evidenci ověřených podpisů Komora stanoví zejména

a) postup a způsob zápisu údajů,

b) postup a způsob nahlížení do evidence.

(11) V předpisu o Sbírce dokumentů Komora stanoví zejména

a) postup a způsob založení dokumentu a zápisu, změny nebo výmazu údajů o dokumentu,

b) jaké další údaje kromě údajů stanovených v tomto zákoně se o dokumentu evidují,

c) kdo zapisuje údaje podle písmen a) a b) do Sbírky dokumentů,

d) postup a způsob nahlížení do Sbírky dokumentů,

e) postup a způsob uchovávání vymazaných údajů.

(12) Komora uchovává údaje vedené v Rejstříku zástav, Sbírce dokumentů a v evidenci a seznamu uvedených v odstavci 1 písm. a), d) a e) i po provedení výmazu, ledaže stanoví tento zákon jinak. Komora na písemnou žádost soudu nebo orgánů činných v trestním řízení poskytne informace ze souboru dat skončených věcí. Informace ze souboru dat obsahující údaje evidence uvedené v odstavci 1 písm. a) lze poskytnout pouze po úmrtí zůstavitele.

(13) Komoře náleží odměna za sdělení podle § 35c odst. 2 osobě, která prokáže právní zájem, za provedení zápisu údaje nebo změny zápisu do Rejstříku zástav podle § 35h a za založení smlouvy o manželském majetkovém režimu do sbírky listin a zápis údajů uvedených v § 35j odst. 3 písm. a) do rejstříku Seznamu listin o manželském majetkovém režimu podle § 35k odst. 2. Komoře dále náleží náhrada hotových výdajů spojených s vedením, provozem a správou evidence, seznamu, Rejstříku zástav a Sbírky dokumentů, jednorázová náhrada hotových výdajů za zřízení dálkového a nepřetržitého přístupu k údajům z Rejstříku zástav a paušální roční náhrada hotových výdajů za poskytování údajů prostřednictvím tohoto přístupu orgánům veřejné moci.

(14) Ministerstvo stanoví vyhláškou výši odměn, jednorázové náhrady hotových výdajů za zřízení dálkového a nepřetržitého přístupu k údajům z Rejstříku zástav a paušální roční náhrady hotových výdajů za poskytování údajů z Rejstříku zástav orgánům veřejné moci náležející Komoře.

(1) V Evidenci právních jednání pro případ smrti se evidují listiny o těchto právních jednáních zůstavitele učiněných pro případ smrti:

a) závěti, dovětku, dědické smlouvě,

b) prohlášení o vydědění a prohlášení o tom, že dědic, jemuž svědčí zákonná dědická posloupnost, pozůstalosti nenabude,

c) přikázání započtení na dědický podíl, není-li takové přikázání obsaženo v závěti,

d) povolání správce pozůstalosti, není-li povolán v závěti,

e) smlouvě o zřeknutí se dědického práva,

f) zrušení právních jednání podle písmen a) až e).

(2) Listiny o právním jednání zůstavitele pro případ smrti, které nemají formu notářského zápisu, se evidují jen, jsou-li v notářské úschově.

(3) Listiny o povolání správce pozůstalosti a listiny o jejich zrušení jsou evidovány odděleně od ostatních evidovaných listin. Spolu s listinami o povolání správce pozůstalosti jsou evidovány závěti obsahující povolání vykonavatele závěti, má-li závěť, ve které je povolání vykonavatele obsaženo, formu notářského zápisu nebo je-li uložena v notářské úschově. V takovém případě je závěť evidována v obou oddělených evidencích. To platí i pro závěť, obsahuje-li povolání správce pozůstalosti.

(1) Zápisy údajů do Evidence právních jednání pro případ smrti provádí dálkovým přístupem bez zbytečného odkladu notář, který listiny o právních jednáních zůstavitele uvedených v § 35b odst. 1 přijal do notářské úschovy nebo o takovém právním jednání sepsal notářský zápis.

(2) Komora sdělí soudu nebo jinému státnímu orgánu a osobě, která prokáže právní zájem, na jejich žádost, zda je či není evidována listina o právním jednání zůstavitele pro případ smrti a je-li evidována, u kterého notáře je uložena. Sdělení lze poskytnout jen po úmrtí zůstavitele. Komora takové sdělení poskytne také notáři, má-li jít o listinu o právním jednání pro případ smrti učiněné zůstavitelem, o jehož pozůstalosti je vedeno řízení, v němž byl notář pověřen provedením úkonů jako soudní komisař podle zákona o zvláštních řízeních soudních; sdělení poskytne dálkovým přístupem na základě žádosti notáře.

(3) Kterýkoli notář osobě, která prokáže právní zájem, na její žádost o sdělení, zda je v Evidenci právních jednání pro případ smrti evidována listina o povolání správce pozůstalosti nebo o povolání vykonavatele závěti, a u kterého notáře je uložena, vydá opis zápisu z Evidence právních jednání pro případ smrti, je-li listina o takovém právním jednání zůstavitele evidována; není-li evidována, vydá potvrzení o tom, že evidována není. Je-li evidováno více takových listin učiněných stejným zůstavitelem, obsahuje opis zápisu údaje o všech těchto listinách. Ustanovení odstavce 2 věty druhé se použijí obdobně.

(1) V Evidenci listin o manželském majetkovém režimu se evidují

a) smlouvy manželů nebo snoubenců o manželském majetkovém režimu odlišném od zákonného režimu,

b) dohody manželů o změně smluveného režimu,

c) smlouvy manželů o změně manželského majetkového režimu založeného rozhodnutím soudu,

d) rozhodnutí soudu, kterými soud zrušil nebo obnovil společné jmění manželů nebo zúžil jeho stávající rozsah,

e) rozhodnutí soudu, kterými soud změnil manželský majetkový režim založený rozhodnutím soudu nebo smluvený manželský majetkový režim.

(2) Zápisy údajů do Evidence listin o manželském majetkovém režimu o smlouvě nebo o dohodě podle odstavce 1 písm. a) až c) provádí dálkovým přístupem bez zbytečného odkladu notář, který smlouvu nebo dohodu sepsal. Zápisy údajů o rozhodnutích soudu podle odstavce 1 písm. d) a e) provádí Komora na základě stejnopisů těchto rozhodnutí zasílaných Komoře soudy v elektronické podobě.

(3) Komora sdělí notáři, zda je či není evidována smlouva nebo dohoda podle odstavce 1 písm. a) až c) uzavřená zůstavitelem, o jehož pozůstalosti se vede řízení, v němž byl notář pověřen provedením úkonů jako soudní komisař podle zákona o zvláštních řízeních soudních nebo zda je či není evidováno rozhodnutí soudu podle odstavce 1 písm. d) a e) ohledně majetkového režimu zůstavitele a jeho manžela; je-li evidována smlouva nebo dohoda, sdělí také, u kterého notáře je uložena.

(4) Komora poskytne notáři sdělení dálkovým přístupem na základě jeho žádosti.

(1) V Seznamu prohlášení o určení opatrovníka se evidují prohlášení o určení, kdo se má stát opatrovníkem, a o odvolání prohlášení o takovém určení (dále jen „prohlášení o určení opatrovníka“), mající formu notářského zápisu.

(2) Do Seznamu prohlášení o určení opatrovníka se zapisuje jméno, příjmení, datum narození a adresa místa pobytu7, není-li, tak bydliště (dále jen „pobyt“) toho, kdo prohlášení o určení opatrovníka pořídil (dále jen „pořizovatel prohlášení“), toho, kdo byl v prohlášení určen k tomu, aby se stal opatrovníkem (dále jen „určený opatrovník“), jméno, příjmení a sídlo notáře, který prohlášení o určení opatrovníka sepsal, a další údaje stanovené předpisem Komory o Seznamu prohlášení o určení opatrovníka.

(3) Zápis údajů o prohlášení o určení opatrovníka do Seznamu prohlášení o určení opatrovníka provádí dálkovým přístupem bez zbytečného odkladu notář, který takové prohlášení sepsal.

(4) Komora sdělí soudu na jeho žádost, zda je či není prohlášení o určení opatrovníka v Seznamu prohlášení o určení opatrovníka evidováno; je-li evidováno, také zapsané údaje o pořizovateli prohlášení, o určeném opatrovníku a údaj, u kterého notáře je prohlášení o určení opatrovníka uloženo. Žádost se podává a sdělení se poskytuje dálkovým přístupem.

(1) V Rejstříku zástav se evidují tyto údaje:

a) označení zástavy,

b) označení dluhu zajišťovaného zástavním právem k zástavě,

c) zástavní dlužník, zástavce a zástavní věřitel, a to uvedením jména, příjmení, popřípadě názvu, data narození, identifikačního čísla osoby, bylo-li přiděleno, popřípadě jiného obdobného identifikujícího údaje (dále jen „identifikační číslo“), a pobytu, popřípadě sídla podnikatele, jde-li o fyzickou osobu, nebo uvedením názvu, identifikačního čísla a sídla, jde-li o právnickou osobu se sídlem v České republice, nebo uvedením názvu a identifikačního čísla její organizační složky nebo obchodního závodu v České republice, je-li sídlo v zahraničí, sídla její organizační složky nebo obchodního závodu v České republice, jsou-li známa, jde-li o právnickou osobu, která nemá sídlo v České republice,

d) právní důvod zástavního práva,

e) o zákazu zřízení zástavního práva k věci, která není evidována v Rejstříku zástav jako zástava, a označení takové věci,

f) o tom, že zapsané právo je budoucím zástavním právem, má-li se zástavní dlužník až po uzavření zástavní smlouvy stát vlastníkem věci, která má být zástavou a ke které jinak podle občanského zákoníku nebo podle zástavní smlouvy vzniká zástavní právo zápisem do Rejstříku zástav; po vzniku zástavního práva se zapíše i údaj o době jeho vzniku,

g) datum a čas zápisu,

h) další údaje stanovené předpisem Komory o Rejstříku zástav.

(2) Zástavní právo je do Rejstříku zástav zapsáno zápisem údajů uvedených v odstavci 1; vymazáno je výmazem zapsaných údajů. To platí i o budoucím zástavním právu a o zákazu zřízení zástavního práva k věci, která není zapsána jako zástava.

(3) Je-li zástavní právo v Rejstříku zástav již zapsáno, evidují se také údaje o

a) zákazu zřízení dalšího zástavního práva k zástavě,

b) započetí výkonu zástavního práva váznoucího na zástavě,

c) pořadí zástavních práv, vznikne-li na zástavě více zástavních práv.

(4) Svědčí-li zastavované pohledávce zástavní právo, eviduje se také údaj o vzniku podzástavního práva, je-li zástavní právo, které svědčí zastavované pohledávce, zapsáno v Rejstříku zástav; jinak jen, vzniká-li k takové pohledávce zástavní právo zápisem do Rejstříku zástav.

(1) Zápisy údajů podle § 35f odst. 1 do Rejstříku zástav na základě zástavní smlouvy, zápisy údajů podle § 35f odst. 3 a změny a výmazy těchto údajů provádějí pomocí dálkového přístupu notáři.

(2) Notář, který zástavní smlouvu sepsal, provede

a) zápis údajů podle § 35f odst. 1, kromě písmene e),

b) zápis údajů o zákazu zřízení dalšího zástavního práva k zástavě a o pořadí zástavních práv, jsou-li tato ujednání obsažena v zástavní smlouvě, a

c) zápis údajů o vzniku podzástavního práva, je-li zástavní smlouvou zastavována pohledávka, které svědčí zástavní právo zapsané v Rejstříku zástav nebo ke které vzniká zástavní právo jeho zápisem do Rejstříku zástav, i když zástavní právo, které jí svědčí, není v Rejstříku zástav zapsáno.

(3) Zápis údajů podle § 35f odst. 1, případně podle § 35f odst. 3, provede notář po uzavření zástavní smlouvy bez zbytečného odkladu jen, je-li účinná; jinak bez zbytečného odkladu po nabytí její účinnosti. Nabytí účinnosti smlouvy dokládá zástavní věřitel, nejde-li o nabytí účinnosti uplynutím doby.

(4) Kterýkoli notář provede

a) zápis změny zápisu a výmaz údajů podle § 35f odst. 1 a 3,

b) zápis údajů o započetí výkonu zástavního práva váznoucího na zástavě,

c) zápis údajů o zákazu zřízení dalšího zástavního práva k zástavě a o pořadí zástavních práv, nejsou-li zapsány notářem, který zástavní smlouvu sepsal,

d) zápis údajů o zákazu zřízení zástavního práva k věci, která se zapisuje nebo může být zapsána jako zástava do Rejstříku zástav,

e) zápis údaje o vzniku podzástavního práva, nevzniká-li zápisem do Rejstříku zástav zástavní právo k pohledávce, které svědčí zástavní právo v Rejstříku zástav zapsané,

f) zápis údaje o vzniku zástavního práva, je-li v Rejstříku zástav zapsáno budoucí zástavní právo.

(5) Zápisy údajů podle § 35f odst. 1 písm. e) a § 35f odst. 3, změny zápisů a výmazy jsou prováděny na základě písemné žádosti zástavního věřitele, popřípadě podzástavního věřitele nebo podzástavce anebo jiné osoby, stanoví-li tak zvláštní zákon. K zápisu podle § 35f odst. 3 písm. c) je třeba, aby o zápis požádali všichni věřitelé, kterým vzniklo na zástavě zástavní právo. Se žádostí o zápis změny zápisu a o zápis údajů o skutečnostech uvedených v § 35f odst. 1 písm. e) a v § 35f odst. 3 je třeba předložit listinu prokazující změnu nebo skutečnost, na základě které je zápis požadován.

(6) Výmaz zástavního práva lze provést jen, jestliže zástavní právo zaniklo. Žádá-li o výmaz zástavního práva zástavní věřitel a uvede-li v žádosti, že zástavní právo zaniklo a právní důvod jeho zániku, má se za to, že k zániku zástavního práva došlo. Žádá-li o výmaz zástavní dlužník, je třeba se žádostí předložit veřejnou listinu nebo listinu potvrzenou zástavním věřitelem s jeho úředně ověřeným podpisem, prokazující zánik zástavního práva; zaniklo-li zástavní právo uplynutím doby, zástavní dlužník doloží, že doba trvání zástavního práva byla na tuto dobu omezena.

Zápisy údajů na základě rozhodnutí orgánů veřejné moci, kterými vzniklo zástavní právo, a změny takových zápisů provádí na základě písemné žádosti orgánu veřejné moci Komora. Orgány veřejné moci jsou povinny zaslat žádost s vykonatelným rozhodnutím, kterým vzniklo zástavní právo nebo u zapsaného zástavního práva došlo k jeho změně, do 30 dnů ode dne vzniku nebo změny zástavního práva.

(1) Kterýkoliv notář vydá každému na jeho žádost opis nebo výpis z Rejstříku zástav nebo potvrzení o tom, že v něm určitá věc není evidována jako zástava nebo o tom, že není evidován zákaz zřízení zástavního práva k věci, neevidované v Rejstříku zástav jako zástava.

(2) Proti osobě, která právně jedná důvěřujíc údaji zapsanému do Rejstříku zástav, nemá ten, jehož se zápis týká, právo namítnout, že zápis neodpovídá skutečnosti.

(1) V Seznamu listin o manželském majetkovém režimu jsou evidovány

a) notářské zápisy o smlouvách manželů nebo snoubenců o manželském majetkovém režimu odlišném od zákonného režimu, o dohodách manželů o změně smluveného režimu a o smlouvách manželů o změně manželského majetkového režimu založeného rozhodnutím soudu (dále jen „smlouva o manželském majetkovém režimu“),

b) rozhodnutí soudu, kterými soud zrušil nebo obnovil společné jmění manželů nebo zúžil jeho stávající rozsah, anebo změnil manželský majetkový režim založený rozhodnutím soudu nebo smluvený manželský majetkový režim (dále jen „rozhodnutí soudu o manželském majetkovém režimu“).

(2) Seznam listin o manželském majetkovém režimu obsahuje rejstřík a sbírku listin.

(3) Do rejstříku se zapisuje

a) jméno, příjmení, datum narození a pobyt manželů nebo snoubenců (dále jen „manželé“),

b) datum uzavření a účinnosti smlouvy o manželském majetkovém režimu, označení smluveného režimu podle občanského zákoníku a jméno, příjmení a sídlo notáře, který smlouvu o manželském majetkovém režimu sepsal, nebo

c) datum vydání a právní moci rozhodnutí soudu o manželském majetkovém režimu, jeho spisovou značku, označení soudu, který rozhodnutí vydal, a údaj o tom, zda soud zrušil nebo obnovil společné jmění manželů, nebo zúžil jeho stávající rozsah, anebo změnil manželský majetkový režim,

d) další údaje stanovené předpisem Komory o Seznamu listin o manželském majetkovém režimu.

(4) Do sbírky listin se zakládá elektronický stejnopis notářského zápisu o smlouvě o manželském majetkovém režimu nebo stejnopis notářského zápisu o smlouvě o manželském majetkovém režimu v elektronické podobě vzniklé autorizovanou konverzí z podoby listinné do podoby elektronické, anebo stejnopis rozhodnutí soudu o manželském majetkovém režimu v elektronické podobě.

(1) Založení smlouvy o manželském majetkovém režimu do sbírky listin a zápis údajů uvedených v § 35j odst. 3 písm. a), b) a d) do rejstříku (dále jen „zápis smlouvy do seznamu“) provádí notář, který takovou smlouvu sepsal. Notář provede zápis smlouvy do seznamu, je-li to ve smlouvě o manželském majetkovém režimu ujednáno, jinak na základě písemné žádosti obou manželů, a to dálkovým přístupem bez zbytečného odkladu po nabytí účinnosti smlouvy o manželském majetkovém režimu nebo po podání žádosti na základě takové účinné smlouvy.

