Zákon o zadávání veřejných zakázek 2020 - úplné znění online (zákon č. 134/2016 Sb.)

134

ZÁKON

ze dne 19. dubna 2016

o zadávání veřejných zakázek

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1 a upravuje

a) pravidla pro zadávání veřejných zakázek, včetně zvláštních postupů předcházejících jejich zadání,

b) povinnosti dodavatelů při zadávání veřejných zakázek a při zvláštních postupech předcházejících jejich zadání,

c) uveřejňování informací o veřejných zakázkách,

d) zvláštní podmínky fakturace za plnění veřejných zakázek,

e) zvláštní důvody pro ukončení závazků ze smluv na veřejné zakázky,

f) informační systém o veřejných zakázkách,

g) systém kvalifikovaných dodavatelů,

h) systém certifikovaných dodavatelů,

i) dozor nad dodržováním tohoto zákona.

(1) Zadáním veřejné zakázky se pro účely tohoto zákona rozumí uzavření úplatné smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem, z níž vyplývá povinnost dodavatele poskytnout dodávky, služby nebo stavební práce. Pro účely tohoto zákona se za smlouvu považuje také zápis mezi organizačními složkami státu podle zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, pokud je jeho předmětem úplatné poskytování dodávek, služeb nebo stavebních prací. Za zadání veřejné zakázky se nepovažuje uzavření smlouvy, kterou se zakládá pracovněprávní nebo jiný obdobný vztah, nebo smlouvy upravující spolupráci zadavatele při zadávání veřejné zakázky podle § 7 až 12, § 155, 156, 189 a 190.

(2) Veřejnou zakázkou je veřejná zakázka na dodávky podle § 14 odst. 1, veřejná zakázka na služby podle § 14 odst. 2, veřejná zakázka na stavební práce podle § 14 odst. 3, koncese na služby podle § 174 odst. 3 nebo koncese na stavební práce podle § 174 odst. 2.

(3) Zadavatel je povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, není-li dále stanoveno jinak. Tato povinnost se považuje za splněnou, pokud je veřejná zakázka zadána na základě rámcové dohody postupem podle části šesté hlavy II, v dynamickém nákupním systému podle části šesté hlavy III nebo pořizována od centrálního zadavatele nebo jeho prostřednictvím podle § 9.

Zadávacím řízením se pro účely tohoto zákona rozumí

a) zjednodušené podlimitní řízení,

b) otevřené řízení,

c) užší řízení,

d) jednací řízení s uveřejněním,

e) jednací řízení bez uveřejnění,

f) řízení se soutěžním dialogem,

g) řízení o inovačním partnerství,

h) koncesní řízení, nebo

i) řízení pro zadání veřejné zakázky ve zjednodušeném režimu.

(1) Veřejným zadavatelem je

a) Česká republika; v případě České republiky se organizační složky státu2 považují za provozní jednotky s funkční samostatností při zadávání veřejných zakázek podle § 17 odst. 2,

b) Česká národní banka,

c) státní příspěvková organizace,

d) územní samosprávný celek nebo jeho příspěvková organizace,

e) jiná právnická osoba, pokud

1. byla založena nebo zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, a

2. jiný veřejný zadavatel ji převážně financuje, může v ní uplatňovat rozhodující vliv nebo jmenuje nebo volí více než polovinu členů v jejím statutárním nebo kontrolním orgánu.

(2) Zadavatelem je osoba, která k úhradě nadlimitní nebo podlimitní veřejné zakázky použije více než 200000000 Kč, nebo více než 50 % peněžních prostředků, poskytnutých z

a) rozpočtu veřejného zadavatele s výjimkou případů, kdy je veřejná zakázka, která není nadlimitní veřejnou zakázkou na stavební práce nebo s ní související nadlimitní veřejnou zakázkou na služby, plněna mimo území Evropské unie,

b) rozpočtu Evropské unie nebo veřejného rozpočtu cizího státu s výjimkou případů, kdy je veřejná zakázka plněna mimo území Evropské unie.

(3) Při zadávání sektorových veřejných zakázek podle § 151, včetně sektorových koncesí podle § 176 odst. 3, je zadavatelem také osoba uvedená v § 151 odst. 2.

(4) Pokud zadavatel podle odstavců 1 až 3 zahájí zadávací řízení, i když k tomu nebyl povinen, je povinen ve vztahu k zadávané veřejné zakázce dodržovat tento zákon.

(5) Za zadavatele se považuje také jiná osoba, která zahájila zadávací řízení, ačkoliv k tomu nebyla povinna, a to ve vztahu k tomuto zadávacímu řízení a do jeho ukončení.

(6) Za zadavatele podle odstavce 2 se nepovažuje osoba, která zadává veřejnou zakázku, jejímž předmětem jsou dodávky nebo služby, k jejichž úhradě tato osoba získá peněžní prostředky v rámci podpor poskytovaných podle jiného právního předpisu54 na základě předem stanovené sazby, nebo dodávky nebo služby v oblasti společné zemědělské politiky v odvětví ovoce a zeleniny, včelařství, vína, ostatních odvětví55); to neplatí, jde-li o nadlimitní veřejnou zakázku na stavební práce nebo nadlimitní veřejnou zakázku na služby související s těmito stavebními pracemi, na jejíž úhradu poskytne veřejný zadavatel více než 50 % peněžních prostředků.

Dodavatelem se pro účely tohoto zákona rozumí osoba, která nabízí poskytnutí dodávek, služeb nebo stavebních prací, nebo více těchto osob společně. Za dodavatele se považuje i pobočka závodu; v takovém případě se za sídlo dodavatele považuje sídlo pobočky závodu.

(1) Zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

(2) Ve vztahu k dodavatelům musí zadavatel dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

(3) Zadavatel nesmí omezovat účast v zadávacím řízení těm dodavatelům, kteří mají sídlo v

a) členském státě Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru nebo Švýcarské konfederaci (dále jen „členský stát“), nebo

b) jiném státě, který má s Českou republikou nebo s Evropskou unií uzavřenu mezinárodní smlouvu zaručující přístup dodavatelům z těchto států k zadávané veřejné zakázce.

(4) Zadavatel je při postupu podle tohoto zákona, a to při vytváření zadávacích podmínek, hodnocení nabídek a výběru dodavatele, povinen za předpokladu, že to bude vzhledem k povaze a smyslu zakázky vhodné, dodržovat zásady sociálně odpovědného zadávání, environmentálně odpovědného zadávání a inovací ve smyslu tohoto zákona. Svůj postup je zadavatel povinen řádně odůvodnit52.

(1) Zadavatelé mohou veřejnou zakázku zadat společně. Zadavatel může veřejnou zakázku zadat také společně s osobou, která nemá povinnost postupovat podle tohoto zákona.

(2) Před zahájením zadávacího řízení uzavřou osoby, které se budou účastnit společného zadávání, písemnou smlouvu, která upraví jejich vzájemná práva a povinnosti související se zadávacím řízením a stanoví způsob jednání vůči třetím osobám.

(3) Za dodržení tohoto zákona odpovídají při společném zadávání zúčastnění zadavatelé společně s výjimkou úkonů, které provádí zúčastněný zadavatel pouze svým jménem a na svůj účet.

(1) Zadává-li veřejnou zakázku více zadavatelů společně a alespoň jedna z těchto osob je zadavatelem podle práva jiného členského státu, je rozhodným právem pro zadávání veřejné zakázky a jeho přezkum právo České republiky nebo právo takového členského státu. Rozhodné právo se určí

a) mezinárodní smlouvou, nebo

b) dohodou osob zúčastněných na společném zadávání, nepostupuje-li se podle písmene a).

(2) Zadává-li veřejnou zakázku osoba, kterou založil nebo zřídil zadavatel společně s osobou, která je zadavatelem podle práva jiného členského státu, dohodnou se tito zadavatelé, že rozhodným právem pro zadávání veřejné zakázky a jeho přezkum je právo členského státu, ve kterém takto založená nebo zřízená osoba

a) má sídlo, nebo

b) vykonává svou činnost.

(1) Centrálním zadavatelem je zadavatel podle § 4 odst. 1 nebo 3 anebo zadavatel podle práva jiného členského státu, který provádí centralizované zadávání spočívající v tom, že provádí zadávací řízení nebo zvláštní postupy podle části šesté, v nichž

a) pořizuje dodávky či služby, které následně přenechá jednomu nebo více zadavatelům za cenu nikoliv vyšší, než za kterou byly pořízeny, nebo

b) jiný zadavatel nebo zadavatelé pořizují dodávky, služby nebo stavební práce.

(2) Za dodržení tohoto zákona odpovídá při centralizovaném zadávání centrální zadavatel. Zadavatel však odpovídá za dodržení tohoto zákona, pokud samostatně zadává veřejné zakázky

a) v rámci dynamického nákupního systému provozovaného centrálním zadavatelem, nebo

b) na základě rámcové dohody uzavřené v rámci centralizovaného zadávání.

(3) Platí, že uveřejňovací povinnost stanovená tímto zákonem je splněna, pokud ji při centralizovaném zadávání za zadavatele splní centrální zadavatel.

(4) Okruh zadavatelů, pro které je centralizované zadávání prováděno, musí být vymezen v zadávací dokumentaci, a to jejich výčtem nebo jiným způsobem, který umožní účastníkům zadávacího řízení jejich identifikaci; to neplatí pro zadávací řízení, v němž

a) se zavádí dynamický nákupní systém, nebo

b) je v zadávací dokumentaci stanovena maximální cena za plnění veřejné zakázky, která nedosahuje limitu podle § 25.

(5) Centrální zadavatel a zadavatel, pro něhož má být centralizované zadávání provedeno, jsou povinni nejpozději do okamžiku zadání veřejné zakázky uzavřít písemnou smlouvu, v níž upraví svá vzájemná práva a povinnosti v souvislosti s centralizovaným zadáváním; tím není dotčen § 132 odst. 2. Tato smlouva může zahrnovat i další služby poskytované centrálním zadavatelem spojené se zadáváním veřejných zakázek.

(6) Provádí-li centrální zadavatel centralizované zadávání výlučně sektorových veřejných zakázek, postupuje podle ustanovení tohoto zákona, která upravují sektorové veřejné zakázky.

(7) Centrální zadavatel může pořizovat v rámci centralizovaného zadávání dodávky, služby nebo stavební práce i pro sebe.

(8) Je-li centrální zadavatel zadavatelem podle práva jiného členského státu, je rozhodným právem pro zadávání veřejné zakázky zadávané centrálním zadavatelem a jeho přezkum právo členského státu, ve kterém má sídlo.

(1) Postup podle § 8 nebo 9 není možný v případě koncesí podle § 174. V případě veřejných zakázek v oblasti obrany nebo bezpečnosti podle § 187 nelze postupovat podle § 8. Volba jiného práva členského státu podle § 8 nebo centrální zadávání podle § 9 není možná také, pokud by měla takto zadávaná veřejná zakázka být zadávána postupem pro sektorovou veřejnou zakázku, ačkoliv se o sektorovou veřejnou zakázku podle části sedmé nejedná.

(2) Prostřednictvím spolupráce zadavatele při zadávání veřejné zakázky se zadavatel nesmí vyhýbat dodržování jiných právních předpisů.

(1) Za zadání veřejné zakázky se nepovažuje uzavření smlouvy, kterou uzavírá veřejný zadavatel s jinou právnickou osobou jako dodavatelem, pokud

a) sám nebo společně s jinými veřejnými zadavateli ovládá tuto osobu obdobně jako své vnitřní organizační jednotky,

b) v takto ovládané osobě nemá majetkovou účast jiná osoba než ovládající veřejný zadavatel nebo ovládající veřejní zadavatelé a

c) více než 80 % celkové činnosti takto ovládané osoby je prováděno při plnění úkolů, které jí byly svěřeny ovládajícím veřejným zadavatelem nebo ovládajícími veřejnými zadavateli nebo jinými právnickými osobami, které ovládající veřejný zadavatel nebo veřejní zadavatelé rovněž ovládají jako své vnitřní organizační jednotky, bez ohledu na to, kdo je příjemcem plnění z uzavřené smlouvy.

(2) Veřejný zadavatel ovládá právnickou osobu obdobně jako své vnitřní organizační jednotky, pokud má rozhodující vliv na strategické cíle i významná rozhodnutí takto ovládané právnické osoby. K takovému ovládání může docházet i ze strany jiné právnické osoby, která je sama týmž veřejným zadavatelem ovládána obdobně jako jeho vnitřní organizační jednotka.

(3) Veřejní zadavatelé společně ovládají právnickou osobu podle odstavce 1 písm. a), pokud

a) orgány s rozhodovacím oprávněním takto ovládané právnické osoby jsou složeny nebo ustaveny na základě jednání ve shodě všech společně ovládajících veřejných zadavatelů,

b) ovládající veřejní zadavatelé mají společně rozhodující vliv na strategické cíle a významná rozhodnutí takto ovládané právnické osoby a

c) takto ovládaná právnická osoba nesleduje žádné zájmy, které jsou v rozporu se zájmy ovládajících veřejných zadavatelů.

(4) Za zadání veřejné zakázky se nepovažují případy, kdy právnická osoba ovládaná podle odstavce 1 písm. a) uzavře smlouvu s dodavatelem, v němž nemá přímou majetkovou účast žádná soukromá osoba a který je

a) veřejným zadavatelem, který ji ovládá, nebo

b) jinou právnickou osobou ovládanou veřejným zadavatelem podle písmene a).

(5) Pro účely odstavce 4 se soukromou osobou rozumí jiná osoba než stát, veřejnoprávní korporace, jiná právnická osoba zřízená zákonem nebo právnická osoba, v níž mají účast pouze stát, veřejnoprávní korporace nebo jiná právnická osoba zřízená zákonem.

(6) Odstavce 1 až 5 se použijí obdobně i pro zadavatele podle § 4 odst. 2.

(7) Na organizační složku státu se pro účely vertikální spolupráce hledí jako na právnickou osobu.

Za zadání veřejné zakázky se nepovažuje uzavření smlouvy výlučně mezi veřejnými zadavateli, pokud

a) tato smlouva zakládá nebo provádí spolupráci mezi veřejnými zadavateli za účelem dosahování jejich společných cílů směřujících k zajišťování veřejných potřeb, které mají tito veřejní zadavatelé zajišťovat,

b) se spolupráce podle písmene a) řídí pouze ohledy souvisejícími s veřejným zájmem a

c) každý z těchto veřejných zadavatelů vykonává na otevřeném trhu méně než 20 % svých činností, kterých se spolupráce podle písmene a) týká.

(1) Pro určení podílu činností podle § 11 odst. 1 písm. c) nebo § 12 písm. c) se bere v úvahu průměrný obrat, pokud je činnost, která je předmětem smlouvy, hrazena jejími příjemci v plné výši. Není-li možné takto postupovat, použijí se jako základ pro výpočet v případě vertikální spolupráce celkové náklady právnické osoby a v případě horizontální spolupráce náklady zadavatele vzniklé v souvislosti s činnostmi, kterých se tato spolupráce týká.

(2) Podíl činností se vypočítá v souhrnu za 3 účetní období předcházející účetnímu období, ve kterém došlo k uzavření smlouvy. Vznikla-li nebo zahájila-li právnická osoba příslušnou činnost později nebo došlo k reorganizaci jejích činností, postačí, že dosažení podmínek podle odstavce 1 je věrohodné, zejména na základě plánů činnosti.

(1) Veřejnou zakázkou na dodávky je veřejná zakázka, jejímž předmětem je pořízení věcí, zvířat nebo ovladatelných přírodních sil, pokud nejsou součástí veřejné zakázky na stavební práce podle odstavce 3. Pořízením se rozumí zejména koupě, nájem nebo pacht. Pro účely věty první se za pořízení věci nepovažuje pořízení cenného papíru nebo jiného investičního nástroje12, obchodního závodu, jeho samostatné organizační složky nebo podílu v obchodní korporaci.

(2) Veřejnou zakázkou na služby je veřejná zakázka, jejímž předmětem je poskytování jiných činností, než uvedených v odstavci 3.

(3) Veřejnou zakázkou na stavební práce je veřejná zakázka, jejímž předmětem je

a) poskytnutí činnosti uvedené v oddílu 45 hlavního slovníku jednotného klasifikačního systému pro účely veřejných zakázek podle přímo použitelného předpisu Evropské unie3 (dále jen „hlavní slovník jednotného klasifikačního systému“),

b) zhotovení stavby, nebo

c) poskytnutí souvisejících projektových činností, pokud jsou zadávány společně se stavebními pracemi podle písmene a) nebo b).

(4) Stavbou je pro účely tohoto zákona výsledek stavebních nebo montážních prací vytvářející jednotný celek, který je sám o sobě dostatečný k plnění hospodářské nebo technické funkce. Bez ohledu na právní formu spolupráce mezi zadavatelem a dodavatelem se za veřejnou zakázku na stavební práce považuje rovněž zhotovení stavby odpovídající požadavkům stanoveným zadavatelem, přičemž za odpovídající požadavkům stanoveným zadavatelem se považuje stavba, u níž má zadavatel rozhodující vliv na druh nebo projekt stavby.

(1) Veřejné zakázky, které v sobě zahrnují více druhů veřejných zakázek, se zadávají v souladu s pravidly platnými pro druh veřejné zakázky odpovídající hlavnímu předmětu této veřejné zakázky.

(2) Obsahují-li veřejné zakázky dodávky i služby a nejedná se o veřejnou zakázku na stavební práce, určí se hlavní předmět podle části předmětu veřejné zakázky s vyšší předpokládanou hodnotou.

(3) V ostatních případech se hlavní předmět určí podle základního účelu veřejné zakázky.

(1) Zadavatel stanoví předpokládanou hodnotu veřejné zakázky. Předpokládanou hodnotou veřejné zakázky je zadavatelem předpokládaná výše úplaty za plnění veřejné zakázky vyjádřená v penězích. Do předpokládané hodnoty veřejné zakázky se nezahrnuje daň z přidané hodnoty.

(2) Do předpokládané hodnoty veřejné zakázky se zahrne hodnota všech plnění, která mohou vyplývat ze smlouvy na veřejnou zakázku, není-li dále stanoveno jinak.

(3) Do předpokládané hodnoty veřejné zakázky se zahrne předpokládaná hodnota změn závazků ze smlouvy, jejichž možnost byla vyhrazena v zadávací dokumentaci podle § 100. Pokud si zadavatel vyhradí plnění podle § 100 odst. 3, uvede v zadávací dokumentaci předpokládanou hodnotu vyhrazeného plnění.

(4) Do předpokládané hodnoty veřejné zakázky se zahrne i předpokládaná výše cen, odměn nebo jiných plateb, které zadavatel poskytne dodavatelům v souvislosti s jejich účastí v zadávacím řízení.

(5) Předpokládaná hodnota veřejné zakázky se stanoví k okamžiku zahájení zadávacího řízení, nebo k okamžiku zadání veřejné zakázky, pokud nebyla zadána v zadávacím řízení.

(6) Předpokládaná hodnota veřejné zakázky zadávané v zadávacím řízení se stanoví na základě údajů a informací o zakázkách stejného či podobného předmětu plnění; nemá-li zadavatel k dispozici takové údaje nebo informace, vychází z informací získaných průzkumem trhu, předběžnými tržními konzultacemi nebo jiným vhodným způsobem. Nebyla-li veřejná zakázka zadána v zadávacím řízení, použijí se pro stanovení předpokládané hodnoty cena nebo údaje rozhodné pro její určení uvedené ve smlouvě na veřejnou zakázku.

(1) Zadavatel stanoví předpokládanou hodnotu veřejné zakázky za všechny své provozní jednotky.

(2) Jde-li však o provozní jednotku s funkční samostatností při zadávání veřejných zakázek nebo některých jejich kategorií, může se předpokládaná hodnota veřejné zakázky stanovit na úrovni této jednotky.

(1) Je-li veřejná zakázka rozdělena na části, stanoví se předpokládaná hodnota podle součtu předpokládaných hodnot všech těchto částí bez ohledu na to, zda je veřejná zakázka zadávána

a) v jednom nebo více zadávacích řízeních, nebo

b) zadavatelem samostatně nebo ve spolupráci s jiným zadavatelem nebo jinou osobou.

(2) Součet předpokládaných hodnot částí veřejné zakázky podle odstavce 1 musí zahrnovat předpokládanou hodnotu všech plnění, která tvoří jeden funkční celek a jsou zadávána v časové souvislosti. Kromě případů uvedených v odstavci 3 musí být každá část veřejné zakázky zadávána postupy odpovídajícími celkové předpokládané hodnotě veřejné zakázky.

(3) Jednotlivá část veřejné zakázky může být zadávána postupy odpovídajícími předpokládané hodnotě této části v případě, že celková předpokládaná hodnota všech takto zadávaných částí veřejné zakázky nepřesáhne 20 % souhrnné předpokládané hodnoty a že předpokládaná hodnota jednotlivé části veřejné zakázky je nižší než částka stanovená nařízením vlády.

