Zákon o obecní policii 2020 - úplné znění online (zákon č. 553/1991 Sb.)

553

ZÁKON

České národní rady

ze dne 6. prosince 1991

o obecní policii

Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:

(1) Obecní policie je orgánem obce, který zřizuje a zrušuje obecní zastupitelstvo obecně závaznou vyhláškou.

(2) Obecní policie zabezpečuje místní záležitosti veřejného pořádku v rámci působnosti obce2 a plní další úkoly, pokud tak stanoví tento nebo zvláštní zákon.

(3) Obecní policie spolupracuje v rozsahu stanoveném tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem s orgány veřejné moci.

(4) Obecní policie zřízená obcí, která je městem3 nebo statutárním městem4, a v hlavním městě Praze4a) se označuje městská policie.

(5) Obecní policie může jí svěřené úkoly plnit i na území jiné obce, pokud tak stanoví tento nebo zvláštní zákon.

(1) Obecní policie je tvořena zaměstnanci obce zařazenými do obecní policie, kteří

a) splňují podmínky § 4 odst. 1 písm. a) až e) (dále jen „čekatel“),

b) splňují podmínky § 4 odst. 1 (dále jen „strážník“),

c) nejsou čekatelem nebo strážníkem.

(2) Zaměstnanci obce podle odstavce 1 písm. a) a c) nemohou

a) vykonávat oprávnění strážníka,

b) prokazovat příslušnost k obecní policii podle § 7 odst. 2 a 3 a § 9.

Obecní policie při zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku a plnění dalších úkolů podle tohoto nebo zvláštního zákona

a) přispívá k ochraně a bezpečnosti osob a majetku,

b) dohlíží na dodržování pravidel občanského soužití,

c) dohlíží na dodržování obecně závazných vyhlášek a nařízení obce,

d) se podílí v rozsahu stanoveném tímto nebo zvláštním zákonem na dohledu na bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích,

e) se podílí na dodržování právních předpisů o ochraně veřejného pořádku a v rozsahu svých povinností a oprávnění stanovených tímto nebo zvláštním zákonem činí opatření k jeho obnovení,

f) se podílí na prevenci kriminality v obci,

g) provádí dohled nad dodržováním čistoty na veřejných prostranstvích5 v obci,

h) odhaluje přestupky, jejichž projednávání je v působnosti obce,

i) poskytuje za účelem zpracování statistických údajů Ministerstvu vnitra (dále jen „ministerstvo“) na požádání údaje o obecní policii.

(1) Obecní policii řídí starosta nebo jiný člen zastupitelstva obce pověřený zastupitelstvem obce.

(2) Na návrh osoby podle odstavce 1 zastupitelstvo obce může pověřit plněním některých úkolů při řízení obecní policie určeného strážníka. Podmínkou pověření určeného strážníka je předložení negativního lustračního osvědčení podle zákona upravujícího některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích5a).

(1) Obec nebo obce, které nezřídily obecní policii, mohou uzavřít s jinou obcí v témže vyšším územním samosprávném celku (kraji), která obecní policii zřídila, veřejnoprávní smlouvu, na jejímž základě bude obecní policie této obce vykonávat úkoly stanovené tímto nebo zvláštním zákonem na území obce nebo obcí, které obecní policii nezřídily a jsou smluvními stranami této smlouvy.

(2) Veřejnoprávní smlouva podle odstavce 1 vyžaduje ke svému uzavření nebo změně obsahu souhlas krajského úřadu. O udělení souhlasu rozhoduje krajský úřad v přenesené působnosti.

(1) K plnění úkolů podle § 2 nebo podle zvláštního zákona na území obce, kde je vyhlášen stav nebezpečí, nouzový stav nebo stav ohrožení státu (dále jen „krizový stav“)6) nebo kde je pořádána veřejnosti přístupná sportovní, kulturní nebo obdobná společenská akce, v souvislosti s níž lze předpokládat účast většího počtu osob, je starosta obce, na jejímž území je vyhlášen krizový stav nebo je společenská akce pořádána, oprávněn uzavřít se starostou jiné obce veřejnoprávní smlouvu o poskytnutí strážníků.

(2) O uzavření veřejnoprávní smlouvy podle odstavce 1 informuje starosta obce, na jejímž území je vyhlášen krizový stav, hejtmana kraje, na jehož území se obec nachází; v případě, že je na území obce pořádána společenská akce, informuje starosta obce o uzavření veřejnoprávní smlouvy krajský úřad kraje, na jehož území se obec nachází.

(1) Činnost strážníků, kteří na základě veřejnoprávní smlouvy podle § 3a nebo 3b plní úkoly na území jiné obce, řídí starosta této obce, pokud se starostové dotčených obcí nedohodnou jinak.

(2) Veřejnoprávní smlouva podle § 3a nebo 3b obsahuje zejména

a) názvy obcí, které jsou smluvními stranami,

b) ustanovení zákona, podle kterého je uzavřena,

c) počet strážníků, kteří na základě této smlouvy mají plnit úkoly na území jiné obce,

d) časový úsek, po který mají strážníci plnit úkoly na území jiné obce,

e) způsob úhrady nákladů spojených s plněním úkolů strážníky na území jiné obce a

f) vymezení konkrétních činností plněných strážníky na území jiné obce.

(3) Obce, které jsou smluvními stranami veřejnoprávní smlouvy, mohou rovněž stanovit podmínky vzájemného vypořádání práv a povinností vzniklých z případné odpovědnosti za škodu způsobenou v souvislosti s plněním úkolů strážníky na území jiné obce.

(4) Strážníci, kteří na základě veřejnoprávní smlouvy podle § 3a nebo 3b plní úkoly na území jiné obce, prokazují oprávnění k plnění těchto úkolů písemným pověřením vydaným starostou obce, na jejímž území tyto úkoly plní.

(5) Písemné pověření obsahuje údaje uvedené v odstavci 2 písm. a), b), d) a f) a zaniká skončením platnosti veřejnoprávní smlouvy.

(1) Strážníkem může být občan České republiky, který

a) je bezúhonný,

b) je spolehlivý,

c) je starší 18 let,

d) je zdravotně způsobilý,

e) dosáhl středního vzdělání s maturitní zkouškou a

f) má osvědčení o splnění stanovených odborných předpokladů (dále jen „osvědčení“).

(2) Jménem obce jedná v pracovněprávních vztazích čekatelů, strážníků a dalších zaměstnanců obce podle § 1a odst. 1 písm. c) starosta nebo jiný člen zastupitelstva obce pověřený zastupitelstvem obce řídit obecní policii; to neplatí, pokud zastupitelstvo obce svěří tuto pravomoc určenému strážníku podle § 3 odst. 2.

(3) Strážník může být v základním pracovněprávním vztahu strážníka pouze k jedné obci.

(1) Bezúhonným pro účely tohoto zákona není ten, kdo byl

a) pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin s horní hranicí trestní sazby odnětí svobody vyšší než 5 let nebo k výjimečnému trestu,

b) v posledních 15 letech pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin s horní hranicí trestní sazby odnětí svobody převyšující 2 roky, avšak nepřevyšující 5 let,

c) v posledních 10 letech pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin s horní hranicí trestní sazby odnětí svobody nepřevyšující 2 roky, nebo

d) v posledních 5 letech pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný z nedbalosti, jestliže jeho jednání, kterým spáchal trestný čin, je v rozporu s posláním strážníka podle tohoto zákona.

(2) Bezúhonným pro účely tohoto zákona není dále ten,

a) jehož trestní stíhání pro úmyslný trestný čin bylo zastaveno pravomocným rozhodnutím o schválení narovnání a od tohoto zastavení ještě neuplynuly 2 roky, je-li jednání, kterým spáchal trestný čin, v rozporu s posláním strážníka podle tohoto zákona,

b) proti němuž bylo vedeno trestní řízení pro úmyslný trestný čin, ve kterém bylo pravomocně rozhodnuto o podmíněném zastavení trestního stíhání nebo o podmíněném odložení podání návrhu na potrestání, a to do dne nabytí právní moci rozhodnutí o tom, zda se osvědčil, nebo do uplynutí lhůty, v níž má být rozhodnuto, že se osvědčil, je-li jednání, kterým spáchal trestný čin, v rozporu s posláním strážníka podle tohoto zákona, nebo

c) jehož trestní stíhání pro provinění bylo zastaveno pravomocným rozhodnutím o odstoupení od trestního stíhání a od tohoto zastavení ještě neuplynuly 2 roky, je-li jednání, kterým spáchal provinění, v rozporu s posláním strážníka podle tohoto zákona.