(2) Není-li možné, aby zápis smlouvy do seznamu provedl notář, který smlouvu o manželském majetkovém režimu sepsal, provede zápis smlouvy do seznamu na základě písemné žádosti obou manželů Komora. S žádostí je třeba doložit elektronický stejnopis notářského zápisu o smlouvě o manželském majetkovém režimu nebo stejnopis notářského zápisu o takové smlouvě v elektronické podobě vzniklé na základě autorizované konverze z podoby listinné.

(3) Založení rozhodnutí soudu o manželském majetkovém režimu do sbírky listin a zápis údajů uvedených v § 35j odst. 3 písm. a), c) a d) do rejstříku (dále jen „zápis rozhodnutí soudu do seznamu“) provede Komora na základě soudem zaslaného stejnopisu rozhodnutí soudu o manželském majetkovém režimu v elektronické podobě. Soud zasílá Komoře stejnopis rozhodnutí bez odůvodnění.

(1) Jsou-li smlouva o manželském majetkovém režimu nebo rozhodnutí soudu o manželském majetkovém režimu zapsány v Seznamu listin o manželském majetkovém režimu, manželé se jich mohou dovolat vůči třetím osobám, i když tyto s jejich obsahem nebyly seznámeny.

(2) Komora zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup údaje zapisované do rejstříku Seznamu listin o manželském majetkovém režimu podle § 35j odst. 3 písm. a) až c).

(3) Kterýkoli notář vydá každému na jeho žádost ze sbírky listin opis smlouvy o manželském majetkovém režimu nebo opis rozhodnutí soudu o změně manželského majetkového režimu anebo potvrzení o tom, že smlouva o manželském majetkovém režimu nebo rozhodnutí soudu o změně manželského majetkového režimu nejsou v Seznamu listin o manželském majetkovém režimu zapsány. V žádosti je třeba uvést jméno, příjmení a datum narození manželů.

(1) Jde-li o legalizaci vlastnoručního podpisu, jsou v Evidenci ověřených podpisů evidovány tyto údaje:

a) pořadové číslo přidělené evidencí,

b) jméno, příjmení, datum narození a pobyt osoby, jejíž podpis byl legalizován,

c) číslo a druh průkazu, kterým byla prokázána totožnost osoby uvedené v písmenu b), nebo jiný způsob, jak byla prokázána její totožnost,

d) údaj o tom, že osoba uvedená v písmenu b) listinu před notářem vlastnoručně podepsala nebo že uznala podpis na listině za vlastní,

e) stručné označení listiny s legalizovaným podpisem nebo podpisy, včetně počtu vyhotovení takové listiny, případně počtu legalizovaných podpisů stejné osoby na jedné listině,

f) datum legalizace,

g) jméno, příjmení a funkce ověřujícího.

(2) Jde-li o uznání elektronického podpisu za vlastní, jsou v Evidenci ověřených podpisů evidovány tyto údaje:

a) pořadové číslo přidělené evidencí,

b) jméno, příjmení, datum narození a pobyt osoby, jejíž podpis byl legalizován,

c) číslo a druh průkazu, kterým byla prokázána totožnost osoby uvedené v písmenu b), nebo jiný způsob, jak byla prokázána její totožnost,

d) údaj o tom, že osoba uvedená v písmenu b) prohlásila, že dokument sama podepsala k němu připojeným elektronickým podpisem, který uznává za vlastní,

e) stručné označení dokumentu, na němž došlo k legalizaci podpisu,

f) datum legalizace,

g) jméno, příjmení a funkce ověřujícího.

(3) Každý si po zadání pořadového čísla evidence, jména a příjmení a data narození osoby, jejíž podpis byl legalizován, může prostřednictvím dálkového přístupu ověřit, který notář v České republice legalizaci provedl a označení listiny nebo jiného dokumentu s legalizovaným podpisem nebo podpisy. Pro ověření lze použít i kód rychlé reakce (QR kód), pokud jej ověřovací doložka obsahuje.

(1) Ve Sbírce dokumentů se evidují a ukládají

a) dokumenty vzniklé převedením notářských zápisů sepsaných v listinné podobě do elektronické podoby, opatřené kvalifikovaným elektronickým podpisem notáře, který notářský zápis sepsal,

b) notářské zápisy sepsané v elektronické podobě,

(dále jen „uložené dokumenty“).

(2) Každému uloženému dokumentu je v okamžiku jeho uložení přiděleno pořadové číslo, toto číslo se vyznačí na notářském zápisu.

(3) Uložené dokumenty jsou ve Sbírce dokumentů uchovávány tak, aby byla zajištěna jejich integrita, autenticita, neměnnost, pravost a důvěryhodnost po celou dobu jejich uchování. Sbírka dokumentů je vedena a provozována tak, aby byla zachována důkazní hodnota v ní uložených dokumentů bez toho, aby bylo vyžadováno obnovení podpisu správcem.

(4) Dokument podle odstavce 1 písm. a) se ukládá do Sbírky dokumentů převedený do elektronické podoby prostřednictvím skenovacího zařízení a ve strojově čitelné podobě pro textové části notářského zápisu.

(5) Dokument podle odstavce 1 písm. a) uložený ve Sbírce dokumentů a zobrazující vyhotovený notářský zápis se považuje za veřejnou listinu a je rovnocenný s notářským zápisem vyhotoveným v listinné podobě. V případě rozporu mezi obsahem notářského zápisu sepsaného v listinné podobě a obsahem dokumentu podle odstavce 1 písm. a) uloženého ve Sbírce dokumentů platí, že rozhodující je obsah notářského zápisu sepsaného v listinné podobě. Byl-li notářský zápis sepsaný v listinné podobě vybrán za archiválii nebo byl-li na základě provedeného výběru archiválií zničen podle zvláštního právního předpisu8, je rozhodující obsah dokumentu uloženého ve Sbírce dokumentů. Byl-li namítnut nebo zjištěn rozpor podle věty druhé před zničením notářského zápisu sepsaného v listinné podobě, nelze zničení provést.

(6) Sbírka dokumentů obsahuje také rejstřík o uložených dokumentech. Notář v den sepsání notářského zápisu uloží do Sbírky dokumentů dokument podle odstavce 1 písm. a) nebo notářský zápis podle odstavce 1 písm. b) a zapíše o něm do rejstříku tyto údaje:

a) údaje o účastníkovi uvedené v § 63 odst. 1 písm. c), a není-li ho, tytéž údaje o žadateli,

b) datum sepsání notářského zápisu,

c) předmět úkonu.

(7) Uložení dokumentu do Sbírky dokumentů a zápis údajů do rejstříku podle odstavce 6 se provádí elektronickým přenosem dat, a to zabezpečenou komunikací.

(8) Každý si po zadání pořadového čísla sbírky a data sepsání notářského zápisu může prostřednictvím dálkového přístupu vyhledat, který notář v České republice notářský zápis sepsal a údaje uvedené v odstavci 6, nejde-li o notářský zápis o právních jednáních evidovaných v Evidenci právních jednání pro případ smrti. Pro ověření lze použít i kód rychlé reakce (QR kód), pokud jej stejnopis notářského zápisu obsahuje.

(1) Veřejné listiny vydávané nebo ověřované notáři ověřuje Komora postupem podle Úmluvy o zrušení požadavku ověřování cizích veřejných listin.

(2) Komora provádí činnost uvedenou v odstavci 1 ve svém sídle a v sídlech notářských komor uvedených v § 29 odst. 1.

(3) Komoře náleží za činnost uvedenou v odstavci 1 odměna. Výši odměny stanoví ministerstvo vyhláškou.

Komora má tyto orgány:

a) sněm,

b) prezidium Komory,

c) prezidenta Komory,

d) revizní komisi Komory,

e) kárnou komisi.

(1) Nejvyšším orgánem Komory je sněm.

(2) Sněm tvoří delegáti a prezidenti.

(3) Sněm

a) z řad delegátů volí a odvolává pět volených členů prezidia Komory,

b) z členů prezidia Komory volí a odvolává prezidenta Komory a viceprezidenta Komory,

c) z řad notářů volí a odvolává členy revizní komise Komory,

d) ze zvolených členů revizní komise Komory volí a odvolává předsedu této komise,

e) z řad notářů volí členy kárné komise,

f) ze zvolených členů kárné komise volí předsedu této komise,

g) projednává a schvaluje zprávy o činnosti ostatních orgánů Komory,

h) schvaluje rozpočet a hospodaření Komory,

i) zřizuje fondy Komory a schvaluje pravidla jejich tvorby a používání,

j) stanoví výši příspěvku notářských komor,

k) přijímá volební řád,

l) přijímá organizační řád Komory a notářských komor,

m) přijímá kancelářský řád, kárný řád a zkušební řád,

n) stanoví postup při vyhlašování a organizaci konkursu podle § 8 odst. 6,

o) schvaluje výši náhrady za ztrátu času spojenou s výkonem funkcí v orgánech Komory,

p) může zrušit nebo změnit usnesení prezidia Komory,

q) přijímá předpis o Evidenci právních jednání pro případ smrti,

r) přijímá předpis o Evidenci listin o manželském majetkovém režimu,

s) přijímá předpis o Seznamu prohlášení o určení opatrovníka,

t) přijímá předpis o Rejstříku zástav,

u) přijímá předpis o Seznamu listin o manželském majetkovém režimu,

v) přijímá předpis o Evidenci ověřených podpisů,

w) přijímá předpis o Sbírce dokumentů,

x) přijímá předpis o ověřování veřejných listin ve vztahu k cizině.

(4) K platnosti předpisu podle odstavce 3 písm. m), n) a q) až x) je zapotřebí souhlasu ministerstva.

(1) Prezidium Komory je řídícím a výkonným orgánem Komory. Členy prezidia Komory jsou prezident Komory, viceprezident Komory, prezidenti a další volení členové.

(2) Prezidium

a) svolává sněm nejméně jednou za rok; svolá sněm do jednoho měsíce vždy, požádá-li o to alespoň jedna třetina členů sněmu nebo požádají-li o to alespoň dvě notářské komory nebo požádá-li o to revizní komise Komory,

b) organizuje odbornou výchovu notářů a zajišťuje publikační, studijní, dokumentační a informační činnost,

c) vede evidenci notářů, kandidátů a koncipientů v České republice,

d) hospodaří s finančními prostředky Komory a spravuje její majetek,

e) hospodaří s fondy Komory,

f) organizuje notářské zkoušky a jmenuje členy zkušební komise,

g) vykonává působnost Komory stanovenou tímto zákonem, pokud nepřísluší sněmu.

(1) Prezident Komory

a) zastupuje Komoru navenek a jedná jejím jménem ve všech věcech,

b) řídí jednání sněmu,

c) svolává prezidium Komory nejméně jednou za tři měsíce; svolá prezidium Komory do 20 dnů vždy, požádá-li o to jedna třetina členů prezidia Komory nebo požádá-li o to revizní komise Komory,

d) řídí jednání prezidia Komory,

e) činí rozhodnutí v působnosti prezidia Komory, která nesnesou odkladu; rozhodnutí musí být schválena při nejbližším jednání prezidia Komory.

(2) Prezidenta Komory zastupuje viceprezident Komory.

(1) Revizní komisi Komory tvoří předseda a další čtyři členové.

(2) Členství v revizní komisi Komory je neslučitelné s členstvím v prezidiu Komory.

(3) Revizní komise Komory

a) kontroluje plnění usnesení sněmu a činnost prezidia Komory; za tím účelem musí být revizní komisi Komory umožněn přístup ke všem dokladům Komory,

b) podává sněmu nejméně jednou za rok zprávu o výsledcích kontrol.

(1) Kárnou komisi tvoří předseda a další čtyři členové. Členství v kárné komisi je neslučitelné s členstvím v prezidiu Komory.

(2) Podrobnosti o činnosti kárné komise stanoví kárný řád.

(1) Volby orgánů notářské komory a Komory jsou tajné. Volební období je tříleté.

(2) K volbám lze přistoupit, je-li přítomna nadpoloviční většina oprávněných voličů. Způsob provádění voleb stanoví volební řád, který může též stanovit, ve kterých případech je nutné, aby byl přítomen vyšší počet oprávněných voličů.

(3) Výsledky voleb se oznamují ministerstvu. Notářské komory oznamují výsledky voleb také Komoře a předsedovi krajského soudu.

(1) Kolektivní orgány notářské komory a Komory se mohou platně usnášet jen tehdy, je-li přítomna nadpoloviční většina jejich členů. K platnosti usnesení je potřebný souhlas nadpoloviční většiny přítomných členů.

(2) Předpisy uvedené v § 37 odst. 3 písm. l) a m) mohou stanovit, ve kterých případech je k platnosti postupu uvedeného v odstavci 1 zapotřebí přítomnosti nebo souhlasu vyššího počtu členů.

(1) Funkce v orgánech notářské komory a Komory jsou čestné, Komora a notářské komory vyplácejí členům svých orgánů za výkon těchto funkcí náhradu za ztrátu času a náhradu hotových výdajů.

(2) Člen orgánu notářské komory a Komory se nesmí podílet na projednávání a rozhodování věcí u tohoto orgánu týkajících se jeho, jeho notářského úřadu nebo osoby jemu blízké.

(1) Ministerstvo vykonává státní dohled na činnost podle § 2 a podle § 35o.

(2) Komora vykonává dohled na činnost notářských komor a na činnost notáře a na vedení notářských úřadů.

(3) Notářská komora vykonává dohled na činnost notáře a na vedení notářských úřadů ve svém obvodu.

Dohled se provádí zejména kontrolou spisů, listin a předmětů úschov, dále kontrolou knih protestů, knih žádostí o výpis z evidence Rejstříku trestů, rejstříků, ověřovacích knih a ostatních evidenčních pomůcek (dále jen „evidenční pomůcky“).

Drobné nedostatky v činnosti notáře nebo drobné poklesky v chování orgán vykonávající dohled notáři vytkne.

(1) Notář, kandidát a koncipient jsou kárně odpovědni za kárné provinění.

(2) Kárným proviněním notáře, kandidáta nebo koncipienta je

a) závažné nebo opětovné porušení jeho povinností stanovených tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem, s výjimkou zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, nebo předpisem Komory, anebo usnesením orgánu notářské samosprávy, nebo

b) závažné nebo opětovné narušení důstojnosti notářského povolání jeho chováním.

(3) Notáři lze za kárné provinění uložit některé z těchto kárných opatření

a) písemné napomenutí,

b) pokutu až do výše stonásobku minimální měsíční mzdy stanovené zvláštním právním předpisem, nebo

c) odvolání notáře.

(4) Kandidátovi lze za kárné provinění uložit některé z těchto kárných opatření

a) písemné napomenutí,

b) pokutu až do výše dvacetinásobku minimální měsíční mzdy stanovené zvláštním právním předpisem, nebo

c) odvolání ze zastupování, jde-li o zástupce notáře podle § 14 nebo 24.

(5) Koncipientovi lze za kárné provinění uložit některé z těchto kárných opatření

a) písemné napomenutí, nebo

b) pokutu až do výše pětinásobku minimální měsíční mzdy stanovené zvláštním právním předpisem.

(6) Jestliže bylo uloženo kárné opatření odvolání notáře, nemůže být odvolaný notář po dobu 5 let od právní moci rozhodnutí o odvolání jmenován notářem. Jestliže bylo uloženo kárné opatření odvolání ze zastupování, nemůže být odvolaný kandidát po dobu 5 let od odvolání ustanoven zástupcem nebo být jmenován notářem.

(7) Příjem z pokut připadá příslušné notářské komoře, jíž je notář členem, nebo v jejímž seznamu notářských kandidátů je kandidát zapsán, anebo v jejímž seznamu notářských koncipientů je koncipient zapsán. Není-li pokuta ve lhůtě zaplacena, provede výkon rozhodnutí o uložení pokuty na návrh notářské komory soud podle zvláštního právního předpisu4b).

(1) O tom, zda se notář, kandidát nebo koncipient dopustil kárného provinění, a o uložení kárného opatření rozhoduje v kárném řízení pro každou věc ustanovený tříčlenný kárný senát složený z předsedy senátu a 2 přísedících z řad členů kárné komise. Členy kárného senátu losem určí a písemně jmenuje předseda kárné komise Komory.

(2) Na návrh člena kárného senátu prezident Komory nebo viceprezident Komory, rozhoduje-li kárný senát o kárné žalobě podané prezidentem Komory, popřípadě účastní-li se prezident Komory jinak ve věci, se souhlasem prezidia Komory odvolá člena kárného senátu, který závažným způsobem porušil své povinnosti či jinak ohrozil důvěru v řádné a nestranné rozhodování kárného senátu. Zanikne-li funkce některého z členů kárného senátu, předseda kárné komise Komory bez odkladu písemně jmenuje nového člena způsobem podle odstavce 1.

(3) Kárné řízení se zahajuje na návrh, který se nazývá kárnou žalobou.

(4) Kárnou žalobu je oprávněn podat

a) ministr proti kterémukoli notáři, kandidátovi nebo koncipientovi,

b) prezident Komory proti kterémukoli notáři, kandidátovi nebo koncipientovi,

c) prezident proti notáři, který má sídlo v obvodu příslušné notářské komory, kandidátovi, který je zapsán v seznamu notářských kandidátů vedeném příslušnou notářskou komorou, a koncipientovi, který je zapsán v seznamu notářských koncipientů vedeném příslušnou notářskou komorou,

d) předseda krajského soudu proti notáři, který má sídlo v obvodu tohoto soudu, kandidátovi, který je zapsán v seznamu notářských kandidátů, vedeném příslušnou notářskou komorou, mající sídlo v obvodu tohoto soudu, a proti koncipientovi, který je zapsán v seznamu notářských koncipientů, vedeném příslušnou notářskou komorou, mající sídlo v obvodu tohoto soudu,

e) předseda okresního soudu proti notáři, který má sídlo v obvodu tohoto soudu, jde-li o kárnou žalobu z důvodu kárného provinění v činnosti notáře jako soudního komisaře pověřeného tímto soudem; též proti kandidátovi nebo koncipientovi, který v době kárného provinění byl v pracovním poměru u pověřeného notáře jako soudního komisaře, jde-li o kárnou žalobu z důvodu kárného provinění v jeho činnosti na základě pověření notářem jako soudním komisařem,

(dále jen „kárný žalobce“).