(1) Předpokládaná hodnota veřejné zakázky, jejímž předmětem jsou pravidelně pořizované nebo trvající dodávky nebo služby, se stanoví jako

a) skutečná cena uhrazená zadavatelem za dodávky nebo služby stejného druhu během předcházejících 12 měsíců nebo předchozího účetního období, které je delší než 12 měsíců, upravená o změny v množství nebo cenách, které lze očekávat během následujících 12 měsíců, nebo

b) součet předpokládaných hodnot jednotlivých dodávek a služeb, které mají být zadavatelem zadány během následujících 12 měsíců nebo v účetním období, které je delší než 12 měsíců, pokud nemá k dispozici údaje podle písmene a).

(2) Má-li být smlouva uzavřena na dobu delší než 12 měsíců, upraví se předpokládaná hodnota veřejné zakázky stanovená podle odstavce 1 podle § 20 nebo 21.

(3) Za veřejné zakázky podle odstavce 1 se nepovažují veřejné zakázky,

a) u kterých je jednotková cena jejich předmětu v době podle odstavce 1 písm. a) proměnlivá,

b) kterými zadavatel pořizuje dodávky či služby opakovaně podle svých aktuálních potřeb a

c) jejichž předpokládaná hodnota určená postupem podle odstavce 1 a 2 nedosahuje limitu podle § 25.

Pro stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky na dodávky je rozhodná u smlouvy na dobu

a) určitou předpokládaná výše úplaty za celou dobu trvání smlouvy,

b) neurčitou nebo jejíž trvání nelze přesně vymezit předpokládaná výše úplaty za 48 měsíců.

(1) Pro stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky na služby, u které se nestanoví celková smluvní cena, je rozhodná předpokládaná výše úplaty

a) za celou dobu trvání smlouvy, je-li doba trvání smlouvy rovna 48 měsíců nebo kratší,

b) za 48 měsíců u smlouvy na dobu neurčitou, nebo smlouvy s dobou trvání delší než 48 měsíců.

(2) Do předpokládané hodnoty musí zadavatel také zahrnout

a) u pojišťovacích služeb pojistné, provizi a jiné související platby,

b) u bankovních a finančních služeb poplatky, provize, úroky a jiné související platby,

c) při projektové činnosti honoráře, provize a jiné související odměny.

Poskytuje-li zadavatel dodavateli dodávky, služby nebo stavební práce, které jsou nezbytné pro poskytnutí zadavatelem požadovaných stavebních prací, zahrne jejich hodnotu do předpokládané hodnoty veřejné zakázky.

(1) Pro stanovení předpokládané hodnoty rámcové dohody nebo dynamického nákupního systému je rozhodná souhrnná předpokládaná hodnota všech veřejných zakázek, které mohou být na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému zadány.

(2) V případě řízení o inovačním partnerství zadavatel stanoví celkovou předpokládanou hodnotu výzkumných a vývojových činností, které proběhnou ve všech fázích inovačního partnerství, a celkovou předpokládanou hodnotu dodávek, služeb nebo stavebních prací, které mohou být v rámci inovačního partnerství vyvinuty a pořízeny; předpokládanou hodnotou veřejné zakázky je součet předpokládaných hodnot podle věty první.

Režim veřejné zakázky se určí podle její předpokládané hodnoty, pokud nejde o zjednodušený režim podle § 129. Zadavatel je povinen dodržet režim určený při zahájení zadávacího řízení, a to i v případě, že by byl oprávněn použít jiný režim.

Nadlimitní veřejnou zakázkou je veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo přesahuje finanční limit stanovený nařízením vlády zapracovávajícím příslušné předpisy Evropské unie4. Nadlimitní veřejnou zakázku zadává zadavatel v nadlimitním režimu podle části čtvrté, pokud není zadávána podle části páté až sedmé, nebo u ní zadavatel neuplatnil výjimku z povinnosti zadat ji v zadávacím řízení.

(1) Podlimitní veřejnou zakázkou je veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota nedosahuje limitu podle § 25 a přesahuje hodnoty stanovené v § 27.

(2) Podlimitní veřejnou zakázku zadává zadavatel v podlimitním režimu podle části třetí, pokud ji nezadává ve zjednodušeném režimu, nebo u ní neuplatnil výjimku z povinnosti zadat ji v zadávacím řízení.

Veřejnou zakázkou malého rozsahu je veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo nižší v případě veřejné zakázky

a) na dodávky nebo na služby částce 2000000 Kč, nebo

b) na stavební práce částce 6000000 Kč.

(1) Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) zadávacími podmínkami veškeré zadavatelem stanovené

1. podmínky průběhu zadávacího řízení,

2. podmínky účasti v zadávacím řízení,

3. pravidla pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení,

4. pravidla pro hodnocení nabídek,

5. další podmínky pro uzavření smlouvy na veřejnou zakázku podle § 104,

b) zadávací dokumentací veškeré písemné dokumenty obsahující zadávací podmínky, sdělované nebo zpřístupňované účastníkům zadávacího řízení při zahájení zadávacího řízení, včetně formulářů podle § 212 a výzvy k podání nabídek ve zjednodušeném podlimitním řízení,

c) kvalifikací způsobilost a schopnost dodavatele plnit veřejnou zakázku,

d) žádostí o účast údaje nebo doklady prokazující kvalifikaci dodavatele, které dodavatel podal písemně zadavateli na základě zadávací dokumentace nebo výzvy k podání žádostí o účast,

e) předběžnou nabídkou údaje nebo doklady, které dodavatel podal písemně zadavateli na základě zadávací dokumentace nebo výzvy k podání předběžných nabídek,

f) nabídkou údaje nebo doklady, které dodavatel podal písemně zadavateli na základě zadávací dokumentace nebo výzvy k podání nabídek,

g) identifikačními údaji obchodní firma nebo název, sídlo, právní forma, jde-li o právnickou osobu, a obchodní firma nebo jméno nebo jména a příjmení, jde-li o fyzickou osobu,

h) vybraným dodavatelem účastník zadávacího řízení, kterého zadavatel vybral k uzavření smlouvy,

i) elektronickým nástrojem programové vybavení, případně jeho součásti, které jsou spojeny se sítí nebo službou elektronických komunikací a umožňují prostřednictvím této sítě nebo služby příjem

1. nabídek,

2. předběžných nabídek,

3. žádostí o účast,

4. žádosti o zařazení do systému kvalifikace podle § 166 odst. 5,

5. žádostí o účast nebo návrhů v soutěži o návrh, nebo

6. aukčních hodnot v elektronické aukci,

v elektronické podobě, včetně jejich zpracování zahrnujícího digitální kompresi a uchovávání dat a pořízení záznamů o provedených úkonech, jež jsou nedílnou součástí jejich programového vybavení,

j) profilem zadavatele elektronický nástroj, který umožňuje neomezený dálkový přístup a na kterém zadavatel uveřejňuje informace a dokumenty ke svým veřejným zakázkám,

k) životním cyklem všechny po sobě jdoucí nebo provázané fáze, zahrnující výzkum a vývoj, pokud mají být provedeny, výrobu, obchod a jeho podmínky, přepravu, užívání a údržbu, po celou dobu existence předmětu dodávky nebo stavby nebo poskytování služby, od získání surovin nebo vytvoření zdrojů po odstranění, likvidaci a ukončení služby nebo používání,

l) štítkem dokument, osvědčení nebo potvrzení dokládající, že dodávka, služba, stavební práce, proces nebo postup splňují určité požadavky,

m) elektronickou aukcí opakující se elektronický proces, v jehož rámci účastníci zadávacího řízení prostřednictvím elektronického nástroje předkládají nové snížené nabídkové ceny, nebo nové hodnoty odpovídající jiným kritériím hodnocení, a který umožňuje sestavit aktuální pořadí nabídek při použití automatických metod jejich hodnocení,

n) vojenským materiálem zbraně, střelivo a další materiál, který je speciálně určen, zkonstruován nebo přizpůsoben pro vojenské účely; seznam vojenského materiálu je uveden v příloze č. 1 k tomuto zákonu,

o) mimořádně nízkou nabídkovou cenou nabídková cena nebo náklady uvedené účastníkem zadávacího řízení, které se jeví jako mimořádně nízké ve vztahu k předmětu veřejné zakázky,

p) sociálně odpovědným zadáváním postup podle tohoto zákona, při kterém má zadavatel povinnost zohlednit například pracovní příležitosti, sociální začlenění, důstojné pracovní podmínky a další sociálně relevantní hlediska spojená s veřejnou zakázkou,

q) environmentálně odpovědným zadáváním postup podle tohoto zákona, při kterém má zadavatel povinnost zohlednit například dopad na životní prostředí, trvale udržitelný rozvoj, životní cyklus dodávky, služby nebo stavební práce a další environmentálně relevantní hlediska spojená s veřejnou zakázkou,

r) inovaci implementace nového nebo značně zlepšeného produktu, služby nebo postupu související s předmětem veřejné zakázky.

(2) K žádosti o účast, předběžné nabídce nebo nabídce, která nebyla zadavateli doručena ve lhůtě nebo způsobem stanoveným v zadávací dokumentaci nebo ve výzvě uvedené v příloze č. 6 k tomuto zákonu, se nepřihlíží.

(1) Zadavatel není povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení,

a) pokud by provedení zadávacího řízení ohrozilo ochranu základních bezpečnostních zájmů České republiky a současně nelze učinit takové opatření, které by provedení zadávacího řízení umožňovalo,

b) jestliže by došlo k vyzrazení utajované informace5

1. uveřejněním oznámení o zahájení zadávacího řízení,

2. uveřejněním písemné výzvy k podání nabídek ve zjednodušeném podlimitním řízení, nebo

3. zpřístupněním nebo poskytnutím zadávací dokumentace, pokud nelze učinit opatření podle § 36 odst. 8, které by provedení zadávacího řízení umožňovalo,

c) jde-li o zadávání nebo plnění veřejné zakázky v rámci zvláštních bezpečnostních opatření stanovených jinými právními předpisy6 a současně nelze učinit takové opatření, které by provedení zadávacího řízení umožňovalo,

d) jestliže je jejím hlavním účelem umožnit zadavateli poskytování nebo provozování veřejné komunikační sítě nebo poskytování jedné či více služeb elektronických komunikací7) veřejnosti,

e) je-li zadávána podle zvláštních pravidel stanovených mezinárodní smlouvou uzavřenou mezi Českou republikou a jiným než členským státem nebo jeho částí a zahrnuje dodávky, služby nebo stavební práce určené pro společnou realizaci nebo využití projektu smluvními stranami; uzavření takové smlouvy sdělí Česká republika Evropské komisi,

f) je-li zadávána podle závazných pravidel mezinárodní organizace,

g) je-li zadávána podle pravidel mezinárodní organizace nebo mezinárodní finanční instituce a

1. je plně hrazena touto organizací nebo institucí, nebo

2. je z převážné části hrazena touto organizací nebo institucí a zadavatel se s ní dohodl na použití takových pravidel pro zadávání veřejné zakázky,

h) jejímž předmětem je nabytí, nájem nebo pacht existující věci nemovité nebo s ní souvisejících věcných práv,

i) jde-li o veřejnou zakázku na služby

1. zadávanou provozovatelem televizního nebo rozhlasového vysílání8) nebo poskytovatelem audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání9) spočívající v nabývání, přípravě, výrobě nebo společné výrobě programového obsahu určeného pro vysílání nebo distribuci, nebo

2. na nákup vysílacího času nebo poskytnutí programů uživatelům, která je zadávána provozovatelům televizního nebo rozhlasového vysílání nebo poskytovatelům audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání,

j) jde-li o rozhodčí, smírčí nebo obdobné činnosti,

k) jde-li o právní služby,

1. které poskytuje advokát v rámci zastupování klienta v soudním, rozhodčím, smírčím nebo správním řízení před soudem, tribunálem nebo jiným veřejným orgánem nebo v řízení před mezinárodními orgány pro řešení sporů,

2. které poskytuje advokát při přípravě na řízení uvedená v bodě 1, nebo pokud okolnosti nasvědčují tomu, že dotčená věc se s vysokou pravděpodobností stane předmětem řízení uvedeného v bodě 1,

3. které musí poskytovat notář na základě jiného právního předpisu10 v rámci osvědčování a ověřování listin, nebo

4. při kterých na základě jiného právního předpisu11, byť i příležitostně, vykonává dodavatel veřejnou moc,

l) jde-li o

1. finanční služby v souvislosti s vydáním, nákupem, prodejem nebo jiným převodem cenných papírů, včetně zaknihovaných cenných papírů, nebo jiných investičních nástrojů12),

2. služby poskytované Českou národní bankou při výkonu její působnosti podle jiného právního předpisu13, nebo

3. operace prováděné pomocí Evropského nástroje finanční stability a Evropského stabilizačního mechanismu,

m) jde-li o úvěr nebo zápůjčku,

n) jde-li o služby uvedené v příloze č. 2 k tomuto zákonu poskytované osobami založenými za jiným účelem, než je dosahování zisku,

o) jde-li o veřejnou přepravu cestujících po železniční dráze14,

p) jde-li o služby zadávané politickou stranou nebo politickým hnutím v rámci volební kampaně, jejichž předmětem je reklamní kampaň, výroba propagačních filmů, nebo výroba propagačního videa,

q) jde-li o veřejnou zakázku na služby zadávanou veřejným zadavatelem jinému veřejnému zadavateli nebo několika veřejným zadavatelům na základě výhradního práva přiznaného právním předpisem nebo uděleného na základě právního předpisu,

r) jde-li o veřejnou zakázku, jejímž předmětem jsou služby ve výzkumu a vývoji, s výjimkou činností uvedených v příloze č. 2 k tomuto zákonu, pokud

1. cena za provedení výzkumu a vývoje je hrazena výlučně zadavatelem a

2. výsledek takového výzkumu a vývoje využívá výhradně zadavatel ke své činnosti,

s) jde-li o veřejnou zakázku, jejímž předmětem je výroba vojenského materiálu nebo obchod s ním, včetně přímo souvisejících služeb nebo stavebních prací, a tento postup je nezbytný k ochraně podstatných bezpečnostních zájmů České republiky, přičemž tento postup nesmí nepříznivě ovlivnit podmínky hospodářské soutěže na vnitřním trhu Evropské unie s výrobky, které nejsou určeny výlučně k vojenským účelům, nebo

t) jde-li o veřejnou zakázku, jejíž zadávání se řídí zvláštními pravidly v návaznosti na mezinárodní smlouvu týkající se pobytu ozbrojených sil jiných států na území České republiky nebo vyslání ozbrojených sil České republiky nebo ozbrojených bezpečnostních sborů České republiky (dále jen „ozbrojené složky České republiky“) na území jiných států, jíž je Česká republika vázána.

(2) Veřejný zadavatel vykonávající relevantní činnost podle § 153 odst. 1 písm. h) bodu 1 není povinen zadat v zadávacím řízení veřejnou zakázku zadávanou za účelem poskytování

a) služby spojené s elektronickou poštou a uskutečňované výhradně elektronickou cestou, zejména zabezpečený přenos zakódovaných dokumentů elektronickou cestou, služby správy adres nebo přenosu doporučené elektronické pošty,

b) služby podle přílohy č. 2 k tomuto zákonu,

c) filatelistické služby, nebo

d) logistické služby spojující fyzické doručení nebo uskladnění s jinými nepoštovními činnostmi podle § 153 odst. 1 písm. h) bodu 2.

Zadavatel není povinen zadat v zadávacím řízení podlimitní veřejnou zakázku

a) na dodávky nebo na služby přímo související s návštěvami ústavních činitelů jiných států a jimi zmocněných zástupců v České republice a na tlumočnické služby související s návštěvami ústavních činitelů České republiky a jimi zmocněných zástupců v zahraničí,

b) na dodávky, služby nebo stavební práce poskytované Vězeňskou službou České republiky České republice,

c) na dodávky nebo služby související s poskytováním humanitární pomoci15,

d) zadávanou zpravodajskou službou podle zákona o zpravodajských službách,

e) zadávanou zastupitelským úřadem České republiky v zahraničí nebo organizační složkou státu působící a hospodařící v zahraničí,

f) jejímž předmětem je pořízení, údržba nebo obnova majetku České republiky v zahraničí,

g) jejímž předmětem je nabytí věci nebo souboru věcí do sbírky muzejní povahy16, kulturní památky17 nebo jiného předmětu kulturní hodnoty18,

h) na nákup knih a jiných informačních zdrojů do knihovních fondů,

i) jejímž předmětem je pořízení zvířete za účelem chovu nebo plemenitby, nebo pro potřeby plnění úkolů ozbrojených složek České republiky,

j) zadávanou pro ozbrojené složky České republiky, jejímž předmětem je výroba, koupě nebo oprava výrobků, jejich součástí a náhradních dílů, které jsou vzhledem ke svým charakteristickým technicko-konstrukčním vlastnostem posuzovány jako zkonstruované nebo přizpůsobené pro použití v těchto složkách nebo jsou v nich hromadně užívány k zabezpečení úkolů obrany a bezpečnosti státu,

k) zadávanou za účelem zajištění obranyschopnosti České republiky Ministerstvem obrany osobě, v níž má výlučnou majetkovou účast, nebo mezi takovými osobami navzájem,

l) zadávanou v době nasazení ozbrojených složek České republiky mimo území Evropské unie a operační potřeby vyžadují, aby byly zadány dodavatelům umístěným v oblasti těchto operací,

m) zadávanou Finančním analytickým úřadem za účelem zajišťování boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo zajišťování provádění mezinárodních sankcí za účelem udržování mezinárodního míru a bezpečnosti, ochrany základních lidských práv a boje proti terorismu,

n) zadávanou Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost za účelem zajišťování kybernetické bezpečnosti České republiky,

o) zadávanou zadavatelem, který je spolkem, pobočnému spolku, nebo

p) zadávanou příjemcem podpory od veřejného zadavatele na dodávky nebo služby související s podporou práce s dětmi a mládeží.

Zadavatel není povinen zadat v zadávacím řízení veřejnou zakázku malého rozsahu. Při jejím zadávání je však zadavatel povinen dodržet zásady podle § 6 odst. 1 až 3.

(1) Pro účely tohoto zákona se smíšenou zakázkou rozumí zakázka, která je z části veřejnou zakázkou, kterou je zadavatel povinen zadat v zadávacím řízení, a z části zakázkou, na niž se tato povinnost nevztahuje.

(2) V případě smíšené zakázky, jejíž části jsou objektivně oddělitelné, může zadavatel její jednotlivé části zadávat samostatně nebo ji zadat jako jednu veřejnou zakázku.

(3) Pokud zadavatel smíšenou zakázku zadává jako jednu veřejnou zakázku a nejde o případ podle odstavce 4, musí ji zadat v zadávacím řízení. Předpokládanou hodnotu smíšené zakázky zadavatel stanoví podle hodnoty části, kterou je povinen zadat v zadávacím řízení.

(4) Zadavatel není povinen smíšenou zakázku zadat v zadávacím řízení, pokud jsou její části objektivně neoddělitelné a

a) na jednu z částí se vztahuje výjimka podle § 29 odst. 1 písm. a), b), c) nebo s),

b) část veřejné zakázky není zadavatel povinen zadat v zadávacím řízení a zbývající část je veřejnou zakázkou v oblasti obrany nebo bezpečnosti, nebo

c) část veřejné zakázky není zadavatel povinen zadat v zadávacím řízení a tato část tvoří hlavní předmět dané smíšené zakázky.

Zadavatel je oprávněn vést tržní konzultace s odborníky či dodavateli s cílem připravit zadávací podmínky a informovat dodavatele o svých záměrech a požadavcích, pokud to nenarušuje hospodářskou soutěž; ustanovení § 211 odst. 3 se použije obdobně.

Zadavatel je oprávněn uveřejnit formou předběžného oznámení svůj úmysl zahájit zadávací řízení. V takovém případě zadavatel odešle předběžné oznámení k uveřejnění způsobem podle § 212.

Zadavatel může rozdělit veřejnou zakázku na více částí, pokud tím neobejde povinnosti stanovené tímto zákonem. Pokud zadavatel zadává více částí veřejné zakázky v jednom zadávacím řízení, vymezí rozsah těchto částí a stanoví pravidla pro účast dodavatele v jednotlivých částech a pro zadání těchto částí.

(1) Zadávací podmínky nesmí být stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

(2) Zadávací podmínky zadavatel uvede v zadávací dokumentaci nebo ve výzvě uvedené v příloze č. 6 k tomuto zákonu anebo je sdělí účastníkům zadávacího řízení při jednání.

(3) Zadávací podmínky zadavatel stanoví a poskytne dodavatelům v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení. Zadavatel nesmí přenášet odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele.

