Zákon o vysokých školách - § 90

(1) Ve věcech uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání a kvalifikace veřejnou vysokou školou rozhoduje rektor.

(2) Součástí žádosti o uznání je originál nebo úředně ověřená kopie zahraniční vysokoškolské kvalifikace a originál nebo úředně ověřená kopie dodatku k diplomu nebo obdobného dokladu. Veřejná vysoká škola nebo ministerstvo může požadovat, aby žadatel vedle těchto náležitostí předložil též doplňující informace o tom, že studijní program uskutečňovala instituce oprávněná poskytovat vzdělání srovnatelné s vysokoškolským vzděláním podle tohoto zákona, nebo informace o náplni studia v zahraničním vysokoškolském studijním programu nebo potřebné informace o zahraničním vysokoškolském vzdělání, o jehož uznání je žádáno. Součástí žádosti je i informace o místě poskytování vzdělání, pokud se liší od sídla zahraniční vysoké školy.

(3) Veřejná vysoká škola nebo ministerstvo může požadovat, aby pravost podpisů a otisků razítek na originálech dokladů byla ověřena ministerstvem zahraničních věcí státu, v němž má sídlo zahraniční vysoká škola, která doklad vydala, nebo příslušným cizozemským orgánem a příslušným zastupitelským úřadem České republiky, pokud mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nestanoví jinak.

(4) Jde-li o osobu, které byla v České republice nebo v jiném členském státě Evropské unie poskytnuta mezinárodní ochrana formou azylu nebo doplňkové ochrany21a) nebo na kterou je třeba na základě mezinárodních závazků České republiky pohlížet jako na uprchlíka nebo vyhnance nebo osobu v podobné situaci jako uprchlíci, lze předložení dokladu uvedeného v odstavci 2 a ověření pravosti podle odstavce 3 nahradit čestným prohlášením takovéto osoby o skutečnostech jinak prokazovaných takovýmto dokladem nebo ověřením.

(5) Veřejná vysoká škola nebo ministerstvo žádost o uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání a kvalifikace v České republice zamítne, pokud zahraniční vysokoškolské vzdělání, o jehož uznání je žádáno,

a) bylo poskytováno institucí, která nebyla v době studia žadatele součástí vysokoškolského vzdělávacího systému domovského státu jako vysoká škola,

b) bylo poskytováno institucí bez příslušného oprávnění vyžadovaného právními předpisy domovského státu pro uskutečňování studijního programu,

c) vykazuje podstatný rozdíl oproti kvalifikaci, o kterou je žádáno, nebo

d) bylo získáno absolvováním zahraničního vysokoškolského studijního programu uskutečňovaného zcela nebo zčásti v České republice, přičemž

1. zahraniční vysoká škola nebyla v době studia žadatele oprávněna podle právních předpisů jejího domovského státu, podle kterých se zahraniční vysokoškolské vzdělávání na území České republiky uskutečňovalo, daný program uskutečňovat přímo nebo prostřednictvím české právnické osoby v České republice, nebo

2. zahraniční vysoká škola nebo česká právnická osoba spolupracující s příslušnou zahraniční vysokou školou nebyla v době studia žadatele v zahraničním vysokoškolském studijním programu, uskutečňovaném na území České republiky, podle právních předpisů České republiky oprávněna poskytovat zahraniční vysokoškolské vzdělávání na území České republiky v daném zahraničním vysokoškolském studijním programu.

(6) Vyhoví-li veřejná vysoká škola nebo ministerstvo žádosti o uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání a kvalifikace v České republice, v rozhodnutí o uznání vždy uvede i název zahraničního programu absolvovaného žadatelem, příslušný typ studijního programu v České republice, který odpovídá zahraničnímu programu absolvovanému žadatelem, oblast nebo oblasti vzdělávání, do nichž zahraniční program náleží, a označení zahraničního dokladu o vzdělání, jehož se žádost týká, včetně názvu a státu sídla zahraniční vysoké školy, která jej vydala, a označení státu, podle jehož právního řádu byl doklad vydán.

(7) Domovským státem vzdělávací instituce se pro účely tohoto zákona rozumí cizí stát, jehož vysokoškolského vzdělávacího systému je daná instituce součástí.