(5) Kárná žaloba se podává ke Komoře a může být podána do 6 měsíců ode dne, kdy se navrhovatel o kárném provinění dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy ke kárnému provinění došlo.

(6) Kárná žaloba musí obsahovat jméno, popřípadě jména a příjmení notáře, kandidáta nebo koncipienta, proti němuž směřuje, adresu jeho trvalého pobytu, adresu notářské kanceláře, označení notářské komory, jíž je notář členem, nebo v jejímž seznamu notářských kandidátů je kandidát zapsán anebo v jejímž seznamu notářských koncipientů je koncipient zapsán, popis skutku, pro který se kárná žaloba podává, označení důkazů, o které se kárná žaloba opírá, a navrhované kárné opatření. Ke kárné žalobě se připojí důkazy, které má kárný žalobce k dispozici.

(7) O podání kárné žaloby vyrozumí předseda kárné komise notáře, kandidáta nebo koncipienta, proti němuž byla kárná žaloba podána (dále jen „kárně obviněný“). Poučí jej o právu zvolit si obhájce z řad notářů nebo advokátů, vyjádřit se ke skutečnostem, které se mu kladou za vinu, a navrhnout důkazy na svou obhajobu. O zahájení řízení se vyrozumí též ministr, pokud není kárným žalobcem.

(8) Kárně obviněnému, který není zastoupen, ustanoví kárný senát opatrovníka, jestliže to vyžaduje ochrana jeho zájmů, zejména byl-li stižen duševní poruchou nebo chorobou, která mu brání náležitě se hájit. Opatrovníkem ustanoví kárný senát notáře nebo advokáta s jeho souhlasem.

(1) Kárně obviněný může být v řízení zastoupen notářem nebo advokátem.

(2) V řízení se použijí obdobně ustanovení zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich a správního řádu upravující

a) dokazování a

b) zajištění účelu a průběhu řízení.

(1) Kárný senát bez ústního jednání řízení zastaví, jestliže

a) byla kárná žaloba podána opožděně nebo byla vzata zpět,

b) byl notář odvolán nebo jestliže výkon jeho úřadu zanikl, popřípadě skončil-li pracovní poměr kandidáta nebo koncipienta u notáře,

c) zanikla odpovědnost kárně obviněného za kárné provinění, nebo

d) bylo o skutku, pro který se vede kárné řízení, pravomocně rozhodnuto v trestním řízení.

(2) Kárný senát řízení přeruší, má-li za to, že skutek, který se kárně obviněnému klade za vinu, má znaky trestného činu, a věc předloží příslušnému orgánu činnému v trestním řízení.

(3) Kárný senát přeruší kárné řízení také tehdy, dozví-li se, že pro skutek, pro který bylo kárné řízení zahájeno, je kárně obviněný trestně stíhán.

(4) Kárný senát pokračuje v řízení přerušeném podle odstavců 2 a 3, jestliže orgán činný v trestním řízení rozhodl, že skutek by mohl být posouzen jako kárné provinění.

(5) Nerozhodne-li kárný senát o zastavení nebo přerušení kárného řízení, určí jeho předseda termín ústního jednání a vyrozumí o něm kárného žalobce, kárně obviněného, a má-li zástupce, také jeho zástupce. Má-li kárně obviněný ustanoveného opatrovníka podle § 49 odst. 8, termín ústního jednání se sdělí jen opatrovníkovi. Je-li třeba vyslechnout svědky, předvolá je předseda kárného senátu k ústnímu jednání.

(1) Dojde-li kárný senát k závěru, že se kárně obviněný dopustil kárného provinění, rozhodne o jeho vině a uloží mu jedno z kárných opatření uvedených v § 48 odst. 3 až 5.

(2) Dojde-li kárný senát k závěru, že se kárně obviněný kárného provinění nedopustil nebo mu nelze kárné provinění prokázat, rozhodne, že se kárně obviněný kárného obvinění zprošťuje.

(3) Jestliže kárný senát návrh na uložení kárného opatření zamítl nebo kárně obviněného kárného obvinění zprostil, má notář, kandidát nebo koncipient, proti němuž se kárné řízení vedlo, nárok na náhradu nákladů účelně vynaložených v souvislosti s kárným řízením; o tomto nároku kárný senát rozhodne v rozhodnutí, jímž se řízení končí. Podal-li kárnou žalobu kárný žalobce uvedený v § 49 odst. 4 písm. a), d) a e), má notář, kandidát nebo koncipient, proti němuž se kárné řízení vedlo, nárok na tuto náhradu vůči státu. Podal-li kárnou žalobu kárný žalobce uvedený v § 49 odst. 4 písm. b), má notář, kandidát nebo koncipient, proti němuž se kárné řízení vedlo, nárok na tuto náhradu vůči Komoře. Podal-li kárnou žalobu kárný žalobce uvedený v § 49 odst. 4 písm. c), má notář, kandidát nebo koncipient, proti němuž se kárné řízení vedlo, nárok na tuto náhradu vůči notářské komoře, jejímž prezidentem byl kárný žalobce.

(4) Náklady kárného řízení nese Komora. V rozhodnutí podle odstavce 1 uloží kárný senát kárně obviněnému, aby zaplatil Komoře náklady řízení stanovené paušální částkou v kárném řádu.

(5) Komora nahradí svědkovi hotové výdaje a výdělek, který mu prokazatelně ušel. Nárok je třeba uplatnit u Komory do 3 dnů od výslechu, jinak zaniká; o tom musí být svědek poučen. Náhrada hotových výdajů a poskytování odměn znalcům a tlumočníkům se řídí zvláštními právními předpisy4c).

(1) Pro rozhodnutí v kárném řízení je rozhodující skutkový a právní stav v době, kdy ke kárnému provinění došlo; pozdější právní úpravy se použije, jestliže je to pro kárně obviněného příznivější.

(2) Rozhodnutí kárného senátu se doručí kárně obviněnému a kárnému žalobci do vlastních rukou. Má-li kárně obviněný v řízení zástupce nebo opatrovníka, doručí se jim rozhodnutí namísto kárně obviněnému.

(3) Proti rozhodnutí kárného senátu může kárně obviněný a kárný žalobce podat do 15 dnů od jeho doručení odvolání ke Komoře. Odvolání je třeba odůvodnit a má odkladný účinek.

(4) O odvolání rozhoduje pro každou věc ustanovený pětičlenný kárný senát složený z předsedy senátu a 2 členů, jmenovaných prezidentem Komory na návrh prezidia Komory, a 2 členů, určených losem prezidentem Komory z řad členů prezidia Komory. Má-li kárný senát rozhodovat o odvolání proti rozhodnutí v kárném řízení konaném na návrh prezidenta Komory, popřípadě účastní-li se prezident Komory jinak ve věci, předsedu senátu a 2 členy na návrh prezidia Komory jmenuje a 2 členy určuje losem z řad členů prezidia Komory viceprezident Komory. Výkon funkce člena odvolacího kárného senátu je neslučitelný s výkonem funkce člena kárného senátu, jakož i s předchozím výkonem funkce člena kárného senátu proti témuž kárně obviněnému v téže kárné věci.

(5) Podrobnosti o kárném řízení stanoví kárný řád.

Po uplynutí 5 let od právní moci rozhodnutí o uložení kárného opatření se pro účely kárné odpovědnosti hledí na notáře, kandidáta nebo koncipienta, jako by nebyl pro kárné provinění stíhán. Jestliže výkon kárného opatření do té doby neskončil, kárný postih se zahlazuje vykonáním kárného opatření.

Nepožádá-li notář, jemuž zdravotní stav trvale neumožňuje řádně vykonávat činnost notáře, o odvolání, navrhne notářská komora, jejímž je členem, nebo ministr kárné komisi, aby rozhodla, že jeho zdravotní stav mu trvale neumožňuje řádně vykonávat činnost notáře. Ustanovení § 49 a § 50 odst. 3 se použijí přiměřeně.

(1) V řízení o přestupku podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, projednává-li tento přestupek orgán Komory, se postupuje obdobně podle ustanovení

a) zákona upravujícího odpovědnost za přestupky a řízení o nich upravujících podmínky odpovědnosti za přestupek, druhy správních trestů a ochranných opatření a zásady pro jejich ukládání,

b) oddílu prvního s výjimkou § 48 odst. 1 až 6, § 49 odst. 5 a § 50a a

c) § 56 odst. 4.

(2) Kárnou žalobu, kterou se zahajuje řízení o přestupku, je oprávněn podat proti zaměstnanci

a) notáře, s výjimkou kandidáta nebo koncipienta, nebo proti fyzické osobě, která je pro notáře činná jinak než v základním pracovněprávním vztahu, kárný žalobce tohoto notáře,

b) notářské komory nebo fyzické osobě, která je pro notářskou komoru činná jinak než v základním pracovněprávním vztahu, kárný žalobce podle § 49 odst. 4 písm. a) až c),

c) Komory nebo fyzické osobě, která je pro Komoru činná jinak než v základním pracovněprávním vztahu, kárný žalobce podle § 49 odst. 4 písm. a) a b).

(3) Řízení o přestupku se zahájí nebo v již zahájeném řízení o přestupku se pokračuje i v případě, že pachatel po jeho spáchání přestane být notářem, kandidátem nebo koncipientem, pokud se nejedná o skutečnosti, na základě kterých se řízení nezahájí, nebo se v něm nepokračuje podle zákona upravujícího odpovědnost za přestupky a řízení o nich.

(4) Umožňuje-li zákon o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu uložení správního trestu zákazu činnosti, lze za přestupek namísto tohoto správního trestu uložit

a) notáři správní trest odvolání notáře,

b) kandidátovi správní trest odvolání ze zastupování, jde-li o zástupce notáře podle § 14 nebo 24.

(5) Na správní trest uložený podle odstavce 4 se použije obdobně § 48 odst. 6.

(6) Pokuta uložená zaměstnanci notáře, s výjimkou kandidáta nebo koncipienta, nebo fyzické osobě, která je pro notáře činná jinak než v základním pracovněprávním vztahu, připadá notářské komoře, jíž je zaměstnávající notář členem. Pokuta uložená zaměstnanci notářské komory nebo fyzické osobě, která je pro notářskou komoru činná jinak než v základním pracovněprávním vztahu, připadá notářské komoře, u které je zaměstnán. Pokuta uložená zaměstnanci Komory, nebo fyzické osobě, která je pro Komoru činná jinak než v základním pracovněprávním vztahu, připadá Komoře. Není-li pokuta ve lhůtě zaplacena, provede výkon rozhodnutí o uložení pokuty na návrh notářské komory nebo Komory soud podle zvláštního právního předpisu4b).

Notář je v notářské činnosti a při poskytování právní pomoci vázán zákony a dalšími obecně závaznými právními předpisy. Při poskytování právní pomoci je vázán také pokyny klienta.

(1) Notář odmítne provedení požadovaných úkonů, jestliže

a) tento úkon odporuje zákonům nebo dalším obecně závazným předpisům a tento zákon nebo zvláštní zákon nestanoví jinak,

b) se jedná o úkon v notářské činnosti a notář, jeho zaměstnanec nebo osoba notáři blízká jsou zúčastněni na věci,

c) ve věci již poskytl právní pomoc jinému, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy toho, kdo o právní pomoc žádá, nebo

d) stanoví-li tak tento zákon.

(2) Notář může odmítnout požadovaný úkon, jestliže žadatel nesloží bez závažného důvodu přiměřenou zálohu na odměnu notáře.

(3) Mimo případy uvedené v odstavcích 1 a 2 nesmí notář odmítnout provedení úkonu v notářské činnosti, pokud zákon nebo zvláštní právní předpis nestanoví jinak.

(1) Notář může odstoupit od smlouvy o provedení úkonu v notářské činnosti nebo od smlouvy o poskytnutí právní pomoci (dále jen "smlouva"), jestliže

a) došlo k narušení důvěry mezi ním a žadatelem nebo klientem,

b) žadatel nebo klient neposkytuje potřebnou součinnost,

c) žadatel nebo klient nesloží bez vážného důvodu přiměřenou zálohu na odměnu notáře.

(2) Notář odstoupí od smlouvy vždy, zjistí-li dodatečně skutečnosti uvedené v § 53 odst. 1.

(3) Notář je povinen po dobu 15 dnů ode dne, kdy oznámil žadateli nebo klientovi odstoupení od smlouvy, učinit všechny neodkladné úkony, pokud žadatel nebo klient neučinil jiné opatření.

(1) Jestliže notář odmítl provedení úkonu podle § 53 nebo jestliže notář odstoupil od smlouvy podle § 54, učiní o tom záznam ve spise, ve kterém uvede důvody odmítnutí nebo odstoupení.

(2) Jestliže o to žadatel nebo klient požádá, sdělí mu notář důvody podle odstavce 1 písemně.

(3) Žadatel nebo klient může podat stížnost na postup podle § 53 nebo 54. Stížnost posuzuje notářská komora.

(1) Notář je povinen zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o nichž se dozvěděl v souvislosti s notářskou činností podle § 2 a další činností podle § 3 odst. 1 a 2 a které se mohou dotýkat oprávněných zájmů

a) účastníka právního jednání, o kterém byl sepsán notářský zápis,

b) toho, jehož prohlášení nebo rozhodnutí bylo osvědčeno,

c) toho, jehož podpis byl ověřen,

d) toho, na jehož žádost byla osvědčena právně významná skutečnost,

e) klienta v případě další činnosti podle § 3,

nebo právních nástupců těchto osob (dále jen "povinnost mlčenlivosti").

(2) Povinnosti mlčenlivosti mohou notáře zprostit pouze osoby uvedené v odstavci 1.

(3) Povinnost mlčenlivosti se vztahuje i na notáře, který byl odvolán.

(4) Povinnosti mlčenlivosti se notář nemůže dovolávat v kárném řízení, jakož i vůči navrhovateli kárného návrhu v době přípravy kárného návrhu. Povinností mlčenlivosti není notář vázán v rozsahu nezbytném pro řízení před soudem nebo jiným orgánem, je-li předmětem řízení spor mezi ním a osobou, která může notáře mlčenlivosti zprostit, nebo jde-li o řízení o opravném prostředku proti rozhodnutí kárné komise, a to v rozsahu nezbytném pro ochranu jeho práv.

(5) Povinností mlčenlivosti není dotčena zákonem uložená povinnost překazit spáchání trestného činu a povinnosti notáře jako daňového subjektu stanovené zvláštními předpisy o správě daní a poplatků.

(6) Porušením povinnosti mlčenlivosti není plnění povinností podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo zákona o provádění mezinárodních sankcí. Porušením povinnosti mlčenlivosti není poskytnutí informací správci daně při plnění povinností stanovených daňovým řádem notáři jako povinné osobě podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu.

(7) Povinnost mlčenlivosti se vztahuje obdobně i na zaměstnance notáře a zaměstnance notářské komory a Komory, a to i po skončení jejich pracovního poměru; nevztahuje se na notáře a jeho pracovníky ve vztahu k sobě navzájem.

(1) Nestanoví-li zvláštní zákon jinak, notář odpovídá žadateli, klientovi nebo účastníku za újmu, kterou mu způsobil v souvislosti s výkonem činnosti notáře. Notář odpovídá za újmu způsobenou těmto osobám i tehdy, byla-li způsobena v souvislosti s výkonem činnosti notáře jeho pracovníkem; případná odpovědnost podle pracovněprávních předpisů tím není dotčena.

(2) Notář se odpovědnosti podle odstavce 1 zprostí, prokáže-li, že újmě nemohl zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které na něm bylo možno požadovat.

(3) Odpovědnost státu za újmu podle zvláštního právního předpisu4d) tím není dotčena.

Notářské listiny se sepisují v českém jazyku. Jestliže se notářská listina, kromě listin o ověření, sepisuje s tím, kdo jazyk, jímž se listina sepisuje, nezná, postupuje se podle § 69.

(1) Při sepisování notářských listin nelze používat zkratky, které nejsou všeobecně používány.

(2) Datum sepsání notářské listiny, výše peněžitého plnění, délka lhůt k plnění a spoluvlastnické podíly se vypisují také slovy. Číselné označení stran notářské listiny se vypisuje jen slovy.

(3) Účastníci, svědci, důvěrníci a tlumočníci se podepisují na konci notářské listiny před podpisem notáře, který ke svému podpisu připojí úřední razítko notáře; tím není dotčeno ustanovení § 61a odst. 2 a 3.

Vyjdou-li najevo chyby v psaní, počtech nebo jiná zřejmá nesprávnost v notářské listině, provede se oprava doložkou pod uzavřený text notářské listiny. V doložce se poukáže na nesprávnost, vyznačí se správné znění, připojí se datum provedení opravy a doložku podepíší osoby uvedené v § 59 odst. 3. Notář připojí ke svému podpisu úřední razítko notáře.

Z listiny sepsané notářem v rámci poskytování právní pomoci musí být patrno, který notář ji sepsal.

(1) Pro notářské zápisy sepsané v elektronické podobě a jejich náležitosti se použijí obdobně ustanovení tohoto zákona upravující notářské zápisy sepsané v listinné podobě, není-li v tomto zákoně stanoveno jinak.