(4) Pokud některou část zadávací dokumentace nebo výzvy uvedené v příloze č. 6 k tomuto zákonu vypracovala osoba odlišná od zadavatele, s výjimkou advokáta nebo daňového poradce, označí zadavatel tuto část spolu s identifikací osoby, která ji vypracovala. Pokud zadávací dokumentace nebo výzva uvedená v příloze č. 6 k tomuto zákonu obsahuje informace, které jsou výsledkem předběžné tržní konzultace, zadavatel označí v zadávací dokumentaci nebo výzvě uvedené v příloze č. 6 k tomuto zákonu tyto informace, identifikuje osoby, které se na předběžné tržní konzultaci podílely, a uvede všechny podstatné informace, které byly obsahem předběžné tržní konzultace.

(5) Zadavatel je oprávněn stanovit lhůty potřebné k průběhu zadávacího řízení. Délka lhůt musí být stanovena tak, aby byla zajištěna přiměřená doba pro vyžadované úkony dodavatelů.

(6) Je-li to vhodné, může zadavatel umožnit prohlídku místa plnění.

(7) Zadávací podmínky mohou být po zahájení zadávacího řízení změněny nebo doplněny, pouze stanoví-li tak tento zákon.

(8) Zadavatel může požadovat, aby dodavatel přijal přiměřená opatření k ochraně důvěrné povahy informací, které zadavatel poskytuje nebo zpřístupňuje v průběhu zadávacího řízení.

(9) Zadavatel může všem nebo některým účastníkům zadávacího řízení udělit ceny nebo platby, pokud pravidla pro jejich udělení stanoví v zadávací dokumentaci. Ceny nebo platby zadavatel účastníkům neudělí, pokud tomu brání mezinárodní sankce podle zákona upravujícího provádění mezinárodních sankcí.

(1) Podmínky účasti v zadávacím řízení může zadavatel stanovit jako

a) podmínky kvalifikace,

b) technické podmínky vymezující předmět veřejné zakázky včetně podmínek nakládání s právy k průmyslovému nebo duševnímu vlastnictví vzniklými v souvislosti s plněním smlouvy na veřejnou zakázku,

c) obchodní nebo jiné smluvní podmínky vztahující se k předmětu veřejné zakázky, nebo

d) zvláštní podmínky plnění veřejné zakázky, a to zejména v oblasti vlivu předmětu veřejné zakázky na životní prostředí, sociálních důsledků vyplývajících z předmětu veřejné zakázky, hospodářské oblasti nebo inovací.

(2) Zadavatel může stanovit požadavky na obsah, formu nebo způsob podání žádostí o účast, předběžných nabídek nebo nabídek.

(3) Zadavatel nesmí jako podmínku účasti v zadávacím řízení požadovat určitou právní formu dodavatele.

(4) Zadavatel nesmí jako podmínku účasti v zadávacím řízení požadovat určitou formu spolupráce dodavatelů nabízejících plnění veřejné zakázky společně. Je-li to pro řádné plnění veřejné zakázky nezbytné, může zadavatel v zadávací dokumentaci připustit nebo požadovat, aby vybraní dodavatelé, nabízející plnění veřejné zakázky společně, přijali určitou formu spolupráce pro plnění veřejné zakázky.

(5) Zadavatel musí připustit účast fyzických i právnických osob v zadávacím řízení i v případě, že služba, která má být v rámci plnění veřejné zakázky poskytnuta, může být podle českých právních předpisů poskytována pouze osobou fyzickou nebo pouze osobou právnickou, je-li dodavatel oprávněn poskytovat tuto službu podle práva členského státu, ve kterém má sídlo.

(6) Zadavatel může vyhradit účast v zadávacím řízení určitým dodavatelům podle § 38.

(7) Vláda může nařízením stanovit

a) některé závazné podmínky účasti v zadávacím řízení v určitých kategoriích veřejných zakázek a rozsah jejich používání, nebo

b) bližší podmínky pro posuzování přiměřenosti některých podmínek účasti v zadávacím řízení a rozsah jejich používání.

Veřejný zadavatel může v zadávacím řízení na dodávku potravin stanovit jako podmínku účasti v zadávacím řízení dodání

a) místní nebo regionální potraviny z krátkého dodavatelského řetězce,

b) potraviny splňující certifikovaná schémata kvality nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin53, nebo

c) potraviny produkované v systému ekologického zemědělství.

(1) Stanoví-li tak zadavatel v oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo ve výzvě k podání nabídek ve zjednodušeném podlimitním řízení, může se zadávacího řízení účastnit pouze dodavatel zaměstnávající na chráněných pracovních místech podle zákona o zaměstnanosti alespoň 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu svých zaměstnanců.

(2) Skutečnost, že v rámci dodavatele je na chráněných pracovních místech zaměstnáno alespoň 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu zaměstnanců podle odstavce 1, musí být uvedena v nabídce společně s potvrzením Úřadu práce České republiky; rozhodným je průměrný přepočtený počet zaměstnanců za kalendářní čtvrtletí předcházející zahájení zadávacího řízení.

(3) Splnění podmínek podle odstavce 1 není možné prokázat prostřednictvím jiných osob. Při společné účasti v zadávacím řízení prokazuje splnění podmínek podle odstavce 1 každý účastník zadávacího řízení samostatně.

(1) Zadavatel postupuje v zadávacím řízení podle pravidel stanovených tímto zákonem a je přitom povinen dodržet stanovené zadávací podmínky. Pokud pravidla pro průběh zadávacího řízení tento zákon nestanoví, určí je zadavatel v souladu se zásadami podle § 6.

(2) V průběhu zadávacího řízení zadavatel vybírá z účastníků zadávacího řízení vybraného dodavatele na základě

a) posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení,

b) snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení, pokud je tímto zákonem pro zvolený druh zadávacího řízení připuštěno a zadavatel si je vyhradil,

c) hodnocení nabídek,

d) pravidel pro zákaz zadání veřejné zakázky podle § 48a.

(3) Pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení nebo hodnocení nabídek zadavatel stanoví kritéria, která vyjadřují objektivní a ověřitelné skutečnosti související s

a) předmětem veřejné zakázky, včetně vlivu předmětu veřejné zakázky na životní prostředí nebo sociálních důsledků vyplývajících z předmětu veřejné zakázky, nebo

b) kvalifikací dodavatele.

(4) Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, může zadavatel provést posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení před hodnocením nabídek nebo až po hodnocení nabídek. U vybraného dodavatele musí zadavatel provést posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení a hodnocení jeho nabídky vždy.

(5) V průběhu zadávacího řízení zadavatel vychází z údajů, dokladů, vzorků nebo modelů poskytnutých účastníkem zadávacího řízení. Zadavatel může ověřovat věrohodnost poskytnutých údajů, dokladů, vzorků nebo modelů. Zadavatel si může údaje, doklady, vzorky nebo modely opatřovat také sám, pokud nejde o údaje, doklady, vzorky nebo modely, které budou hodnoceny podle kritérií hodnocení. Vzorky může zadavatel podrobovat zkouškám a vycházet z výsledků těchto zkoušek.

(6) Předložil-li účastník zadávacího řízení vzorky, je zadavatel povinen mu tyto vzorky na jeho písemnou žádost po ukončení zadávacího řízení bez zbytečného odkladu vrátit nebo uhradit jejich hodnotu. Zadavatel si může v zadávací dokumentaci nebo ve výzvě uvedené v příloze č. 6 k tomuto zákonu vyhradit povinnost dodavatele převzít po ukončení zadávacího řízení předložené vzorky.

(1) Zadavatel může stanovit zadávací lhůtu, po kterou účastníci zadávacího řízení nesmí ze zadávacího řízení odstoupit. Počátkem zadávací lhůty je konec lhůty pro podání nabídek. Zadávací lhůta musí být stanovena přiměřeně s ohledem na druh zadávacího řízení a na předmět veřejné zakázky.

(2) Zadávací lhůta se prodlužuje o dobu,

a) ve které zadavatel nesmí uzavřít smlouvu podle § 246, podle rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) nebo podle uloženého předběžného opatření, nebo

b) na které se zadavatel dohodl s účastníky zadávacího řízení.

(3) Informaci o době zákazu uzavření smlouvy zadavatel do 5 pracovních dnů od doručení písemné žádosti účastníka zadávacího řízení odešle všem účastníkům zadávacího řízení nebo uveřejní na profilu zadavatele. Poskytnutím informace je žádost vyřízena a případné změny v obsahu informace po jejím poskytnutí se již na základě této žádosti neposkytují.

(4) Neodešle-li zadavatel oznámení o výběru dodavatele v zadávací lhůtě, je zadávací řízení ukončeno uplynutím 3 měsíců od skončení zadávací lhůty. Pokud je rozhodnutí o výběru dodavatele odeslané v zadávací lhůtě následně zrušeno zadavatelem opatřením k nápravě podle § 49 odst. 1 nebo § 245 odst. 1, hledí se na něj pro účely věty první, jako by nebylo odesláno.

(5) Při ukončení zadávacího řízení podle odstavce 4 se § 53 odst. 8 a § 128 odst. 1 a 2 použijí přiměřeně.

(6) V případě ukončení zadávacího řízení podle odstavce 4 zadavatel uhradí účastníku zadávacího řízení na základě jeho písemné žádosti účelně vynaložené náklady spojené s jeho účastí v zadávacím řízení. Právo na náhradu účelně vynaložených nákladů zaniká, pokud nebylo u zadavatele uplatněno ve lhůtě 6 měsíců od uveřejnění oznámení podle § 53 odst. 8, § 128 odst. 2 nebo § 129a odst. 6.

(1) Stanovil-li zadavatel zadávací lhůtu, může v zadávací dokumentaci požadovat, aby účastník zadávacího řízení poskytl ve lhůtě pro podání nabídek jistotu.

(2) Výši jistoty stanoví zadavatel v zadávací dokumentaci v absolutní částce ve výši do 2 % předpokládané hodnoty veřejné zakázky nebo do 5 % předpokládané hodnoty veřejné zakázky, jestliže v zadávacím řízení bude použita elektronická aukce.

(3) Jistotu poskytne účastník zadávacího řízení formou

a) složení peněžní částky na účet zadavatele (dále jen „peněžní jistota“),

b) bankovní záruky ve prospěch zadavatele, nebo

c) pojištění záruky ve prospěch zadavatele.

(4) Účastník zadávacího řízení prokáže v nabídce poskytnutí jistoty

a) sdělením údajů o provedené platbě zadavateli, jde-li o peněžní jistotu, nebo

b) předložením dokladu banky nebo pojišťovny prokazujícího povinnost banky nebo pojišťovny vyplatit zadavateli jistotu na základě jeho sdělení o splnění podmínek podle odstavce 7, jde-li o bankovní záruku nebo pojištění záruky.

(5) Je-li jistota poskytnuta formou bankovní záruky nebo pojištění záruky, je účastník zadávacího řízení povinen zajistit její platnost po celou dobu trvání zadávací lhůty. Zadavatel může v zadávacích podmínkách požadovat, aby doklady podle odstavce 4 písm. b) byly předloženy v originále nebo úředně ověřené kopii.

(6) Zadavatel vrátí bez zbytečného odkladu peněžní jistotu včetně úroků zúčtovaných peněžním ústavem nebo odešle dodavateli údaje či doklady nezbytné k uvolnění jistoty

a) po uplynutí zadávací lhůty,

b) poté, co účastníku zadávacího řízení zanikne jeho účast v zadávacím řízení před koncem zadávací lhůty, nebo

c) po ukončení zadávacího řízení.

(7) Zadavatel má právo na plnění z jistoty včetně úroků zúčtovaných peněžním ústavem, pokud účastníku zadávacího řízení v zadávací lhůtě zanikla účast v zadávacím řízení po vyloučení podle § 122 odst. 8 nebo § 124 odst. 2.

(1) Zadavatel může k provádění úkonů podle tohoto zákona pověřit komisi; tím nejsou dotčeny jiné právní předpisy upravující způsob rozhodování zadavatele a ani tím není dotčena jeho odpovědnost za dodržení pravidel stanovených tímto zákonem. Úkony komise se pro účely tohoto zákona považují za úkony zadavatele.

(2) U veřejných zakázek s předpokládanou hodnotou vyšší než 300000000 Kč zadavatel zajistí, aby hodnocení nabídek provedla komise, která má minimálně 5 členů, z nichž většina má příslušnou odbornost ve vztahu k předmětu veřejné zakázky.

(3) Zadavatel může pro své rozhodování použít i vyjádření přizvaných odborníků; tím není dotčena jeho odpovědnost za dodržení pravidel stanovených tímto zákonem.

(1) Zadavatel se může při provádění úkonů podle tohoto zákona souvisejících se zadávacím řízením nechat smluvně zastoupit jinou osobou. Tím není dotčena jeho odpovědnost za dodržení pravidel stanovených tímto zákonem.

(2) Zástupce nesmí provést výběr dodavatele, vyloučit účastníka zadávacího řízení, zrušit zadávací řízení, nebo rozhodnout o námitkách; to neplatí pro prokuristu nebo zřizovatele zastupujícího příspěvkovou organizaci, jejímž je zřizovatelem.

(1) Zadavatel postupuje tak, aby nedocházelo ke střetu zájmů. V případě postupu podle § 42 nebo 43 si zadavatel vyžádá písemné čestné prohlášení všech členů komise, přizvaných odborníků nebo osob zastupujících zadavatele o tom, že nejsou ve střetu zájmů. Pokud zjistí, že ke střetu zájmů došlo, přijme k jeho odstranění opatření k nápravě.

(2) Za střet zájmů se považuje situace, kdy zájmy osob, které

a) se podílejí na průběhu zadávacího řízení, nebo

b) mají nebo by mohly mít vliv na výsledek zadávacího řízení,

ohrožují jejich nestrannost nebo nezávislost v souvislosti se zadávacím řízením.

(3) Zájmem osob uvedených v odstavci 2 se pro účely tohoto zákona rozumí zájem získat osobní výhodu nebo snížit majetkový nebo jiný prospěch zadavatele.

(1) Pokud tento zákon nebo zadavatel vyžaduje předložení dokladu, předkládá dodavatel kopie dokladu, nestanoví-li tento zákon jinak. Zadavatel může postupem podle § 46 odst. 1 požadovat předložení originálu nebo úředně ověřené kopie dokladu.

(2) Pokud zadavatel vyžaduje předložení dokladu a dodavatel není z důvodů, které mu nelze přičítat, schopen předložit požadovaný doklad, je oprávněn předložit jiný rovnocenný doklad.

(3) Pokud tento zákon nebo zadavatel vyžaduje předložení dokladu podle právního řádu České republiky, může dodavatel předložit obdobný doklad podle právního řádu státu, ve kterém se tento doklad vydává. Doklad, který je vyhotoven v jiném jazyce, než který zadavatel určil pro podání žádosti o účast, předběžné nabídky nebo nabídky, se předkládá s překladem do zadavatelem určeného jazyka. Má-li zadavatel pochybnosti o správnosti překladu, může si vyžádat předložení úředně ověřeného překladu dokladu tlumočníkem zapsaným do seznamu znalců a tlumočníků19). Doklad v českém nebo slovenském jazyce a doklad o vzdělání v latinském jazyce se předkládají bez překladu; zadavatel může povinnost předložit překlad prominout i u jiných dokladů. Pokud se podle příslušného právního řádu požadovaný doklad nevydává, může být nahrazen písemným čestným prohlášením.

(4) Povinnost předložit doklad může dodavatel splnit odkazem na odpovídající informace vedené v informačním systému veřejné správy20 nebo v obdobném systému vedeném v jiném členském státu, který umožňuje neomezený dálkový přístup. Takový odkaz musí obsahovat internetovou adresu a údaje pro přihlášení a vyhledání požadované informace, jsou-li takové údaje nezbytné.

(1) Zadavatel může pro účely zajištění řádného průběhu zadávacího řízení požadovat, aby účastník zadávacího řízení v přiměřené lhůtě objasnil předložené údaje, doklady, vzorky nebo modely nebo doplnil další nebo chybějící údaje, doklady, vzorky nebo modely. Zadavatel může tuto žádost učinit opakovaně a může rovněž stanovenou lhůtu prodloužit nebo prominout její zmeškání.

(2) Po uplynutí lhůty pro podání nabídek nemůže být nabídka měněna, nestanoví-li tento zákon jinak; nabídka však může být doplněna na základě žádosti podle odstavce 1 o údaje, doklady, vzorky nebo modely, které nebudou hodnoceny podle kritérií hodnocení. V takovém případě se doplnění údajů týkajících se prokázání splnění podmínek účasti za změnu nabídky nepovažují, přičemž skutečnosti rozhodné pro posouzení splnění podmínek účasti mohou nastat i po uplynutí lhůty pro podání nabídek.

(3) Za objasnění se považuje i oprava položkového rozpočtu, pokud není dotčena celková nabídková cena nebo jiné kritérium hodnocení nabídek.

(1) Dodavatel se stává účastníkem zadávacího řízení v okamžiku, kdy

a) vyjádří předběžný zájem podle § 58 odst. 5 nebo § 129a odst. 3,

b) podá žádost o účast nebo nabídku, nebo

c) zahájí jednání se zadavatelem v zadávacím řízení.

(2) Vyloučenému účastníku zadávacího řízení zanikne účast v zadávacím řízení v okamžiku, kdy

a) uplyne lhůta pro podání námitek proti vyloučení, pokud námitky nepodá,

b) v případě podání námitek uplyne lhůta pro podání návrhu podle § 251 odst. 2 nebo 3, pokud návrh nepodá, nebo

c) v případě podání návrhu podle § 251 odst. 1 nabude právní moci rozhodnutí o zastavení správního řízení či zamítnutí návrhu.

(3) Vyloučeného účastníka zadávacího řízení, kterému dosud nezanikla účast v zadávacím řízení, zadavatel nemusí zohlednit při hodnocení nabídek nebo v elektronické aukci; to neplatí, pokud je vyloučení účastníka zadávacího řízení zrušeno.

(4) Účast v zadávacím řízení zaniká také

a) odstoupením účastníka zadávacího řízení v době mimo zadávací lhůtu, nebo

b) uplynutím lhůty k podání žádostí o účast, předběžných nabídek nebo nabídek účastníkům zadávacího řízení, kteří žádost o účast, předběžnou nabídku nebo nabídku nepodali.

(1) Zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení pouze z důvodů stanovených tímto zákonem, a to kdykoliv v průběhu zadávacího řízení.

(2) Zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud údaje, doklady, vzorky nebo modely předložené účastníkem zadávacího řízení

a) nesplňují zadávací podmínky nebo je účastník zadávacího řízení ve stanovené lhůtě nedoložil,

b) nebyly účastníkem zadávacího řízení objasněny nebo doplněny na základě žádosti podle § 46, nebo

c) neodpovídají skutečnosti a měly nebo mohou mít vliv na posouzení podmínek účasti nebo na naplnění kritérií hodnocení.

(3) Zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení, který

a) neprokázal poskytnutí jistoty, nebo

b) nezajistil poskytnutí jistoty po celou dobu trvání zadávací lhůty; na posouzení skutečností rozhodných pro složení jistoty se § 46 odst. 2 věta druhá nepoužije.

(4) Zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud nabídka účastníka zadávacího řízení obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu, která nebyla na písemnou žádost zadavatele účastníkem zadávacího řízení zdůvodněna.

(5) Zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení pro nezpůsobilost, pokud prokáže, že

a) plnění nabízené dodavatelem by vedlo k nedodržování povinností vyplývajících z předpisů práva životního prostředí, sociálních nebo pracovněprávních předpisů nebo kolektivních smluv vztahujících se k předmětu veřejné zakázky,

b) došlo ke střetu zájmů a jiné opatření k nápravě, kromě zrušení zadávacího řízení, není možné,

c) došlo k narušení hospodářské soutěže předchozí účastí účastníka zadávacího řízení při přípravě zadávacího řízení, jiné opatření k nápravě není možné a účastník zadávacího řízení na písemnou výzvu zadavatele neprokázal, že k narušení hospodářské soutěže nedošlo,

d) se účastník zadávacího řízení dopustil v posledních 3 letech od zahájení zadávacího řízení závažných nebo dlouhodobých pochybení při plnění dřívějšího smluvního vztahu se zadavatelem zadávané veřejné zakázky, nebo s jiným veřejným zadavatelem, která vedla k vzniku škody, předčasnému ukončení smluvního vztahu nebo jiným srovnatelným sankcím,

e) se účastník zadávacího řízení pokusil neoprávněně ovlivnit rozhodnutí zadavatele v zadávacím řízení nebo se neoprávněně pokusil o získání neveřejných informací, které by mu mohly zajistit neoprávněné výhody v zadávacím řízení, nebo

f) se účastník zadávacího řízení dopustil v posledních 3 letech před zahájením zadávacího řízení nebo po zahájení zadávacího řízení závažného profesního pochybení, které zpochybňuje jeho důvěryhodnost, včetně pochybení, za která byl disciplinárně potrestán nebo mu bylo uloženo kárné opatření podle jiných právních předpisů21).

