Zákon o silniční dopravě - § 3

(1) Tuzemský dopravce je povinen

a) provozovat silniční dopravu vozidlem, které je

1. zapsáno v registru silničních vozidel podle zvláštního právního předpisu14 a kterému byla přidělena státní poznávací značka České republiky, nebo

2. registrováno v jiném členském státě a určeno k přepravě zvířat nebo věcí, a

b) zajistit, aby bylo velké vozidlo vybaveno dokladem o nákladu obsahujícím údaje stanovené prováděcím právním předpisem, a uchovat tento doklad po dobu 2 let od ukončení přepravy.

(2) Vozidlem podle odstavce 1 písm. a) bodu 2 lze provozovat silniční dopravu pouze v případě, že

a) nejde o provozování silniční dopravy pro vlastní potřeby,

b) ke dni ohlášení vozidla dopravnímu úřadu podle § 9 odst. 3 písm. b) počet takových vozidel nepřekračoval 25 % vozidel určených k přepravě zvířat nebo věcí a uvedených u tuzemského dopravce v Rejstříku podnikatelů v silniční dopravě nebo, je-li u tuzemského dopravce uvedeno více než 1 a méně než 4 vozidla určená k přepravě zvířat nebo věcí, jde o jediné vozidlo podle odstavce 1 písm. a) bodu 2; do počtu vozidel se započítávají rovněž všechna k tomuto dni ohlašovaná vozidla,

c) je najato na dobu nejvýše 2 po sobě jdoucích měsíců v kalendářním roce,

d) je najato bez řidiče,

e) jej řídí dopravce sám nebo jeho zaměstnanec a

f) při jeho provozu je v něm smlouva o nájmu s uvedením státní poznávací značky vozidla a doby nájmu vozidla a, řídí-li vozidlo zaměstnanec dopravce, pracovní smlouva nebo jiný doklad prokazující existenci pracovněprávního vztahu.