(2) Notářský zápis sepsaný v elektronické podobě obsahuje údaj o tom, že byl sepsán v elektronické podobě, a dále:

a) namísto vlastnoručního podpisu notáře jeho kvalifikovaný elektronický podpis a kvalifikované elektronické časové razítko,

b) namísto vlastnoručních podpisů účastníků nebo jejich zástupců, svědků, důvěrníků, tlumočníků a dalších osob, které podle ustanovení tohoto zákona notářský zápis podepisují, jejich uznávané elektronické podpisy9.

(3) Je-li notářský zápis sepsán v elektronické podobě, nevyžaduje se otisk úředního razítka notáře a tlumočníka.

(4) Bylo-li při sepisování notářského zápisu v elektronické podobě postupováno podle § 64a odst. 1 a 2, uvede se tato skutečnost v notářském zápisu a notářský zápis v tomto případě neobsahuje:

a) údaj o místu právního jednání, jde-li o notářský zápis o právním jednání, nebo

b) údaj o místu sepsání notářského zápisu, jde-li o notářský zápis sepsaný podle ustanovení části šesté oddílu druhého.

(5) Pro notářské zápisy sepsané v elektronické podobě je vyloučen postup podle § 62 odst. 2.

(6) Pro veřejné listiny sepisované notářem podle zvláštního právního předpisu, jsou-li sepsány v elektronické podobě, platí odstavce 2 a 3 obdobně.

(1) Notáři sepisují o právních jednáních notářské zápisy.

(2) V notářském zápisu může pokračovat notář, který ho sepsal, nebo jiný notář se sídlem na území České republiky. Pokračování v notářském zápisu je součástí notářského zápisu.

(1) Notářský zápis musí obsahovat:

a) místo, den, měsíc a rok právního jednání,

b) jméno a příjmení notáře a jeho sídlo,

c) jméno, příjmení, pobyt a datum narození účastníků a jejich zástupců, svědků, důvěrníků a tlumočníků a je-li účastníkem nebo zástupcem právnická osoba, její název, sídlo a identifikační číslo,

d) prohlášení účastníků, kteří jsou fyzickými osobami, že jsou způsobilí samostatně právně jednat v rozsahu právního jednání, o kterém je notářský zápis,

e) údaj o tom, že byla notáři prokázána totožnost účastníků, svědků, důvěrníků, tlumočníků a zástupců účastníků anebo údaj o tom, že je notář zná osobně, a je-li účastníkem nebo zástupcem účastníka právnická osoba, údaj o tom, že byla notáři prokázána její existence a totožnost toho, kdo ji zastupuje,

f) obsah právního jednání,

g) údaj o tom, že byl notářský zápis po přečtení účastníky schválen,

h) podpisy účastníků nebo jejich zástupců, svědků, důvěrníků a tlumočníků,

i) otisk úředního razítka notáře a jeho podpis,

j) další náležitosti, stanoví-li tak tento zákon.

(2) Účastníkem je ten, kdo formou notářského zápisu sám právně jedná nebo ten, za něhož jeho jménem právně jedná jeho zástupce.

(1) Nezná-li notář účastníky, svědky úkonů, důvěrníky nebo tlumočníky osobně, musí mu být jejich totožnost prokázána platným úředním průkazem nebo potvrzena dvěma svědky totožnosti; nezná-li notář tyto svědky osobně, musí mu být jejich totožnost prokázána platným úředním průkazem. Právnická osoba prokazuje notáři svoji existenci výpisem z veřejného rejstříku, do kterého se zapisuje; nezapisuje-li se, prokazuje svoji existenci jiným způsobem, ze kterého lze soudit, že existuje, a také prohlášením o její existenci osobou, která za ni právně jedná.

(2) Je-li totožnost prokázána svědky totožnosti, musí notářský zápis obsahovat jejich prohlášení, že účastníky, popřípadě zástupce účastníků, svědky úkonů, důvěrníky a tlumočníky znají osobně.

(3) Není-li notáři prokázána totožnost, a jde-li o právnickou osobu, její existence, notář notářský zápis o právním jednání odmítne sepsat.

(1) Prokázání totožnosti účastníků, svědků úkonu, důvěrníků nebo tlumočníků a zjištění obsahu projevu vůle o tom, co má být pojato do notářského zápisu, lze provést i bez jejich fyzické přítomnosti, a to spojením prostřednictvím videokonference se současným využitím prostředků pro elektronickou identifikaci.

(2) Při postupu podle odstavce 1 lze použít pouze takový prostředek pro elektronickou identifikaci, který splňuje

a) technické specifikace, normy a postupy pro vysokou úroveň záruky stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím minimální technické specifikace, normy a postupy pro úrovně záruky prostředků pro elektronickou identifikaci10 a který je vydáván a používán v rámci kvalifikovaného systému podle zákona o elektronické identifikaci11,nebo

b) podmínky, za kterých lze použít prostředek pro elektronickou identifikaci pro účely prokázání totožnosti, které vyžaduje právní předpis nebo výkon působnosti, mimo rámec kvalifikovaného systému podle zákona upravujícího činnost bank12.

(3) Prokázání totožnosti svědky totožnosti postupem podle § 64 odst. 1 věty první a odst. 2 se vylučuje.

(1) Je-li účastníkem někdo, kdo neumí nebo nemůže číst nebo psát, může notář sepsat notářský zápis pouze za účasti dvou svědků úkonu. Tito svědci musí být přítomni při projevu účastníka o tom, co má být pojato do notářského zápisu a při předčítání notářského zápisu a jeho schválení tím účastníkem, v jehož zájmu byli přítomni.

(2) Postup podle odstavce 1 není třeba, jestliže má tento účastník schopnost seznámit se s obsahem právního jednání s pomocí přístrojů nebo speciálních pomůcek a je schopen se vlastnoručně podepsat. V případě notářského zápisu sepisovaného v elektronické podobě se schopností vlastnoručně se podepsat rozumí schopnost připojit k dokumentu svůj uznávaný elektronický podpis9.

Svědky totožnosti a svědky úkonu nemohou být osoby, které nejsou plně svéprávné, osoby nevidomé, neslyšící nebo němé a osoby, které nemohou číst nebo psát. Dále jimi nemohou být osoby blízké účastníkům a osoby, které mají zájem na právním jednání a jeho obsahu nebo se jich týká jinak, a pracovníci notáře, který notářský zápis sepisuje.

(1) Je-li účastník neslyšící nebo němý, může-li však číst a psát, musí si notářský zápis přečíst a v něm vlastní rukou připsat, že jej četl a že jej schvaluje.

(2) Nemůže-li účastník číst nebo psát, musí být kromě svědků úkonu přibrán jeho důvěrník, který se s ním umí dorozumět. Jeho prostřednictvím notář zjistí, zda účastník zápis schvaluje.

(3) Postup podle odstavce 2 není třeba, jestliže má tento účastník schopnost seznámit se s obsahem právního jednání s pomocí přístrojů nebo speciálních pomůcek a je schopen vlastnoručně listinu podepsat.

(4) O způsobilosti důvěrníka platí obdobně § 66, může jím však být i osoba účastníku blízká.

(1) Je-li k sepsání notářského zápisu nutná přítomnost svědků úkonu, uvede se v závěru notářského zápisu doložka obsahující prohlášení svědků, že byli přítomni po celou dobu projevu vůle účastníka o tom, co má být pojato do zápisu, při předčítání notářského zápisu a jeho schválení účastníkem.

(2) Obdobně musí notářský zápis obsahovat v závěru prohlášení důvěrníka o tom, že sdělil němému nebo neslyšícímu účastníku, který nemůže číst nebo psát, celý obsah notářského zápisu, a že jej účastník schválil.

(3) Jestliže se účastník seznámil s obsahem právního jednání pomocí přístrojů nebo speciálních pomůcek, je třeba tuto okolnost uvést v notářském zápisu.

(4) V úvodu notářského zápisu je třeba uvést důvod přítomnosti svědků úkonu, popřípadě důvěrníka.

(1) Nezná-li účastník nebo svědek úkonu jazyk, v němž se notářský zápis sepisuje, je třeba přítomnosti tlumočníka. Nelze však jako tlumočníka přibrat osobu blízkou účastníkům nebo toho, kdo je ve věci zúčastněn.

(2) Zná-li notář nebo jeho pracovník jazyk, v němž jedná účastník nebo svědek, lze upustit od přítomnosti tlumočníka.

(3) V závěru notářského zápisu je třeba uvést doložku o tom, že účastníku byl obsah notářského zápisu přetlumočen a že s ním účastník projevil souhlas. Byl-li přítomen tlumočník, připojí na notářský zápis svůj podpis a otisk svého úředního razítka.

(1) Má-li být notářský zápis o právním jednání podkladem pro zápis práv nebo skutečností zapisovaných do veřejného seznamu, změnu tohoto zápisu nebo jeho výmaz (dále jen „zápis do veřejného seznamu“) nebo zápis práv nebo skutečností zapisovaných do veřejného rejstříku, změnu tohoto zápisu nebo jeho výmaz (dále jen „zápis do veřejného rejstříku“), obsahuje také vyjádření notáře o předpokladech pro sepsání notářského zápisu.

(2) Má-li být notářský zápis o právním jednání podkladem pro zápis do veřejného rejstříku, lze jej sepsat i v elektronické podobě.

(1) Ve vyjádření o splnění předpokladů pro sepsání notářského zápisu podle § 70 notář uvede,

a) že právní jednání je v souladu s právními předpisy a případně s dalšími dokumenty, se kterými soulad právního jednání vyžaduje zvláštní právní předpis,

b) že právní jednání splňuje náležitosti a podmínky stanovené zvláštním právním předpisem pro zápis do veřejného seznamu nebo zápis do veřejného rejstříku a

c) že byly splněny formality, stanoví-li je pro právní jednání nebo pro zápis do veřejného seznamu nebo zápis do veřejného rejstříku zvláštní právní předpis, případně že bylo splnění formalit notáři doloženo.

(2) Nejsou-li splněny předpoklady pro sepsání notářského zápisu, který má být podkladem pro zápis do veřejného seznamu, notář o tom účastníky poučí a notářský zápis odmítne sepsat.

(3) Nejsou-li splněny předpoklady pro sepsání notářského zápisu o právním jednání, který má být podkladem pro zápis do veřejného rejstříku, notář o tom účastníky poučí a notářský zápis sepíše, je-li to na něm účastníky požadováno. Ve vyjádření podle § 70 uvede, že sepsání notářského zápisu bylo na něm požadováno i po tomto poučení a dále uvede

a) v čem spatřuje nesoulad s právními předpisy, případně s dalšími dokumenty, s nimiž soulad právního jednání vyžaduje zvláštní právní předpis, nebo

b) jaké náležitosti, podmínky a případně formality, stanovené zvláštním právním předpisem pro zápis do veřejného rejstříku nebyly splněny.

(4) Jestliže splnění předpokladů pro sepsání notářského zápisu o právním jednání, který má být podkladem pro zápis do veřejného seznamu nebo veřejného rejstříku, je třeba doložit jinými písemnostmi a tyto písemnosti nebyly notáři předloženy, notář odmítne notářský zápis sepsat.

(1) Má-li být notářský zápis o právním jednání podkladem pro zápis práv nebo skutečností zapisovaných do Rejstříku zástav, změnu tohoto zápisu nebo jeho výmaz, použije se pro takový notářský zápis ustanovení § 70 a § 70a odst. 1, 2 a 4 obdobně.

(2) Má-li být notářský zápis o právním jednání podkladem pro zápis práv nebo skutečností zapisovaných do evidence svěřenských fondů, změnu tohoto zápisu nebo jeho výmaz, použije se pro takový notářský zápis pro zápis do evidence svěřenských fondů ustanovení § 70 a § 70a odst. 1, 3 a 4 obdobně.

(1) Notářský zápis o právním jednání, ve kterém se účastník zaváže splnit peněžitý dluh vyplývající ze zakládaného závazkového právního vztahu právním jednáním, o kterém je notářský zápis, může obsahovat svolení zavázaného účastníka, aby byl podle tohoto zápisu nařízen a proveden výkon rozhodnutí (vedena exekuce) a aby byl takový notářský zápis exekučním titulem, jestliže svou povinnost řádně a včas nesplní. Obsahem právního jednání, o kterém je takový notářský zápis, musí být i výše dluhu a lhůta pro plnění.

(2) Notářský zápis o právním jednání, kterým je uznání peněžitého dluhu, může obsahovat svolení zavázaného účastníka, aby podle tohoto zápisu byl nařízen a proveden výkon rozhodnutí (vedena exekuce) a aby byl takový notářský zápis exekučním titulem, jestliže svou povinnost řádně a včas nesplní. Obsahem právního jednání, o kterém je takový notářský zápis, musí být vedle výše dluhu, označení právního důvodu dluhu a osoby věřitele také lhůta pro zaplacení dluhu a povinnost účastníka zaplatit dluh ve lhůtě.

(1) Notář sepíše na žádost notářský zápis o dohodě, kterou se účastník zaváže splnit pohledávku nebo jiný nárok druhého účastníka vyplývající ze závazkového právního vztahu, v níž svolí, aby podle tohoto zápisu byl nařízen a proveden výkon rozhodnutí (vedena exekuce) a aby byl takový notářský zápis exekučním titulem, jestliže svou povinnost řádně a včas nesplní.

(2) Dohoda účastníků musí obsahovat

a) označení osoby, která se zavázala ke splnění pohledávky nebo jiného nároku (osoby povinné),

b) označení osoby, jejíž pohledávka nebo jiný nárok mají být splněny (osoby oprávněné),

c) skutečnosti, na nichž se pohledávka nebo jiný nárok zakládá,

d) předmět plnění,

e) dobu plnění,

f) prohlášení povinné osoby o svolení k vykonatelnosti zápisu.

(3) Dohoda účastníků může obsahovat též podmínky nebo doložení času, popřípadě vzájemné povinnosti oprávněné osoby, na jejichž splnění je poskytnutí předmětu plnění vázáno.

Notářský zápis o právním jednání podle § 71a a 71b se za podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie potvrzuje podle občanského soudního řádu jako evropský exekuční titul.

(1) Notář osvědčuje na žádost skutečnosti a prohlášení, které by mohly být podkladem pro uplatňování nebo prokazování práv nebo kterými by mohly být způsobeny právní následky. Notář provádí zejména tato osvědčení:

a) vidimaci,

b) legalizaci,

c) o předložení listiny,

d) o protestech směnek a jiných listin, které je třeba předložit k uplatnění práva,

e) osvědčení rozhodnutí orgánů právnických osob a také průběhu valných hromad, schůzí a jednání jiných orgánů právnických osob (dále jen „valná hromada“),

f) o tom, že je někdo naživu,

g) o jiných skutkových dějích a stavu věcí,

h) o prohlášení,

i) o provedení úkonů a splnění formalit podle nařízení Rady Evropských společenství o statutu evropské společnosti (SE) a podle nařízení Rady Evropských společenství o statutu evropské družstevní společnosti a zákonů vydaných k jejich provedení,4f)

j) výstupů z informačního systému veřejné správy,

k) splnění zákonem stanovených požadavků českou osobou zúčastněnou na přeshraniční přeměně obchodní společnosti nebo družstva a splnění zákonem stanovených požadavků pro zápis přeshraniční přeměny do obchodního rejstříku,

l) autorizovanou konverzi dokumentů.

(2) Osvědčení podle odstavce 1 písm. a) až c) notář provede předepsanou listinou o ověření; vyhotoví ji na předložené listině nebo o ní sepíše samostatnou listinu, kterou s předloženou listinou pevně spojí.

(3) Skutečnosti uvedené v odstavci 1 písm. d) a i) až l) osvědčí notář formou a postupem stanovenými zvláštními právními předpisy3a),4a),5).

(4) O osvědčení jiných skutečností a prohlášení, které nejsou uvedeny v odstavcích 2 a 3, sepíše notář notářský zápis, pro který platí přiměřeně ustanovení oddílu prvního této části, ledaže stanoví tento zákon jinak.

(5) Listinami o ověření jsou ověřovací doložky, kterými se provádí podle tohoto zákona vidimace a legalizace, a osvědčovací doložka, kterou se provádí podle tohoto zákona osvědčení o předložení listiny, a také jiné doložky o osvědčení právně významných skutečností sepsané notářem podle zvláštních zákonů (dále jen „jiné doložky sepsané notářem“). Jiné doložky sepsané notářem jsou veřejnými listinami, jestliže splňují náležitosti stanovené pro ně zvláštním zákonem, i když je zvláštní zákon za veřejné listiny neprohlašuje.

(1) Vidimace se provede ověřovací doložkou neodkladně poté, kdy notář posoudil shodu opisu s listinou. Ověřovací doložka obsahuje

a) údaj o ověření toho, že opis doslovně souhlasí s listinou, z níž byl pořízen,

b) údaj o tom, z kolika listů nebo archů se skládá listina, z níž byl opis pořízen, a z kolika listů nebo archů se skládá její opis,

c) údaj o tom, že opis je částečný, není-li opis úplný,

d) místo a datum vyhotovení doložky o ověření; ustanovení § 59 odst. 2 věty první se nepoužije,

e) otisk úředního razítka notáře a podpis ověřujícího.

(2) Notář odmítne vidimaci provést,

a) je-li listinou, z níž je opis pořízen, listina, jejíž jedinečnost nelze ověřeným opisem nahradit, zejména občanský průkaz, vojenský průkaz, pas, nebo jiný průkaz, směnka, šek, nebo jiný cenný papír, vkladní knížka, geometrický plán, rysy a technické kresby,

b) jestliže ověřující nezná jazyk, ve kterém je listina, z níž je opis pořízen, vyhotovena, a není předložen její překlad do českého jazyka tlumočníkem; to neplatí, jestliže je před ověřujícím opis této listiny pořízen prostřednictvím kopírovacího zařízení,

c) jsou-li v listině, jejíž shoda s opisem má být ověřena, změny, doplňky, vsuvky nebo škrty, které by mohly zeslabit její věrohodnost,

d) jestliže se opis doslovně neshoduje s listinou, z níž byl pořízen.