(6) Zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení pro nezpůsobilost také, pokud na základě věrohodných informací získá důvodné podezření, že účastník zadávacího řízení

a) uzavřel s jinými osobami zakázanou dohodu podle zákona o ochraně hospodářské soutěže v souvislosti se zadávanou veřejnou zakázkou, nebo

b) části nabídek, které mají být hodnoceny podle kritérií hodnocení, připravoval ve vzájemné shodě s jiným účastníkem téhož zadávacího řízení, s nímž je spojenou osobou podle zákona o daních z příjmů, a na písemnou výzvu zadavatele účastník zadávacího řízení nevysvětlil, že k takové vzájemné shodě při přípravě nabídky nedošlo; písemná výzva zadavatele se považuje za žádost podle § 46.

(7) Zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení, který je akciovou společností nebo má právní formu obdobnou akciové společnosti a nemá vydány výlučně zaknihované akcie.

(8) Vybraného dodavatele zadavatel vyloučí z účasti v zadávacím řízení, pokud zjistí, že jsou naplněny důvody vyloučení podle odstavce 2 nebo může prokázat naplnění důvodů podle odstavce 3 písm. b) nebo odstavce 5 písm. a) až c).

(9) Zadavatel u vybraného dodavatele ověří naplnění důvodu pro vyloučení podle odstavce 7 na základě informací vedených v obchodním rejstříku. Pokud z informací vedených v obchodním rejstříku vyplývá naplnění důvodu pro vyloučení podle odstavce 7, zadavatel účastníka zadávacího řízení vyloučí ze zadávacího řízení. Vybraného dodavatele se sídlem v zahraničí, který je akciovou společností nebo má právní formu obdobnou akciové společnosti, zadavatel požádá, aby v přiměřené lhůtě předložil písemné čestné prohlášení o tom, které osoby jsou vlastníky akcií, jejichž souhrnná jmenovitá hodnota přesahuje 10 % základního kapitálu účastníka zadávacího řízení, s uvedením zdroje, z něhož údaje o velikosti podílu akcionářů vychází; tato žádost se považuje za žádost podle § 46.

(10) Ustanovení odstavců 7 a 9 se nepoužije pro účastníka zadávacího řízení, pokud se jedná o akciovou společnost, jejíž akcie v souhrnné jmenovité hodnotě 100 % základního kapitálu jsou ve vlastnictví státu, obce nebo kraje.

(11) Zadavatel odešle bezodkladně účastníkovi zadávacího řízení oznámení o jeho vyloučení s odůvodněním.

(1) Zadavatel nezadá veřejnou zakázku účastníku zadávacího řízení, pokud je to v rozporu s mezinárodními sankcemi podle zákona upravujícího provádění mezinárodních sankcí.

(2) Pokud se mezinárodní sankce podle odstavce 1 vztahuje na

a) účastníka zadávacího řízení, může ho zadavatel vyloučit z účasti v zadávacím řízení, nebo

b) vybraného dodavatele, vyloučí ho zadavatel z účasti v zadávacím řízení.

(3) Pokud se mezinárodní sankce podle odstavce 1 vztahuje na poddodavatele

a) účastníka zadávacího řízení, může zadavatel požadovat nahrazení poddodavatele, nebo

b) vybraného dodavatele, musí zadavatel požadovat nahrazení poddodavatele.

(4) Na základě požadavku zadavatele podle odstavce 3 musí účastník zadávacího řízení poddodavatele nahradit nejpozději do konce zadavatelem stanovené přiměřené lhůty. Pokud nedojde k nahrazení poddodavatele, platí, že se na účastníka zadávacího řízení vztahuje zákaz zadání veřejné zakázky.

(1) Zadavatel kdykoli v průběhu zadávacího řízení učiní nezbytné a přiměřené opatření k nápravě, pokud zjistí, že postupoval v rozporu s tímto zákonem. Opatřením k nápravě se pro účely tohoto zákona rozumí úkony zadavatele, které napravují předchozí postup, který je v rozporu s tímto zákonem.

(2) Zadavatel přijme opatření k nápravě spočívající ve zrušení rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, zjistí-li, že toto rozhodnutí bylo učiněno v rozporu se zákonem, i když proti takovému rozhodnutí neobdržel námitky; takové opatření k nápravě však může přijmout jen ve lhůtě, ve které by účastníci zadávacího řízení mohli proti rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení podat námitky.

Zadavatel odešle všem účastníkům zadávacího řízení oznámení o výběru, ve kterém uvede identifikační údaje vybraného dodavatele a odůvodnění výběru; to neplatí v případě zadávacího řízení, v němž je jen jeden účastník.

(1) Zadávací řízení je ukončeno uzavřením smlouvy, rámcové dohody, zavedením dynamického nákupního systému, uplynutím lhůty podle § 40 odst. 4 nebo v okamžiku uvedeném v odstavci 2 v případě zrušení zadávacího řízení.

(2) V případě zrušení zadávacího řízení je zadávací řízení ukončeno v okamžiku, kdy

a) všem účastníkům zadávacího řízení uplyne lhůta pro podání námitek proti zrušení zadávacího řízení zadavatelem, pokud námitky nejsou podány,

b) v případě podání námitek proti zrušení zadávacího řízení zadavatelem uplyne lhůta pro podání návrhu podle § 251 odst. 2 nebo 3, pokud návrh není podán,

c) v případě podání návrhu podle § 251 odst. 1 proti zrušení zadávacího řízení zadavatelem nabude právní moci rozhodnutí o zastavení správního řízení či zamítnutí návrhu, nebo

d) nabude právní moci rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení podle § 263.

(3) Smlouva nebo rámcová dohoda musí odpovídat zadávacím podmínkám a nabídce vybraného dodavatele a musí být uzavřena písemně.

(4) Před ukončením zadávacího řízení zadavatel může zahájit zadávací řízení na veřejnou zakázku s obdobným předmětem plnění pouze tehdy, pokud

a) to vyžadují provozní potřeby zadavatele a

b) veřejná zakázka bude zadána pouze v nezbytně nutném rozsahu a na nezbytně nutnou dobu.

Pro zadání veřejné zakázky v podlimitním režimu může zadavatel použít

a) zjednodušené podlimitní řízení s výjimkou veřejné zakázky na stavební práce, jejíž předpokládaná hodnota přesáhne 50000000 Kč, nebo

b) druhy zadávacích řízení pro nadlimitní režim; v takovém případě zadavatel postupuje podle části čtvrté obdobně s tím, že

1. jednací řízení s uveřejněním může zadavatel použít i bez splnění podmínek podle § 60,

2. u jednacího řízení bez uveřejnění musí být splněna také podmínka nemožnosti dodržet lhůty pro zjednodušené podlimitní řízení, jde-li o podlimitní veřejnou zakázku, kterou by jinak zadavatel mohl zadat ve zjednodušeném podlimitním řízení,

3. ustanovení části čtvrté se nepoužijí pro lhůty stanovené v § 54.

(1) Zadavatel zahajuje zjednodušené podlimitní řízení uveřejněním výzvy k podání nabídek na profilu zadavatele podle § 214, kterou vyzývá neomezený počet dodavatelů k podání nabídky. Zadavatel může výzvu po jejím uveřejnění odeslat některým dodavatelům, v takovém případě musí být výzva odeslána alespoň 5 dodavatelům. Výzva k podání nabídek musí obsahovat náležitosti stanovené v příloze č. 6 k tomuto zákonu.

(2) Zadavatel nesmí s účastníky zadávacího řízení o podaných nabídkách jednat.

(3) Zadávací dokumentace musí být uveřejněna na profilu zadavatele po celou lhůtu pro podání nabídek. Pro zadávací dokumentaci a zadávací podmínky se použijí ustanovení § 96 až 100 obdobně; to neplatí pro dobu pro uveřejnění vysvětlení zadávací dokumentace podle § 98 odst. 1 písm. a) a dobu pro prohlídku místa plnění podle § 97.

(4) Zadavatel může použít jednotlivá pravidla pro zadávací řízení pro nadlimitní režim. Veřejný zadavatel musí požadovat prokázání základní způsobilosti podle § 74. Pokud zadavatel v zadávací dokumentaci nestanoví jinak, prokazuje dodavatel splnění základní způsobilosti čestným prohlášením. Ustanovení § 81 až 85, § 86 odst. 3, § 87 a 88 se použijí ve zjednodušeném zadávacím řízení obdobně. Zadavatel může použít i jiná kritéria kvalifikace dodavatele, než jsou uvedena v části čtvrté. Doklady o kvalifikaci předkládají dodavatelé v nabídkách v kopiích a mohou je nahradit písemným čestným prohlášením nebo jednotným evropským osvědčením pro veřejné zakázky podle § 87. Zadavatel si může v průběhu zadávacího řízení vyžádat předložení originálů nebo úředně ověřených kopií dokladů o kvalifikaci. Zadavatel není oprávněn provést snížení počtu účastníků zadávacího řízení. Pro technické podmínky veřejné zakázky na stavební práce se § 92 použije obdobně.

(5) Pokud si to zadavatel v zadávací dokumentaci vyhradil, může oznámení o vyloučení účastníka zadávacího řízení nebo oznámení o výběru dodavatele uveřejnit na profilu zadavatele. V takovém případě se oznámení považují za doručená všem účastníkům zadávacího řízení okamžikem jejich uveřejnění.

(6) Pro podání a hodnocení nabídek a výběr dodavatele se použijí § 107 až 110 a § 114 až 122 obdobně. Jako kritéria kvality zadavatel může stanovit i jiná kritéria, než jsou uvedena v § 116, pokud jsou založena na objektivních skutečnostech vztahujících se k osobě dodavatele nebo k předmětu veřejné zakázky. Zadavatel všem účastníkům zadávacího řízení umožní na jejich žádost nahlédnout do písemné zprávy o hodnocení nabídek a pořídit si z ní výpisy, kopie nebo její opisy.

(7) Pro postup při ukončení zadávacího řízení se použijí ustanovení § 124 až 127 obdobně.

(8) Oznámení o zrušení zjednodušeného podlimitního řízení zadavatel uveřejní na profilu zadavatele do 5 pracovních dnů od rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení.

(1) Lhůtu pro podání nabídek ve zjednodušeném podlimitním řízení zadavatel stanoví v délce nejméně 11 pracovních dnů od zahájení zadávacího řízení.

(2) Lhůtu pro podání nabídek v otevřeném řízení zadavatel stanoví v délce nejméně

a) 15 pracovních dnů od zahájení zadávacího řízení v případě veřejných zakázek na dodávky nebo služby, nebo

b) 20 pracovních dnů od zahájení zadávacího řízení v případě veřejných zakázek na stavební práce.

(3) Lhůtu v délce nejméně 15 pracovních dnů od zahájení zadávacího řízení nebo od odeslání výzvy k uveřejnění zadavatel stanoví v případě

a) žádosti o účast v užším řízení nebo jednacím řízení s uveřejněním,

b) předběžné nabídky v jednacím řízení s uveřejněním, nebo

c) nabídky v užším řízení.

(4) Lhůta podle odstavce 2 může být zkrácena až o 5 pracovních dnů, jestliže zadavatel uveřejnil předběžné oznámení, které bylo odesláno k uveřejnění nejméně 16 pracovních dnů a nejvýše 12 měsíců přede dnem, kdy bylo odesláno oznámení o zahájení zadávacího řízení.

(5) Vysvětlení zadávací dokumentace zadavatel uveřejní u podlimitní veřejné zakázky nejméně 4 pracovní dny před skončením lhůty pro podání nabídek.

(6) Dobu pro prohlídku místa plnění zadavatel určí u podlimitní veřejné zakázky tak, aby bylo možné prohlídku uskutečnit nejpozději 5 pracovních dnů před skončením lhůty pro podání nabídek.

Pro zadání veřejné zakázky v nadlimitním režimu může zadavatel použít otevřené řízení nebo užší řízení a za splnění dále uvedených podmínek také jednací řízení s uveřejněním, jednací řízení bez uveřejnění, řízení se soutěžním dialogem nebo řízení o inovačním partnerství.

(1) Zadavatel zahajuje otevřené řízení odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění způsobem podle § 212, kterým vyzývá neomezený počet dodavatelů k podání nabídky.

(2) Zadavatel nesmí s účastníky zadávacího řízení o podaných nabídkách jednat.

(3) Dodavatelé předkládají doklady o kvalifikaci v nabídce.

(1) Zadavatel stanoví lhůtu pro podání nabídek v otevřeném řízení na nejméně 30 dnů od zahájení zadávacího řízení. Lhůta pro podání nabídek musí být prodloužena

a) o 5 dnů, jestliže zadavatel neumožní podávat nabídky prostřednictvím elektronického nástroje nebo zadávací podmínky vyžadují ve lhůtě pro podání nabídek předložení vzorků nebo modelů, které nemohou být předloženy za použití elektronické komunikace; to neplatí v případech podle odstavce 2,

b) o 5 dnů, jestliže zadavatel postupuje podle § 96 odst. 2; to neplatí v případech podle odstavce 2 písm. b).

(2) Lhůta pro podání nabídek může být u veřejných zakázek na dodávky nebo veřejných zakázek na služby zkrácena tak, aby činila nejméně 15 dnů, jestliže

a) zadavatel uveřejnil předběžné oznámení, které bylo odesláno k uveřejnění nejméně 35 dnů a nejvýše 12 měsíců přede dnem, kdy bylo odesláno oznámení o zahájení zadávacího řízení, nebo

b) naléhavé okolnosti znemožňují použití lhůty podle odstavce 1; naléhavost okolností zadavatel odůvodní v zadávací dokumentaci.

(1) Zadavatel zahajuje užší řízení odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění způsobem podle § 212, kterým vyzývá neomezený počet dodavatelů k podání žádosti o účast.

(2) Zadavatel podle § 4 odst. 1 písm. c) až e) může užší řízení zahájit také odesláním předběžného oznámení podle § 34 k uveřejnění způsobem podle § 212, pokud jím vyzývá k projevení předběžného zájmu dodavatelů. V takovém případě zadavatel předběžným oznámením splní povinnosti, pro jejichž splnění tento zákon jinak vyžaduje odeslání oznámení o zahájení zadávacího řízení.

(3) Po uplynutí lhůty pro podání žádostí o účast zadavatel posoudí kvalifikaci účastníků zadávacího řízení a vyloučí z účasti v zadávacím řízení účastníky zadávacího řízení, kteří neprokázali splnění kvalifikace. Nevyloučeným účastníkům zadávacího řízení zašle písemnou výzvu k podání nabídek, a to všem současně. Výzva k podání nabídek musí obsahovat náležitosti stanovené v příloze č. 6 k tomuto zákonu.

(4) Nabídku může podat pouze účastník zadávacího řízení, který byl vyzván k podání nabídky. Vyzvaní účastníci zadávacího řízení nemohou podat společnou nabídku. Zadavatel nesmí s účastníky zadávacího řízení o podaných nabídkách jednat. K nabídce podané v rozporu s větami první a druhou se nepřihlíží.

(5) Pokud je užší řízení zahájeno odesláním předběžného oznámení, může být předběžný zájem dodavatele vyjádřen jakoukoliv formou. Zadavatel písemně vyzve všechny účastníky zadávacího řízení, kteří vyjádřili předběžný zájem, k podání žádostí o účast, a to všechny současně. Výzva k podání žádosti o účast musí obsahovat náležitosti stanovené v příloze č. 6 k tomuto zákonu. Výzvu k podání žádosti o účast odešle zadavatel nejdříve 35 dní po odeslání předběžného oznámení k uveřejnění a nejpozději 12 měsíců po odeslání předběžného oznámení k uveřejnění.

(1) Zadavatel stanoví lhůtu pro podání žádosti o účast na nejméně 30 dnů od zahájení užšího řízení nebo od odeslání výzvy k podání žádosti o účast, pokud je užší řízení zahájeno odesláním předběžného oznámení.

(2) Zadavatel stanoví lhůtu pro podání nabídek na nejméně 25 dnů od odeslání výzvy k podání nabídky. Tato lhůta musí být prodloužena

a) o 5 dnů, jestliže zadavatel neumožní podávat nabídky prostřednictvím elektronického nástroje nebo zadávací podmínky vyžadují ve lhůtě pro podání nabídek předložení vzorků nebo modelů, které nemohou být předloženy za použití elektronické komunikace; to neplatí v případech podle odstavců 3 až 5,

b) o 5 dnů, jestliže zadavatel postupuje podle § 96 odst. 2; to neplatí v případech podle odstavce 5.

(3) Zadavatel podle § 4 odst. 1 písm. c) až e) může stanovit lhůtu pro podání nabídek tak, aby činila nejméně 10 dnů od odeslání výzvy k podání nabídek; na základě písemného souhlasu všech účastníků zadávacího řízení může být tato lhůta zkrácena.

(4) Lhůta pro podání nabídek může být zkrácena tak, aby činila nejméně 10 dnů od odeslání výzvy k podání nabídek, jestliže zadavatel uveřejnil předběžné oznámení, kterým nezahajoval zadávací řízení a které bylo odesláno k uveřejnění nejméně 35 dnů a nejvýše 12 měsíců přede dnem, kdy bylo odesláno oznámení o zahájení zadávacího řízení.

(5) Jestliže naléhavé okolnosti znemožňují použití lhůty podle odstavce 1 nebo 2, může být lhůta pro podání žádosti o účast zkrácena tak, aby činila nejméně 15 dnů od zahájení zadávacího řízení, a lhůta pro podání nabídek tak, aby činila nejméně 10 dnů od odeslání výzvy k podání nabídky; naléhavost okolností zadavatel odůvodní v zadávací dokumentaci, ve výzvě k podání žádostí o účast nebo ve výzvě k podání nabídek.

(1) Zadavatel může použít jednací řízení s uveřejněním, pokud

a) potřeby zadavatele nelze uspokojit bez úpravy na trhu dostupných plnění,

b) součástí plnění veřejné zakázky je návrh řešení nebo inovativní řešení,

c) veřejná zakázka nemůže být zadána bez předchozího jednání z důvodu zvláštních okolností vyplývajících z povahy, složitosti nebo právních a finančních podmínek spojených s předmětem veřejné zakázky, nebo

d) nelze stanovit technické podmínky odkazem na technické dokumenty podle § 90 odst. 1 a 2.

(2) Zadavatel může použít jednací řízení s uveřejněním také tehdy, jestliže předchozí otevřené řízení nebo užší řízení bylo zrušeno podle § 127 odst. 1.

(1) Zadavatel zahajuje jednací řízení s uveřejněním odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění způsobem podle § 212, kterým vyzývá neomezený počet dodavatelů k podání žádosti o účast.

(2) Zadavatel podle § 4 odst. 1 písm. c) až e) může jednací řízení s uveřejněním zahájit také odesláním předběžného oznámení k uveřejnění způsobem podle § 212, pokud jím vyzývá k projevení předběžného zájmu dodavatelů. V takovém případě zadavatel předběžným oznámením splní povinnosti, pro jejichž splnění tento zákon jinak vyžaduje odeslání oznámení o zahájení zadávacího řízení. Ustanovení § 58 odst. 5 se použije obdobně.

(3) V případě postupu podle § 60 odst. 2 může být odeslání oznámení o zahájení zadávacího řízení nahrazeno odesláním výzvy k podání předběžné nabídky, pokud zadavatel v předchozím zadávacím řízení provedl posouzení kvalifikace a výzvu k podání předběžné nabídky odešle všem dodavatelům, kteří v předchozím zadávacím řízení podali nabídku a prokázali kvalifikaci; odstavec 4 se v takovém případě nepoužije.

(4) V zadávací dokumentaci zadavatel označí, které požadavky na plnění veřejné zakázky představují minimální technické podmínky, které musí nabídka splňovat.

(5) Po uplynutí lhůty pro podání žádostí o účast zadavatel posoudí soulad kvalifikace účastníků zadávacího řízení a provede snížení počtu účastníků zadávacího řízení podle § 111, pokud si tak vyhradil v oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo v předběžném oznámení, kterým zahájil zadávací řízení. Zadavatel vyloučí z účasti v zadávacím řízení účastníky, kteří neprokázali splnění kvalifikace nebo nebyli vybráni při snížení počtu účastníků zadávacího řízení. Nevyloučeným účastníkům zadávacího řízení zašle výzvu k podání předběžných nabídek, a to všem současně. Výzva k podání předběžných nabídek musí obsahovat náležitosti stanovené v příloze č. 6 k tomuto zákonu.

(6) Předběžnou nabídku může podat pouze účastník zadávacího řízení, který byl vyzván k podání předběžné nabídky. Vyzvaní účastníci zadávacího řízení nemohou podat společnou předběžnou nabídku. Předběžnou nabídku může účastník zadávacího řízení po dobu jednání se zadavatelem upravovat.

