Zákon na ochranu zvířat proti týrání - § 27c

(1) Nebylo-li uloženo propadnutí zvířete podle § 27b a týrané zvíře náleží osobě, kterou nelze za přestupek stíhat, protože není za přestupek, kterého se dopustila, odpovědná, lze rozhodnout o zabrání zvířete.

(2) Obecní úřad obce s rozšířenou působností může dále rozhodnout o zabrání týraného zvířete, pokud

a) zvíře týrá osoba, která není vlastníkem zvířete, a která zvíře chová s vědomím vlastníka zvířete, a vlastník zvířete nezabezpečí péči o týrané zvíře na základě výzvy podle odstavce 3, nebo

b) osoba, jíž chované zvíře bylo umístěno do náhradní péče, neuhradí náklady podle § 28a odst. 6 věty první do 3 měsíců ode dne oznámení rozhodnutí o nákladech, a zvíře není vlastnictvím této osoby.

(3) Pokud obviněný z týrání zvířete nebo pachatel přestupku není vlastníkem týraného zvířete a chová týrané zvíře s vědomím vlastníka zvířete, vyzve obecní úřad obce s rozšířenou působností vlastníka týraného zvířete, aby do 7 dnů ode dne doručení výzvy zajistil řádnou péči o týrané zvíře. Vlastník týraného zvířete je povinen po výzvě obecního úřadu obce s rozšířenou působností zabezpečit na svoje náklady řádnou péči o týrané zvíře.

(4) Zabrání týraného zvířete podle odstavce 2 se ukládá vlastníkovi zvířete. Rozhodnutí o zabrání týraného zvířete podle odstavce 2 nelze vydat před vydáním rozhodnutí o uložení pokuty pachateli přestupku. Zabrání týraného zvířete podle odstavce 2 nelze uložit, pokud je závažnost přestupku tak nízká, že je pokuta, která byla uložena pachateli přestupku, na dolní hranici sazby stanovené za daný přestupek.

(5) Vlastníkem zabraného zvířete se stává stát.