(3) Při posuzování bezúhonnosti se nepřihlíží k zahlazení odsouzení podle zvláštního právního předpisu27 nebo k rozhodnutí prezidenta republiky, v jejichž důsledku se na uchazeče o zaměstnání strážníka, čekatele nebo strážníka hledí, jako by odsouzen nebyl.

(4) Obec si za účelem ověření, že uchazeč o zaměstnání strážníka splňuje podmínky bezúhonnosti, vyžádá opis z evidence Rejstříku trestů28). Žádost o vydání opisu z evidence Rejstříku trestů a opis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(5) Uchazeč o zaměstnání strážníka, čekatel nebo strážník je povinen písemně oznámit osobě, která jménem obce jedná v pracovněprávních vztazích, že proti němu bylo zahájeno trestní stíhání nebo mu byl doručen záznam o sdělení podezření, a to nejpozději do 10 dnů ode dne doručení usnesení o zahájení trestního stíhání nebo záznamu o sdělení podezření. K oznámení připojí kopii usnesení o zahájení trestního stíhání nebo záznamu o sdělení podezření nebo v oznámení uvede výrok tohoto rozhodnutí, včetně označení orgánu, který usnesení nebo záznam vydal. Obdobně postupuje uchazeč o zaměstnání strážníka, čekatel nebo strážník v případě ukončení trestního stíhání.

(1) Spolehlivým pro účely tohoto zákona není ten, kdo byl v posledních 3 letech opakovaně pravomocně uznán vinným z úmyslného spáchání přestupku nebo jednání, které má znaky přestupku

a) na úseku ochrany zdraví před škodlivými účinky návykových látek nebo obdobného přestupku proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích,

b) na úseku obrany České republiky,

c) proti veřejnému pořádku,

d) proti občanskému soužití,

e) proti majetku, nebo

f) podle zákona o zbraních7,

jestliže jeho jednání, kterým spáchal přestupek nebo které má znaky přestupku, je v rozporu s posláním strážníka podle tohoto zákona.

(2) Podmínka opakovaného uznání vinným z přestupku nebo jednání, které má znaky přestupku, podle odstavce 1 je splněna, jestliže rozhodnutí o odpovědnosti za některý z přestupků uvedených v odstavci 1 nebo za jednání, které má znaky takového přestupku, nabude právní moci před uplynutím 3 let ode dne, kdy nabylo právní moci jiné rozhodnutí o odpovědnosti za některý z těchto přestupků spáchaný týmž pachatelem nebo za jednání, které má znaky některého z těchto přestupků, spáchané týmž pachatelem.

(3) Spolehlivým pro účely tohoto zákona není dále ten, u něhož zjištěné skutečnosti nasvědčují tomu, že založil, podporuje, propaguje nebo veřejně sympatizuje s hnutím, které směřuje k potlačování práv a svobod člověka nebo hlásá národnostní, náboženskou anebo rasovou zášť nebo zášť vůči jiné skupině osob.

(4) Spolehlivost prokazuje uchazeč o zaměstnání strážníka čestným prohlášením, které nesmí být starší 3 měsíců. Obec je oprávněna vyžádat si k ověření pravdivosti tohoto čestného prohlášení opis z evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů nebo údaj z jiné evidence, ve které jsou vedeny údaje o spáchaných přestupcích nebo o jednáních, která mají znaky přestupků, podle odstavce 1. Žádost o vydání opisu z evidence přestupků a opis z evidence přestupků se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(5) Za účelem posouzení spolehlivosti podle odstavce 3 je obec oprávněna požádat Policejní prezidium České republiky o stanovisko k uchazeči o zaměstnání strážníka, čekateli nebo strážníkovi. Obec toto stanovisko uchovává po dobu 3 let od jeho předání; toto stanovisko nelze dále předat nebo zpřístupnit.

(6) Čekatel nebo strážník je povinen osobě, která jménem obce jedná v pracovněprávních vztazích podle § 4 odst. 2, do 15 dnů písemně oznámit skutečnost, že byl pravomocně uznán vinným ze spáchání přestupku nebo jednání, které má znaky přestupku, uvedeného v odstavci 1. K oznámení podle věty první se připojí kopie rozhodnutí o přestupku nebo jednání, které má znaky přestupku.

(1) Zdravotní způsobilost posuzuje poskytovatel pracovnělékařských služeb.

(2) Ministerstvo v dohodě s Ministerstvem zdravotnictví stanoví vyhláškou seznam tělesných a duševních vad, nemocí nebo stavů, které vylučují zdravotní způsobilost uchazeče o zaměstnání strážníka, čekatele nebo strážníka pro výkon zaměstnání, obsah a termíny lékařských vyšetření a dobu platnosti posudku o zdravotní způsobilosti.

(1) Odbornou způsobilost čekatele ověřuje zkušební komise ministerstva formou zkoušky. Zkušební komise ministerstva je složena z předsedy a dalších členů. Členství ve zkušební komisi je podmíněno vysokoškolským vzděláním v oblastech zahrnutých do odborných předpokladů strážníka ověřovaných podle odstavce 4.

(2) Přihlášku ke zkoušce podává obec.

(3) Obec je povinna před zkouškou zabezpečit školení čekatele ve vzdělávacím zařízení s akreditací Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy pro přípravu k činnostem strážníka obecní policie. Obec je dále povinna před zkouškou zabezpečit u čekatele výcvik k používání donucovacích prostředků a realizaci oprávnění podle tohoto nebo zvláštního zákona (dále jen „výcvik“). Výcvik se provádí v zařízení podle věty první nebo jej provede Policie České republiky (dále jen „policie“) na základě dohody mezi obcí a policií. Zařízení podle věty první nebo policie vydá čekateli potvrzení o vykonání výcviku, které je podmínkou, aby čekatel mohl složit zkoušku z odborné způsobilosti. Náklady školení a výcviku hradí obec.

(4) Zkouška se koná v jeden den a sestává ze dvou samostatně vykonávaných a hodnocených částí

a) písemné, tvořené testem, kterou se ověřují znalosti právní úpravy v rozsahu potřebném pro plnění úkolů obecní policie,

b) ústní, spočívající v pohovoru, kterou se ověřují schopnosti aplikace teoretických znalostí.

(5) Čekatel úspěšně vykoná zkoušku splněním podmínek obou částí zkoušky.

(6) Pokud čekatel neuspěje u zkoušky, zašle ministerstvo protokol o zkoušce obci s vyznačením těchto skutečností. Čekatel je oprávněn zkoušku, u které neuspěl, dvakrát opakovat bez podání přihlášky. Termín opakování zkoušky určí ministerstvo tak, aby se konala nejdříve měsíc a nejdéle tři měsíce ode dne jejího konání nebo prvého opakování. Termín a místo konání opakované zkoušky sdělí ministerstvo obci nejméně 15 dnů předem.

(7) V případě, že čekatel ani při druhém opakování zkoušky neuspěje, ministerstvo stanoví termín další zkoušky nejdříve po uplynutí 12 měsíců ode dne konání poslední neúspěšné zkoušky.

(1) Odborná způsobilost strážníka před zkušební komisí ministerstva podle § 4d odst. 1 se ověřuje zkouškou třikrát. Přihlášku ke zkoušce podává obec nejdříve 6 měsíců a nejpozději 3 měsíce před skončením platnosti osvědčení. Ustanovení § 4d odst. 3 až 7 se použije obdobně.

(2) Po vykonání čtyř zkoušek odborné způsobilosti je obec povinna vždy po 5 letech zabezpečit školení a výcvik strážníka ve vzdělávacím zařízení s akreditací Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy pro přípravu k činnostem strážníka obecní policie.

(3) Vzdělávací zařízení podle odstavce 2 vydá strážníkovi potvrzení o vykonání školení a výcviku.

(1) Osvědčení vydává ministerstvo strážníkovi na dobu 5 let, pokud úspěšně vykonal zkoušku.

(2) Po úspěšném vykonání čtvrté zkoušky vydá ministerstvo strážníkovi osvědčení na dobu neurčitou.

(3) Dojde-li ke změně osobních údajů strážníka obsažených v osvědčení nebo navazuje-li na skončený pracovní poměr strážníka ve lhůtě 3 měsíců nový pracovní poměr strážníka k jiné obci, ministerstvo vydá na žádost strážníka nové vyhotovení osvědčení s uvedením těchto změn osobních údajů nebo změny názvu příslušné obce do 15 dnů ode dne jejich oznámení.

Ministerstvo vyzve strážníka k přezkoumání odborné způsobilosti v době platnosti osvědčení před zkušební komisí ministerstva, pokud z vlastní činnosti nebo na základě podnětu obce dospěje k důvodné pochybnosti o tom, že strážník je odborně způsobilý. V případě, že strážník u zkoušky neuspěje ani po jejím druhém opakování, ministerstvo stanoví termín zkoušky nejdříve po uplynutí 12 měsíců ode dne konání poslední neúspěšné zkoušky. Ustanovení § 4d odst. 6 a 7 se v tomto případě použijí obdobně.