Ustanovení § 53 není tímto ustanovením dotčeno.

(3) Vidimací se nepotvrzuje správnost a pravdivost údajů uvedených v listině a jejich soulad s právními předpisy a notář za obsah listiny neodpovídá.

(1) Legalizací notář ověřuje, že fyzická osoba před ním v jeho přítomnosti listinu vlastnoručně podepsala nebo podpis na listině se již nacházející před ním uznala za vlastní; tím není dotčen postup podle § 74a. Pro postup při prokazování totožnosti této osoby platí § 64 odst. 1 a 3 obdobně.

(2) Legalizace se provede ověřovací doložkou neodkladně poté, kdy před notářem v jeho přítomnosti byla listina podepsána nebo byl podpis na listině se již nacházející uznán za vlastní, a to neodkladně po podepsání nebo uznání; ověřovací doložka obsahuje:

a) pořadové číslo přidělené Evidencí ověřených podpisů,

b) jméno, příjmení, datum narození a pobyt osoby, u níž je prováděna legalizace,

c) údaj o tom, že totožnost osoby uvedené v písmenu b) byla prokázána,

d) konstatování, že osoba uvedená v písmenu b) listinu vlastnoručně před notářem podepsala nebo že uznala podpis na listině za vlastní,

e) místo a datum vyhotovení doložky o ověření; ustanovení § 59 odst. 2 věty první se nepoužije,

f) podpis ověřujícího a otisk úředního razítka notáře.

(3) Na žádost osoby, jejíž podpis je legalizován, ověřovací doložka obsahuje také údaj o tom, že tato osoba je ke dni vyhotovení ověřovací doložky zapsána ve veřejném rejstříku právnických a fyzických osob podle zvláštního právního předpisu13 jako člen statutárního orgánu právnické osoby oprávněný právnickou osobu zastupovat, a také způsob jeho jednání za právnickou osobu zapsaný v takovém veřejném rejstříku. O právnické osobě se uvedou údaje podle § 63 odst. 1 písm. c).

(4) Notář provedením legalizace neodpovídá za obsah listiny.

(5) Neovládá-li notář nebo jeho pracovník jazyk, v němž je listina pořízena, vyzve žadatele, aby předložil překlad listiny tlumočníkem. Nestane-li se tak, notář úkon odmítne.

(6) Na žádost osoby, jejíž podpis je legalizován, notář vyhotoví ověřovací doložku také v některém z úředních jazyků členského státu Evropské unie, pokud takový jazyk notář nebo jeho pracovník ovládá.

(1) Legalizovat lze také elektronický podpis. V takovém případě se ověřovací doložka vyhotoví v elektronické podobě, otisk úředního razítka se nevyžaduje. Ověřovací doložka se opatří kvalifikovaným elektronickým podpisem ověřujícího a s elektronicky podepsaným dokumentem se spojí tak, aby nedošlo k porušení integrity dokumentu, na němž je elektronický podpis legalizován. Pro postup při prokazování totožnosti osoby, jejíž elektronický podpis je legalizován, platí § 64 odst. 1 a 3 a § 64a obdobně.

(2) Osoba, jejíž podpis je legalizován podle odstavce 1, před připojením ověřovací doložky prohlásí, že dokument sama podepsala k němu připojeným elektronickým podpisem, který uznává za vlastní. Ověřovací doložka obsahuje údaj, že prohlášení podle věty první bylo učiněno. Ustanovení § 74 odst. 2 písm. a), b), c) a e) a odst. 3 až 6 se použijí obdobně.

(3) Ověření pravosti elektronického podpisu se neprovede, pokud notář nebude moci obsah elektronicky podepsaného dokumentu zobrazit v důsledku poškození dokumentu, technické nekompatibility nebo absence příslušného software.

(4) Formát a náležitosti dokumentu v elektronické podobě, u nějž lze provést legalizaci, a postup při provádění legalizace na dokumentu v elektronické podobě stanoví prováděcí právní předpis.

Osvědčení o tom, že notáři byla předložena listina a kdy se tak stalo, vyhotoví notář na předložené listině ve formě osvědčovací doložky, která obsahuje údaj o dni, měsíci a roku a případně i o hodině, kdy byla tato listina notáři předložena.

Sepisování protestních listin se řídí ustanoveními zvláštního předpisu.5)

(1) Notář osvědčí průběh valných hromad v notářském zápisu, v němž uvede místo a dobu konání valné hromady, zaznamená přijatá usnesení a z průběhu valné hromady vše, co je důležité pro posouzení řádného postupu jednání.

(2) Notář může vyzvat předsedu valné hromady a nejvýše další dvě zúčastněné osoby, aby notářský zápis podepsali. Totožnost účastníků valné hromady nemusí být zjišťována.

Osvědčení o tom, že je někdo naživu, provede notář jen tehdy, jestliže je mu tato osoba osobně známa nebo zjistí-li se její totožnost způsobem uvedeným v § 64. Notářský zápis o osvědčení musí též obsahovat:

a) údaj, že notář osobu, jíž se osvědčení týká, osobně viděl,

b) den, měsíc, rok a hodinu, kdy se tak stalo.

(1) Notář osvědčuje i jiné skutkové děje, například průběh slosování nebo předložení movitých věcí, jestliže s nimi mohou být spojeny právní následky a jestliže se skutkový děj udál v přítomnosti notáře.

(2) Notář osvědčuje také skutkové děje a stav věcí, například splnění dluhu, stav nemovitých věcí, jestliže jimi mohou být prokázány nároky v řízení před soudem nebo jiným státním orgánem a jestliže se skutkový děj udál v přítomnosti notáře nebo jestliže se notář přesvědčil o stavu věci.

(3) O osvědčení notář sepíše notářský zápis, který musí též obsahovat:

a) místo a dobu děje nebo zjištění stavu věcí,

b) popis děje nebo stavu věcí.

(1) Notář osvědčuje prohlášení osob, mají-li s ním být spojeny právní účinky.

(2) Jestliže osoba, která prohlášení činí, žádá, aby s ním byla seznámena jiná osoba, uvede to notář v notářském zápisu. Pak s notářským zápisem jinou osobu seznámí a tuto skutečnost uvede v pokračování notářského zápisu. Odpověď jiné osoby v tomto notářském zápisu uvede jen tehdy, jestliže tato osoba s tím souhlasí a je ochotna notářský zápis podepsat.

(3) Jestliže se notáři nepodaří osobně seznámit jinou osobu s notářským zápisem o prohlášení podle odstavce 2, zašle této osobě stejnopis notářského zápisu, pokud o to osoba, která prohlášení učinila, požádala.

(1) Notář sepíše na žádost notářský zápis o rozhodnutí orgánu právnické osoby, pokud zvláštní právní předpis pořízení takového notářského zápisu vyžaduje, nebo pokud je rozhodováno o skutečnostech zapisovaných do veřejného rejstříku nebo je rozhodováno o skutečnostech, které jsou podmínkou pro zápis do veřejného rejstříku, i když zvláštní právní předpis pořízení takového notářského zápisu nevyžaduje. Notářský zápis lze sepsat i v elektronické podobě.

(2) Notář je povinen notářským zápisem o rozhodnutí orgánu právnické osoby osvědčit existenci právních jednání a formalit, ke kterým je právnická osoba, popřípadě její orgán povinen a při kterých byl notář přítomen, včetně jeho vyjádření o souladu s právními předpisy, a současně je povinen osvědčit, zda rozhodnutí orgánu právnické osoby, o němž sepisuje notářský zápis, bylo přijato nebo přijato nebylo, a uvést své vyjádření, zda obsah rozhodnutí, nebo nebylo-li přijato, zda obsah předneseného návrhu na rozhodnutí je či není v souladu s právními předpisy a zakladatelským právním jednáním v úplném znění (dále jen „zakladatelské právní jednání“) právnické osoby.

(1) Notářský zápis o rozhodnutí orgánu právnické osoby na zasedání nebo jednání orgánu (dále jen „zasedání orgánu“) musí obsahovat

a) jméno a příjmení notáře a jeho sídlo,

b) místo a datum, kdy notář notářský zápis sepsal,

c) obchodní firmu nebo název, sídlo, identifikační číslo právnické osoby a označení orgánu právnické osoby, o jehož rozhodnutí se pořizuje notářský zápis,

d) údaj o tom, že byla notáři prokázána existence právnické osoby, působnost a způsobilost jejího orgánu přijímat rozhodnutí,

e) místo a datum, kdy došlo k rozhodnutí orgánu právnické osoby, případně údaj o tom, že bylo hlasováno orgánem právnické osoby s využitím technických prostředků,

f) jméno, příjmení, pobyt, datum narození předsedajícího, popřípadě svědků, důvěrníků a tlumočníků,

g) prohlášení předsedajícího, že orgán právnické osoby je způsobilý přijímat rozhodnutí, popřípadě vznesené protesty proti tomuto prohlášení nebo protesty proti výkonu hlasovacího práva osobou přítomnou na jednání orgánu právnické osoby a protest osoby, jejíž účast nebyla na jednání orgánu připuštěna nebo jíž nebyl umožněn výkon hlasovacího práva, s uvedením jména, příjmení a pobytu osoby, která protest podává, s údajem o tom, jménem koho protest podává, a tytéž údaje týkající se osoby, vůči níž byl protest vznesen,

h) údaj o tom, že byla notáři prokázána totožnost osob uvedených v písmenech f) a g),

i) obsah rozhodnutí orgánu právnické osoby a nebylo-li přijato, obsah předneseného návrhu na rozhodnutí orgánu právnické osoby,

j) údaj o výsledku hlasování o rozhodnutí orgánu právnické osoby s uvedením počtu hlasů a údaj o tom, jakým způsobem byl výsledek hlasování a počet hlasů zjištěn,

k) prohlášení notáře obsahující údaje podle § 80a odst. 2, popřípadě prohlášení, že tyto předpoklady splněny nejsou, a přesto je na notáři vyžadováno sepsání notářského zápisu,

l) údaj o tom, že notářský zápis byl po přečtení schválen předsedajícím, popřípadě, že schválen nebyl, a důvody jeho neschválení, popřípadě údaj o tom, že předsedající notáři důvody nesdělil,

m) podpis předsedajícího, popřípadě údaj o tom, že předsedající notářský zápis odmítl podepsat s uvedením důvodů, proč notářský zápis nepodepsal, popřípadě údaj o tom, že předsedající důvody notáři nesdělil,

n) otisk úředního razítka notáře a jeho podpis,

o) další údaje, pokud tak stanoví zvláštní právní předpis.

(2) Je-li v průběhu jednoho zasedání orgánu nebo při rozhodování mimo zasedání orgánu právnické osoby přijímáno více rozhodnutí, o nichž musí být pořízen notářský zápis, notář sepíše jeden notářský zápis o všech těchto rozhodnutích, pokud povaha přijatých rozhodnutí tento postup nevylučuje nebo pokud žadatel nepožaduje pořídit o každém nebo několika rozhodnutích samostatný notářský zápis.

(1) Právnická osoba je povinna notáři předložit nejpozději do 5 pracovních dnů přede dnem zasedání orgánu právnické osoby nebo přede dnem, kdy má notář osvědčit rozhodnutí mimo zasedání orgánu

a) aktuální výpis z veřejného rejstříku právnické osoby; nezapisuje-li se právnická osoba do veřejného rejstříku, jiný doklad prokazující existenci právnické osoby,

b) zakladatelské právní jednání,

c) doklad o změnách v orgánech právnické osoby, došlo-li k těmto změnám a nejsou-li dosud zapsány ve veřejném rejstříku,

d) doklad prokazující oprávnění jednat jménem právnické osoby, která je společníkem nebo členem právnické osoby, jejíž orgán přijímá rozhodnutí, a jde-li o orgán, na jehož rozhodnutí se společník nebo člen podílí,

e) kopii pozvánky na zasedání orgánu právnické osoby nebo kopii oznámení o tomto zasedání, pokud zvláštní právní předpis pozvánku nebo oznámení vyžaduje, doklad o jejich rozeslání nebo uveřejnění,

f) návrhy předpokládaných rozhodnutí, nejde-li o návrhy, které podle právních předpisů jsou osoby zákonem oprávněné uplatnit až přímo na zasedání tohoto orgánu.

(2) Notáři musí být nejpozději v den, kdy má notář osvědčit rozhodnutí mimo zasedání orgánu, předloženy písemné doklady, které dokládají udělení souhlasu mimo zasedání orgánu.

(3) V případě, že má být pořízen notářský zápis o rozhodnutí na zasedání orgánu právnické osoby, je předsedající povinen

a) vést zasedání orgánu právnické osoby takovým způsobem, který umožní pořízení notářského zápisu předepsaným způsobem,

b) neschválí-li nebo nepodepíše-li notářský zápis, uvést notáři důvody, pro které neschválil notářský zápis o rozhodnutí orgánu právnické osoby, popřípadě důvody, pro které tento notářský zápis nepodepsal.

(1) Notář může odmítnout sepsat notářský zápis o rozhodnutí orgánu právnické osoby,

a) pokud mu právnická osoba nepředloží dokumenty podle § 80c odst. 1 a 2,

b) pokud předsedající, i přes upozornění notáře, vede zasedání orgánu právnické osoby způsobem, který neumožňuje notářský zápis o rozhodnutí pořídit.

(2) Odmítne-li notář notářský zápis o rozhodnutí orgánu právnické osoby sepsat z důvodů uvedených v odstavci 1, platí ustanovení § 55 odst. 1 a 3. Důvody odmítnutí provedení úkonu sdělí písemně žadateli o úkon i bez jeho žádosti o toto sdělení.

(1) Zjistí-li notář v průběhu zasedání orgánu právnické osoby, který přijímá rozhodnutí, o kterém má být pořízen notářský zápis, nebo i před ním, že nejsou splněny předpoklady pro přijetí rozhodnutí vyžadované právními předpisy nebo zakladatelským právním jednáním, poučí o tom předsedajícího a tuto skutečnost uvede do notářského zápisu. Totéž platí, pokud je obsah navrhovaného usnesení nebo přijatého usnesení v rozporu s právními předpisy nebo zakladatelským právním jednáním.

(2) Nedojde-li k hlasování orgánu právnické osoby o jeho rozhodnutí na základě poučení notáře podle odstavce 1, notář sepíše notářský zápis s náležitostmi podle § 80b písm. a), b), c), d), f), l), m) a n), ve kterém dále uvede prohlášení předsedajícího podle § 80b písm. g), údaj o tom, jak byla zjištěna jeho totožnost, obsah svého poučení a údaj o tom, že na základě tohoto poučení k hlasování o rozhodnutí orgánu právnické osoby nedošlo.

Ustanovení § 64 až 69 platí přiměřeně.

(1) Notář sepíše notářský zápis o rozhodnutí ustavujících orgánů zakládaných právnických osob, stanoví-li tak zvláštní právní předpis.

(2) Při sepisování notářského zápisu podle odstavce 1 se použijí přiměřeně § 80a až 80e. Ustanovení § 64 až 69 se použijí přiměřeně.

(1) Na žádost právnické osoby notář sepíše notářský zápis o souhlasu s navrhovaným rozhodnutím mimo zasedání jejího orgánu uděleným členem orgánu nepřítomným na jeho zasedání (dále jen „souhlas udělený mimo zasedání orgánu“), byl-li souhlas právnické osobě doručen. Nebyl-li doručen nebo zvláštní právní předpis projevení takového souhlasu nepřipouští, notář odmítne notářský zápis sepsat.

(2) Notářský zápis o souhlasu uděleném mimo zasedání orgánu musí obsahovat

a) jméno a příjmení notáře a jeho sídlo,

b) místo a datum, kdy notář notářský zápis sepsal,

c) obchodní firmu nebo název, sídlo, identifikační číslo právnické osoby a označení orgánu právnické osoby, o jehož rozhodnutí se jedná,

d) údaje identifikující notářský zápis pořízený podle § 80b, který obsahuje návrh rozhodnutí, k němuž byl udělen souhlas mimo zasedání orgánu,

e) jméno, příjmení, pobyt, datum narození osoby, která za právnickou osobu požádala o sepsání notářského zápisu, údaj o jejím oprávnění za právnickou osobu jednat a údaj o tom, že byla notáři prokázána její totožnost,

f) prohlášení osoby uvedené v písmenu e) o tom, jakým způsobem členové orgánu dodatečně udělili souhlas mimo zasedání orgánu s uvedením jména, sídla nebo pobytu každého člena orgánu, který udělil souhlas mimo zasedání orgánu, popřípadě název jeho podílu,

g) údaj o tom, jak byly doloženy skutečnosti uvedené v prohlášení podle písmene f),

h) údaj o tom, zda a jaké rozhodnutí bylo po započtení souhlasů udělených mimo zasedání orgánu přijato,

i) údaj o tom, že notářský zápis byl po přečtení schválen osobou, která požádala o jeho sepsání, popřípadě, že schválen nebyl, a důvody jeho neschválení, popřípadě údaj o tom, že tato osoba notáři důvody nesdělila,

j) podpis osoby, která požádala o sepsání notářského zápisu, popřípadě údaj o tom, že tato osoba notářský zápis odmítla podepsat s uvedením důvodů, proč notářský zápis nepodepsala, popřípadě údaj o tom, že důvody notáři nesdělila,

k) otisk úředního razítka notáře a jeho podpis,

l) další údaje, pokud tak stanoví zvláštní právní předpis.

(3) Zjistí-li notář, že nejsou splněny předpoklady pro udělení souhlasu člena orgánu mimo zasedání orgánu vyžadované právními předpisy a zakladatelským právním jednáním, poučí o tom osobu, která požádala o sepsání notářského zápisu, a tuto skutečnost uvede do notářského zápisu.