(7) K předběžné nabídce podané v rozporu s odstavcem 6 se nepřihlíží.

(8) Zadavatel jedná s účastníky zadávacího řízení o předběžných nabídkách s cílem zlepšit předběžné nabídky ve prospěch zadavatele. V rámci jednání může být snižován počet předběžných nabídek, o nichž se bude jednat podle § 112, pokud si tak zadavatel vyhradil v oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo v předběžném oznámení, kterým zahájil zadávací řízení.

(9) Zadavatel si může v zadávací dokumentaci vyhradit, že nemusí o předběžných nabídkách jednat a může zadat veřejnou zakázku na základě předběžné nabídky. V takovém případě se při otevírání předběžných nabídek postupuje podle § 108, § 109 odst. 1 a 2 a § 110 obdobně.

(10) Zadavatel v průběhu jednání poskytuje informace účastníkům zadávacího řízení nediskriminačním způsobem. Důvěrné informace podle § 218 odst. 1 je zadavatel oprávněn sdělit ostatním účastníkům zadávacího řízení pouze na základě písemného souhlasu účastníka zadávacího řízení uděleného ve vztahu ke konkrétní informaci.

(11) Zadavatel může v průběhu jednání změnit nebo doplnit zadávací podmínky, zejména technické podmínky, vyjma minimálních technických podmínek podle odstavce 4 a vyjma pravidel pro hodnocení nabídek podle § 115. O takové změně nebo doplnění zadávacích podmínek musí zadavatel účastníky zadávacího řízení písemně informovat a poskytnout jim přiměřenou dobu pro úpravu předběžných nabídek. Změněné nebo doplněné zadávací podmínky musí nadále splňovat podmínky pro použití jednacího řízení s uveřejněním.

(12) Okamžik ukončení jednání nebo způsob jeho určení je zadavatel povinen oznámit účastníkům zadávacího řízení. Zadavatel vyzve účastníky zadávacího řízení k podání nabídek. Výzva k podání nabídek musí obsahovat náležitosti stanovené v příloze č. 6 k tomuto zákonu.

(1) Zadavatel stanoví lhůtu pro podání žádosti o účast na nejméně 30 dnů od zahájení jednacího řízení s uveřejněním nebo od odeslání výzvy k podání žádosti o účast, pokud je jednací řízení s uveřejněním zahájeno odesláním předběžného oznámení.

(2) Zadavatel stanoví lhůtu pro podání předběžné nabídky na nejméně 25 dnů od odeslání výzvy k jejímu podání.

(3) Pro zkrácení lhůty pro podání žádosti o účast se použije § 59 odst. 5 obdobně. Pro zkrácení nebo prodloužení lhůty pro podání předběžných nabídek se § 59 odst. 2 až 5 použijí přiměřeně.

(4) Zadavatel stanoví pro podání nabídek přiměřenou lhůtu, která počne běžet nejdříve od okamžiku ukončení jednání.

(1) Zadavatel může použít jednací řízení bez uveřejnění, pokud podstatně nezměnil zadávací podmínky oproti předchozímu otevřenému řízení, užšímu řízení nebo zjednodušenému podlimitnímu řízení, v němž

a) nebyly podány žádné nabídky nebo žádosti o účast,

b) podané nabídky bez zásadních změn nemohou uspokojit požadavky zadavatele na předmět veřejné zakázky, nebo

c) účastníci zadávacího řízení nesplnili podmínky účasti v žádosti o účast.

(2) Zadavatel je povinen důvod pro použití jednacího řízení bez uveřejnění podle odstavce 1 oznámit Evropské komisi na její žádost.

(3) Zadavatel může také použít jednací řízení bez uveřejnění, pokud veřejná zakázka může být splněna pouze určitým dodavatelem, neboť

a) předmětem plnění veřejné zakázky je umělecké dílo nebo výkon,

b) z technických důvodů neexistuje hospodářská soutěž, nebo

c) je to nezbytné z důvodu ochrany výhradních práv včetně práv duševního vlastnictví.

(4) Podmínky podle odstavce 3 písm. b) a c) jsou splněny pouze v takovém případě, že nelze využít jiného přiměřeného řešení a že zadavatel nestanovil zadávací podmínky veřejné zakázky s cílem vyloučit hospodářskou soutěž.

(5) Zadavatel může použít jednací řízení bez uveřejnění také, pokud je to nezbytné v důsledku krajně naléhavé okolnosti, kterou zadavatel nemohl předvídat a ani ji nezpůsobil, a nelze dodržet lhůty pro otevřené řízení, užší řízení nebo jednací řízení s uveřejněním.

V případě veřejné zakázky na dodávky může zadavatel použít jednací řízení bez uveřejnění také, pokud

a) je dodávané zboží vyráběno pouze pro účely výzkumu, pokusu, studia nebo vývoje; taková veřejná zakázka však nesmí zahrnovat dodávku určenou pro výrobu ve velkém rozsahu prováděnou za účelem dosažení hospodářské rentability nebo za účelem pokrytí nákladů zadavatele spojených s výzkumem nebo vývojem,

b) jde o dodatečné dodávky od téhož dodavatele, které jsou určeny jako částečná náhrada předchozí dodávky nebo k rozšíření stávajícího rozsahu dodávky, a to za předpokladu, že by změna dodavatele nutila zadavatele pořizovat dodávky s odlišnými technickými vlastnostmi, což by mělo za následek neslučitelnost s původním plněním nebo by znamenaly nepřiměřené technické obtíže při provozu a údržbě; dodatečné dodávky podle tohoto písmene mohou být pořizovány nejdéle 3 roky od uzavření původní smlouvy, pokud delší doba není odůvodněna zvláštními okolnostmi,

c) jde o dodávky kupované na komoditních burzách23, nebo

d) jde o dodávky pořizované za zvláště výhodných podmínek od dodavatele, který je v likvidaci, nebo v případě, že je vůči dodavateli vedeno insolvenční řízení, od osoby oprávněné disponovat s majetkovou podstatou.

(1) V případě veřejné zakázky na služby může zadavatel použít jednací řízení bez uveřejnění rovněž, pokud je veřejná zakázka zadávána v návaznosti na soutěž o návrh podle § 143, podle jejíchž pravidel má zadavatel v úmyslu veřejnou zakázku zadat účastníkovi soutěže o návrh, jehož návrh bude vybrán. V případě více vybraných návrhů zadavatel vyzve k jednání v jednacím řízení bez uveřejnění všechny účastníky soutěže o návrh, jejichž návrhy byly vybrány.

(2) Do předpokládané hodnoty veřejné zakázky zadávané podle odstavce 1 se zahrne i předpokládaná výše cen, odměn nebo jiných plateb, které zadavatel poskytne účastníkům soutěže o návrh.

(3) Předmětem veřejné zakázky zadávané podle odstavce 1 nesmí být vlastní realizace návrhu. To neplatí v případech, kdy to odůvodňuje povaha předmětu soutěže o návrh.

V případě veřejné zakázky na služby nebo stavební práce může zadavatel použít jednací řízení bez uveřejnění rovněž, pokud jde o nové služby nebo nové stavební práce spočívající v opakování obdobných služeb nebo stavebních prací jako v původní veřejné zakázce a odpovídající původní veřejné zakázce, a to za předpokladu, že

a) nové služby nebo nové stavební práce budou zadány témuž dodavateli,

b) v zadávací dokumentaci původního zadávacího řízení, jehož zahájení bylo uveřejněno způsobem podle § 212 nebo § 53 odst. 1, byla podle § 100 odst. 3 uvedena možnost zadat veřejnou zakázku na nové služby nebo nové stavební práce v jednacím řízení bez uveřejnění a zároveň byl uveden rozsah nových služeb nebo nových stavebních prací,

c) předpokládaná hodnota veřejné zakázky na nové služby nebo nové stavební práce byla zahrnuta podle § 16 odst. 3 do předpokládané hodnoty původní veřejné zakázky,

d) jednací řízení bez uveřejnění bude zahájeno do 3 let ode dne uzavření smlouvy na původní veřejnou zakázku a

e) skutečná cena bez daně z přidané hodnoty veřejné zakázky za nové služby nebo nové stavební práce nepřesáhne o více než 30 % jejich předpokládanou hodnotu podle písmene c) ani nepřesahuje 30 % ceny původní veřejné zakázky.

(1) Zadavatel zahajuje jednací řízení bez uveřejnění odesláním výzvy k jednání, výzvy k podání nabídek nebo zahájením jednání s dodavatelem.

(2) V jednacím řízení bez uveřejnění jedná zadavatel o uzavření smlouvy. Zadavatel může v průběhu jednání měnit nebo doplnit zadávací podmínky. Změněné nebo doplněné zadávací podmínky však musí nadále splňovat podmínky pro použití jednacího řízení bez uveřejnění.

(3) V případě jednacího řízení bez uveřejnění na dodávky kupované na komoditní burze podle § 64 písm. c) se § 42 odst. 2, § 50, § 122 odst. 1 až 4, 7 a 8, § 123 a § 217 odst. 2 písm. c) a d) nepoužijí; zadavatel nemusí postupovat podle § 48 odst. 9, § 73, 86 nebo § 122 odst. 5 a 6, pokud komoditní burza získá před zahájením burzovního shromáždění

a) údaje o zaknihování akcií nebo čestné prohlášení o vlastnících akcií v rozsahu podle § 48 odst. 9, je-li akciovou společností nebo má formu obdobnou akciové společnosti,

b) údaje nebo doklady o kvalifikaci účastníků zadávacího řízení v rozsahu podle § 73 a 86, a

c) údaje nebo doklady o skutečném majiteli v rozsahu podle § 122 odst. 5, je-li českou právnickou osobou, nebo v rozsahu podle § 122 odst. 6, je-li zahraniční právnickou osobou.

(1) Zadavatel je oprávněn použít řízení se soutěžním dialogem za splnění podmínek uvedených v § 60.

(2) Zadavatel zahajuje řízení se soutěžním dialogem odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění způsobem podle § 212, kterým vyzývá neomezený počet dodavatelů k podání žádosti o účast.

(3) Zadavatel stanoví lhůtu pro podání žádostí o účast na nejméně 30 dnů od zahájení zadávacího řízení. Zadavatel v zadávací dokumentaci stanoví předpokládaný časový rozvrh soutěžního dialogu.

(4) Zadavatel posoudí soulad žádosti o účast se zadávacími podmínkami a provede snížení počtu účastníků zadávacího řízení podle § 111, pokud si tak vyhradil v oznámení o zahájení zadávacího řízení. Zadavatel vyloučí z účasti v zadávacím řízení účastníky, jejichž žádost o účast nesplňuje zadávací podmínky nebo nebyli vybráni při snížení počtu účastníků zadávacího řízení. Nevyloučené účastníky zadávacího řízení vyzve k účasti v soutěžním dialogu. Výzva k účasti v soutěžním dialogu musí obsahovat náležitosti stanovené v příloze č. 6 k tomuto zákonu.

(1) Zadavatel s účastníky zadávacího řízení vede soutěžní dialog s cílem nalézt řešení způsobilá splnit potřeby zadavatele.

(2) Zadavatel může během soutěžního dialogu projednat veřejnou zakázku ze všech hledisek.

(3) Informace o řešení a důvěrné informace podle § 218 odst. 1 je zadavatel v průběhu soutěžního dialogu oprávněn sdělit ostatním účastníkům zadávacího řízení pouze na základě písemného souhlasu účastníka zadávacího řízení uděleného ve vztahu ke konkrétní informaci.

(4) Soutěžní dialog může probíhat v postupných fázích s cílem snížit počet řešení, o nichž se bude jednat, podle § 112, pokud si tak zadavatel vyhradil v oznámení o zahájení zadávacího řízení.

(5) Zadavatel pokračuje v soutěžním dialogu do doby, než rozhodne, zda předložená řešení jsou vhodná. Účastníka zadávacího řízení, jehož řešení není vhodné, ze zadávacího řízení vyloučí.

(6) O ukončení soutěžního dialogu zadavatel neprodleně informuje účastníky zadávacího řízení. Účastníkům zadávacího řízení zašle písemnou výzvu k podání nabídek na nalezená řešení, a to všem současně. Výzva k podání nabídek musí obsahovat náležitosti stanovené v příloze č. 6 k tomuto zákonu. Nabídka musí obsahovat všechny aspekty řešení.

(7) Zadavatel může vyzvat účastníka zadávacího řízení k objasnění, upřesnění nebo úpravě jeho nabídky, pokud to nepovede k takové změně nabídky nebo zadávacích podmínek, která by ohrozila hospodářskou soutěž nebo měla diskriminační účinky.

(8) Zadavatel může s vybraným dodavatelem vést jednání za účelem potvrzení jeho nabídky a upřesnění smluvních podmínek, pokud to nepovede ke změně základních parametrů nabídky nebo zadávacích podmínek a tyto změny by neohrozily hospodářskou soutěž nebo by neměly diskriminační účinky.

(1) Zadavatel může zadat veřejnou zakázku v řízení o inovačním partnerství, pokud nelze potřebu vývoje inovativní dodávky nebo služby nebo inovativních stavebních prací a následné koupě výsledných dodávek, služeb nebo stavebních prací uspokojit prostřednictvím řešení, která jsou na trhu již dostupná.

(2) Předpokládaná hodnota dodávek, služeb nebo stavebních prací zadávaných v řízení o inovačním partnerství nesmí být nepřiměřená investici potřebné pro jejich vývoj.

(1) Zadavatel v zadávací dokumentaci vymezí fáze inovačního partnerství, které sledují posloupnost kroků v procesu výzkumu a vývoje a následného poskytnutí dodávek, služeb nebo stavebních prací. Zadavatel stanoví postupné cíle v procesu výzkumu, při jejichž dosažení se ukončují jednotlivé fáze inovačního partnerství a pravidla pro poskytování odměn partnerům za dosažení těchto cílů. Zadavatel zajistí, aby struktura inovačního partnerství a poskytované odměny odrážely stupeň inovace navrhovaného řešení a posloupnost kroků výzkumu a vývoje.

(2) Po ukončení fáze inovačního partnerství může zadavatel na základě dosažených výsledků

a) inovační partnerství ukončit, pokud si tak stanovil v zadávací dokumentaci, nebo

b) snížit počet partnerů, jde-li o inovační partnerství s několika partnery, pokud zadavatel v zadávací dokumentaci stanovil podmínky pro snížení počtu partnerů.

(3) V případě inovačního partnerství s více partnery nezpřístupní zadavatel ostatním partnerům řešení navržená některým z partnerů ani jiné důvěrné informace, pokud s tím daný partner nesouhlasí.

(1) Řízení o inovačním partnerství zahajuje zadavatel odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění způsobem podle § 212, kterým zadavatel vyzývá neomezený počet dodavatelů k podání žádosti o účast.

(2) Zadavatel stanoví lhůtu pro podání žádosti o účast nejméně na 30 dnů od zahájení řízení o inovačním partnerství.

(3) V zadávací dokumentaci zadavatel označí, které požadavky na plnění veřejné zakázky představují minimální technické podmínky, které musí nabídky splňovat. Zadavatel v zadávací dokumentaci stanoví pravidla, jimiž se budou řídit práva duševního vlastnictví vzniklá v souvislosti s inovačním partnerstvím a plněním smlouvy na veřejnou zakázku.

(4) Zadavatel posoudí soulad žádosti o účast se zadávacími podmínkami a provede snížení počtu účastníků zadávacího řízení podle § 111, pokud si tak vyhradil v oznámení o zahájení zadávacího řízení. Zadavatel vyloučí z účasti v zadávacím řízení účastníky, jejichž žádost o účast nesplňuje zadávací podmínky nebo nebyli vybráni při snížení počtu účastníků zadávacího řízení. Nevyloučeným účastníkům zadávacího řízení zašle písemnou výzvu k podání předběžných nabídek, a to všem současně. Výzva k podání předběžných nabídek musí obsahovat náležitosti stanovené v příloze č. 6 k tomuto zákonu.

(5) Zadavatel jedná s účastníky zadávacího řízení o předběžných nabídkách s cílem zlepšit nabídky ve prospěch zadavatele. Důvěrné informace podle § 218 odst. 1 je zadavatel v průběhu jednání oprávněn sdělit ostatním účastníkům zadávacího řízení pouze na základě písemného souhlasu účastníka zadávacího řízení uděleného ve vztahu ke konkrétní informaci. V rámci jednání může být snižován počet předběžných nabídek, o nichž se bude jednat podle § 112, pokud si tak zadavatel vyhradil v oznámení o zahájení zadávacího řízení.

(6) Zadavatel může v průběhu jednání změnit či doplnit zadávací podmínky s výjimkou kritérií hodnocení a minimálních technických podmínek. O takové změně nebo doplnění zadávacích podmínek musí zadavatel účastníky zadávacího řízení písemně informovat a poskytnout jim přiměřenou dobu pro úpravu předběžných nabídek. Změněné nebo doplněné zadávací podmínky musí nadále splňovat podmínky podle § 70.

(7) Zadavatel může rozhodnout o zavedení inovačního partnerství s jedním nebo několika partnery, kteří budou odděleně provádět činnosti v oblasti výzkumu a vývoje.

(1) V nadlimitním režimu musí zadavatel požadovat prokázání základní způsobilosti podle § 74.

(2) V nadlimitním režimu zadavatel

a) musí s výjimkou jednacího řízení bez uveřejnění požadovat prokázání profesní způsobilosti podle § 77 odst. 1 a

b) může požadovat prokázání profesní způsobilosti podle § 77 odst. 2.

(3) V nadlimitním režimu může zadavatel požadovat prokázání

a) ekonomické kvalifikace podle § 78 nebo

b) technické kvalifikace podle § 79.

(4) V nadlimitním režimu není zadavatel oprávněn požadovat prokázání jiné kvalifikace, než která je uvedena v odstavcích 1 až 3; tím není dotčen § 48 odst. 5 až 7.

(5) Zadavatel je povinen v zadávací dokumentaci stanovit, které údaje, doklady, vzorky nebo modely k prokázání splnění požadovaných kritérií kvalifikace požaduje.

(6) Pokud zadavatel požaduje prokázání ekonomické nebo technické kvalifikace, musí v zadávací dokumentaci přiměřeně vzhledem ke složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky stanovit,

a) která kritéria ekonomické nebo technické kvalifikace požaduje a

b) minimální úroveň pro jejich splnění.

(1) Způsobilým není dodavatel, který

a) byl v zemi svého sídla v posledních 5 letech před zahájením zadávacího řízení pravomocně odsouzen pro trestný čin uvedený v příloze č. 3 k tomuto zákonu nebo obdobný trestný čin podle právního řádu země sídla dodavatele; k zahlazeným odsouzením se nepřihlíží,

b) má v České republice nebo v zemi svého sídla v evidenci daní zachycen splatný daňový nedoplatek,

c) má v České republice nebo v zemi svého sídla splatný nedoplatek na pojistném nebo na penále na veřejné zdravotní pojištění,

d) má v České republice nebo v zemi svého sídla splatný nedoplatek na pojistném nebo na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,

e) je v likvidaci24, proti němuž bylo vydáno rozhodnutí o úpadku25, vůči němuž byla nařízena nucená správa podle jiného právního předpisu26 nebo v obdobné situaci podle právního řádu země sídla dodavatele.

(2) Je-li dodavatelem právnická osoba, musí podmínku podle odstavce 1 písm. a) splňovat tato právnická osoba a zároveň každý člen statutárního orgánu. Je-li členem statutárního orgánu dodavatele právnická osoba, musí podmínku podle odstavce 1 písm. a) splňovat

a) tato právnická osoba,

b) každý člen statutárního orgánu této právnické osoby a

c) osoba zastupující tuto právnickou osobu v statutárním orgánu dodavatele.

(3) Účastní-li se zadávacího řízení pobočka závodu

a) zahraniční právnické osoby, musí podmínku podle odstavce 1 písm. a) splňovat tato právnická osoba a vedoucí pobočky závodu,

b) české právnické osoby, musí podmínku podle odstavce 1 písm. a) splňovat osoby uvedené v odstavci 2 a vedoucí pobočky závodu.

(4) Zadavatel může v zadávací dokumentaci stanovit, že podmínku podle odstavce 1 písm. a) musí splňovat také jiné osoby, než které jsou uvedeny v odstavci 2; může se jednat pouze o osoby, které mají v rámci struktury dodavatele práva spojená se zastupováním, rozhodováním nebo kontrolou dodavatele.

