Zákon o bankách - § 36

(1) Zrušuje-li se banka s likvidací nebo zrušuje-li se výmaz banky z obchodního rejstříku, pouze Česká národní banka může podat návrh na

a) jmenování likvidátora,

b) odvolání likvidátora a jmenování nového likvidátora,

c) zrušení akciové společnosti, byla-li bance odňata licence.

(2) Soud rozhodne o návrhu České národní banky podle odstavce 1 bez jednání a rozhodnutí vyhlásí vyvěšením jeho písemného vyhotovení bez odůvodnění na úřední desce soudu do 24 hodin od obdržení návrhu. Vyvěšením rozhodnutí nastávají právní účinky uvedené ve výroku a tím je výrok závazný pro každého; den vyhlášení se na písemném vyhotovení poznamená. Odvolání proti rozhodnutí nemá odkladný účinek.

(3) Likvidátorem nesmí být osoba, která má nebo měla zvláštní vztah k bance, která je nebo v posledních 5 letech byla auditorem banky nebo se jakýmkoli způsobem na auditu v bance podílela.

(4) Fyzické osoby, které se při likvidaci banky seznámily s údaji, na které se vztahovalo bankovní tajemství, jsou povinny zachovávat mlčenlivost podle § 39 tohoto zákona obdobně.

(5) Likvidátor předkládá České národní bance a Garančnímu systému bez zbytečného odkladu účetní výkazy a doklady zpracovávané v průběhu likvidace v souladu s občanským zákoníkem a se zákonem upravujícím právní poměry obchodních společností a družstev, a na písemné vyžádání České národní banky a Garančního systému další podklady nezbytné k posouzení činnosti likvidátora a průběhu likvidace.

(6) Likvidátor je povinen vymáhat vydání plnění z neplatných právních jednání (§ 12 odst. 2).

(7) Náklady spojené s výkonem činnosti likvidátora jsou hrazeny z majetku banky. Nepostačuje-li její majetek na výplatu odměny likvidátora a náhradu jeho hotových výdajů, uhradí je stát, kterému tím vznikne pohledávka za bankou ve výši vyplacených částek. Česká národní banka stanoví vyhláškou způsob stanovení náhrady hotových výdajů a odměny likvidátora, jejich maximální výši hrazenou státem a způsob výplaty.