Vodní zákon - § 9
(1) Povolení k nakládání s vodami se vydává na časově omezenou dobu. V povolení k nakládání s vodami se stanoví účel, rozsah, povinnosti a popřípadě podmínky, za kterých se toto povolení vydává. Podkladem vydání povolení k nakládání s podzemními vodami je vyjádření osoby s odbornou způsobilostí, pokud vodoprávní úřad ve výjimečných případech nerozhodne jinak.8)
(2) Povolení k vypouštění odpadních vod nemůže být vydáno na dobu delší než 10 let, v případě vypouštění odpadních vod se zvlášť nebezpečnými závadnými látkami nebo nebezpečnými závadnými látkami podle přílohy č. 1 na dobu delší než 4 roky.
(3) Povoluje-li vodoprávní úřad odběr povrchových nebo podzemních vod podléhající zpoplatnění (hlava XI díl 1 a hlava XII) na dobu delší než 1 rok, stanoví současně i výši povoleného ročního odběru.
(4) Odběr podzemní vody za účelem výroby balené kojenecké nebo pramenité vody lze povolit, pokud zdroj podzemní vody splňuje požadavky na jakost balených kojeneckých nebo pramenitých vod podle vyhlášky upravující požadavky na jakost a zdravotní nezávadnost balených vod a o způsobu jejich úpravy8a); v případě, že lze podzemní vodu podle této vyhlášky upravovat, považují se limity na její jakost v ukazatelích, ve kterých ji lze upravovat, za splněné.
(5) Povolení k nakládání s vodami pro využívání jejich energetického potenciálu nemůže být vydáno na dobu kratší než 30 let. Vodoprávní úřad postupem podle § 12 odst. 2 dobu platnosti povolení prodlouží o dobu stanovenou ve stávajícím povolení, nebyl-li oprávněnému pravomocně uložen správní trest za opakované porušování povinností stanovených tímto zákonem nebo podle něho.
(6) Povolení k nakládání s vodami pro jejich vzdouvání, popřípadě akumulaci se vydává na dobu užívání vodního díla, které takové nakládání s vodami umožňuje.
(7) Při povolování nakládání s vodami za účelem chovu ryb nebo vodní drůbeže, popřípadě jiných vodních živočichů [§ 8 odst. 1 písm. a) bod 4 a 5], stanoví vodoprávní úřad v povolení podmínky pro použití závadných látek ke krmení ryb v jiných případech než stanovených v § 39 odst. 12 a k úpravě povrchových vod na nádržích určených pro chov ryb. V případě, že jsou v povolení stanoveny podmínky pro použití nebezpečných závadných a zvlášť nebezpečných závadných látek, nesmí být toto povolení vydáno na dobu delší než 4 roky. Na oprávněného, který zachází se závadnými látkami v rozsahu podmínek podle věty první, se nevztahuje § 39 odst. 1 věta druhá.
(8) Povolení k nakládání s vodami k umělému obohacování zdrojů podzemních vod povrchovou vodou lze vydat pouze v případě, že použití zdroje povrchové nebo podzemní vody pro tento účel nepovede k ohrožení cílů stanovených podle § 23a pro tento vodní zdroj nebo cílů stanovených podle § 23a pro uměle obohacovaný zdroj podzemní vody.
(9) Povolení k nakládání s vodami, které lze vykonávat pouze užíváním vodního díla, je podmínkou vykonatelnosti povolení záměru tohoto vodního díla podle zvláštního zákona. Povolení k nakládání s vodami pozbývá platnosti, jestliže do 3 let ode dne, kdy nabylo právní moci, nenabude právní moci povolení záměru podle zvláštního zákona.
(10) Jde-li o záměr povolovaný podle stavebního zákona, který nelze provést bez udělené výjimky podle § 23a odst. 8, rozhodne o výjimce vodoprávní úřad. Vydání rozhodnutí o výjimce je podmínkou vykonatelnosti povolení záměru podle stavebního zákona.
Jaký postih hrozí fyzické osobě při opakovaném porušování vodního zákona tím, že vypouští žumpu do pole a nemá tedy potvrzení o likvidaci. V případě, že jedno vyvezení stojí 3000 Kč, mělo by být 10x ročně podle průměrné spotřeby vody, pokuta by byla maximálně ve výši 20 000 Kč, tak se mu vyplatí jednou za čas zaplatit tuto pokutu. Je to tak?
Ne, takto jednoduché to není. I když maximální pokuta za přestupek fyzické osoby může být například 20 000 Kč, opakované porušování zákona může mít závažnější důsledky.
Možné postihy za opakované porušování vodního zákona:
Opakované pokuty: Pokud se přestupek opakuje, úřady mohou ukládat pokuty opakovaně a jejich výše se může postupně zvyšovat.
Vyšší pokuty při závažnějším porušení: Pokud by úřady prokázaly, že došlo k poškození životního prostředí nebo ohrožení vodních zdrojů, mohla by být pokuta vyšší než 20 000 Kč.
Možnost trestního stíhání: Při dlouhodobém a úmyslném znečišťování může být věc kvalifikována i jako trestný čin (např. poškození a ohrožení životního prostředí), což může znamenat nejen vyšší sankce, ale i zákaz činnosti či v extrémních případech i podmíněný trest.
Náhrada škody a náklady na odstranění následků: Pokud by bylo prokázáno, že vypouštění žumpy způsobilo ekologickou škodu, může být fyzická osoba nucena uhradit náklady na její odstranění.
Vyplatí se riskovat?
Z krátkodobého hlediska může pokuta 20 000 Kč vypadat jako „levnější řešení“ než pravidelná likvidace za 30 000 Kč ročně. Pokud se ale přestupek opakuje, úřady na něj mohou reagovat přísněji – s vyššími pokutami, případně i dalším postihem. Dlouhodobé riskování se proto nevyplatí.
Tato odpověď byla vygenerována aplikací ChatGPT – provozovatel webu neručí za správnost odpovědi.