(1) Dodavatel prokazuje splnění podmínek základní způsobilosti ve vztahu k České republice předložením

a) výpisu z evidence Rejstříku trestů ve vztahu k § 74 odst. 1 písm. a),

b) potvrzení příslušného finančního úřadu ve vztahu k § 74 odst. 1 písm. b),

c) písemného čestného prohlášení ve vztahu ke spotřební dani ve vztahu k § 74 odst. 1 písm. b),

d) písemného čestného prohlášení ve vztahu k § 74 odst. 1 písm. c),

e) potvrzení příslušné územní správy sociálního zabezpečení ve vztahu k § 74 odst. 1 písm. d),

f) výpisu z obchodního rejstříku, nebo předložením písemného čestného prohlášení v případě, že není v obchodním rejstříku zapsán, ve vztahu k § 74 odst. 1 písm. e).

(2) Zadavatel nemusí uplatnit důvod pro vyloučení účastníka zadávacího řízení, i když nesplnil podmínky základní způsobilosti, pokud

a) by vyloučení účastníka znemožnilo zadání veřejné zakázky v tomto zadávacím řízení a

b) naléhavý veřejný zájem, zejména veřejné zdraví nebo ochrana životního prostředí, vyžaduje plnění veřejné zakázky.

(1) Účastník zadávacího řízení může prokázat, že i přes nesplnění základní způsobilosti podle § 74 nebo naplnění důvodu nezpůsobilosti podle § 48 odst. 5 a 6 obnovil svou způsobilost k účasti v zadávacím řízení, pokud v průběhu zadávacího řízení zadavateli doloží, že přijal dostatečná nápravná opatření. To neplatí po dobu, na kterou byl účastník zadávacího řízení pravomocně odsouzen k zákazu plnění veřejných zakázek nebo účasti v koncesním řízení.

(2) Nápravnými opatřeními mohou být zejména

a) uhrazení dlužných částek nebo nedoplatků,

b) úplná náhrada újmy způsobená spácháním trestného činu nebo pochybením,

c) aktivní spolupráce s orgány provádějícími vyšetřování, dozor, dohled nebo přezkum, nebo

d) přijetí technických, organizačních nebo personálních preventivních opatření proti trestné činnosti nebo pochybením.

(3) Zadavatel posoudí, zda přijatá nápravná opatření účastníka zadávacího řízení považuje za dostatečná k obnovení způsobilosti dodavatele s ohledem na závažnost a konkrétní okolnosti trestného činu nebo jiného pochybení.

(4) Pokud zadavatel dospěje k závěru, že způsobilost účastníka zadávacího řízení byla obnovena, ze zadávacího řízení jej nevyloučí nebo předchozí vyloučení účastníka zadávacího řízení zruší.

(1) Dodavatel prokazuje splnění profesní způsobilosti ve vztahu k České republice předložením výpisu z obchodního rejstříku nebo jiné obdobné evidence, pokud jiný právní předpis zápis do takové evidence vyžaduje.

(2) Zadavatel může požadovat, aby dodavatel předložil doklad, že je

a) oprávněn podnikat v rozsahu odpovídajícímu předmětu veřejné zakázky, pokud jiné právní předpisy takové oprávnění vyžadují,

b) členem profesní samosprávné komory nebo jiné profesní organizace, je-li takové členství pro plnění veřejné zakázky na služby jinými právními předpisy vyžadováno, nebo

c) odborně způsobilý nebo disponuje osobou, jejímž prostřednictvím odbornou způsobilost zabezpečuje, je-li pro plnění veřejné zakázky odborná způsobilost jinými právními předpisy vyžadována.

(3) Doklady podle odstavce 1 nebo 2 dodavatel nemusí předložit, pokud právní předpisy v zemi jeho sídla obdobnou profesní způsobilost nevyžadují.

(1) Zadavatel může požadovat, aby minimální roční obrat dodavatele nebo obrat dosažený dodavatelem s ohledem na předmět veřejné zakázky dosahoval zadavatelem určené minimální úrovně, a to nejdéle za 3 bezprostředně předcházející účetní období; jestliže dodavatel vznikl později, postačí, předloží-li údaje o svém obratu v požadované výši za všechna účetní období od svého vzniku.

(2) Podmínka minimální výše ročního obratu nesmí přesahovat dvojnásobek předpokládané hodnoty veřejné zakázky. V případě zadávacího řízení, v němž má být uzavřena rámcová dohoda s obnovením soutěže, nesmí tato podmínka přesáhnout dvojnásobek průměrné předpokládané hodnoty veřejných zakázek, které budou prováděny na základě rámcové dohody současně, nebo není-li známa, dvojnásobek předpokládané hodnoty rámcové dohody. V případě zadávacího řízení, v němž má být zaveden dynamický nákupní systém, nesmí tato podmínka přesahovat dvojnásobek maximální předpokládané hodnoty jednotlivých veřejných zakázek, které mají být v dynamickém nákupním systému zadány.

(3) Odstavec 2 se nepoužije v zadavatelem odůvodněných případech, kterými jsou zejména zvláštní rizika vyplývající z povahy dodávek, služeb nebo stavebních prací.

(4) Pokud je veřejná zakázka rozdělena na části, stanoví zadavatel podmínku ekonomické kvalifikace na každou část zvlášť. Zadavatel však může stanovit podmínku ekonomické kvalifikace odkazem na soubory částí v případě, že vybranému dodavateli bude zadáno několik částí současně.

(5) Dodavatel prokáže obrat výkazem zisku a ztrát dodavatele nebo obdobným dokladem podle právního řádu země sídla dodavatele.

(6) Zadavatel není oprávněn požadovat ekonomickou kvalifikaci v případě veřejných zakázek na služby uvedené v oddílu 71 hlavního slovníku jednotného klasifikačního systému.

(1) Kritéria technické kvalifikace stanoví zadavatel za účelem prokázání lidských zdrojů, technických zdrojů nebo odborných schopností a zkušeností nezbytných pro plnění veřejné zakázky v odpovídající kvalitě. Zadavatel může považovat technickou kvalifikaci za neprokázanou, pokud prokáže, že dodavatel má protichůdné zájmy, které by mohly negativně ovlivnit plnění veřejné zakázky.

(2) K prokázání kritérií technické kvalifikace zadavatel může požadovat

a) seznam stavebních prací poskytnutých za posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení včetně osvědčení objednatele o řádném poskytnutí a dokončení nejvýznamnějších z těchto prací; zadavatel může stanovit, že budou zohledněny doklady i za dobu delší než posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení, pokud je to nezbytné pro zajištění přiměřené úrovně hospodářské soutěže,

b) seznam významných dodávek nebo významných služeb poskytnutých za poslední 3 roky před zahájením zadávacího řízení včetně uvedení ceny a doby jejich poskytnutí a identifikace objednatele; zadavatel může stanovit, že budou zohledněny doklady i za dobu delší než poslední 3 roky před zahájením zadávacího řízení, pokud je to nezbytné pro zajištění přiměřené úrovně hospodářské soutěže,

c) seznam techniků nebo technických útvarů, které se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a to zejména těch, které zajišťují kontrolu kvality nebo budou provádět stavební práce, bez ohledu na to, zda jde o zaměstnance dodavatele nebo osoby v jiném vztahu k dodavateli,

d) osvědčení o vzdělání a odborné kvalifikaci vztahující se k požadovaným dodávkám, službám nebo stavebním pracem, a to jak ve vztahu k fyzickým osobám, které mohou dodávky, služby nebo stavební práce poskytovat, tak ve vztahu k jejich vedoucím pracovníkům,

e) popis technického vybavení, popis opatření dodavatele k zajištění kvality nebo popis zařízení pro výzkum,

f) přehled o řízení dodavatelského řetězce a systémy sledování dodavatelského řetězce, které dodavatel bude moci uplatnit při plnění veřejné zakázky,

g) provedení kontroly technické kapacity zadavatelem nebo jeho jménem příslušným úředním orgánem v zemi sídla dodavatele, a je-li to nutné, také provedení kontroly opatření týkajících se zabezpečení jakosti a výzkumu, a to vše za předpokladu, že služby, které mají být poskytnuty, jsou složité nebo jsou požadovány pro zcela zvláštní účely,

h) opatření v oblasti řízení z hlediska ochrany životního prostředí, která bude dodavatel schopen použít při plnění veřejné zakázky,

i) přehled průměrného ročního počtu zaměstnanců dodavatele nebo počtu vedoucích zaměstnanců dodavatele nebo osob v obdobném postavení za poslední 3 roky,

j) přehled nástrojů nebo pomůcek, provozních nebo technických zařízení, které bude mít dodavatel při plnění veřejné zakázky k dispozici,

k) vzorky, popisy nebo fotografie výrobků určených k dodání, nebo

l) doklad prokazující shodu požadovaného výrobku s požadovanou technickou normou nebo technickým dokumentem.

(3) Pokud zadavatel nestanoví v zadávací dokumentaci jinak, považují se doby podle odstavce 2 písm. a) a b) za splněné, pokud byla dodávka, služba nebo stavební práce uvedená v příslušném seznamu v průběhu této doby dokončena; to neplatí u zakázek pravidelné povahy, u nichž se pro účely prokázání technické kvalifikace považuje za rozhodný rozsah zakázky realizovaný v průběhu doby podle odstavce 2 písm. a) a b).

(4) Nestanoví-li zadavatel v zadávací dokumentaci jinak, může dodavatel k prokázání splnění kritéria kvalifikace podle odstavce 2 písm. a) nebo b) použít dodávky, služby nebo stavební práce, které poskytl

a) společně s jinými dodavateli, a to v rozsahu, v jakém se na plnění zakázky podílel, nebo

b) jako poddodavatel, a to v rozsahu, v jakém se na plnění dodávky, služby nebo stavební práce podílel.

(5) Rovnocenným dokladem k prokázání kritéria podle odstavce 2 písm. a) a b) je zejména smlouva s objednatelem a doklad o uskutečnění plnění dodavatele.

(6) V případě, že prokázání požadované technické kvalifikace nespočívá v předložení dokladu, je zadavatel povinen poskytnout dodavateli příslušnou součinnost a možnost prokázání této části kritérií technické kvalifikace.

(1) Pokud zadavatel pro účely prokázání kritéria technické kvalifikace podle § 79 odst. 2 písm. e) požaduje splnění norem pro zajištění jakosti včetně norem týkajících se přístupnosti pro osoby se zdravotním postižením, odkáže na systémy zajišťování jakosti založené na příslušné řadě evropských norem, které jsou osvědčeny akreditovanými subjekty.

(2) Pokud zadavatel pro účely prokázání kritéria technické kvalifikace podle § 79 odst. 2 písm. h) požaduje splnění systému nebo norem environmentálního řízení, odkáže na systém environmentálního řízení a auditu Evropské unie (EMAS) nebo na jiné systémy environmentálního řízení uznané v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie27 nebo na další normy environmentálního řízení založené na příslušných evropských nebo mezinárodních normách přijatých akreditovanými subjekty.

V případě, že byla kvalifikace získána v zahraničí, prokazuje se doklady vydanými podle právního řádu země, ve které byla získána, a to v rozsahu požadovaném zadavatelem.

V případě společné účasti dodavatelů prokazuje základní způsobilost a profesní způsobilost podle § 77 odst. 1 každý dodavatel samostatně.

(1) Dodavatel může ekonomickou kvalifikaci, technickou kvalifikaci nebo profesní způsobilosti s výjimkou kritéria podle § 77 odst. 1 požadovanou zadavatelem prokázat prostřednictvím jiných osob. Dodavatel je v takovém případě povinen zadavateli předložit

a) doklady prokazující splnění profesní způsobilosti podle § 77 odst. 1 jinou osobou,

b) doklady prokazující splnění chybějící části kvalifikace prostřednictvím jiné osoby,

c) doklady o splnění základní způsobilosti podle § 74 jinou osobou a

d) smlouvu nebo jinou osobou podepsané potvrzení o její existenci, jejímž obsahem je závazek jiné osoby k poskytnutí plnění určeného k plnění veřejné zakázky nebo k poskytnutí věcí nebo práv, s nimiž bude dodavatel oprávněn disponovat při plnění veřejné zakázky, a to alespoň v rozsahu, v jakém jiná osoba prokázala kvalifikaci za dodavatele.

(2) Prokazuje-li dodavatel prostřednictvím jiné osoby kvalifikaci a předkládá doklady podle § 79 odst. 2 písm. a), b) nebo d) vztahující se k takové osobě, musí ze smlouvy nebo potvrzení o její existenci podle odstavce 1 písm. d) vyplývat závazek, že jiná osoba bude vykonávat stavební práce či služby, ke kterým se prokazované kritérium kvalifikace vztahuje.

(3) Má se za to, že požadavek podle odstavce 1 písm. d) je splněn, pokud z obsahu smlouvy nebo potvrzení o její existenci podle odstavce 1 písm. d) vyplývá závazek jiné osoby plnit veřejnou zakázku společně a nerozdílně s dodavatelem; to neplatí, pokud smlouva nebo potvrzení o její existenci podle odstavce 1 písm. d) musí splňovat požadavky podle odstavce 2.

(4) Zadavatel může v zadávací dokumentaci požadovat, aby dodavatel a jiná osoba, jejímž prostřednictvím dodavatel prokazuje ekonomickou kvalifikaci, nesli společnou a nerozdílnou odpovědnost za plnění veřejné zakázky.

(5) Na kvalifikaci jiné osoby, jejímž prostřednictvím je prokazována kvalifikace, se vztahují pravidla stanovená tímto zákonem nebo zadávacími podmínkami pro kvalifikaci dodavatele, za kterého je kvalifikace prokazována.

Zadavatel může v zadávací dokumentaci stanovit bližší pravidla pro prokazování profesní způsobilosti podle § 77 odst. 2, ekonomické kvalifikace nebo technické kvalifikace, pokud se dodavatelé účastní zadávacího řízení společně nebo prokazují kvalifikaci prostřednictvím jiných osob; zadavatel však nesmí vyloučit pravidla stanovená v § 82 a 83. Pokud zadavatel nestanovil jinak, prokazují dodavatelé a jiné osoby kvalifikaci společně.

(1) Zadavatel může požadovat, aby účastník zadávacího řízení předložil doklady prokazující základní způsobilost podle § 74 a profesní způsobilost podle § 77 jeho poddodavatelů. V takovém případě je zadavatel povinen v zadávací dokumentaci stanovit rozsah požadovaných kritérií způsobilosti, způsob jejich prokázání a případné sankce za nesplnění povinnosti nahradit poddodavatele podle odstavce 2.

(2) Zadavatel může požadovat nahrazení poddodavatele, který neprokáže splnění zadavatelem požadovaných kritérií způsobilosti, nebo v případě jeho nezpůsobilosti; důvody nezpůsobilosti se posuzují podle § 48 odst. 5 nebo 6 obdobně. V takovém případě musí dodavatel poddodavatele nahradit nejpozději do konce zadavatelem stanovené přiměřené lhůty. Tuto lhůtu může zadavatel prodloužit nebo prominout její zmeškání.

(3) Pokud nedojde k nahrazení poddodavatele podle odstavce 2 a zadávací řízení není do té doby ukončeno, zadavatel může účastníka zadávacího řízení vyloučit.

(1) Za účelem prokázání kvalifikace zadavatel přednostně vyžaduje doklady evidované v systému, který identifikuje doklady k prokázání splnění kvalifikace (systém e-Certis).

(2) Pokud zadavatel nestanoví v zadávací dokumentaci jinak, může dodavatel v žádosti o účast, předběžné nabídce nebo nabídce nahradit předložení dokladů písemným čestným prohlášením. Dodavatel může vždy nahradit požadované doklady jednotným evropským osvědčením pro veřejné zakázky.

(3) Doklady prokazující základní způsobilost podle § 74 musí prokazovat splnění požadovaného kritéria způsobilosti nejpozději v době 3 měsíců přede dnem zahájení zadávacího řízení.

(1) Jednotným evropským osvědčením pro veřejné zakázky se pro účely tohoto zákona rozumí písemné čestné prohlášení dodavatele o prokázání jeho kvalifikace, a to i prostřednictvím jiné osoby, nahrazující doklady vydané orgány veřejné správy nebo třetími stranami na formuláři zpřístupněném v informačním systému e-Certis.

(2) Jednotné evropské osvědčení pro veřejné zakázky potvrzuje splnění podmínek účasti, případně kritérií pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení.

(3) Dodavatel není povinen předložit zadavateli doklady osvědčující skutečnosti obsažené v jednotném evropském osvědčení pro veřejné zakázky, pokud zadavateli sdělí, ve kterém jiném zadávacím řízení mu je již předložil.

(1) Pokud po předložení dokladů nebo prohlášení o kvalifikaci dojde v průběhu zadávacího řízení ke změně kvalifikace účastníka zadávacího řízení, je účastník zadávacího řízení povinen tuto změnu zadavateli do 5 pracovních dnů oznámit a do 10 pracovních dnů od oznámení této změny předložit nové doklady nebo prohlášení ke kvalifikaci; zadavatel může tyto lhůty prodloužit nebo prominout jejich zmeškání. Povinnost podle věty první účastníku zadávacího řízení nevzniká, pokud je kvalifikace změněna takovým způsobem, že

a) podmínky kvalifikace jsou nadále splněny,

b) nedošlo k ovlivnění kritérií pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo nabídek a

c) nedošlo k ovlivnění kritérií hodnocení nabídek.

(2) Zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud prokáže, že účastník zadávacího řízení nesplnil povinnost podle odstavce 1.

(1) Technické podmínky jsou požadavky na vlastnosti předmětu veřejné zakázky, které zadavatel stanoví prostřednictvím

a) parametrů vyjadřujících požadavky na výkon nebo funkci, popisu účelu nebo potřeb, které mají být naplněny,

b) odkazu na normy nebo technické dokumenty, nebo

c) odkazu na štítky.

(2) Technické podmínky mohou zahrnovat rovněž charakteristiky z hlediska vlivu na životní prostředí.

(3) Technické podmínky mohou rovněž odkazovat na konkrétní výrobní proces nebo metodu poskytování požadovaných stavebních prací, dodávek nebo služeb nebo na konkrétní proces spojený s jinou fází jejich životního cyklu, a to i tehdy, kdy uvedené faktory nejsou součástí jejich věcné podstaty, za podmínky, že souvisejí s předmětem veřejné zakázky a jsou přiměřené k její hodnotě i cílům.

(4) V případě veřejné zakázky na služby nebo na stavební práce může zadavatel v zadávací dokumentaci uvést správní orgán nebo jiný subjekt, u kterého mohou dodavatelé získat informace o povinnostech vyplývajících z právních předpisů týkajících se ochrany zaměstnanců a pracovních podmínek, ochrany životního prostředí, daní, poplatků nebo jiných obdobných peněžitých plnění platných v místě, ve kterém mají být poskytnuty služby nebo stavební práce a které se vztahují k těmto službám nebo stavebním pracím; dodavatel musí tyto informace při vypracování nabídky zohlednit a tuto skutečnost uvést v nabídce.

(5) Není-li to odůvodněno předmětem veřejné zakázky, zadavatel nesmí zvýhodnit nebo znevýhodnit určité dodavatele nebo výrobky tím, že technické podmínky stanoví prostřednictvím přímého nebo nepřímého odkazu na

a) určité dodavatele nebo výrobky, nebo

b) patenty na vynálezy, užitné vzory, průmyslové vzory, ochranné známky nebo označení původu.

(6) Odkaz podle odstavce 5 písm. a) nebo b) může zadavatel použít, pokud stanovení technických podmínek podle odstavce 1 nemůže být dostatečně přesné nebo srozumitelné. U každého takového odkazu zadavatel uvede možnost nabídnout rovnocenné řešení.

(1) Pokud zadavatel stanoví technické podmínky prostřednictvím odkazu na normy nebo technické dokumenty, použije je v tomto pořadí

a) české technické normy28 přejímající evropské normy přijaté evropskými normalizačními orgány a zpřístupněné veřejnosti,

b) evropské technické posouzení29),

c) obecné technické specifikace v oblasti informačních a komunikačních technologií podle čl. 13 a 14 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 ze dne 25. října 2012 o evropské normalizaci, změně směrnic Rady 89/686/EHS a 93/15/EHS a směrnic Evropského parlamentu a Rady 94/9/ES, 94/25/ES, 95/16/ES, 97/23/ES, 98/34/ES, 2004/22/ES, 2007/23/ES, 2009/23/ES a 2009/105/ES, a kterým se ruší rozhodnutí Rady 87/95/EHS a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1673/2006/ES,

d) mezinárodní normy přijaté mezinárodními normalizačními orgány a zpřístupněné veřejnosti,

e) technické dokumenty vydané evropskými normalizačními orgány postupem přizpůsobeným vývoji potřeb trhu, který není evropskou normou.

(2) Není-li možné odkázat na normy nebo technické dokumenty podle odstavce 1, může zadavatel odkázat na

a) české technické normy,

b) stavební technická osvědčení30), nebo

c) národní technické podmínky vztahující se k navrhování, posuzování a provádění staveb a stavebních prací a použití výrobků.