(4) Notářský zápis o souhlasu s navrhovaným rozhodnutím uděleném mimo zasedání orgánu právnické osoby lze sepsat i v elektronické podobě.

(1) Má-li být pořízen notářský zápis o rozhodnutí orgánu právnické osoby a toto rozhodnutí má být přijato mimo zasedání orgánu právnické osoby, sepíše notář nejprve notářský zápis o návrhu rozhodnutí, které má být přijato mimo zasedání (dále jen „notářský zápis o návrhu rozhodnutí“). O následném rozhodování mimo zasedání orgánu právnické osoby o tomto návrhu sepíše notář notářský zápis o rozhodování mimo zasedání orgánu právnické osoby (dále jen „notářský zápis o rozhodování per rollam“).

(2) Není-li dále stanoveno jinak, použijí se při sepisování notářského zápisu o návrhu rozhodnutí přiměřeně ustanovení upravující notářský zápis o právním jednání a na notářský zápis o rozhodování per rollam obdobně ustanovení upravující notářský zápis o rozhodnutí orgánu právnické osoby.

(1) Na žádost oprávněné osoby notář sepíše notářský zápis o návrhu rozhodnutí, jestliže je rozhodování per rollam přípustné; jinak notář odmítne notářský zápis sepsat.

(2) Notářský zápis o návrhu rozhodnutí musí obsahovat

a) jméno a příjmení notáře a jeho sídlo,

b) místo a datum sepsání notářského zápisu,

c) obchodní firmu nebo název, sídlo a identifikační číslo právnické osoby a označení orgánu právnické osoby, o jehož rozhodnutí se jedná,

d) údaj, že byla ověřena existence právnické osoby a oprávnění orgánu přijímat rozhodnutí per rollam a pravidel takového rozhodování,

e) jméno, příjmení, pobyt, datum narození osoby, případně osob oprávněných svolat valnou hromadu (dále jen „organizátor“) a údaj o tom, že byla notáři prokázána totožnost organizátora,

f) obsah návrhu rozhodnutí,

g) vyjádření notáře obsahující údaje podle § 70a odst. 1 písm. a) a b), popřípadě prohlášení, že tyto předpoklady splněny nejsou, a přesto je na notáři vyžadováno sepsání notářského zápisu; nejsou-li splněny předpoklady pro sepsání notářského zápisu, obsahuje vyjádření notáře údaje podle § 70a odst. 3,

h) údaj o tom, že notářský zápis byl po přečtení schválen organizátorem,

i) podpis organizátora,

j) otisk úředního razítka notáře a jeho podpis,

k) další údaje, pokud tak stanoví zvláštní právní předpis.

(3) Notářský zápis o návrhu rozhodnutí lze sepsat i v elektronické podobě.

(1) Na žádost oprávněné osoby notář sepíše notářský zápis o rozhodování per rollam.

(2) Notářský zápis o rozhodování per rollam musí obsahovat

a) jméno a příjmení notáře a jeho sídlo,

b) místo a datum sepsání notářského zápisu,

c) obchodní firmu nebo název, sídlo a identifikační číslo právnické osoby a označení orgánu právnické osoby, o jehož rozhodnutí mimo zasedání se pořizuje notářský zápis,

d) údaje identifikující notářský zápis o návrhu rozhodnutí,

e) údaj, že byla ověřena existence právnické osoby a oprávnění orgánu přijímat rozhodnutí per rollam a pravidel takového rozhodování,

f) jméno, příjmení, pobyt, datum narození organizátora a údaj o tom, že byla prokázána totožnost organizátora,

g) prohlášení organizátora, že návrh byl zaslán všem členům orgánu právnické osoby způsobem stanoveným zákonem a určeným zakladatelským právním jednáním, že uplynula lhůta pro doručení vyjádření člena orgánu stanovená zákonem nebo určená zakladatelským právním jednáním, nebo že před uplynutím stanovené lhůty bylo doručeno vyjádření všech členů orgánu,

h) prohlášení organizátora o tom, zda rozhodnutí per rollam bylo nebo nebylo přijato,

i) údaj, jak byly doloženy skutečnosti uvedené v prohlášení podle písmen g), h) a j), údaj o celkovém počtu členů orgánu právnické osoby, o počtu doručených vyjádření členů orgánu právnické osoby a o výsledku hlasování o rozhodnutí orgánu právnické osoby per rollam s uvedením rozhodného počtu hlasů a způsobu, jakým byly tyto skutečnosti notářem ověřeny,

j) prohlášení notáře obsahující údaje podle § 80a odst. 2, popřípadě prohlášení, že tyto předpoklady splněny nejsou, a přesto je na notáři vyžadováno sepsání notářského zápisu,

k) údaj o tom, že notářský zápis byl po přečtení schválen organizátorem, nebo že schválen nebyl, a důvody jeho neschválení, popřípadě údaj o tom, že organizátor notáři důvod nesdělil,

l) podpis organizátora nebo údaj o tom, že organizátor notářský zápis odmítl podepsat s uvedením důvodů, proč notářský zápis nepodepsal, popřípadě údaj o tom, že organizátor důvody notáři nesdělil,

m) otisk úředního razítka notáře a jeho podpis,

n) další údaje, pokud tak stanoví zvláštní právní předpis.

(3) Notářský zápis o rozhodování per rollam lze sepsat i v elektronické podobě.

(1) Mají-li být některé z požadavků pro zápis do veřejného rejstříku splněny nebo některá právní jednání uskutečněna až po rozhodnutí orgánu právnické osoby, o kterém byl sepsán notářský zápis podle § 80b, 80ga nebo § 80gb až 80gd anebo až po sepsání notářského zápisu podle § 70 a 70a, notář, který takový notářský zápis sepsal, na žádost osvědčí splnění požadavků pro zápis do veřejného rejstříku, jestliže je takové osvědčení pro zápis do veřejného rejstříku vyžadováno zvláštním právním předpisem.

(2) Notář o osvědčení podle odstavce 1 sepíše notářský zápis na základě písemností, které splnění požadavků pro zápis dokládají. Písemnosti předkládá notáři žadatel. Nejsou-li notáři takové písemnosti předloženy nebo nejsou-li požadavky pro zápis splněny, notář odmítne notářský zápis o osvědčení podle odstavce 1 sepsat.

(3) V notářském zápisu o osvědčení podle odstavce 1 notář osvědčí, jaké požadavky pro zápis byly splněny a na základě jakých jemu předložených písemností osvědčení činí.

(4) Notářský zápis o osvědčení pro zápis do veřejného rejstříku lze sepsat i v elektronické podobě.

(5) Ustanovení odstavců 1 až 3 platí obdobně pro osvědčení splnění požadavků pro zápis do evidence svěřenských fondů, mají-li být splněny až po sepsání notářského zápisu podle § 70 a 70a. Notářský zápis o osvědčení požadavků pro zápis do evidence svěřenských fondů lze sepsat i v elektronické podobě.

(1) Na žádost oprávněné osoby notář sepíše notářský zápis o hlasování o přijetí restrukturalizačního plánu podle zákona o preventivní restrukturalizaci.

(2) Notářský zápis o hlasování o přijetí restrukturalizačního plánu na schůzi dotčených stran musí obsahovat

a) jméno a příjmení notáře a jeho sídlo,

b) místo a datum sepsání notářského zápisu,

c) obchodní firmu nebo název, sídlo a identifikační číslo právnické osoby, která předložila restrukturalizační plán k hlasování o přijetí,

d) jméno, příjmení, bydliště, datum narození osoby, která za právnickou osobu požádala o sepsání notářského zápisu, údaj o jejím oprávnění za právnickou osobu jednat a údaj o tom, že byla notáři prokázána její totožnost,

e) údaj o tom, kdy, komu a jakým způsobem byl restrukturalizační plán předložen k hlasování o přijetí,

f) údaj o místu a datu konání schůze,

g) údaj o výsledku hlasování s uvedením rozhodného počtu hlasů a údaj o tom, jakým způsobem byl výsledek hlasování a rozhodný počet hlasů zjištěn,

h) údaj o tom, zda byl restrukturalizační plán přijat jednotlivými skupinami dotčených stran a zda byl přijat jako celek,

i) údaj o tom, že notářský zápis byl po přečtení schválen osobou, která požádala o jeho sepsání, případně že schválen nebyl, a důvody jeho neschválení, případně údaj o tom, že tato osoba notáři důvody nesdělila,

j) podpis osoby, která požádala o sepsání notářského zápisu, případně údaj o tom, že tato osoba notářský zápis odmítla podepsat s uvedením důvodů, proč notářský zápis nepodepsala, případně údaj o tom, že důvody notáři nesdělila,

k) otisk úředního razítka notáře a jeho podpis,

l) další údaje, pokud tak stanoví zvláštní právní předpis.

(3) Notářský zápis o hlasování o přijetí restrukturalizačního plánu mimo schůzi dotčených stran musí obsahovat kromě náležitostí podle odstavce 2, a to s výjimkou odstavce 2 písm. f), také údaj o tom, že notář osvědčil náležitosti předložených hlasovacích lístků podle § 35 odst. 2 a 3 zákona o preventivní restrukturalizaci.

(4) Zjistí-li notář, že nejsou splněny předpoklady pro hlasování o přijetí restrukturalizačního plánu podle § 29 odst. 2, § 34 odst. 1 a § 35 odst. 1 zákona o preventivní restrukturalizaci, poučí o tom osobu, která požádala o sepsání notářského zápisu, a tyto skutečnosti uvede do notářského zápisu.

(5) Pro sepsání notářského zápisu o uzavření dohody o přijetí restrukturalizačního plánu podle zákona o preventivní restrukturalizaci se odstavce 1 a 2 použijí přiměřeně; postup notáře podle § 53 odst. 1 písm. a) se vylučuje. Notářský zápis nelze sepsat dříve, než všem dotčeným stranám uplyne lhůta k podání návrhu na provedení předběžného přezkumu spornosti pohledávky, a před dokončením všech předběžných posouzení spornosti pohledávek, ledaže se všechny dotčené strany písemně vzdají práva podat takový návrh.

(6) Notářský zápis podle odstavců 2, 3 a 5 lze sepsat i v elektronické podobě.

(1) Notáři přijímají do notářské úschovy

a) listiny o právním jednání zůstavitele pro případ smrti uvedené v § 35b odst. 1, nemají-li formu notářského zápisu (dále jen „listiny o právním jednání zůstavitele“) a jiné listiny,

b) peníze, stanoví-li tak zvláštní zákon,

c) peníze a listiny za účelem jejich vydání dalším osobám.

(2) Notářskou úschovou peněz a listin přijatých za účelem jejich vydání dalším osobám lze zajistit dluh.

(3) Odevzdání listiny nebo peněz notářem z notářské úschovy dalšímu notáři do notářské úschovy nebo do úschovy jinému schovateli se nepřipouští. Ustanovení § 103 a 104 o postupu při převzetí uvolněného a zrušeného notářského úřadu tím není dotčeno.

(4) Pro notářskou úschovu se použije přiměřeně ustanovení zvláštního zákona o úschově, ledaže stanoví tento zákon jinak. Ustanovení zvláštního zákona o úschově cenného papíru se nepoužije. Notářská úschova cenného papíru nemá účinky stanovené pro úschovu cenného papíru zvláštním zákonem.

(1) Notář sepíše o notářské úschově listiny za účasti žadatele protokol, který musí obsahovat

a) místo a datum převzetí listiny,

b) jméno, příjmení, datum narození a pobyt žadatele a je-li žadatelem právnická osoba, její název, sídlo a identifikační číslo a dále jméno, příjmení, datum narození a pobyt jejího zástupce,

c) údaj, o jakou listinu se jedná,

d) údaj o tom, že listina byla notářem převzata a přijata do notářské úschovy,

e) údaj o tom, že byla notáři prokázána totožnost, případně existence žadatele nebo jeho zástupce, anebo namísto údaje o prokázání totožnosti údaj o tom, že notář zná žadatele nebo jeho zástupce osobně,

f) podpis žadatele nebo jeho zástupce, otisk úředního razítka notáře a jeho podpis.

Je-li listina přijímána do notářské úschovy na určitou dobu, obsahuje protokol také dobu trvání notářské úschovy. Další vyhotovení protokolu vydá notář žadateli, případně jeho zástupci.

(2) Dojde-li listina se žádostí o její přijetí do notářské úschovy prostřednictvím provozovatele poštovních služeb a obsahuje-li listina sama nebo žádost údaje potřebné k přijetí listiny do notářské úschovy, notář sepíše protokol podle odstavce 1 bez účasti žadatele a zašle žadateli další vyhotovení protokolu. Neobsahuje-li žádost potřebné údaje, vyzve notář žadatele, aby tyto údaje ve stanovené lhůtě notáři sdělil, s upozorněním, že pokud tak neučiní, listina nebude do notářské úschovy přijata. Po marném uplynutí lhůty notář listinu zašle žadateli prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, nedohodne-li s ním jiný způsob předání listiny.

(1) Protokol o přijetí listiny o právním jednání zůstavitele do notářské úschovy musí kromě náležitostí uvedených v § 82 odst. 1 obsahovat

a) jméno a příjmení, případně dřívější příjmení jejího pořizovatele, jeho pobyt a datum narození,

b) údaj o poučení o formách a obsahových náležitostech právního jednání zůstavitele, o kterém je listina, která se přijímá do notářské úschovy, a také údaj o poučení o tom, že listina bude evidována v Evidenci právních jednání pro případ smrti.

(2) Dá-li listinu o právním jednání zůstavitele do notářské úschovy zástupce toho, kdo ji pořídil, notář vydá další vyhotovení protokolu zástupci a další vyhotovení protokolu zašle pořizovateli.

(3) Dojde-li listina o právním jednání zůstavitele notáři prostřednictvím provozovatele poštovních služeb se žádostí o její přijetí do notářské úschovy nebo dojde-li prostřednictvím provozovatele poštovních služeb bez žádosti, postupuje notář podle § 82 odst. 2.

(1) Notář listinu vydá z notářské úschovy jen tomu, na jehož žádost byla listina do notářské úschovy přijata, a jde-li o listinu o právním jednání zůstavitele, jen jejímu pořizovateli, ledaže je listina přijata do notářské úschovy za účelem jejího vydání další osobě. Notář listinu vydá i tomu, kdo se vykáže zvláštní plnou mocí opravňující jej k převzetí listiny z notářské úschovy; podpis zmocnitele musí být úředně ověřen. Plná moc tvoří přílohu protokolu o vydání listiny.

(2) O vydání listiny z notářské úschovy sepíše notář protokol, který musí obsahovat

a) místo a datum vydání listiny,

b) jméno, příjmení a pobyt toho, komu se listina vydává (dále jen „příjemce listiny“) a případně jeho zástupce, a údaj o tom, že byla prokázána jejich totožnost,

c) údaj, o jakou listinu se jedná, a jde-li o listinu evidovanou v Evidenci právních jednání pro případ smrti, poučení o tom, že bude proveden z této evidence výmaz údajů o vydávané listině a o jejím pořizovateli,

d) údaj o tom, že listina byla převzata příjemcem listiny nebo jeho zástupcem,

e) údaj o tom, že byla notáři prokázána totožnost, případně existence příjemce listiny nebo jeho zástupce, anebo namísto údaje o prokázání totožnosti údaj o tom, že notář zná příjemce listiny nebo jeho zástupce osobně,

f) podpis příjemce listiny, případně jeho zástupce, otisk úředního razítka notáře a jeho podpis.

(3) Notář vydá příjemci listiny, případně jeho zástupci stejnopis protokolu. Jestliže se listina o právním jednání zůstavitele vydává zástupci pořizovatele takové listiny, zašle notář vyhotovení protokolu i pořizovateli.

(4) Vydá-li notář listinu evidovanou v Evidenci právních jednání pro případ smrti, provede v této evidenci výmaz údajů o takové listině a o jejím pořizovateli; přesun do souboru dat skončených věcí v této evidenci neprovede.

(1) Ten, kdo notáři listinu do notářské úschovy předává, a ten, komu notář listinu z notářské úschovy vydává, případně jejich zástupce, jsou povinni notáři prokázat svoji totožnost úředním průkazem, nezná-li je notář osobně. Jde-li o právnickou osobu, je povinen její zástupce prokázat vedle své totožnosti i její existenci podle § 64 odst. 1. Obdobně se postupuje, je-li zástupcem právnické osoby jiná právnická osoba.

(2) Není-li notáři totožnost, případně existence podle odstavce 1 prokázána, notář odmítne listinu převzít do notářské úschovy anebo ji z notářské úschovy odmítne vydat.

(3) Přijímá-li notář listinu do notářské úschovy podle § 82 odst. 2, ustanovení odstavce 1 se pro přijetí listiny do notářské úschovy nepoužije.

(1) Peníze lze předat do notářské úschovy na základě žádosti, která musí obsahovat

a) název, sídlo a identifikační číslo právnické osoby, a dále jméno, příjmení, datum narození a pobyt jejího zástupce, anebo jméno, příjmení, datum narození a pobyt fyzické osoby (dále jen „identifikační údaje“), která má peníze do notářské úschovy předat (dále jen „složitel“) a které mají být peníze z notářské úschovy vydány (dále jen „příjemce“),

b) výši peněžní částky a měnovou jednotku peněz, které mají být do notářské úschovy předány,

c) označení účtu u banky nebo pobočky zahraniční banky (dále jen „banka“) nebo spořitelního a úvěrního družstva, na který má notář peníze vydat složiteli, nedojde-li k notářské úschově nebo nastane-li důvod pro vydání peněz z notářské úschovy složiteli (dále jen „účet pro vydání peněz složiteli“) a identifikační údaje osoby, která je jeho majitelem, není-li to složitel,

d) označení zajišťovaného dluhu, mají-li být peníze předány do notářské úschovy za účelem zajištění dluhu,

e) označení nájemního vztahu a identifikační údaje osoby, která je pronajímatelem, mají-li být peníze předány do notářské úschovy podle zvláštního zákona nájemcem jako dlužné nájemné (dále jen „notářská úschova nájemného“).