Ministerstvo stanoví vyhláškou

a) rozsah odborných předpokladů čekatele a strážníka,

b) zkušební řád,

c) náležitosti přihlášky ke zkoušce,

d) rozsah výcviku čekatele a strážníka,

e) náležitosti protokolu o zkoušce a

f) náležitosti osvědčení.

(1) Ministerstvo odejme osvědčení strážníkovi, který přestal splňovat podmínky

a) bezúhonnosti,

b) spolehlivosti,

c) zdravotní způsobilosti, nebo

d) odborné způsobilosti.

(2) Ministerstvo dále odejme osvědčení strážníkovi, pokud se strážník bez omluvy nedostaví na výzvu ministerstva k přezkoumání odborné způsobilosti podle § 4g.

(3) Osvědčení zaniká

a) dnem nabytí právní moci rozhodnutí o pozbytí státního občanství České republiky nebo dnem nabytí právní moci rozhodnutí soudu o omezení svéprávnosti,

b) uplynutím doby uvedené v § 4f odst. 1,

c) skončením pracovního poměru strážníka; to neplatí, pokud do 3 měsíců vznikne nový pracovní poměr strážníka,

d) dnem, kdy neuspěje u zkoušky ani po jejím druhém opakování podle § 4d odst. 7 nebo § 4g, nebo

e) dnem nabytí právní moci rozhodnutí o odnětí osvědčení.

(1) Obec může převést strážníka k výkonu práce čekatele, jiného zaměstnance obce zařazeného do obecní policie nebo jiného zaměstnance obce ode dne oznámení

a) usnesení o zahájení trestního stíhání nebo záznamu o sdělení podezření, které by v případech uvedených v § 4a odst. 1 nebo 2 vedlo ke ztrátě bezúhonnosti, nebo

b) o zahájení řízení o odnětí osvědčení,

a to až do doby nabytí právní moci rozhodnutí v tomto řízení.

(2) Podle odstavce 1 postupuje obec i tehdy, zjistí-li skutečnosti zakládající důvod pro převedení strážníka na jinou práci hodnověrným způsobem sama.

(3) Neprokáží-li se skutečnosti zakládající ztrátu bezúhonnosti podle § 4a nebo důvody pro odnětí osvědčení podle § 5 odst. 1 nebo § 5 odst. 2, obec převede strážníka zpět k výkonu práce strážníka. Plat strážníka se doplatí za dobu, po kterou byl převeden k výkonu práce čekatele, jiného zaměstnance obce zařazeného do obecní policie nebo jiného zaměstnance obce.

(4) Obec je dále oprávněna převést strážníka k výkonu práce čekatele, jiného zaměstnance obce zařazeného do obecní policie nebo jiného zaměstnance obce, pokud neuspěje

a) při výcviku podle § 4d odst. 3 nebo při druhém opakování zkoušky podle § 4d odst. 7, a to do doby úspěšného vykonání výcviku nebo zkoušky, nebo

b) při druhém opakování zkoušky podle § 4g, a to do doby úspěšného vykonání zkoušky.

(1) Při provádění zákroků a úkonů k plnění úkolů obecní policie je strážník povinen dbát cti, vážnosti a důstojnosti osob i své vlastní a nepřipustit, aby osobám v souvislosti s touto činností vznikla bezdůvodná újma a případný zásah do jejich práv a svobod překročil míru nezbytnou k dosažení účelu sledovaného zákrokem nebo úkonem.

(2) Strážník je povinen poučit osoby o jejich právech, provádí-li podle tohoto zákona zákrok nebo úkon spojený se zásahem do jejich práv nebo svobod, pokud to povaha a okolnosti zákroku nebo úkonu dovolují; v opačném případě je poučí okamžitě, jakmile to okolnosti dovolí.

(3) Strážník je povinen poskytnout pomoc v rozsahu svých oprávnění a povinností podle tohoto nebo zvláštního zákona každému, kdo o ni požádá.

(1) Strážník je v pracovní době povinen v mezích tohoto nebo zvláštního zákona provést zákrok nebo úkon, nebo učinit jiné opatření, je-li páchán trestný čin nebo přestupek anebo je-li důvodné podezření z jejich páchání.

(2) Strážník je i mimo pracovní dobu povinen v mezích tohoto zákona provést zákrok, popřípadě učinit jiné opatření, zejména vyrozumět nejbližší útvar policie, je-li páchán trestný čin nebo přestupek, kterým je bezprostředně ohrožen život, zdraví nebo majetek. Pokud se v tomto případě strážník neprokazuje podle § 9 odst. 1, prokáže příslušnost k obecní policii průkazem obecní policie.

(3) Jestliže okolnosti zákroku nebo jiného opatření neumožňují, aby strážník prokázal svoji příslušnost k obecní policii průkazem obecní policie (odstavec 2), prokáže se ústním prohlášením "obecní policie" nebo "městská policie" (§ 1 odst. 4). Průkazem obecní policie se strážník prokáže ihned, jakmile to okolnosti zákroku nebo jiného opatření dovolí.

(4) Strážník je při provádění zákroku povinen, pokud to povaha a okolnosti zákroku dovolují, použít odpovídající výzvy. Pokud to povaha zákroku dovoluje, použije strážník před výzvou slov „Jménem zákona!“.

(5) Každý je povinen uposlechnout výzvy zakročujícího strážníka.

(6) Ministerstvo stanoví vyhláškou vzor průkazu obecní policie.

(1) Strážník není povinen provést zákrok nebo úkon k plnění úkolů podle tohoto nebo zvláštního zákona, jestliže

a) je pod vlivem léků nebo jiných látek, které závažným způsobem snižují jeho schopnost jednání,

b) k jeho provedení nebyl odborně vyškolen ani vycvičen a povaha zákroku takové odborné vyškolení nebo vycvičení vyžaduje, nebo

c) je zřejmé, že zákrok nebo úkon nemůže úspěšně dokončit.

(2) Strážník neprovede zákrok nebo úkon k plnění úkolů podle tohoto nebo zvláštního zákona, jestliže by jeho provedením došlo k maření úkolů bezpečnostního sboru.

(1) Strážníkovi, který plnil úkoly podle tohoto zákona v hlavním pracovním poměru po dobu nejméně 15 let a dosáhl věku 50 let, přísluší odchodné při skončení pracovního poměru podle § 48 odst. 1 písm. a) nebo b) zákoníku práce anebo podle § 48 odst. 2 zákoníku práce; to neplatí, pokud pracovní poměr skončí výpovědí podle § 52 písm. f) až h) zákoníku práce nebo okamžitým zrušením pracovního poměru podle § 55 odst. 1 zákoníku práce anebo dohodou z týchž důvodů.

(2) Pro účely odchodného se sčítají veškeré předchozí doby pracovního poměru, kdy byl zaměstnanec obce zařazen na pracovní pozici strážník, s výjimkou doby trvání pracovního poměru, který skončil výpovědí podle § 52 písm. f) až h) zákoníku práce nebo okamžitým zrušením pracovního poměru podle § 55 odst. 1 zákoníku práce anebo dohodou z týchž důvodů; tyto doby lze započíst pro účely odchodného pouze jednou.

(3) Do doby trvání pracovního poměru podle odstavce 1 se nezapočítává doba pracovního poměru po dobu převedení strážníka na jinou práci podle § 41 zákoníku práce a podle § 5a, vyjma případu uvedeného v § 5a odst. 3.

(4) Odchodné hradí obec, k níž je strážník v pracovním poměru ke dni jeho skončení podle odstavce 1.

(5) Základní výše odchodného činí jeden průměrný měsíční výdělek strážníka uvedeného v odstavci 1. Za každý ukončený rok pracovního poměru podle odstavce 1 nad dobu 15 let se odchodné zvyšuje o jednu třetinu průměrného měsíčního výdělku strážníka; celková výše odchodného nesmí překročit šestinásobek jeho průměrného měsíčního výdělku.

(6) Odchodné vyplatí obec po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu určeném u obce pro výplatu platu, pokud se se strážníkem nedohodne na výplatě v den skončení pracovního poměru nebo na pozdějším termínu výplaty.

(7) Pro účely odchodného se průměrným měsíčním výdělkem rozumí průměrný měsíční výdělek zjištěný podle zákoníku práce.

(8) Odchodné není složkou platu a nezapočítává se pro účely zjišťování průměrného výdělku podle zákoníku práce.