(3) U každého odkazu na normy nebo technické dokumenty podle odstavce 1 nebo 2 zadavatel uvede možnost nabídnout rovnocenné řešení.

(4) Zadavatel může odkaz na normy nebo technické dokumenty podle odstavce 1 nebo 2 použít také jako prostředek ověření splnění požadavků zadavatele podle § 89 odst. 1 písm. a). Technické podmínky může zadavatel stanovit rovněž formou kombinace požadavků podle § 89 odst. 1 písm. a) a odkazu na normy nebo technické dokumenty podle odstavce 1 nebo 2.

(1) Jestliže zadavatel stanoví technické podmínky s využitím odkazu na normy nebo technické dokumenty podle § 90 odst. 1 nebo 2, nesmí odmítnout nabídku z důvodu, že nabízené dodávky, služby nebo stavební práce nejsou v souladu s takto stanovenými podmínkami, pokud dodavatel prokáže, že nabízené dodávky, služby nebo stavební práce splňují rovnocenným způsobem požadavky vymezené takovými technickými podmínkami. Tuto skutečnost dodavatel ve své nabídce vhodným prostředkem prokáže, a to zejména technickou dokumentací výrobce nebo dokladem podle § 95.

(2) Jestliže zadavatel stanoví technické podmínky formou požadavků na výkon nebo funkci, nesmí odmítnout nabízené dodávky, služby nebo stavební práce, které jsou v souladu s normami nebo technickými dokumenty uvedenými v § 90 odst. 1 nebo 2, pokud tyto dokumenty obsahují stanovené požadavky zadavatele na výkon nebo na funkci. Tuto skutečnost dodavatel ve své nabídce vhodným prostředkem prokáže, a to zejména technickou dokumentací výrobce nebo dokladem podle § 95.

(1) Má se za to, že technické podmínky jsou stanoveny v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení, pokud zadávací dokumentace veřejných zakázek na stavební práce obsahuje

a) dokumentaci v rozsahu stanoveném vyhláškou Ministerstva pro místní rozvoj a

b) soupis stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr v rozsahu stanoveném vyhláškou Ministerstva pro místní rozvoj.

(2) Dokumenty podle odstavce 1 mohou být částečně nebo zcela nahrazeny jinými požadavky na výkon nebo funkci.

(1) Pokud je předmět plnění veřejné zakázky určen k užívání fyzickými osobami, zadavatel při stanovení technické specifikace zohlední přístupnost předmětu veřejné zakázky osobám se zdravotním postižením, neznemožňují-li to objektivní okolnosti.

(2) Pokud jsou závazné požadavky na přístupnost osobám se zdravotním postižením upraveny předpisem Evropské unie, stanoví zadavatel příslušné technické podmínky odkazem na tento předpis.

(1) Jestliže má zadavatel požadavky na vlastnosti dodávek, služeb nebo stavebních prací například v oblasti vlivu předmětu veřejné zakázky na životní prostředí nebo sociálních důsledků vyplývajících z předmětu veřejné zakázky, může v zadávací dokumentaci požadovat předložení určitého osvědčení, že příslušné stavební práce, služby nebo dodávky požadovaným vlastnostem vyhovují, pokud

a) se požadavky na označení štítkem týkají výhradně kritérií, která souvisejí s předmětem veřejné zakázky,

b) jsou štítky vhodné pro vymezení vlastností stavebních prací, dodávek nebo služeb, které jsou předmětem veřejné zakázky,

c) podmínky pro přidělení štítku vycházejí z objektivně ověřitelných a nediskriminačních kritérií,

d) byl systém přidělování štítků zaveden v otevřené a transparentní proceduře, na které se mohly podílet všechny relevantní zúčastněné strany, včetně orgánů státní správy, spotřebitelů, sociálních partnerů, výrobců, distributorů a nevládních organizací,

e) jsou štítky přístupné všem osobám, které o to mají zájem, a

f) jsou podmínky pro přidělení štítku stanoveny osobou, nad níž dodavatel žádající o štítek nemůže vykonávat rozhodující vliv.

(2) Zadavatel musí přijmout jakýkoli jiný vhodný štítek osvědčující, že dodávky, služby nebo stavební práce splňují rovnocenné požadavky.

(3) Pokud dodavatel prokazatelně neměl možnost požadovaný štítek nebo rovnocenný štítek získat a předložit, zadavatel přijme jakýkoli jiný vhodný důkaz, že dodávky, služby nebo stavební práce splňují požadavky na označení štítkem nebo konkrétní požadavky uvedené v zadávací dokumentaci, například technickou dokumentaci výrobce.

(4) Zadavatel může požadovat splnění pouze některých vlastností osvědčovaných štítkem.

(5) Pokud štítek osvědčuje i vlastnosti, které nesouvisejí s předmětem veřejné zakázky, zadavatel nesmí požadovat štítek, může však požadovat osvědčení technických vlastností odkazem na jednotlivé specifikace štítku, které souvisejí s předmětem veřejné zakázky a jsou vhodné pro definování jeho vlastností.

Zadavatel může jako doklad o shodě s požadavky nebo kritérii uvedenými v zadávací dokumentaci požadovat předložení zkušebních protokolů nebo osvědčení vydaných osobou, která vykonává činnosti v oblasti posuzování shody včetně kalibrace, testování, certifikace a inspekce a která splňuje požadavky přímo použitelného předpisu Evropské unie31.

(1) Zadavatel uveřejní zadávací dokumentaci s výjimkou formulářů podle § 212 na profilu zadavatele ode dne uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo od odeslání výzvy k podání žádosti o účast podle § 58 odst. 5 nejméně do konce lhůty pro podání nabídek; to neplatí pro jednací řízení bez uveřejnění.

(2) Pokud některou část zadávací dokumentace nelze zpřístupnit podle odstavce 1 z důvodů vymezených v § 211 odst. 5 písm. a), b) nebo d) nebo v případě postupu podle § 36 odst. 8, může zadavatel příslušnou část zadávací dokumentace poskytnout jiným vhodným způsobem. V takovém případě zadavatel odešle, předá nebo jinak zpřístupní příslušnou část zadávací dokumentace nejpozději do 3 pracovních dnů od doručení žádosti dodavatele o její poskytnutí. Poskytnutí příslušné části zadávací dokumentace může být podmíněno pouze úhradou nákladů podle odstavce 4 nebo v případě postupu podle § 36 odst. 8 přijetím přiměřených opatření k ochraně důvěrné povahy informací.

(3) V oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo výzvě uvedené v příloze č. 6 k tomuto zákonu musí zadavatel uvést internetovou adresu profilu zadavatele, na které je zadávací dokumentace dostupná. Pokud některá část zadávací dokumentace bude poskytnuta podle odstavce 2, musí být v oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo výzvě uvedené v příloze č. 6 k tomuto zákonu uvedena informace o způsobu a podmínkách poskytnutí příslušné části zadávací dokumentace.

(4) Úhradu nákladů za poskytnutí příslušné části zadávací dokumentace lze požadovat pouze do výše obvyklých nákladů na její reprodukci, balné a poštovné.

Umožní-li zadavatel prohlídku místa plnění, v zadávací dokumentaci nebo ve výzvě uvedené v příloze č. 6 k tomuto zákonu

a) určí dobu prohlídky tak, aby bylo možné prohlídku uskutečnit nejpozději 10 pracovních dnů před skončením lhůty pro podání nabídek,

b) stanoví lhůtu pro podání nabídek tak, aby byla vždy delší než minimální lhůta stanovená pro příslušný druh zadávacího řízení.

(1) Zadavatel může zadávací dokumentaci vysvětlit, pokud takové vysvětlení, případně související dokumenty, uveřejní na profilu zadavatele, a to

a) nejméně 5 pracovních dnů před uplynutím lhůty pro podání žádostí o účast, předběžných nabídek nebo nabídek, nebo

b) v případech, kdy je lhůta pro podání nabídek zkrácena podle § 57 odst. 2 písm. b) nebo § 59 odst. 5, nejméně 4 pracovní dny před uplynutím lhůty pro podání žádostí o účast, předběžných nabídek nebo nabídek.

(2) Pokud se vysvětlení zadávací dokumentace týká částí zadávací dokumentace, které se neuveřejňují podle § 96 odst. 2, odešle je nebo předá zadavatel všem dodavatelům, kteří podali žádost o příslušné části zadávací dokumentace; odstavec 1 se nepoužije.

(3) Pokud o vysvětlení zadávací dokumentace písemně požádá dodavatel, zadavatel vysvětlení uveřejní, odešle nebo předá včetně přesného znění žádosti bez identifikace tohoto dodavatele. Zadavatel není povinen vysvětlení poskytnout, pokud není žádost o vysvětlení doručena včas, a to alespoň 3 pracovní dny před uplynutím lhůt podle odstavce 1. Pokud zadavatel na žádost o vysvětlení, která není doručena včas, vysvětlení poskytne, nemusí dodržet lhůty podle odstavce 1.

(4) Pokud je žádost o vysvětlení zadávací dokumentace doručena včas a zadavatel neuveřejní, neodešle nebo nepředá vysvětlení do 3 pracovních dnů, prodlouží lhůtu pro podání nabídek nejméně o tolik pracovních dnů, o kolik přesáhla doba od doručení žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace do uveřejnění, odeslání nebo předání vysvětlení 3 pracovní dny.

(5) Pokud by spolu s vysvětlením zadávací dokumentace zadavatel provedl i změnu zadávacích podmínek, postupuje podle § 99.

(6) Na vysvětlení zadávacích podmínek obsažených ve výzvách podle přílohy č. 6 k tomuto zákonu se odstavce 1 až 5 použijí obdobně.

(1) Zadávací podmínky obsažené v zadávací dokumentaci může zadavatel změnit nebo doplnit před uplynutím lhůty pro podání žádosti o účast, předběžných nabídek nebo nabídek. Změna nebo doplnění zadávací dokumentace musí být uveřejněna nebo oznámena dodavatelům stejným způsobem jako zadávací podmínka, která byla změněna nebo doplněna.

(2) Pokud to povaha doplnění nebo změny zadávací dokumentace vyžaduje, zadavatel současně přiměřeně prodlouží lhůtu pro podání žádostí o účast, předběžných nabídek nebo nabídek. V případě takové změny nebo doplnění zadávací dokumentace, která může rozšířit okruh možných účastníků zadávacího řízení, prodlouží zadavatel lhůtu tak, aby od odeslání změny nebo doplnění zadávací dokumentace činila nejméně celou svou původní délku.

(3) Na změnu nebo doplnění zadávacích podmínek obsažených ve výzvách podle přílohy č. 6 k tomuto zákonu se odstavce 1 a 2 použijí obdobně.

(1) Zadavatel si může v zadávací dokumentaci vyhradit změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku nebo rámcové dohody, pokud jsou podmínky pro tuto změnu a její obsah jednoznačně vymezeny a změna nemění celkovou povahu veřejné zakázky. Taková změna se může týkat rozsahu dodávek, služeb nebo stavebních prací, ceny nebo jiných obchodních nebo technických podmínek.

(2) Zadavatel si může v zadávací dokumentaci vyhradit změnu dodavatele v průběhu plnění veřejné zakázky, pokud jsou podmínky pro tuto změnu a způsob určení nového dodavatele jednoznačně vymezeny.

(3) Zadavatel si může v zadávací dokumentaci vyhradit možnost použití jednacího řízení bez uveřejnění pro poskytnutí nových služeb nebo nových stavebních prací vybraným dodavatelem za předpokladu, že

a) podmínky pro nové služby nebo nové stavební práce odpovídají podmínkám pro použití jednacího řízení bez uveřejnění podle § 66,

b) předpokládaná hodnota nových služeb nebo nových stavebních prací nepřevyšuje 30 % předpokládané hodnoty veřejné zakázky a

c) v zadávací dokumentaci uvede předpokládanou dobu a rozsah poskytnutí nových služeb nebo nových stavebních prací.

(1) Pokud zadavatel v zadávací dokumentaci rozdělí veřejnou zakázku na části, postupuje zadavatel při výběru dodavatele v každé části odděleně, pokud není dále stanoveno jinak.

(2) Zadavatel v oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo ve výzvě k podání žádosti o účast podle § 58 odst. 5 stanoví, zda dodavatel může podat nabídku na jednu, několik nebo na všechny části veřejné zakázky.

(3) Pokud je připuštěno podání nabídek na více částí, může zadavatel v oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo ve výzvě k podání žádosti o účast podle § 58 odst. 5 omezit počet částí, které lze zadat jednomu účastníku zadávacího řízení. V takovém případě zadavatel vymezí pravidla pro výběr částí, které budou zadány účastníku zadávacího řízení, kterému by podle pravidel pro hodnocení jinak mělo být zadáno více částí.

(4) Lze-li jednomu účastníku zadávacího řízení zadat více částí, může zadavatel v oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo ve výzvě k podání žádostí o účast podle § 58 odst. 5 stanovit pravidla pro určení částí, které si vyhrazuje k případnému zadání jednomu účastníku zadávacího řízení.

(1) Připouští-li to povaha předmětu veřejné zakázky, zadavatel může připustit nebo požadovat předložení variant nabídky, předběžné nabídky nebo řešení; v opačném případě nejsou varianty možné.

(2) Zadavatel může připustit nebo požadovat jen takové varianty, které bezprostředně souvisí s předmětem veřejné zakázky.

(3) Pokud jsou varianty připuštěny nebo požadovány, uvede zadavatel v zadávací dokumentaci minimální technické podmínky, které musí varianty splňovat, a jednoznačné požadavky na jejich předložení.

(4) V případě připuštění variant je zadavatel povinen stanovit taková kritéria hodnocení, jejichž prostřednictvím je možné hodnotit jak nabídky s variantami, tak nabídky, které varianty neobsahují.

(5) Varianta nabídky nesmí být v zadávacím řízení posouzena jako nesplňující zadávací podmínky proto, že by v případě veřejné zakázky na dodávky došlo ke změně na veřejnou zakázku na služby nebo že by v případě veřejné zakázky na služby došlo ke změně na veřejnou zakázku na dodávky.

(1) Mají-li být hodnoceny nabídky, zadavatel v zadávací dokumentaci nebo ve výzvě k podání nabídek

a) musí požadovat předložení údajů, dokumentů, vzorků nebo modelů, které potřebuje k hodnocení nabídek podle § 114,

b) musí požadovat předložení údajů, dokumentů, vzorků nebo modelů, které potřebuje k posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení,

c) stanoví formu a způsob podání nabídek; v případě elektronických nabídek určí elektronický nástroj pro jejich podání,

d) může požadovat předložení údajů o majetkové struktuře účastníka zadávacího řízení nebo jeho poddodavatele,

e) může po dodavatelích požadovat, aby v nabídce uvedli jméno, nebo jména a příjmení a odbornou kvalifikaci pracovníků, kteří budou odpovědní za plnění veřejné zakázky, jde-li o veřejnou zakázku na služby, na stavební práce nebo na dodávky, která zahrnuje umístění nebo montáž,

f) může požadovat, aby v případě společné účasti dodavatelů v nabídce doložili, jaké bude rozdělení odpovědnosti za plnění veřejné zakázky; zadavatel může vyžadovat, aby odpovědnost nesli všichni dodavatelé podávající společnou nabídku společně a nerozdílně.

(2) Zadavatel může uvést doporučený způsob zpracování nabídky.

(3) V případě veřejných zakázek na stavební práce, projektové činnosti nebo v soutěžích o návrh může zadavatel v zadávací dokumentaci uvést závazný požadavek na použití zvláštních elektronických formátů včetně nástrojů informačního modelování staveb a uvést požadavky na obsah, strukturu nebo formát dat. Pokud tyto formáty nejsou běžně dostupné, zajistí k nim zadavatel dodavatelům přístup.

(4) Odstavce 1 až 3 platí přiměřeně pro stanovení podmínek pro jiné úkony, které ovlivňují účast dodavatele v zadávacím řízení.

Zadavatel může v zadávací dokumentaci požadovat od vybraného dodavatele jako další podmínky pro uzavření smlouvy

a) předložení dokladů nebo vzorků vztahujících se k předmětu plnění veřejné zakázky nebo kvalifikaci dodavatele,

b) úspěšný výsledek zkoušek vzorků,

c) předložení dokladu prokazujícího schopnost dodavatele zabezpečit ochranu utajovaných informací5), je-li to k plnění veřejné zakázky nezbytné,

d) přijetí určité formy spolupráce podle § 37 odst. 4,

e) bližší podmínky součinnosti před uzavřením smlouvy, nebo

f) předložení dokladu o splnění povinností podle § 21a zákona o účetnictví.

(1) Zadavatel může v zadávací dokumentaci požadovat, aby účastník zadávacího řízení v nabídce

a) určil části veřejné zakázky, které hodlá plnit prostřednictvím poddodavatelů, nebo

b) předložil seznam poddodavatelů, pokud jsou účastníkovi zadávacího řízení známi a uvedl, kterou část veřejné zakázky bude každý z poddodavatelů plnit.

(2) V případě veřejné zakázky na služby nebo stavební práce nebo v případě veřejné zakázky na dodávky zahrnující umístění nebo montáž, mohou zadavatelé v zadávací dokumentaci požadovat, aby zadavatelem určené významné činnosti při plnění veřejné zakázky byly plněny přímo vybraným dodavatelem. Za vybraného dodavatele se pro účely věty první považuje i osoba, která je členem téhož koncernu jako účastník zadávacího řízení, jestliže tato osoba nepodala v témže zadávacím řízení nabídku samostatně nebo společně s jinými dodavateli a splňuje základní způsobilost podle § 74.

(3) U veřejných zakázek na stavební práce a veřejných zakázek na služby, které mají být poskytnuty v zařízení pod přímým dohledem zadavatele, je vybraný dodavatel povinen předložit zadavateli identifikační údaje poddodavatelů těchto stavebních prací nebo služeb, pokud mu jsou známi, a to nejpozději do 10 pracovních dnů od doručení oznámení o výběru dodavatele, nebo od uzavření smlouvy v případech, kdy se oznámení o výběru nezasílá. Poddodavatelé, kteří nebyli identifikováni podle věty první a kteří se následně zapojí do plnění veřejné zakázky, musí být identifikováni, a to před zahájením plnění veřejné zakázky poddodavatelem.

(4) Zadavatelé mohou v zadávací dokumentaci stanovit povinnost podle odstavce 3 také

a) u veřejných zakázek na dodávky nebo služby neuvedené v odstavci 3, nebo

b) pro poddodavatele v dalších úrovních dodavatelského řetězce.

(5) Povinnost podle odstavce 3 nebo 4 se považuje za splněnou, jsou-li tyto údaje uvedeny ve stavebním deníku podle jiného právního předpisu32.

Zadavatel může v zadávací dokumentaci stanovit podmínky, při jejichž splnění budou na žádost poddodavatele převedeny splatné částky úhrady veřejné zakázky přímo poddodavateli, tím nejsou dotčeny jiné právní předpisy.

(1) Nabídky se podávají písemně, a to v elektronické podobě prostřednictvím zadavatelem stanoveného elektronického nástroje (dále jen „nabídka v elektronické podobě“) nebo v listinné podobě.

(2) Nabídka v listinné podobě musí být doručena v řádně uzavřené obálce označené názvem veřejné zakázky.

(3) Dodavatel může podat v zadávacím řízení jen jednu nabídku. Nabídka obsahující varianty podle § 102 se považuje za jednu nabídku.

(4) Dodavatel, který podal nabídku v zadávacím řízení, nesmí být současně osobou, jejímž prostřednictvím jiný dodavatel v tomtéž zadávacím řízení prokazuje kvalifikaci.

(5) Zadavatel vyloučí účastníka zadávacího řízení, který podal více nabídek samostatně nebo společně s jinými dodavateli, nebo podal nabídku a současně je osobou, jejímž prostřednictvím jiný účastník zadávacího řízení v tomtéž zadávacím řízení prokazuje kvalifikaci.

(6) Odstavce 1 a 3 až 5 se použijí na předběžné nabídky obdobně.

(1) Zadavatel provede otevírání nabídek, které podali účastníci zadávacího řízení.

(2) Zadavatel nesmí otevřít nabídku před uplynutím lhůty pro podání nabídek.

(1) Otevřením nabídky v elektronické podobě se rozumí zpřístupnění jejího obsahu zadavateli. Nabídky v elektronické podobě otevírá zadavatel po uplynutí lhůty pro podání nabídek.

(2) Zadavatel kontroluje při otevírání nabídek v elektronické podobě, zda nabídka byla doručena ve stanovené lhůtě a zda s ní nebylo před jejím otevřením manipulováno.