(2) Není-li notář požádán o přijetí peněz do notářské úschovy písemně, o žádosti o přijetí peněz do notářské úschovy sepíše za přítomnosti žadatele záznam ve dvojím vyhotovení a jedno vyhotovení vydá žadateli.

(3) Není-li dán důvod pro odmítnutí požadovaného přijetí peněz do notářské úschovy, notář sdělí žadateli označení zvláštního účtu u banky, označený „notářská úschova“, jehož majitelem je notář (dále jen „zvláštní účet“), případně toto označení uvede v záznamu o žádosti.

(4) Předáním peněz se rozumí jejich složení na zvláštní účet nebo jejich převedení na zvláštní účet bezhotovostním převodem. Jiným způsobem nelze peníze notáři předat.

(1) Notář sepíše o notářské úschově peněz protokol. Peníze složené nebo převedené na zvláštní účet notář přijímá do notářské úschovy sepsáním protokolu, ledaže tento zákon stanoví jinak.

(2) Notář může sepsat protokol o notářské úschově peněz, i když peníze dosud nebyly na zvláštní účet složeny nebo převedeny. V takovém případě musí být v protokolu uvedeno, v jaké lhůtě, případně za jakých podmínek mají být na zvláštní účet připsány. Je-li dodržena tato lhůta, případně splněny stanovené podmínky, k přijetí peněz do notářské úschovy dojde jejich připsáním na zvláštní účet, není-li v protokolu nebo v tomto zákoně stanoveno jinak. O přijetí peněz do notářské úschovy notář vyrozumí složitele, jde-li o notářskou úschovu za účelem zajištění dluhu, také příjemce a jde-li o notářskou úschovu nájemného, tak také pronajímatele, poté, jakmile se od banky dozví, že byly peníze na zvláštní účet připsány. Na žádost vydá notář příjemci nebo složiteli potvrzení, opatřené jeho podpisem a otiskem úředního razítka notáře, o tom, že peníze byly do notářské úschovy přijaty a kdy se tak stalo. Ustanovení § 86 odst. 1 a 2 se nepoužije.

(3) Nepřijme-li notář peníze do notářské úschovy, vydá je bez zbytečného odkladu složiteli bezhotovostním převodem na účet pro vydání peněz složiteli.

(1) Protokol o notářské úschově peněz musí obsahovat

a) jméno a příjmení notáře, jeho sídlo a označení zvláštního účtu,

b) identifikační údaje o složiteli a o příjemci, označení účtu pro vydání peněz složiteli a identifikační údaje o osobě, která je jeho majitelem, není-li to složitel,

c) údaj o výši peněžní částky a o měnové jednotce,

d) lhůtu pro připsání peněz na zvláštní účet a důsledek jejího nesplnění, je-li protokol sepsán v době, kdy peníze na zvláštním účtu ještě připsány nejsou,

e) údaj o tom, že notář peníze přijal do notářské úschovy, přijímá-li je sepsáním protokolu,

f) lhůty, případně podmínky stanovené notáři pro vydání peněz z notářské úschovy příjemci a způsob doložení splnění podmínek notáři,

g) údaj o době trvání notářské úschovy, lhůty, případně podmínky stanovené notáři pro vydání peněz z notářské úschovy složiteli a způsob doložení splnění podmínek notáři,

h) označení účtu nebo účtů u banky nebo u spořitelního a úvěrního družstva, na který nebo na které mají být peníze vydány z notářské úschovy příjemci (dále jen „účet pro vydání peněz příjemci“) a identifikační údaje osoby, která je jeho majitelem, není-li to příjemce,

i) datum a místo sepsání protokolu,

j) údaj o tom, že byla notáři prokázána totožnost, případně existence složitele nebo jeho zástupce, anebo namísto údaje o prokázání totožnosti údaj o tom, že notář zná složitele nebo jeho zástupce osobně,

k) podpis složitele nebo jeho zástupce,

l) otisk úředního razítka notáře a jeho podpis.

(2) Mají-li být peníze přijaty do notářské úschovy za účelem zajištění dluhu, musí protokol o notářské úschově obsahovat mimo náležitosti uvedené v odstavci 1 písm. a) až c), d) nebo e) a h), l) a i) také

a) údaj o tom, že peníze jsou nebo mají být přijaty do notářské úschovy za účelem zajištění dluhu, označení dluhu a skutečnosti, na které se dluh zakládá,

b) ujednání složitele a příjemce o lhůtách a podmínkách stanovených notáři pro vydání peněz příjemci, případně složiteli a o způsobu doložení splnění podmínek notáři,

c) ujednání složitele a příjemce o době trvání úschovy,

d) údaj o tom, že byla notáři prokázána totožnost, případně existence toho, za jehož účasti se protokol sepisuje, nebo jeho zástupce, anebo namísto údaje o prokázání totožnosti údaj o tom, že notář zná složitele, příjemce nebo jejich zástupce osobně,

e) podpis toho, za jehož účasti se protokol sepisuje, nebo jeho zástupce.

(3) Mají-li být peníze přijaty do notářské úschovy nájemného, musí protokol o notářské úschově obsahovat mimo náležitosti uvedené v odstavci 1 písm. a) až c), e), g), i) až l), také identifikační údaje osoby, která je pronajímatelem, a označení nájemního vztahu.

(4) Protokol podle odstavců 1 a 3 se sepisuje za účasti složitele; protokol podle odstavce 2 za účasti složitele a příjemce nebo jen jednoho z nich. Je-li protokol podle odstavce 2 sepsán za účasti jen složitele nebo jen příjemce, uvede se v něm lhůta, ve které je povinen ten, který se sepsání protokolu neúčastnil, obsah protokolu schválit a bez výhrad přijmout návrhy na ujednání mezi složitelem a příjemcem v protokolu obsažené (dále jen „schválení obsahu protokolu“). K přijetí peněz do notářské úschovy dojde až sepsáním dodatku k protokolu o schválení obsahu protokolu (dále jen „dodatek k protokolu“) za účasti toho, který se sepsání protokolu neúčastnil, i když byly peníze připsány na zvláštní účet dříve. Jestliže byly peníze připsány na zvláštní účet dříve, notář je po marném uplynutí lhůty stanovené ke schválení obsahu protokolu vydá bez zbytečného odkladu složiteli bezhotovostním převodem na účet pro vydání peněz složiteli.

(5) K sepsání protokolu o notářské úschově, případně k dodatku k protokolu, je třeba, aby složitel, případně i příjemce, jde-li o protokol podle odstavce 2, nebo jejich zástupce, notáři prokázali svoji totožnost úředním průkazem, nezná-li je notář osobně. Jde-li o právnickou osobu, použije se ustanovení § 85 odst. 1 věta druhá obdobně. Není-li notáři totožnost, případně existence, prokázána, notář protokol o notářské úschově, případně dodatek k protokolu nesepíše a odmítne požadované přijetí peněz do notářské úschovy. Jestliže již byly peníze připsány na zvláštní účet, vydá je složiteli.

(6) Vyhotovení protokolu notář vydá složiteli i příjemci. Dodatek k protokolu podle odstavce 4 je součástí protokolu podle odstavce 2. Dodatek k protokolu může sepsat na dožádání notáře i jiný notář se sídlem na území České republiky.

(1) V případě, že bylo notáři doloženo splnění podmínek pro vydání peněz příjemci, notář peníze ve stanovené lhůtě vydá z notářské úschovy příjemci bezhotovostním převodem na účet pro vydání peněz příjemci. Nelze-li příjemci peníze na takový účet vydat a neoznačí-li příjemce na výzvu notáře ve lhůtě uvedené ve výzvě písemně s jeho úředně ověřeným podpisem nebo v dodatku k protokolu o notářské úschově peněz jiný účet pro vydání peněz příjemci s uvedením identifikačních údajů osoby, která je jeho majitelem, není-li to příjemce, notář vydá peníze z notářské úschovy složiteli podle odstavce 4.

(2) Je-li v protokolu o notářské úschově ujednáno, že v době od doložení splnění podmínek pro vydání peněz příjemci do doby vydání peněz z notářské úschovy příjemci náleží peníze v notářské úschově příjemci a splnění podmínek bylo doloženo nebo že mu náleží z jiného v protokolu o notářské úschově ujednaného důvodu a je doloženo, že nastal, notář peníze ve stanovené lhůtě vydá z notářské úschovy příjemci bezhotovostním převodem na účet pro vydání peněz příjemci. Nelze-li peníze na takový účet příjemci vydat a neoznačí-li příjemce na výzvu notáře ve lhůtě uvedené ve výzvě písemně s jeho úředně ověřeným podpisem nebo v dodatku k protokolu o notářské úschově peněz jiný účet pro vydání peněz příjemci s uvedením identifikačních údajů osoby, která je jeho majitelem, nebude-li to příjemce, má se za to, že je příjemce vůči notáři v prodlení, a notář uloží peníze do úschovy u soudu podle zvláštního zákona.

(3) Není-li v době trvání notářské úschovy notáři doloženo splnění podmínek pro vydání peněz příjemci, vydá notář peníze složiteli podle odstavce 4.

(4) Mají-li být peníze vydány složiteli podle odstavců 1 a 3, notář mu je ve stanovené lhůtě vydá bezhotovostním převodem na účet pro vydání peněz složiteli. Nelze-li peníze na takový účet složiteli vydat a neoznačí-li složitel na výzvu notáře ve lhůtě uvedené ve výzvě písemně s jeho úředně ověřeným podpisem nebo v dodatku k protokolu o notářské úschově peněz jiný účet pro vydání peněz složiteli s uvedením identifikačních údajů osoby, která je jeho majitelem, nebude-li to složitel, má se za to, že je složitel vůči notáři v prodlení, a notář uloží peníze do úschovy u soudu podle zvláštního zákona.

(5) O vydání peněz notář vyrozumí příjemce a složitele.

(6) O vydání peněz složiteli z notářské úschovy nájemného vyrozumí notář osobu pronajímatele, označenou složitelem v protokolu o úschově.

(1) Není-li v protokolu o notářské úschově stanoveno jinak, do doby vydání peněz z notářské úschovy příjemci náleží peníze v notářské úschově složiteli. Dobou vydání se rozumí okamžik připsání vydané peněžní částky na účet pro vydání peněz příjemci.

(2) Jsou-li peníze přijaty do notářské úschovy za účelem zajištění dluhu, notář nemůže peníze v době trvání notářské úschovy vydat složiteli bez souhlasu příjemce, ledaže mu bylo doloženo splnění podmínek stanovených v protokolu o notářské úschově pro vydání peněz složiteli.

(3) Bylo-li v době trvání notářské úschovy notáři doloženo splnění podmínek stanovených v protokolu o notářské úschově pro vydání peněz příjemci a notář je příjemci nevydal do skončení doby trvání notářské úschovy, vydá notář peníze příjemci nebo se souhlasem příjemce složiteli po skončení doby trvání notářské úschovy.

(4) Ustanovení o notářské úschově nájemného nebrání osobě pronajímatele a osobě nájemce postupovat také podle ostatních ustanovení § 86 až 89a v případě vzájemných plnění vyplývajících z jejich právního vztahu.

Je-li listina přijata do notářské úschovy za účelem jejího vydání další osobě, postupuje notář přiměřeně podle § 82 až 89a.

(1) Z notářských zápisů se vydávají stejnopisy, ledaže tento zákon stanoví jinak. Opisy a ověřené opisy notářských zápisů se vydávají jen, stanoví-li tak tento zákon nebo zvláštní právní předpis.

(2) Z notářských zápisů o právních jednáních zůstavitele pro případ smrti, která jsou uvedena v § 35b odst. 1, nejde-li o notářský zápis o dědické smlouvě nebo o smlouvě o zřeknutí se dědického práva, anebo o jejich zrušení, se za života zůstavitele vydávají jen jejich opisy.

(3) Není-li opis notářského zápisu vyhotoven prostřednictvím kopírovacího zařízení, vyhotoví se tak, že za text notářského zápisu se uvedou vypsané jméno, příjmení, případně akademický titul a funkce toho, kdo notářský zápis sepsal a podepsal, se zkratkou „v. r.“, a opis otisku úředního razítka notáře se zkratkou „L. S.“, vypsaná jména, příjmení, případně akademické tituly dalších osob, které notářský zápis podepsaly, se zkratkou „v. r.“, případně opisy otisků razítek připojených k podpisu těchto dalších osob se zkratkou „L. S.“; to neplatí v případě notářského zápisu sepsaného v elektronické podobě.

(1) Stejnopisy notářských zápisů se vydávají účastníkům, není-li v notářském zápisu stanoveno jinak. Někomu jinému mohou být také vydány, jestliže všichni účastníci s tím souhlasí. Stejnopisy notářských zápisů o osvědčení se však vydávají všem osobám, které prokáží právní zájem na vydání.

(2) Notář, u kterého je uložen notářský zápis o povolání správce pozůstalosti nebo závěti obsahující povolání správce pozůstalosti nebo vykonavatele závěti, vydá po úmrtí zůstavitele stejnopis tohoto notářského zápisu každému, kdo mu prokáže právní zájem a úmrtí zůstavitele. Úmrtí lze prokázat pouze úmrtním listem nebo rozsudkem soudu o prohlášení za mrtvého nebo jejich úředně ověřeným opisem.

(3) Opisy notářských zápisů lze vydat osobám, kterým lze vydat stejnopisy. Jiným osobám lze opisy vydat jen se souhlasem osob, kterým lze vydat stejnopisy. Opisy notářských zápisů o právních jednáních zůstavitele pro případ smrti, která jsou uvedena v § 35b odst. 1, nejde-li o notářský zápis o dědické smlouvě nebo o smlouvě o zřeknutí se dědického práva anebo o jejich zrušení, lze vydat jen zůstaviteli nebo jeho zmocněnci, který se vykáže plnou mocí s úředně ověřeným podpisem.

(1) Stejnopis notářského zápisu obsahuje opis notářského zápisu a doložku, kterou se potvrzuje, že stejnopis notářského zápisu se doslovně shoduje s notářským zápisem (dále jen „doložka“). Má-li notářský zápis přílohy, obsahuje stejnopis také opisy takových příloh; doložkou se potvrdí, že i opisy příloh souhlasí doslovně s přílohami notářského zápisu.

(2) Doložka, kromě potvrzení podle odstavce 1, obsahuje také den, měsíc a rok vyhotovení stejnopisu, otisk úředního razítka notáře a podpis toho, kdo stejnopis notářského zápisu vyhotovuje.

(3) Jde-li o stejnopis notářského zápisu sepsaného v elektronické podobě, obsahuje doložka také údaje o jménu a příjmení osob, které notářský zápis elektronicky podepsaly.

(1) Z notářského zápisu lze vydat výpis. Výpis z notářského zápisu se může týkat i jen některých samostatných právních jednání nebo jen některých skutečností uvedených v notářském zápisu anebo jen celého notářského zápisu bez jeho příloh nebo bez některé z nich. Při vydávání výpisů se použije přiměřeně postup týkající se vydávání stejnopisů. V doložce se také uvede, s jakou částí notářského zápisu a případně s jakou jeho přílohou se výpis doslovně shoduje, případně, že neobsahuje opisy příloh notářského zápisu, nebo některých z nich.

(2) Výpis podle odstavce 1 nesmí zpochybnit obsah notářského zápisu, z něhož byl vydán.

(1) Notář může vydat potvrzení o skutečnostech známých z jeho spisů. Potvrzení se vydává účastníkům a dále osobám, které ho potřebují k uplatnění nebo hájení svých práv, pokud s tím účastníci projeví souhlas.

(2) Potvrzení vyjadřuje stručně a výstižně skutečnosti, které se potvrzují, údaj o tom, komu a k jakému účelu bylo vydáno, datum vyhotovení, otisk úředního razítka notáře a podpis notáře.

Stejnopisy notářských zápisů, opisy notářských zápisů, výpisy z notářských zápisů a potvrzení o skutečnostech známých ze spisů mohou být vydány i v elektronické podobě. Stejnopisy notářských zápisů, výpisy z notářských zápisů a potvrzení o skutečnostech známých ze spisů vydávané v elektronické podobě se opatří kvalifikovaným elektronickým podpisem a kvalifikovaným elektronickým časovým razítkem toho, kdo je vydal. Podpisem podle § 92 odst. 2 a § 94 odst. 2 se v tomto případě rozumí kvalifikovaný elektronický podpis. Otisk úředního razítka notáře podle § 92 odst. 2 a § 94 odst. 2 se nevyžaduje.

Notář na žádost věřitele doručí oznámení věřitele o jeho výhradě práva dovolat se neúčinnosti právního jednání podle občanského zákoníku (dále jen „oznámení o výhradě“) tomu, koho žadatel označil za toho, vůči komu se neúčinnosti právního jednání může dovolat.

(1) O žádosti podle § 94b notář sepíše za účasti věřitele protokol, který musí obsahovat

a) místo a datum sepsání protokolu,

b) jméno, příjmení, datum narození a pobyt věřitele a je-li věřitelem právnická osoba, její název, sídlo a identifikační číslo, a dále jméno, příjmení, datum narození a pobyt jejího přítomného zástupce,

c) jméno, příjmení, datum narození a pobyt toho, vůči komu je oznámení o výhradě činěno, a jde-li o právnickou osobu, tak její název, sídlo a identifikační číslo,

d) adresu, na kterou má být oznámení doručeno, je-li rozdílná od pobytu nebo sídla,

e) údaj o tom, že bylo oznámení o výhradě notářem převzato, a

f) podpis věřitele, otisk úředního razítka notáře a jeho podpis.