(1) Strážník je povinen při výkonu své pravomoci prokázat svou příslušnost k obecní policii stejnokrojem s odznakem obecní policie, identifikačním číslem strážníka a názvem obce. Vykonává-li strážník svou pravomoc na území obce, která je smluvní stranou veřejnoprávní smlouvy podle § 3a nebo 3b, prokáže se na požádání rovněž pověřením této obce; při zákroku, který nesnese odkladu, tak učiní, jakmile to povaha a okolnosti tohoto zákroku dovolí.

(2) Odznak obecní policie nosí strážník na pravé straně prsou a identifikační číslo strážníka pod odznakem obecní policie. Nášivka s názvem obce se nosí na záloktí levého rukávu.

(3) Stejnokroje strážníků, označení motorových vozidel a dalších dopravních prostředků obecní policie musí obsahovat jednotné prvky. Stejnokroj nesmí být zaměnitelný se stejnokrojem vymezeným zvláštním právním předpisem8.

(4) Ministerstvo stanoví vyhláškou

a) vzor odznaku obecní policie,

b) jednotné prvky stejnokroje strážníků, označení motorových vozidel a dalších dopravních prostředků obecní policie.

(1) Strážník je povinen bez zbytečného odkladu oznámit policii důvodné podezření, že byl spáchán trestný čin a podle povahy věci též zajistit místo trestného činu proti vstupu nepovolaných osob.

(2) Strážník je povinen bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 60 dnů, oznámit příslušnému orgánu podezření, že byl spáchán přestupek, jehož projednání patří do působnosti tohoto orgánu.

(3) Oznámení podle odstavců 1 a 2 musí být doloženo důvody nebo důkazy, o něž se podezření opírá.

(1) Strážník je oprávněn osobu, která může přispět k objasnění skutečností důležitých pro odhalení přestupku nebo jednání, které má znaky přestupku, nebo jeho pachatele, jakož i ke zjištění skutečného stavu věci, vyzvat

a) k poskytnutí potřebného vysvětlení,

b) aby se ve stanovenou dobu dostavila na určené místo k podání vysvětlení a

c) aby předložila doklady nebo jiné potřebné dokumenty; strážník může v případě potřeby pořídit kopii předloženého dokladu nebo jiného dokumentu.

(2) Jestliže zápis o podání vysvětlení má být sepsán s osobou mladší 15 let, musí být zajištěna přítomnost jejího zákonného zástupce nebo opatrovníka. Nelze-li jejich přítomnost zajistit a věc nesnese odkladu, musí být zajištěna přítomnost pracovníka orgánu sociálně-právní ochrany dětí.

(3) Osoba je povinna výzvě podle odstavce 1 vyhovět.

(4) Vysvětlení může odepřít pouze osoba, která by jím sobě, svému příbuznému v pokolení přímém, svému sourozenci, osvojiteli, osvojenci, manželu nebo druhu anebo jiným osobám v poměru rodinném nebo obdobném, jejichž újmu by právem pociťovala jako vlastní, způsobila nebezpečí trestního stíhání nebo nebezpečí postihu za přestupek.

(5) Vysvětlení nesmí být požadováno od osoby, která by jím porušila státem uloženou nebo státem uznanou povinnost mlčenlivosti, ledaže by byla této povinnosti příslušným orgánem nebo tím, v jehož zájmu tuto povinnost má, zproštěna.

(6) Strážník je povinen osobu předem poučit o možnosti odepřít vysvětlení podle odstavců 4 a 5.

(7) Kdo se dostaví na výzvu, má nárok na náhradu nutných výdajů a na náhradu ušlého výdělku (dále jen "náhrada"). Náhradu poskytuje obec. Nárok na náhradu nemá ten, kdo se dostavil jen ve vlastním zájmu nebo pro své protiprávní jednání anebo ten, kdo má nárok na náhradu podle zvláštních předpisů.9)

(8) Nárok na náhradu podle odstavce 7 zaniká, jestliže jej osoba neuplatní do sedmi dnů ode dne, kdy se na výzvu podle odstavce 1 dostavila; o tom musí být osoba poučena.

(9) Nevyhoví-li osoba bez dostatečné omluvy nebo bez závažného důvodu výzvě podle odstavce 1, může být předvedena.

(10) Zápis o podaném vysvětlení podle odstavce 1 písm. b) musí být s osobou sepsán bez zbytečného odkladu.

(11) Jestliže byl podle odstavce 2 zápis o podání vysvětlení sepsán s osobou mladší 15 let bez přítomnosti jejího zákonného zástupce nebo opatrovníka, vyrozumí strážník tohoto zákonného zástupce nebo opatrovníka bez zbytečného odkladu.

(12) O předvedení sepíše strážník úřední záznam.

(1) Obecní policie je v rozsahu nezbytném k plnění svých úkolů podle tohoto nebo zvláštního zákona oprávněna vyžadovat poskytnutí údajů z informačních systémů

a) policie o

1. hledaných a pohřešovaných osobách a věcech,

2. odcizených motorových vozidlech a odcizených registračních značkách motorových vozidel,

3. totožnosti osob, které byly předvedeny na policii podle § 13 odst. 1 až 3 nebo omezeny na osobní svobodě podle § 76 odst. 2 trestního řádu,

4. totožnosti cizinců,

b) obecních úřadů obcí s rozšířenou působností o

1. totožnosti provozovatele motorového nebo přípojného vozidla, kterým byl na území obce spáchán přestupek,

2. řidiči, který je podezřelý ze spáchání přestupku na území obce,

3. osobě mladší 18 let, které se poskytuje sociálně-právní ochrana dětí podle zvláštního právního předpisu8a),

4. totožnosti osoby, vůči níž obecní policie plní úkoly podle tohoto nebo zvláštního zákona,

c) obecních úřadů o

1. psech přihlášených podle zvláštního právního předpisu u správce místního poplatku ze psa, o jejich držitelích a o uhrazení místních poplatků ze psa v rozsahu nezbytném k provádění kontroly dodržování obecně závazné vyhlášky obce o místním poplatku ze psů,

2. povoleních ke zvláštnímu užívání pozemních komunikací na území obce,

3. povoleních ke zvláštnímu užívání veřejného prostranství v obci v rozsahu nezbytném k provádění kontroly dodržování obecně závazné vyhlášky obce o místním poplatku za užívání veřejného prostranství,

d) Rejstříku trestů, a to z evidence přestupků.

(2) Obecní policie je dále v rozsahu nezbytném k plnění svých úkolů podle tohoto nebo zvláštního zákona oprávněna vyžadovat poskytnutí údajů od orgánů veřejné moci o spáchaných přestupcích z jiných evidencí.

(3) Dožádaný orgán, který požadované údaje ve svém informačním systému vede, je povinen je obecní policii poskytnout, pokud mu v tom nebrání plnění nebo dodržování povinností podle zvláštních předpisů. V případě, že na straně obecní policie a dožádaných orgánů podle odstavce 1 jsou splněny technické a bezpečnostní podmínky, lze v případě, že dožádaný orgán je zároveň správcem informačního systému, údaje poskytnout způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup.

(1) Prokázáním totožnosti se pro účely tohoto zákona rozumí prokázání jména, popřípadě jmen, příjmení, data narození, rodného čísla, bylo-li přiděleno, a adresy místa trvalého pobytu nebo bydliště. Rozsah a způsob zjišťování osobních údajů musí být přiměřené účelu zjišťování totožnosti.

(2) Strážník je oprávněn vyzvat osobu, aby prokázala svoji totožnost,

a) jde-li o osobu, vůči které provádí úkon k plnění úkolů obecní policie,

b) jde-li o osobu podezřelou ze spáchání trestného činu nebo přestupku,

c) jde-li o osobu, od níž bude třeba požadovat vysvětlení (§ 11),

d) jde-li o osobu, která odpovídá popisu osoby hledané policií nebo osoby pohřešované,

e) na žádost jiné osoby, jestliže tato osoba má na zjištění totožnosti právní zájem,

f) jde-li o osobu, která žádá o prokázání totožnosti podle písmena e),

g) jde-li o osobu, která oznamuje podezření ze spáchání trestného činu nebo přestupku.

(3) Osoba je povinna výzvě podle odstavce 2 vyhovět.

(4) Strážník je oprávněn údaje zjištěné podle odstavce 1 poskytnout osobě podle odstavce 2 písm. e).

Strážník je v rozsahu potřebném pro splnění konkrétního úkolu obecní policie oprávněn požadovat od každého věcnou a osobní pomoc. Kdo byl o tuto pomoc požádán, je povinen ji poskytnout bez zbytečného odkladu. Nemusí tak učinit, brání-li mu v tom zákonná nebo státem uznaná povinnost mlčenlivosti anebo plnění jiné zákonné povinnosti. Fyzická osoba tak nemusí dále učinit, pokud by poskytnutím pomoci vystavila vážnému ohrožení sebe nebo osobu blízkou.

