Zákon o auditorech - § 13a

Statutární auditor při provádění povinného auditu zastává postoj, který obnáší kritické myšlení, všímavost a citlivost na okolnosti, které by mohly ukazovat na možnou nesprávnost způsobenou chybou nebo podvodným jednáním, a kritické posuzování důkazních informací, a to nezávisle na své dřívější zkušenosti s poctivostí a integritou vedení účetní jednotky, u které provádí povinný audit, a osob pověřených jejím řízením; statutární auditor zastává tento postoj zejména při přezkumu odhadů vedení účetní jednotky, pokud jde o

a) oceňování reálnou hodnotou,

b) změny hodnoty aktiv účetní jednotky,

c) tvorbu, změny, oceňování a použití rezerv účetní jednotky a

d) budoucí peněžní toky významné pro předpoklad nepřetržitého trvání účetní jednotky.