(2) Jedno vyhotovení protokolu notář předá věřiteli.

(3) Notář neodpovídá za obsah oznámení o výhradě.

(4) Notář zašle oznámení o výhradě osobě uvedené v odstavci 1 písm. c) do 3 pracovních dnů ode dne sepsání protokolu. Jakmile notář zjistí, že bylo oznámení o výhradě této osobě doručeno a kdy se tak stalo, sdělí tyto skutečnosti věřiteli. Nepodaří-li se notáři oznámení o výhradě doručit, sdělí tuto skutečnost věřiteli.

(1) Věřitel může oznámení o výhradě učinit do protokolu o žádosti podle § 94b, který musí obsahovat

a) místo a datum sepsání protokolu,

b) jméno, příjmení, datum narození a pobyt věřitele a je-li věřitelem právnická osoba, její název, sídlo a identifikační číslo, a dále jméno, příjmení, datum narození a pobyt jejího přítomného zástupce,

c) oznámení o výhradě, které musí mít tyto náležitosti:

1. jméno, příjmení, datum narození a pobyt věřitele a je-li věřitelem právnická osoba, její název, sídlo a identifikační číslo a dále jméno, příjmení, datum narození a pobyt jejího zástupce, který jménem věřitele oznámení o výhradě činí,

2. jméno, příjmení, datum narození a pobyt toho, vůči komu je oznámení o výhradě činěno a jde-li o právnickou osobu, její název, sídlo a identifikační číslo,

3. označení právního jednání, ohledně něhož si vyhrazuje věřitel práva dovolat se jeho neúčinnosti,

4. jméno, příjmení, datum narození a pobyt dlužníka věřitele a je-li dlužníkem právnická osoba, její název, sídlo a identifikační číslo,

5. označení pohledávky věřitele vůči dlužníku,

6. výhradu věřitele práva dovolat se neúčinnosti právního jednání,

d) podpis věřitele, otisk úředního razítka notáře a jeho podpis.

(2) Notář další vyhotovení protokolu předá věřiteli a další vyhotovení protokolu zašle osobě uvedené v odstavci 1 písm. c) bodě 2 do 3 pracovních dnů ode dne sepsání protokolu. Jakmile notář zjistí, že bylo vyhotovení protokolu této osobě doručeno a kdy se tak stalo, nebo nepodaří-li se notáři oznámení o výhradě doručit, sdělí tyto skutečnosti věřiteli.

(1) Ten, kdo žádá o úkon podle § 94b, je povinen notáři prokázat svoji totožnost úředním průkazem, nezná-li ho notář osobně. Jde-li o právnickou osobu, je povinen její zástupce prokázat vedle své totožnosti i její existenci podle § 64 odst. 1. Obdobně se postupuje, je-li zástupcem právnické osoby jiná právnická osoba.

(2) Není-li notáři totožnost, případně existence podle odstavce 1 prokázána, notář odmítne požadovaný úkon provést.

(1) Účastníci, jejich zástupci a právní nástupci mohou nahlížet do spisů a činit si z nich výpisy a opisy.

(2) Někdo jiný než osoba uvedená v odstavci 1 může nahlížet do spisů a činit si z nich výpisy a opisy, jsou-li pro to vážné důvody a oprávněné zájmy účastníků tím nemohou být dotčeny. Při výkonu tohoto oprávnění těmi, jimž je podle § 96 povinen zapůjčit spisy, notář nezjišťuje splnění podmínek uvedených ve větě první.

(3) Do spisů týkajících se činnosti podle § 3 odst. 1 může nahlížet jen klient, a jiné osoby jen s jeho souhlasem.

(4) Osoby uvedené v odstavcích 1 až 3 nahlížejí do spisů v kanceláři notáře a pod jeho dohledem nebo pod dohledem jím pověřeného pracovníka. O nahlédnutí se ve spise učiní záznam.

(1) Notář vede evidenční pomůcky. Při zakládání a vedení evidenčních pomůcek se postupuje podle kancelářského řádu.

(2) Ti, jimž je notář povinen zapůjčit spisy podle § 96, mohou rovněž nahlížet do evidenčních pomůcek, zejména do příslušného svazku ověřovací knihy, a činit z nich opisy a výpisy.

Notář zapůjčí své spisy a evidenční pomůcky, zejména příslušný svazek ověřovací knihy, týkající se notářské činnosti na základě písemné žádosti ministerstvu, Komoře, příslušné notářské komoře, soudům, soudním komisařům5c), orgánům činným v trestním řízení, finančním orgánům a znalcům ustanoveným v řízení před státním orgánem, pokud nemohou podat znalecký posudek bez znalosti spisu. Spisy týkající se činnosti podle § 3 odst. 1 zapůjčí jen se souhlasem klienta.

(1) Notář rekonstruuje na návrh účastníků spisy, které byly zcela nebo zčásti zničeny nebo se ztratily. Notář může provést rekonstrukci i bez návrhu.

(2) Notář pořídí ověřené opisy písemností, které si zapůjčí od účastníků, jejich právních zástupců nebo právních nástupců účastníků, od soudu, katastrálního úřadu či od jiného orgánu, od jiného notáře či od znalce. Na opisech uvede doložku o tom, že písemnost nastupuje místo zničené nebo ztracené listiny.

(3) Notář může rovněž provést potřebné šetření o obsahu listiny, zejména vyslechne účastníky, popřípadě jejich právní nástupce. O výsledku šetření sepíše protokol, v němž uvede všechny okolnosti, které zjistil při svém šetření, a zachytí obsah sdělení účastníků nebo jejich právních nástupců.

(1) Notář ukládá spisy skončených věcí odděleně podle jejich jednotlivých druhů ve své kanceláři.

(2) Notář uschovává notářské zápisy v kovové skříni pod uzávěrou, odděleně od spisů. Notářské zápisy musí být uloženy do kovové skříně bez zbytečného odkladu po jejich vyhotovení.

(1) Na nahlížení do notářských zápisů se použije úprava v § 95 obdobně.

(2) Do notářského zápisu o právním jednání zůstavitele pro případ smrti, které je uvedeno v § 35b odst. 1, však mají právo nahlížet za života zůstavitele jen účastníci. Ustanovení § 95 odst. 2 se nepoužije.

(1) Notář zapůjčí notářský zápis jen soudu, soudnímu komisaři, ministerstvu, Komoře a příslušné notářské komoře na jejich žádost. Notářský zápis o právním jednání zůstavitele pro případ smrti, které je uvedeno v § 35a odst. 1, však nesmí být za života pořizovatele zapůjčen nikomu.

(2) Notář před zapůjčením notářského zápisu vyhotoví jeho opis prostřednictvím kopírovacího zařízení, ověří jeho shodu s notářským zápisem podle § 73 odst. 1 a ověřený opis notářského zápisu založí namísto zapůjčeného notářského zápisu; připojí k němu žádost, na jejímž základě byl notářský zápis zapůjčen. V ověřovací doložce také uvede údaj o tom, že ověřený opis notářského zápisu se vyhotovuje k založení namísto notářského zápisu z důvodu jeho zapůjčení podle odstavce 1.

(3) Po dobu zapůjčení notářského zápisu podle odstavce 1 notář vydává namísto stejnopisů zapůjčeného notářského zápisu stejnopisy založeného ověřeného opisu zapůjčeného notářského zápisu; při jejich vyhotovení opis ověřeného opisu zapůjčeného notářského zápisu vyhotoví prostřednictvím kopírovacího zařízení. Soud, ministerstvo, Komora nebo příslušná notářská komora mohou vydávání takových stejnopisů zakázat nebo pozastavit. Ověřený opis zapůjčeného notářského zápisu, jakož i jeho stejnopisy jsou veřejnými listinami, jestliže splňují náležitosti stanovené tímto zákonem.

(4) Po vrácení zapůjčeného notářského zápisu se notářský zápis založí a jeho ověřený opis vyhotovený podle odstavce 2 se spolu s připojenou žádostí založí do spisu. Jestliže v době zapůjčení notářského zápisu notář vydal stejnopis založeného ověřeného opisu notářského zápisu, ověřený opis notářského zápisu se přiloží k založenému vrácenému notářskému zápisu.

(1) Notářský zápis nesmí být vydán nikomu. To neplatí, jde-li o notářský zápis o právním jednání pro případ smrti uvedeném v § 35b odst. 1 písm. a), s výjimkou dědické smlouvy, a v písm. b) a c) (dále jen „notářský zápis o závěti“) a požádá-li o jeho vydání ten, který touto formou pro případ smrti pořídil (dále jen „pořizovatel závěti“).

(2) Notář při vydání notářského zápisu o závěti postupuje podle občanského zákoníku. Při tomto postupu notář

a) na vydávaném notářském zápisu o závěti poznamená doložkou o vydání notářského zápisu údaje předepsané zvláštním zákonem a také datum vydání, své jméno, příjmení, sídlo a označení notář, doložku opatří otiskem úředního razítka notáře a podepíše ji,

b) o vydání notářského zápisu o závěti sepíše za účasti pořizovatele závěti protokol.

(3) Protokol o vydání notářského zápisu o závěti musí obsahovat

a) datum a místo sepsání protokolu,

b) jméno, příjmení a sídlo notáře, který notářský zápis o závěti vydal,

c) jméno, příjmení a datum narození pořizovatele závěti a údaj o tom, že byla notáři prokázána jeho totožnost, nebo že notář pořizovatele osobně zná,

d) označení notářského zápisu o závěti, včetně data jeho sepsání, jména, příjmení a sídla notáře, který ho sepsal, není-li to notář, který ho vydal,

e) údaj o tom, že pořizovatel závěti o vydání notářského zápisu o závěti požádal,

f) poučení notáře o tom, že vydáním notářského zápisu o závěti se podle občanského zákoníku právní jednání pro případ smrti považuje za odvolané,

g) podpis pořizovatele závěti, otisk úředního razítka notáře a jeho podpis,

h) další údaje, stanoví-li tak tento zákon.

(4) Pro prokázání totožnosti pořizovatele závěti se použije obdobně ustanovení § 64 odst. 1. Je-li totožnost prokázána svědky totožnosti, platí pro ně přiměřeně ustanovení § 66. V protokolu se uvede jejich jméno, příjmení a datum narození, údaj o tom, že jejich totožnost byla notáři prokázána a také jejich prohlášení o tom, že pořizovatele závěti znají osobně. Není-li notáři totožnost pořizovatele závěti prokázána, notář odmítne notářský zápis o závěti vydat.

(5) Notář protokol založí do spisu a jeho další vyhotovení založí namísto vydaného notářského zápisu o závěti. Pořizovateli závěti vydá notář další vyhotovení protokolu na základě jeho žádosti. Jinému se vyhotovení protokolu nevydává.

(6) Notář po vydání notářského zápisu o závěti provede výmaz všech údajů o této listině v Evidenci právních jednání pro případ smrti.

(1) Notář, který byl jmenován do uvolněného notářského úřadu, převezme do úschovy notářské zápisy, spisy, předměty úschov a evidenční pomůcky notáře, který zemřel nebo který byl odvolán.

(2) Úřední razítka notáře, který zemřel nebo byl odvolán, převezme příslušná notářská komora.

(1) Je-li uvolněný notářský úřad zrušen podle § 8, převezme do úschovy věci uvedené v § 103 odst. 1 notář, kterého určí příslušná notářská komora. Ustanovení § 14 odst. 5 se použije obdobně.

(2) O převzetí úředních razítek platí § 103 odst. 2.

Notář, který převzal do úschovy notářské zápisy a spisy podle § 103 a 104, vydává z nich stejnopisy, opisy, výpisy a potvrzení. O nahlížení a zapůjčení těchto notářských zápisů a spisů platí § 95 a následující.

Za činnost notáře náleží notáři odměna, náhrada za promeškaný čas a náhrada hotových výdajů, a je-li notář plátcem daně z přidané hodnoty (dále jen "daň"), rovněž částka odpovídající této dani, kterou je notář povinen z odměny a z náhrad odvést podle zvláštního právního předpisu.5d)

Podrobnosti o výši a způsobu určení odměny, náhrady za promeškaný čas a náhrady hotových výdajů stanoví ministerstvo obecně závazným právním předpisem.

Odměnu notáře, náhradu za promeškaný čas, náhradu hotových výdajů, a je-li notář plátcem daně, rovněž částku odpovídající této dani, kterou je notář povinen z odměny a z náhrad odvést podle zvláštního právního předpisu,5d) platí ten, kdo žádá o provedení notářského úkonu. Je-li plátců více, platí odměnu společně a nerozdílně.

Notář má právo vyžadovat složení přiměřené zálohy na odměnu a na náhradu hotových výdajů.

(1) Soud, který pověřil notáře provedením úkonů v řízení o pozůstalosti jako soudního komisaře, sleduje, zda notář zpracovává osobní údaje při provádění těchto úkonů v souladu s právními předpisy upravujícími ochranu osobních údajů. Zjistí-li nedostatky, vyrozumí o tom příslušného notáře a uvede, jak je napravit.

(2) Soud, který pověřil notáře provedením úkonů v řízení o pozůstalosti jako soudního komisaře, přijímá podněty týkající se zpracování osobních údajů notářem a informuje o způsobu jejich vyřízení toho, kdo podnět učinil, tak, aby předcházel ohrožení

a) plnění úkolu v oblasti předcházení, vyhledávání a odhalování trestné činnosti a stíhání trestných činů, výkonu trestů a ochranných opatření, zajišťování bezpečnosti České republiky, veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, včetně pátrání po osobách a věcech,

b) řízení o přestupku, kázeňském přestupku nebo jednání, které má znaky přestupku,

c) ochrany utajovaných informací, nebo

d) oprávněných zájmů třetí osoby.

Ustanovení čl. 12 až 22 a v jim odpovídajícím rozsahu čl. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/6796) se ve vztahu k osobním údajům, které jsou zpracovávány notáři při provádění úkonů soudního komisaře v řízení o pozůstalosti nepoužijí, je-li to nezbytné pro zajištění

a) předcházení, vyhledávání a odhalování trestné činnosti a stíhání trestných činů, výkonu trestů a ochranných opatření, zajišťování bezpečnosti České republiky, veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, včetně pátrání po osobách a věcech,

b) ochrany nezávislosti soudů a soudců,

c) ochrany subjektu údajů nebo práv a svobod jiných osob, nebo

d) vymáhání soukromoprávních nároků.

(1) Komora je oprávněna zpracovávat osobní údaje pro účely vedení, správy a provozu evidence, seznamu, Rejstříku zástav a Sbírky dokumentů.

(2) Notářské komory a Komora jsou oprávněny zpracovávat osobní údaje pro účely evidence notářů, notářských kandidátů a notářských koncipientů a pro plnění dalších povinností stanovených tímto zákonem.

(3) Notář je oprávněn zpracovávat osobní údaje v rozsahu nezbytném pro potřeby výkonu notářské činnosti, další činnosti podle § 3, jiné činnosti podle § 4 a pro účely vedení evidenčních pomůcek.

(1) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

a) vykonává notářskou činnost nebo další činnost notáře podle tohoto zákona, ačkoli není osobou, která je podle tohoto nebo zvláštního právního předpisu oprávněna tuto činnost vykonávat, nebo

b) použije označení „notář“, ačkoli nesplňuje zákonné podmínky pro používání takového označení.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) lze uložit pokutu do 3000000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. b) pokutu do 200000 Kč.

(3) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) lze spolu s pokutou uložit zákaz činnosti do 1 roku.

(4) Přestupky podle tohoto zákona projednává ministerstvo.

(1) Státní notáři, kteří byli ke dni účinnosti tohoto zákona v pracovním poměru k příslušnému krajskému soudu, se stávají tímto dnem, pokud s tím souhlasí, notáři podle tohoto zákona v obvodu okresního soudu, v jehož obvodu ke dni účinnosti tohoto zákona byli ve funkci státního notáře.

(2) Ministr zřídí ke dni účinnosti tohoto zákona v obvodu každého okresního soudu notářské úřady v počtu odpovídajícím počtu notářů podle odstavce 1.

(1) Do doby ustanovení orgánů notářských komor vykonávají jejich funkce krajské soudy. Do doby ustanovení Komory vykonává její funkce ministerstvo.

(2) Krajské soudy svolají nejpozději do 30 dnů ode dne účinnosti tohoto zákona ustavující zasedání kolegií notářských komor, které zvolí orgány notářských komor a delegáty sněmu. Ministerstvo svolá nejpozději do 90 dnů ode dne účinnosti tohoto zákona ustavující zasedání sněmu, které zvolí orgány Komory.

(1) Ministr na návrh Komory může po dobu dvou let ode dne účinnosti tohoto zákona zcela započítat do notářské praxe podle § 7 odst. 2 jinou právní praxi.

(2) Notářská komora může po dobu dvou let ode dne účinnosti tohoto zákona započítat do doby podle § 26 odst. 2 dobu výkonu jiné obdobné činnosti.

Stejnopisy, opisy a výpisy z notářských zápisů sepsaných státním notářstvím a potvrzení ze spisů vedených v nerozhodovací činnosti státního notářství, které jsou uloženy u okresního soudu, vydává notář se sídlem v sídle tohoto okresního soudu, který byl pro příslušný kalendářní rok určen notářskou komorou.

Předseda okresního soudu rozdělí stejnoměrně mezi notáře v obvodu okresního soudu závěti, které byly uloženy do úschovy státního notářství. O úschově závěti vyrozumí pořizovatele na jeho žádost. Notář postupuje podle § 84.

Zákon České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, ve znění pozdějších předpisů, se mění takto:

V § 11 odst. 1 se vypouštějí slova "a notářství".

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1993.