(1) Strážník je oprávněn předvést na policii osobu, která odmítla vyhovět výzvě strážníka k prokázání totožnosti podle § 12 odst. 2 nebo nemůže ani po poskytnutí nezbytné součinnosti strážníka svou totožnost prokázat, nemůže-li strážník v uvedených případech její totožnost zjistit provedením úkonu na místě; nezbytnou součinnost k prokázání totožnosti strážník poskytne způsobem a v rozsahu, který nezmaří účel úkonu.

(2) Strážník je oprávněn předvést na policii osobu, u které se při zjišťování její totožnosti prokáže, že je osobou hledanou policií nebo osobou pohřešovanou.

(3) Strážník je oprávněn předvést na policii osobu, která přes opětovnou výzvu strážníka pokračuje v jednání narušujícím veřejný pořádek nebo ohrožujícím život nebo zdraví jiných osob anebo své vlastní nebo majetek a nelze jí jiným způsobem v takovém jednání zabránit.

(4) Strážník je oprávněn předvést osobu na nejbližší útvar policie i mimo území obce, která zřídila obecní policii nebo která je smluvní stranou veřejnoprávní smlouvy podle § 3a nebo 3b. Povinnosti a oprávnění podle zákona může strážník plnit pouze v rozsahu nezbytném pro zajištění předvedení osoby.

(5) Strážník je oprávněn předvést osobu na žádost příslušného orgánu obce podle zvláštních předpisů.10)

(6) O předvedení se sepíše úřední záznam. Obecní policie osoby předvedené podle odstavců 2 a 3 předá policii k dalšímu opatření. Převzetí osoby potvrdí policie strážníkovi v úředním záznamu nebo v potvrzení o převzetí.

(1) Strážník je oprávněn vyzvat osobu k vydání zbraně, je-li to nezbytné v zájmu ochrany veřejného pořádku, života a zdraví osob nebo majetku a hrozí-li, že zbraně může být užito k násilí nebo pohrůžce násilím.

(2) Po předchozí marné výzvě k vydání zbraně je strážník oprávněn se přesvědčit, zda osoba nemá u sebe zbraň, a pokud zbraň u sebe má, tak ji odebrat.

(3) Strážník je dále oprávněn se přesvědčit, zda osoba, kterou předvádí nebo omezuje na osobní svobodě11) nebo proti které směřuje zákrok z důvodu jejího agresivního chování, nemá u sebe zbraň, a pokud zbraň u sebe má, tak ji odebrat.

(4) Osobě, která zbraň vydala nebo jíž byla zbraň odebrána podle odstavců 1 až 3, vystaví strážník potvrzení o jejím převzetí. Vydanou nebo odebranou střelnou zbraň podléhající registraci podle zákona o zbraních7 předá strážník nejbližšímu útvaru policie, jehož název a sídlo uvede v potvrzení podle věty první.

(5) Zbraň vydanou nebo odebranou podle odstavců 1 až 3, s výjimkou střelné zbraně podléhající registraci podle zákona o zbraních7, je strážník povinen vrátit proti podpisu při propuštění osoby, nebrání-li tomu zákonné důvody, anebo ji předat spolu s osobou policii; o vydání nebo odebrání zbraně sepíše strážník úřední záznam.

(6) Jestliže pominuly důvody pro vydání nebo odebrání zbraně podle odstavců 1 až 3 a nebrání-li tomu jiné zákonné důvody, vrátí se zbraň tomu, kdo ji vydal nebo komu byla odebrána, pokud se tato osoba o vrácení zbraně přihlásí u úřadovny obecní policie, a jde-li o střelnou zbraň podléhající registraci podle zákona o zbraních7, u útvaru policie, uvedených v potvrzení o převzetí zbraně.

(7) Zbraní se rozumí cokoli, čím je možno učinit útok proti tělu důraznějším12.

(1) Strážník je oprávněn přikázat každému, aby na nezbytně nutnou dobu nevstupoval na strážníkem určená místa nebo se na nich nezdržoval nebo po dobu nezbytně nutnou setrval na určeném místě, je-li ohrožen život, zdraví, majetek nebo veřejný pořádek a vyžaduje-li to plnění úkolů obecní policie. Každý je povinen příkazu strážníka uposlechnout. K vyznačení nebo ohraničení určeného místa může být použito technických prostředků. Je-li jako technický prostředek použit pás s názvem obce a nápisem „zákaz vstupu“, pás s nápisy „obecní policie“ a „zákaz vstupu“ nebo pás s nápisy „městská policie“ a „zákaz vstupu“, jde o příkaz ve smyslu tohoto ustanovení.

(2) Úkon podle odstavce 1 je strážník oprávněn provést též na žádost orgánu, který má obdobné oprávnění podle zvláštních předpisů.13)

(1) Je-li důvodná obava, že je ohrožen život nebo zdraví osoby anebo hrozí-li větší škoda na majetku, je strážník oprávněn otevřít byt nebo jiný uzavřený prostor (dále jen "byt"), vstoupit do něho a provést v souladu s tímto zákonem zákroky, úkony nebo jiná opatření k odvrácení bezprostředního nebezpečí.

(2) Při provádění zákroků, úkonů nebo jiných opatření podle odstavce 1 je strážník povinen zajistit přítomnost nezúčastněné osoby; nemusí tak učinit, hrozí-li nebezpečí z prodlení.

(3) Po provedení zákroků, úkonů nebo jiných opatření podle odstavce 1 je strážník povinen neprodleně vyrozumět uživatele bytu a zabezpečit zajištění bytu, nemůže-li tak učinit uživatel nebo jiná oprávněná osoba.

(4) O otevření bytu a provedených opatřeních sepíše strážník úřední záznam.

(1) Strážník je oprávněn vyzvat osobu k vydání věci, pokud lze mít za to, že v řízení o přestupku může být uloženo její propadnutí14) anebo může být zabrána15, nebo jde o věc důležitou pro řízení o přestupku.

(2) Po předchozí marné výzvě k vydání věci podle odstavce 1 je strážník oprávněn tuto věc odejmout. Nelze odejmout věc, jejíž hodnota je v nápadném nepoměru k povaze přestupku.

(3) O odnětí nebo vydání věci sepíše strážník úřední záznam a osobě, jíž byla věc odňata nebo která na výzvu strážníka věc vydala, vystaví potvrzení o odnětí nebo vydání věci. Odňatou nebo vydanou věc předá strážník orgánu, který je příslušný o přestupku rozhodnout.

(1) Strážník je oprávněn použít technický prostředek k zabránění odjezdu vozidla,

a) které bylo ponecháno na místě, kde je zakázáno stání nebo zastavení vozidla,

b) které stojí na místě, do kterého je vjezd zakázán místní nebo přechodnou úpravou provozu na pozemních komunikacích,

c) které stojí na chodníku, kde to není povoleno, nebo

d) je-li vozidlem proveden neoprávněný zábor veřejného prostranství

a jeho řidič není na místě přítomen.

(2) Technický prostředek k zabránění odjezdu vozidla lze podle odstavce 1 použít, jen je-li zajištěna možnost jeho odstranění bez zbytečného odkladu.

(3) Technický prostředek k zabránění odjezdu vozidla se odstraní bez zbytečného odkladu

a) po projednání přestupku příkazem na místě,

b) prokáže-li osoba, která vozidlo na místě ponechala, strážníkovi svou totožnost podle § 12, nebo

c) po provedení úkonů nezbytných ke zjištění totožnosti provozovatele vozidla, pokud o odstranění technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla požádala jiná k tomu oprávněná osoba, která prokáže právní vztah k vozidlu nebo k jeho provozovateli.

(4) Technický prostředek k zabránění odjezdu vozidla z důvodů uvedených v odstavci 1 nelze použít, jde-li o vozidlo, které

a) tvoří překážku provozu na pozemních komunikacích, nebo

b) je viditelně označeno jako vozidlo ozbrojených sil, bezpečnostních sborů, jednotky požární ochrany, vozidlo určené k poskytování zdravotnických služeb, vozidlo invalidy nebo jako vozidlo osoby požívající výsad a imunit podle zákona nebo mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána.

(5) Přiložení a odstranění technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla se provádí na náklady osoby, která vozidlo na místě ponechala, a nelze-li ji zjistit, na náklady provozovatele vozidla. Pokud došlo k přiložení technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla v rozporu s odstavcem 1, uhrazené náklady musí být neprodleně vráceny tomu, kdo je vynaložil.

(6) Nepožádá-li nikdo o odstranění technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla do 30 dní od jeho přiložení, je vlastník komunikace oprávněn po dohodě s obecní policií vozidlo na náklady jeho provozovatele odstranit. Povinnosti úhrady nákladů na odstranění vozidla se jeho provozovatel zprostí, pokud prokáže závažné důvody, které mu znemožnily, aby před odstraněním vozidla požádal o odstranění technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla.

