Zákon o pobytu cizinců na území České republiky - § 10

(1) Povinnost cizince, kterému byl odepřen vstup na území, vycestovat zpět do zahraničí, se nevztahuje na cizince, pokud

a) je bezprostředně ohrožen jeho život z důvodu úrazu nebo náhlého onemocnění,

b) by mu neposkytnutí neodkladné zdravotní péče způsobilo trvalé chorobné změny, nebo

c) je mu nezbytné poskytnout v souvislosti s porodem neodkladnou zdravotní péči.

(2) Vyžaduje-li zdravotní stav cizince, na kterého se podle odstavce 1 nevztahuje povinnost vycestovat, bezodkladný převoz k poskytovateli zdravotních služeb, zajistí policie jeho dopravu k poskytovateli zdravotních služeb na území.

(3) Cizinec, na kterého se podle odstavce 1 nevztahuje povinnost vycestovat, je oprávněn setrvat na území pouze po dobu nezbytně nutnou; setrvání na území se nepovažuje za pobyt podle tohoto zákona. Pro účely poskytnutí zdravotní péče a rozsahu oprávnění policie se na takového cizince hledí jako na cizince zajištěného podle hlavy XI. Je-li cizinec přijat k poskytnutí zdravotní péče podle odstavce 1 k poskytovateli zdravotních služeb poskytujícího ústavní péči, může policie upustit od střežení cizince po dobu jeho hospitalizace.

(4) Policie cizince dopraví na hraniční přechod za účelem jeho vycestování zpět do zahraničí, jakmile je s ohledem na svůj zdravotní stav schopen vycestovat.