(7) Na použití technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla z důvodu podle odstavce 1 se nevztahují ustanovení o donucovacích prostředcích.

Strážník je oprávněn zabezpečovat dopravu osob do zdravotnického zařízení nebo do protialkoholní a protitoxikomanické záchytné stanice podle jiného právního předpisu15a) i mimo území obce, která zřídila obecní policii nebo která je smluvní stranou veřejnoprávní smlouvy podle § 3a nebo 3b. Povinnosti a oprávnění podle zákona může strážník plnit pouze v rozsahu nezbytném pro zajištění dopravy této osoby a jejího umístění do protialkoholní a protitoxikomanické záchytné stanice.

(1) Strážník je při plnění úkolu obecní policie oprávněn vstupovat v živnostenské provozovně, v herně, kasinu a dalších prostorách, kde jsou provozovány hazardní hry26, v prodejní nebo provozní době do všech prostor určených pro zákazníky.

(2) Strážník je při plnění úkolu obecní policie oprávněn vstupovat do živnostenské provozovny, do herny, kasina a dalších prostor, kde jsou provozovány hazardní hry, a to i po skončení prodejní nebo provozní doby, pokud

a) je to nezbytné z důvodu zajištění veřejného pořádku, nebo

b) lze mít důvodně za to, že jsou zde osobě mladší 18 let prodávány nebo podávány

1. alkoholické nápoje nebo je zde této osobě jinak umožněno jejich požívání, nebo

2. tabákové výrobky, kuřácké pomůcky, bylinné výrobky určené ke kouření, elektronické cigarety nebo jejich náhradní náplně nebo je zde této osobě jinak umožněno jejich užívání.

(3) Strážník je při plnění úkolu obecní policie oprávněn vstupovat do herny, kasina a dalších prostor, kde jsou provozovány hazardní hry, a to i po skončení prodejní nebo provozní doby, také tehdy, lze-li mít důvodně za to, že se zde hazardní hry účastní osoba mladší 18 let.

(4) Každý je povinen umožnit strážníkovi vstup do míst podle odstavců 1 až 3. Tím není dotčena úprava vstupu do obydlí, jiného prostoru nebo na pozemek.

(5) Nelze-li jinak dosáhnout splnění úkolu obecní policie, je strážník oprávněn za účelem vstupu do míst podle odstavců 2 a 3 tato místa otevřít nebo jiným způsobem si do nich zjednat přístup, v případě nutnosti i za použití síly.

(1) Pokud obec, která zřídila obecní policii nebo je smluvní stranou veřejnoprávní smlouvy podle § 3a a eviduje nedoplatek řidiče nebo provozovatele motorového vozidla na pokutě za přestupek podle zákona o silničním provozu, zákona o pozemních komunikacích nebo zákona o silniční dopravě, který byl spáchán na území této obce, je strážník oprávněn při zastavení vozidla podle § 79 odst. 1 písm. c) bodu 2 zákona o silničním provozu požadovat po řidiči motorového vozidla uhrazení takového nedoplatku na místě v hotovosti nebo bezhotovostním převodem, k němuž je dán platební příkaz prostřednictvím platební karty, a to pouze v případě, pokud

a) byla pokuta, jejímž neuhrazením vznikl nedoplatek, uložena orgánem obce a

b) nedoplatek na této pokutě nebyl předán obcí k vymáhání obecnému správci daně.

(2) Nedoplatkem se pro účely tohoto zákona rozumí nedoplatek, u kterého není povoleno posečkání jeho úhrady nebo rozložení jeho úhrady na splátky.

(3) Poskytnutí informace o nedoplatku podle odstavce 1 provozovatele motorového vozidla řidiči tohoto vozidla není porušením mlčenlivosti podle daňového řádu.

(4) Je-li nedoplatek podle odstavce 1 uhrazen na místě kontroly motorového vozidla, strážník vystaví řidiči tohoto vozidla potvrzení o jeho uhrazení. Nedoplatek je příjmem rozpočtu obce, jejíž orgán uložil pokutu podle odstavce 1.

(1) Není-li nedoplatek podle § 17d odst. 1 uhrazen na místě zastavení motorového vozidla, přikáže strážník řidiči jízdu na nejbližší vhodné místo z hlediska bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích a

a) zadrží tabulky státní poznávací značky (dále jen „registrační značka“) motorového vozidla; pokud je řidič motorového vozidla odmítne na výzvu strážníka vydat, tabulky registrační značky odejme, nebo

b) zabrání motorovému vozidlu v jízdě použitím technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla.

(2) Strážník o zadržení tabulek registrační značky nebo použití technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla sepíše úřední záznam, který obsahuje

a) údaje o kontrolovaném motorovém vozidle,

b) údaje o osobě, která byla řidičem kontrolovaného motorového vozidla,

c) identifikační údaje osoby, která má nedoplatek podle § 17d odst. 1,

d) výši nedoplatku podle § 17d odst. 1,

e) údaje o orgánu obce, kde je možné nedoplatek podle § 17d odst. 1 písm. a) uhradit nebo prokázat jeho uhrazení, vyzvednout zadržené tabulky registrační značky nebo se domáhat odstranění technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla, a času, kdy je tak možné učinit,

f) poučení o důsledku zadržení tabulek registrační značky nebo použití technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla a

g) poučení o možnosti podat stížnost podle § 17g.

(3) Strážník předá stejnopis úředního záznamu podle odstavce 2 řidiči kontrolovaného motorového vozidla.

(4) Není-li řidič kontrolovaného motorového vozidla současně jeho provozovatelem, vyrozumí obecní policie o zadržení tabulek registrační značky nebo použití technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla provozovatele tohoto vozidla, je-li to bez zbytečných obtíží možné. Ve vyrozumění provozovatele motorového vozidla, je-li osobou, která má nedoplatek podle § 17d odst. 1, uvede obecní policie údaje podle odstavce 2, s výjimkou údaje o výši nedoplatku řidiče kontrolovaného vozidla. Ve vyrozumění provozovatele motorového vozidla, který není osobou, která má nedoplatek podle § 17d odst. 1, uvede obecní policie údaje podle odstavce 2 písm. a), b) a e) až g).

(5) Škody způsobené v souvislosti se zadržením tabulek registrační značky nebo s použitím technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla, zejména škody způsobené omezením užívání motorového vozidla, náklady spojené s jízdou motorového vozidla do místa odstavení a s odstavením tohoto vozidla jdou k tíži osoby, která má nedoplatek podle § 17d odst. 1. Odpovědnost řidiče nebo provozovatele motorového vozidla za vozidlo, náklad a přepravované osoby není zadržením tabulek registrační značky nebo použitím technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla dotčena.

(6) Strážník není oprávněn zadržet tabulky registrační značky motorového vozidla a zabránit motorovému vozidlu v jízdě, jedná-li se o vozidlo základních složek integrovaného záchranného systému, ozbrojených sil, bezpečnostních sborů, jednotek požární ochrany, zpravodajských služeb, Horské služby, obecní policie nebo vozidlo osoby požívající výsad a imunit podle jiného právního předpisu nebo mezinárodní smlouvy.

(7) Strážník nemusí v případech hodných zvláštního zřetele zadržet tabulky registrační značky motorového vozidla nebo zabránit motorovému vozidlu v jízdě. O tomto postupu sepíše úřední záznam, který obsahuje

a) údaje o kontrolovaném motorovém vozidle,

b) údaje o osobě, která byla řidičem kontrolovaného motorového vozidla,

c) identifikační údaje osoby, která má nedoplatek podle § 17d odst. 1,

d) výši nedoplatku podle § 17d odst. 1 a

e) důvod, pro který strážník nepostupoval podle odstavce 1.

(8) O zadržení tabulek registrační značky motorového vozidla registrovaného v České republice informuje obecní policie bezodkladně Ministerstvo dopravy.

(1) Pokud řidič motorového vozidla, který není jeho provozovatelem, a provozovatel tohoto vozidla nemají nedoplatek podle § 17d odst. 1, je řidič motorového vozidla, který není jeho provozovatelem, oprávněn

a) vyzvednout si zadržené tabulky registrační značky, nebo

b) domáhat se odstranění technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla.

(2) Provozovatel motorového vozidla, který nemá nedoplatek podle § 17d odst. 1, je oprávněn

a) vyzvednout si zadržené tabulky registrační značky, nebo

b) domáhat se odstranění technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla.

(3) Pokud tabulky registrační značky nebyly vyzvednuty do 1 roku od jejich zadržení, předá je obecní policie příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, jde-li o tabulky registrační značky motorového vozidla registrovaného v České republice, v ostatních případech prostřednictvím zastupitelského úřadu státu poslední registrace motorového vozidla.

(4) O vyzvednutí tabulek registrační značky motorového vozidla registrovaného v České republice podle odstavců 1 a 2 a o jejich předání příslušnému úřadu obce s rozšířenou působností podle odstavce 3 informuje obecní policie bezodkladně Ministerstvo dopravy.

Proti postupu strážníka nebo obecní policie podle § 17d až 17f lze podat stížnost k osobě, která řídí obecní policii podle § 3 odst. 1.

(1) Donucovacími prostředky jsou

a) hmaty, chvaty, údery a kopy,

b) slzotvorný, elektrický nebo jiný obdobně dočasně zneschopňující prostředek,

c) obušek a jiný úderný prostředek,

d) pouta,

e) úder služební zbraní,

f) hrozba namířenou služební zbraní,

g) varovný výstřel ze služební zbraně,

h) technický prostředek k zabránění odjezdu vozidla.

(2) Donucovací prostředky je strážník oprávněn použít v zájmu ochrany bezpečnosti jiné osoby nebo své vlastní, majetku nebo k zabránění výtržnosti, rvačce nebo jinému jednání, jímž je vážně narušován veřejný pořádek.

(3) Před použitím donucovacích prostředků podle odstavce 1 písm. a) až g) je strážník povinen vyzvat osobu, proti které zakročuje, aby upustila od protiprávního jednání slovy "jménem zákona" s výstrahou, že bude použito donucovacích prostředků podle odstavce 1 písm. a) až g); to neplatí, je-li ohrožen jeho život nebo zdraví anebo život nebo zdraví jiné osoby a zákrok nesnese odkladu.

(4) O tom, který z donucovacích prostředků použije, rozhoduje strážník podle konkrétní situace tak, aby dosáhl účelu sledovaného zákrokem; přitom použije takového donucovacího prostředku, který je nezbytně nutný k překonání odporu osoby, která se dopouští protiprávního jednání.

(5) Strážník je povinen dbát, aby použitím donucovacích prostředků nezpůsobil osobě újmu zřejmě nepřiměřenou povaze a nebezpečnosti jejího protiprávního jednání.

(1) Strážník je oprávněn použít pouta

a) při omezení osobní svobody osoby podle § 76 odst. 2 trestního řádu,

b) při předvedení osoby podle tohoto nebo zvláštního zákona10, která klade odpor, nebo

c) proti osobě, která fyzicky napadá jinou osobu nebo strážníka, ohrožuje vlastní život nebo zdraví, poškozuje cizí majetek nebo se pokusí o útěk při zákroku strážníka nebo bezprostředně po něm.

(2) V případě podle odstavce 1 písm. c) může strážník omezit možnost volného pohybu osoby připoutáním ke vhodnému předmětu za použití pout. Omezení volného pohybu může trvat nejdéle do doby, kdy je zřejmé, že osoba nebude protiprávní jednání opakovat nebo než bude předána policii, nejdéle však 2 hodiny.

(3) Technický prostředek k zabránění odjezdu vozidla může strážník použít k vynucení povinnosti řidiče vozidla setrvat na místě do příchodu policie23 nebo v rámci zákroku proti osobě, jejíž osobní svoboda má být omezena, lze-li předpokládat, že se tato osoba pokusí vozidlo použít k útěku. Na toto použití technického prostředku se nevztahuje ustanovení § 17a.

(1) Strážník je oprávněn použít namísto nebo vedle donucovacích prostředků též psa; ustanovení tohoto zákona o donucovacích prostředcích se přitom použije obdobně.

(2) Způsobilost psa k použití podle odstavce 1 musí být osvědčena policií.

(1) Strážník je oprávněn použít služební zbraň

a) za podmínek nutné obrany16 nebo za podmínek krajní nouze,17)

b) aby zamezil útěku nebezpečného pachatele, jehož nemůže jiným způsobem zadržet.

(2) Použití služební zbraně v případě uvedeném v odstavci 1 písm. b) je přípustné pouze tehdy, jestliže použití donucovacích prostředků by bylo zřejmě neúčinné.

(3) Služební zbraní podle tohoto zákona se rozumí krátká střelná zbraň, jejímž držitelem je podle zákona o zbraních7 obec. Strážník je v pracovní době oprávněn nosit pouze služební zbraň; to neplatí, pokud strážník při plnění některých činností podle veterinárního zákona29 nosí plynovou nebo mechanickou zbraň kategorie D podle zákona o zbraních7, jejímž vlastníkem je obec.

(4) Před použitím služební zbraně je strážník povinen vyzvat osobu, proti které zakročuje, aby upustila od protiprávního jednání s výstrahou, že bude použito služební zbraně. Od výzvy s výstrahou může upustit jen v případě, že je ohrožen jeho život nebo zdraví anebo je-li ohrožen život nebo zdraví jiné osoby a zákrok nesnese odkladu.

(5) Při použití služební zbraně je strážník povinen dbát nutné opatrnosti, zejména aby nebyl ohrožen život jiných osob, a co nejvíce šetřit život a zdraví osoby, proti níž zákrok směřuje.

(1) Jestliže strážník zjistí, že při použití donucovacích prostředků došlo ke zranění osoby, je povinen, jakmile to okolnosti dovolí, poskytnout zraněné osobě první pomoc a zajistit lékařské ošetření.

(2) Po každém použití služební zbraně, při kterém došlo ke zranění osoby, musí strážník ihned, jakmile to okolnosti dovolí, poskytnout zraněné osobě první pomoc a zajistit lékařské ošetření. Bezprostředně po každém použití služební zbraně, jakmile to okolnosti dovolí, je strážník povinen učinit všechny neodkladné úkony, aby mohla být řádně objasněna oprávněnost použití služební zbraně.

(3) O každém použití donucovacích prostředků nebo služební zbraně je strážník povinen vyrozumět bez zbytečného odkladu osobu, která řídí obecní policii (§ 3 odst. 1), a sepsat úřední záznam.

Při zákroku proti zjevně těhotné ženě, osobě zjevně vysokého věku, osobě se zjevnou tělesnou vadou nebo chorobou nebo osobě zjevně mladší 15 let nesmí strážník použít údery a kopy, slzotvorný, elektrický nebo jiný obdobně dočasně zneschopňující prostředek, obušek a jiný úderný prostředek, psa, úderu služební zbraní, hrozby namířenou služební zbraní, varovného výstřelu ze služební zbraně a služební zbraně, vyjma případů, kdy útok těchto osob bezprostředně ohrožuje život a zdraví strážníka nebo jiných osob nebo hrozí větší škoda na majetku a nelze-li nebezpečí odvrátit jinak.

(1) Dojde-li při použití donucovacích prostředků nebo psa ke zranění nebo usmrcení osoby anebo ke škodě nikoli nepatrné19), je starosta, jiný člen zastupitelstva obce pověřený zastupitelstvem obce řídit obecní policii nebo určený strážník podle § 3 odst. 2 povinen neprodleně vyrozumět nejbližší útvar policie.

(2) Starosta, jiný člen zastupitelstva obce pověřený zastupitelstvem obce řídit obecní policii nebo určený strážník podle § 3 odst. 2 je povinen neprodleně vyrozumět nejbližší útvar policie o použití služební zbraně.

(1) Obec je povinna nahradit škodu způsobenou strážníkem v souvislosti s plněním úkolů stanovených tímto nebo zvláštním zákonem; to neplatí, jde-li o škodu způsobenou osobě, která svým protiprávním jednáním oprávněný a přiměřený zákrok vyvolala.

(2) Obec je povinna nahradit škodu osobě, která poskytla pomoc strážníkovi na jeho žádost nebo s jeho vědomím (dále jen "poškozený"). Obec se povinnosti k náhradě škody může zprostit jen tehdy, způsobil-li si tuto škodu poškozený úmyslně.

(3) Obec je povinna nahradit též škodu na věcech, která poškozenému vznikla v souvislosti s poskytnutím pomoci podle odstavce 2. Přitom se hradí skutečná škoda, a to uvedením v předešlý stav; není-li to možné nebo účelné, hradí se v penězích. Poškozenému může být přiznána i náhrada nákladů spojených s pořízením nové věci náhradou za věc poškozenou.

(4) Došlo-li u poškozeného v souvislosti s poskytnutím pomoci podle odstavce 2 k újmě na zdraví nebo smrti, určí se rozsah a výše náhrady škody podle občanského zákoníku. V případech hodných zvláštního zřetele lze kromě náhrady podle občanského zákoníku poskytnout jednorázové mimořádné odškodnění.

(5) Obec je povinna nahradit též škodu, kterou osoba způsobila v souvislosti s pomocí poskytnutou strážníkovi nebo obecní policii; ustanovení odstavce 1 se použije obdobně.

(1) Obecní policie zpracovává osobní údaje, které potřebuje k plnění úkolů podle tohoto nebo zvláštního zákona.

(2) Obecní policie poskytuje osobní údaje podle odstavce 1 policii, orgánům obce a dalším orgánům veřejné moci, je-li to nutné k plnění jejich úkolů.

(3) Obecní policie nejméně jednou za 3 roky prověřuje, jsou-li osobní údaje zpracovávané podle odstavce 1 potřebné k plnění jejích úkolů podle tohoto nebo zvláštního zákona. Zjistí-li, že tyto údaje nejsou potřebné k plnění jejích úkolů podle tohoto nebo zvláštního zákona, provede bez zbytečného odkladu jejich likvidaci.

(4) Ustanovení právních předpisů upravujících ochranu osobních údajů nejsou dotčena.

(1) Obecní policie je oprávněna, je-li to potřebné pro plnění jejích úkolů podle tohoto nebo jiného zákona, pořizovat zvukové, obrazové nebo jiné záznamy z míst veřejně přístupných, popřípadě též zvukové, obrazové nebo jiné záznamy o průběhu zákroku nebo úkonu.

(2) Jsou-li k pořizování záznamů podle odstavce 1 zřízeny stálé automatické technické systémy, je obecní policie povinna informace o zřízení takových systémů vhodným způsobem uveřejnit.

(1) Obecní policie v souvislosti s odhalováním přestupku podle § 2 písm. h) a přestupku, který je obecní policie podle zvláštního právního předpisu oprávněna projednat příkazem na místě, může vyžadovat

a) výpis z evidence Rejstříku trestů nebo opis z evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů nebo údaj z jiné evidence, ve které jsou vedeny údaje o spáchaných přestupcích, v případech, ve kterých by předchozí postih mohl vést k posouzení skutku jako trestného činu,

b) provedení orientačního vyšetření při podezření na ovlivnění alkoholem nebo jinou návykovou látkou pomocí dechové zkoušky nebo odběrem slin anebo potu,

c) odborné lékařské vyšetření ke zjištění alkoholu nebo jiné návykové látky včetně odběru krve, moči, slin nebo potu, a to i v případě, že osobu nelze předem pro její zdravotní stav ke strpění příslušných úkonů vyzvat, nebo

d) jiné odborné vyjádření.

(2) Úkonům uvedeným v odstavci 1 písm. b) nebo c) je osoba povinna se podrobit, není-li to spojeno s nebezpečím pro její zdraví.

(3) Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů nebo opisu z evidence přestupků a výpis z evidence Rejstříku trestů nebo opis z evidence přestupků se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(1) Orgány činné v trestním řízení bez zbytečného odkladu oznámí obci zahájení trestního stíhání strážníka pro podezření ze spáchání trestného činu a zašlou ministerstvu a obci kopie svých rozhodnutí zakládajících ztrátu bezúhonnosti strážníka podle § 4a odst. 1 nebo 2. Orgány činné v trestním řízení zašlou obci kopie jiných svých rozhodnutí, kterými bylo trestní stíhání strážníka ukončeno.

(2) Ministerstvo bez zbytečného odkladu oznámí obci zahájení řízení o odnětí osvědčení.

(3) Ústřední orgán státní správy, krajský úřad a obec bez zbytečného odkladu zašle ministerstvu kopii rozhodnutí zakládajícího ztrátu spolehlivosti strážníka podle § 4b. Rozhodnutí zakládající ztrátu spolehlivosti čekatele nebo strážníka zašle krajský úřad a obec obci, k níž je čekatel nebo strážník v pracovním poměru.

(4) Obec bez zbytečného odkladu zašle ministerstvu kopii lékařského posudku zakládajícího ztrátu zdravotní způsobilosti strážníka podle § 4c.

(5) Obec je povinna ve lhůtě do 15 dnů od skončení pracovního poměru strážníka oznámit tuto skutečnost ministerstvu.

(1) Strážník je povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se seznámil při plnění úkolů obecní policie nebo v souvislosti s nimi a které v zájmu zabezpečení úkolů obecní policie nebo v zájmu jiných osob vyžadují, aby zůstaly utajeny před nepovolanými osobami. Tato povinnost trvá i po skončení pracovního poměru strážníka.

(2) Každý, koho obecní policie nebo strážníci požádají o poskytnutí pomoci, je povinen, byl-li řádně poučen, zachovávat mlčenlivost o všem, co se v souvislosti s požadovanou nebo poskytnutou pomocí dozvěděl.

(3) Povinnosti mlčenlivosti je oprávněn zprostit strážníka nebo osobu uvedenou v odstavci 2 starosta nebo jiná pověřená osoba.

Působnost stanovená krajskému úřadu podle tohoto zákona je výkonem přenesené působnosti.

(1) Ministerstvo

a) ověřuje odborné předpoklady strážníka,

b) vydává a odnímá osvědčení,

c) vede informační systémy potřebné k plnění zákonem stanovených úkolů týkající se

1. protokolů o zkoušce,

2. přihlášek čekatelů a strážníků ke zkoušce,

3. strážníků,

4. osvědčení,

5. zřízených a zrušených obecních policií,

6. počtu strážníků,

7. činnosti obecních policií.

(2) Ministerstvo při výkonu působnosti podle odstavce 1 může vyžadovat od obce poskytnutí potřebných údajů.

(3) Ministerstvo stanoví vyhláškou rozsah statistických údajů a způsob jejich poskytování [§ 2 písm. i)].

(4) Ministerstvo v rozsahu své působnosti poskytuje obcím metodickou pomoc v oblasti obecní policie.

(1) Podnikající fyzická osoba nebo právnická osoba se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 17c odst. 4 neumožní strážníkovi vstup do míst podle § 17c odst. 1 až 3.

(2) Obec se dopustí přestupku tím, že

a) pověří plněním úkolů obecní policie fyzickou osobu, která nemá osvědčení,

b) pověří plněním úkolů obecní policie podnikající fyzickou osobu nebo právnickou osobu, nebo

c) nezajistí, aby stejnokroje strážníků, označení motorových vozidel a dalších dopravních prostředků obecní policie obsahovaly jednotné prvky.

(3) Za přestupek podle odstavce 1 se uloží pokuta do 100000 Kč.

(4) Za přestupek podle odstavce 2 lze uložit pokutu do 20000 Kč.

(5) Za přestupek podle odstavce 1 nelze uložit napomenutí. Od uložení správního trestu podle odstavce 1 nelze v rozhodnutí o přestupku upustit.

(1) Uchazeč o zaměstnání strážníka, čekatel nebo strážník se dopustí přestupku tím, že nesplní oznamovací povinnost podle § 4a odst. 5.

(2) Čekatel nebo strážník se dopustí přestupku tím, že nesplní oznamovací povinnost podle § 4b odst. 6.

(3) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

a) úmyslně vykonává oprávnění a povinnosti strážníka, aniž by k tomu byla oprávněna podle tohoto zákona,

b) úmyslně na místě veřejnosti přístupném nosí neoprávněně stejnokroj strážníka obecní policie nebo takové součásti stejnokroje, které jsou s úplným stejnokrojem zaměnitelné, ačkoliv není strážníkem nebo čekatelem, nebo

c) neoprávněně užívá na vozidle nebo jiném dopravním prostředku barevné provedení nebo označení, které tvoří jednotné prvky označení dopravního prostředku obecní policie, anebo zvláštní barevné provedení nebo označení s ním zřejmě zaměnitelné.

(4) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 10000 Kč, za přestupek podle odstavce 2 pokutu do 5000 Kč a za přestupek podle odstavce 3 pokutu do 3000 Kč.

(5) Přestupky podle odstavců 1 a 2 nelze projednat příkazem na místě.

Přestupky podle § 27a odst. 1 a podle § 28 projednává obecní úřad. Přestupky podle § 27a odst. 2 projednává ministerstvo.

(1) Rada obce, která má zřízenu obecní policii, může svěřit obecnímu úřadu obce, jejímž je obecní policie orgánem, vedení správního řízení, v němž je dána příslušnost obecní policie, a to s výjimkou ukládání pokuty příkazem na místě. Je-li v takovém případě učiněno podání nebo podnět u obecní policie, předá jej obecní policie bez zbytečného odkladu obecnímu úřadu. Obecní úřad údaj o předání věci pouze poznamená do spisu.

(2) Rada obce, která má zřízenu obecní policii, může usnesením svěřit obecní policii vyřizování žádostí o poskytnutí informací podle zákona o svobodném přístupu k informacím30 týkajících se obecní policie.

(3) Na kontrolní činnost prováděnou obecní policií podle tohoto nebo zvláštního právního předpisu31 se kontrolní řád21 nepoužije.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1992.