(3) Pokud o to účastník zadávacího řízení po skončení lhůty pro podání nabídek písemně požádá, zadavatel do 5 pracovních dnů od doručení této žádosti odešle všem účastníkům zadávacího řízení, nebo uveřejní na profilu zadavatele údaje z nabídek odpovídající číselně vyjádřitelným kritériím hodnocení, a to bez identifikačních údajů účastníků zadávacího řízení; to neplatí, pokud si zadavatel v zadávacích podmínkách vyhradil provedení elektronické aukce nebo v případech podle § 218 odst. 3. Lhůta 5 pracovních dnů podle věty první začíná zadavateli běžet nejdříve od okamžiku otevření souboru s nabídkovou cenou nebo náklady ve vztahu k údajům o nabídkové ceně nebo nákladech, pokud si zadavatel v zadávací dokumentaci nebo ve výzvě k podání nabídek vyhradil, že tyto údaje musí být uvedeny v samostatném souboru, který bude zadavatelem otevřen po vyhodnocení kritérií kvality.

(4) Postup podle odstavce 3 nevylučuje poskytnutí i jiných údajů z nabídek nebo jejich poskytnutí bez žádosti účastníka zadávacího řízení.

(1) Otevírání nabídek podaných v listinné podobě se provede formou otevírání obálek s nabídkami, kterého se mají právo účastnit účastníci zadávacího řízení a další osoby, o nichž tak stanoví zadavatel. Zadavatel zahájí otevírání obálek bez zbytečného odkladu po uplynutí lhůty pro podání nabídek. Pokud však má být v zadávacím řízení provedena elektronická aukce, koná se otevírání obálek bez přítomnosti účastníků zadávacího řízení.

(2) Zadavatel při otevírání obálek kontroluje, zda nabídky byly doručeny ve stanovené lhůtě a v souladu s § 107 odst. 2.

(3) Zadavatel přítomným osobám sdělí identifikační údaje účastníků zadávacího řízení a údaje z nabídek odpovídající číselně vyjádřitelným kritériím hodnocení. To neplatí ve vztahu k údajům o nabídkové ceně nebo nákladech, pokud si zadavatel v zadávací dokumentaci nebo ve výzvě k podání nabídek vyhradil, že tyto údaje musí být uvedeny v samostatné obálce, která bude zadavatelem otevřena po vyhodnocení kritérií kvality; v takovém případě se na otevírání obálek s nabídkovou cenou nebo údaji o nákladech použijí pravidla pro otevírání obálek obdobně.

(4) Jsou-li zadavateli ve lhůtě pro podání nabídek doručeny jak obálky s nabídkami v listinné podobě, tak i nabídky v elektronické podobě, sdělí zadavatel na začátku otevírání obálek přítomným osobám údaje podle odstavce 3 o nabídkách v elektronické podobě a poté pokračuje otevíráním obálek podaných v listinné podobě.

(5) O otevírání obálek s nabídkami zadavatel vyhotoví písemný protokol, který bude obsahovat seznam nabídek, které byly otevřeny, spolu s údaji podle odstavce 3.

(1) Zadavatel může snížit počet účastníků zadávacího řízení, pokud tak stanoví v oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo ve výzvě uvedené v příloze č. 6 a současně uvede minimální počet účastníků zadávacího řízení, které vyzve k doručení nabídek, a kritéria pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení.

(2) Minimální počet účastníků zadávacího řízení stanovený podle odstavce 1 musí zajistit dostatečnou hospodářskou soutěž a činí alespoň 3 účastníky zadávacího řízení.

(3) Jako kritéria pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení zadavatel stanoví kritéria technické kvalifikace.

(4) Snížení počtu účastníků zadávacího řízení provede zadavatel podle míry naplnění úrovně kritérií pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení tak, aby počet vyzvaných účastníků zadávacího řízení odpovídal počtu nebo způsobu jeho stanovení, který uvedl v oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo ve výzvě k podání žádosti o účast. V případě, že by počet účastníků zadávacího řízení byl nižší nebo roven minimálnímu počtu, snížení počtu účastníků zadávacího řízení se neprovede a zadavatel může pokračovat v zadávacím řízení.

(5) Není-li dále stanoveno jinak, zadavatel není oprávněn provést snížení počtu účastníků zadávacího řízení v otevřeném nebo v užším řízení.

(1) Jako kritéria pro snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení zadavatel v zadávací dokumentaci stanoví kritéria kvality stanovená pro zadávací řízení.

(2) Po snížení musí minimální počet nabídek nebo řešení zajistit dostatečnou hospodářskou soutěž a musí činit alespoň 3 předběžné nabídky nebo řešení, pokud je k dispozici dostatek předběžných nabídek nebo řešení.

(3) Zadavatel po provedení snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení vyloučí ty účastníky zadávacího řízení, jejichž předběžné nabídky nebo řešení nebyly podle odstavce 2 vybrány.

(1) Posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny zadavatel provede před odesláním oznámení o výběru dodavatele.

(2) Zadavatel může v zadávací dokumentaci nebo ve výzvě k podání nabídek stanovit

a) cenu nebo náklady, které bude považovat za mimořádně nízkou nabídkovou cenu, nebo

b) způsob určení mimořádně nízké nabídkové ceny.

(3) V případě podle odstavce 2 není vyloučeno, aby zadavatel posoudil nabídkovou cenu nebo náklady jako mimořádně nízkou nabídkovou cenu i v jiných případech, než jsou uvedeny v odstavci 2 písm. a) nebo b).

(4) Zadavatel požádá účastníka zadávacího řízení o písemné zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny. Žádost o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny se považuje za žádost podle § 46, lze ji doplňovat a vznést opakovaně. V žádosti o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny musí zadavatel požadovat, aby účastník zadávacího řízení potvrdil, že

a) při plnění veřejné zakázky zajistí dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, jakož i pracovněprávních předpisů a kolektivních smluv vztahujících se na zaměstnance, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a

b) neobdržel neoprávněnou veřejnou podporu.

(5) Účastník zadávacího řízení musí ve zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny potvrdit skutečnosti podle odstavce 4. Mimořádně nízkou nabídkovou cenu může účastník zadávacího řízení dále odůvodnit zejména prostřednictvím

a) ekonomických aspektů výrobního procesu, poskytovaných služeb nebo konstrukčních metod,

b) použitých technických řešení nebo výjimečně příznivých podmínek, které má účastník zadávacího řízení k dispozici pro plnění veřejné zakázky, nebo

c) originality stavebních prací, dodávek nebo služeb.

(6) Zadavatel posoudí zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny. Zadavatel účastníka zadávacího řízení vyloučí, pokud ze zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny vyplývá, že

a) nabídková cena je mimořádně nízká nabídková cena z důvodu porušování povinností uvedených v odstavci 4 písm. a),

b) nabídková cena je mimořádně nízká z důvodu veřejné podpory a účastník zadávacího řízení není schopen na výzvu zadavatele prokázat, že veřejná podpora byla poskytnuta v souladu s předpisy Evropské unie33; jestliže je účastník zadávacího řízení vyloučen z tohoto důvodu, informuje zadavatel o této skutečnosti Evropskou komisi, nebo

c) neobsahuje potvrzení skutečností podle odstavce 4.

(1) Zadavatel v zadávací dokumentaci stanoví, že nabídky budou hodnoceny podle jejich ekonomické výhodnosti.

(2) Ekonomická výhodnost nabídek se hodnotí na základě nejvýhodnějšího poměru nabídkové ceny a kvality včetně poměru nákladů životního cyklu a kvality. Zadavatel může ekonomickou výhodnost nabídek hodnotit také podle nejnižší nabídkové ceny nebo nejnižších nákladů životního cyklu.

(3) Zadavatel nesmí stanovit ekonomickou výhodnost pouze na základě nejnižší nabídkové ceny

a) v řízení se soutěžním dialogem nebo v řízení o inovačním partnerství, nebo

b) v případě veřejné zakázky na služby uvedené

1. v oddílu 71 hlavního slovníku jednotného klasifikačního systému, nebo

2. v kategorii 1 nebo 5 podle přílohy č. 4 k tomuto zákonu.

(1) Zadavatel musí v zadávací dokumentaci stanovit pravidla pro hodnocení nabídek, která zahrnují

a) kritéria hodnocení,

b) metodu vyhodnocení nabídek v jednotlivých kritériích a

c) váhu nebo jiný matematický vztah mezi kritérii.

(2) Jestliže zadavatel není objektivně schopen stanovit váhu nebo jiný matematický vztah mezi jednotlivými kritérii hodnocení, uvede je v sestupném pořadí podle významu, který jim přisuzuje.

(3) Pokud zadavatel nestanoví jinak, rozhoduje při hodnocení nabídek u zadavatele, který

a) je plátcem daně z přidané hodnoty, cena bez daně z přidané hodnoty,

b) není plátcem daně z přidané hodnoty, cena s daní z přidané hodnoty.

(1) Pro hodnocení ekonomické výhodnosti nabídky podle kvality je zadavatel povinen stanovit kritéria, která vyjadřují kvalitativní, environmentální nebo sociální hlediska spojená s předmětem veřejné zakázky.

(2) Kritériem kvality mohou být zejména

a) technická úroveň,

b) estetické nebo funkční vlastnosti,

c) uživatelská přístupnost,

d) sociální, environmentální nebo inovační aspekty,

e) organizace, kvalifikace nebo zkušenost osob, které se mají přímo podílet na plnění veřejné zakázky v případě, že na úroveň plnění má významný dopad kvalita těchto osob,

f) úroveň servisních služeb včetně technické pomoci, nebo

g) podmínky a lhůta dodání nebo dokončení plnění.

(3) Kritéria kvality musí být vymezena tak, aby podle nich nabídky mohly být porovnatelné a naplnění kritérií ověřitelné. Kritériem kvality nesmí být smluvní podmínky, jejichž účelem je utvrzení povinností dodavatele, nebo platební podmínky.

(4) Zadavatel může rovněž stanovit pevnou cenu a hodnotit pouze kvalitu nabízeného plnění.

(5) Má se za to, že kritéria kvality souvisejí s předmětem veřejné zakázky, pokud se vztahují k jakékoliv fázi životního cyklu předmětu veřejné zakázky.

Náklady životního cyklu musí zahrnovat nabídkovou cenu a mohou zahrnovat

a) náklady zadavatele nebo jiných uživatelů v průběhu životního cyklu předmětu veřejné zakázky, kterými mohou být zejména

1. ostatní pořizovací náklady,

2. náklady související s užíváním předmětu veřejné zakázky,

3. náklady na údržbu, nebo

4. náklady spojené s koncem životnosti, nebo

b) náklady způsobené dopady na životní prostředí, které jsou spojeny s předmětem plnění veřejné zakázky kdykoli v průběhu jeho životního cyklu, a to v případě, že lze vyčíslit jejich peněžní hodnotu; mohou jimi být zejména náklady na emise skleníkových plynů nebo jiných znečišťujících látek nebo jiné náklady na zmírnění změny klimatu.

(1) V případě, že do hodnocení nabídek jsou zahrnuty náklady životního cyklu, uvede zadavatel v zadávací dokumentaci údaje, které mají účastníci zadávacího řízení poskytnout, a metodu, kterou zadavatel použije ke stanovení nákladů životního cyklu podle těchto údajů.

(2) Pro vyčíslení nákladů podle § 117 písm. b) musí zadavatel použít metodu, která je

a) založena na objektivně ověřitelných a nediskriminačních kritériích,

b) přístupná všem dodavatelům, a

c) založena na údajích, které mohou dodavatelé poskytnout bez vynaložení nepřiměřeného úsilí.

(3) Vláda může nařízením stanovit společné metody pro stanovení nákladů životního cyklu a rozsah jejich používání.

(1) Zadavatel provede hodnocení nabídek podle pravidel pro hodnocení nabídek uvedených v zadávací dokumentaci.

(2) Zadavatel pořídí písemnou zprávu o hodnocení nabídek, ve které uvede

a) identifikaci zadávacího řízení,

b) fyzické osoby, které se na hodnocení podílely; za tyto osoby se považují zejména osoby, které provedly hodnocení nabídek včetně členů komise, pokud ji zadavatel k hodnocení sestavil, nebo přizvaných odborníků, pokud byly jejich závěry zohledněny při hodnocení,

c) seznam hodnocených nabídek a

d) popis hodnocení, ze kterého budou zřejmé

1. hodnocené údaje z nabídek odpovídající kritériím hodnocení,

2. popis hodnocení údajů z nabídek v jednotlivých kritériích hodnocení,

3. popis srovnání hodnot získaných při hodnocení v jednotlivých kritériích hodnocení a

4. výsledek hodnocení nabídek.

(1) Zadavatel si může v oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo ve výzvě k podání žádosti o účast podle § 58 odst. 5 vyhradit, že po hodnocení nabídek provede elektronickou aukci. V takovém případě zadavatel postupuje v zadávacím řízení tak, aby se do ukončení elektronické aukce nemohli její účastníci vzájemně identifikovat.

(2) Elektronickou aukci nesmí zadavatel použít v případech uvedených v § 114 odst. 3.

(3) Zadavatel může využít elektronickou aukci také v případě veřejných zakázek zadávaných v dynamickém nákupním systému nebo na základě rámcové dohody.

(4) Při využití elektronické aukce musí zadavatel v zadávací dokumentaci uvést alespoň

a) kritéria hodnocení, která lze vyjádřit v číslech a jejichž hodnoty budou předmětem elektronické aukce,

b) případná omezení hodnot nabídek účastníků zadávacího řízení odpovídajících kritériím hodnocení podle písmene a), které budou předkládat v průběhu elektronické aukce (dále jen „aukční hodnota“),

c) informace, které budou účastníkům zadávacího řízení poskytnuty v průběhu elektronické aukce, případně údaj o tom, kdy jim takové informace budou poskytnuty,

d) informace týkající se postupu při elektronické aukci včetně způsobu jejího ukončení podle § 121 odst. 8,

e) podmínky, za kterých budou účastníci zadávacího řízení oprávněni v rámci elektronické aukce podávat nové aukční hodnoty, zejména stanovení minimálních rozdílů pro jednotlivá podání aukčních hodnot, je-li to vzhledem k jejich povaze vhodné, a

f) informace týkající se použitého elektronického nástroje a další technické informace nezbytné pro elektronickou komunikaci.

(1) Před zahájením elektronické aukce je zadavatel povinen provést

a) posouzení, zda nabídky odpovídají zadávacím podmínkám,

b) vyloučení všech účastníků zadávacího řízení, u nichž zjistí, že jsou naplněny důvody vyloučení podle § 48 odst. 2 nebo může prokázat naplnění důvodů pro nezpůsobilost podle § 48 odst. 5 písm. a) až c),

c) hodnocení nabídek.

(2) Po hodnocení nabídek zadavatel zavede jeho výsledky do elektronické aukce jako výchozí stav a vyzve všechny účastníky zadávacího řízení, aby podali nové aukční hodnoty do elektronické aukce. Výzva musí být zaslána účastníkům elektronické aukce elektronicky.

(3) Výzva zadavatele podle odstavce 2 musí obsahovat veškeré informace nezbytné pro individuální připojení k elektronickým nástrojům použitým pro provedení elektronické aukce, datum a čas zahájení elektronické aukce. Byly-li informace podle věty první uvedeny již v zadávací dokumentaci nebo v jiném dokumentu odeslaném nebo zpřístupněném účastníkům elektronické aukce, postačí ve výzvě uvést odkaz na zadávací dokumentaci nebo takový dokument.

(4) S výjimkou případů, kdy je jediným kritériem hodnocení nejnižší nabídková cena, musí výzva podle odstavce 2 obsahovat též

a) výsledek hodnocení nabídky příslušného účastníka elektronické aukce a

b) matematický vzorec, který se při elektronické aukci použije pro určení automatických změn pořadí na základě podaných nových aukčních hodnot a který musí zahrnovat všechna kritéria stanovená pro hodnocení nabídek.

(5) Elektronická aukce nesmí být zahájena dříve než 2 pracovní dny po odeslání výzvy podle odstavce 2.

(6) Elektronická aukce se může skládat z jednotlivých aukčních kol. O délce aukčních kol a dalších podrobnostech týkajících se jednotlivých aukčních kol je zadavatel povinen informovat účastníky elektronické aukce ve výzvě podle odstavce 2. Pro ukončení aukčních kol platí odstavec 8 písm. a) a b) obdobně.

(7) Po celou dobu elektronické aukce je zadavatel povinen účastníkovi elektronické aukce zpřístupnit informaci o jeho aktuálním pořadí. Pokud si to zadavatel vyhradil v zadávací dokumentaci a určil způsob poskytnutí informací, může poskytovat také informace o aukčních hodnotách nebo o počtu účastníků aukce. Zadavatel může účastníkům elektronické aukce kdykoli v průběhu elektronické aukce oznámit počet účastníků elektronické aukce.

(8) Elektronická aukce končí

a) uplynutím předem stanovené doby,

b) pokud zadavatel neobdrží po předem stanovenou dobu nové aukční hodnoty, které by měnily pořadí nabídek, nebo

c) byl-li vyčerpán předem stanovený počet aukčních kol.

(1) Zadavatel je povinen vybrat k uzavření smlouvy účastníka zadávacího řízení, jehož nabídka byla vyhodnocena jako ekonomicky nejvýhodnější podle výsledku hodnocení nabídek nebo výsledku elektronické aukce, pokud byla použita.

(2) Pokud je v zadávacím řízení jediný účastník zadávacího řízení, může být zadavatelem vybrán bez provedení hodnocení.

(3) Zadavatel odešle dodavateli vybranému podle odstavce 1 nebo 2 výzvu k předložení

a) dokladů o jeho kvalifikaci, které zadavatel požadoval a nemá je k dispozici, a to včetně dokladů podle § 83 odst. 1; pokud zadavatel nepostupuje podle odstavce 4 písm. b), musí doklady o základní způsobilosti prokazovat splnění požadovaného kritéria způsobilosti v době podle § 86 odst. 3,

b) dokladů nebo vzorků, jejichž předložení je podmínkou uzavření smlouvy, pokud zadavatel postupoval podle § 104 a nemá je k dispozici,

c) dokladů podle § 85 odst. 1, pokud je zadavatel požadoval a nemá je k dispozici.

(4) Ve výzvě podle odstavce 3 zadavatel může stanovit, že vybraný dodavatel musí předložit

a) originály nebo úředně ověřené kopie dokladů podle odstavce 3,

b) doklady o základní způsobilosti podle § 74 prokazující splnění požadovaného kritéria způsobilosti po doručení výzvy podle odstavce 3, nebo

c) písemné čestné prohlášení o tom, že se nezměnily údaje rozhodné pro posouzení splnění kvalifikace obsažené v dokladech podle odstavce 3, které má zadavatel k dispozici, nebo nové doklady, pokud se rozhodné údaje v těchto dokladech změnily.

(5) U vybraného dodavatele, je-li českou právnickou osobou, zadavatel zjistí údaje o jeho skutečném majiteli podle zákona upravujícího evidenci skutečných majitelů (dále jen „skutečný majitel“) z evidence skutečných majitelů podle téhož zákona (dále jen „evidence skutečných majitelů“). Zjištěné údaje zadavatel uvede v dokumentaci o zadávacím řízení. Pro tyto účely umožní Ministerstvo spravedlnosti zadavateli získat způsobem umožňujícím dálkový přístup z evidence skutečných majitelů úplný výpis platných údajů a údajů, které byly vymazány bez náhrady nebo s nahrazením novými údaji podle zákona upravujícího evidenci skutečných majitelů; pro účely výkonu dozoru podle části třinácté hlavy II umožní takový přístup Ministerstvo spravedlnosti také Úřadu.

(6) Vybraného dodavatele, je-li zahraniční právnickou osobou, zadavatel vyzve k předložení výpisu ze zahraniční evidence obdobné evidenci skutečných majitelů nebo, není-li takové evidence,

a) ke sdělení identifikačních údajů všech osob, které jsou jeho skutečným majitelem, a

b) k předložení dokladů, z nichž vyplývá vztah všech osob podle písmene a) k dodavateli; těmito doklady jsou zejména

1. výpis ze zahraniční evidence obdobné veřejnému rejstříku,

2. seznam akcionářů,

3. rozhodnutí statutárního orgánu o vyplacení podílu na zisku,

4. společenská smlouva, zakladatelská listina nebo stanovy.

(7) V případě výzvy podle odstavce 3 nebo 6 se postupuje podle § 46 odst. 1 obdobně.

(8) Zadavatel vyloučí vybraného dodavatele,

a) je-li českou právnickou osobou, která má skutečného majitele, pokud nebylo podle odstavce 5 možné zjistit údaje o jeho skutečném majiteli z evidence skutečných majitelů; k zápisu zpřístupněnému v evidenci skutečných majitelů po odeslání oznámení o vyloučení dodavatele se nepřihlíží,

b) který nepředložil údaje, doklady nebo vzorky podle odstavce 3, 4 nebo 6, nebo

c) u kterého výsledek zkoušek vzorků neodpovídá zadávacím podmínkám.

(1) Oznámení o výběru dodavatele zadavatel odešle bez zbytečného odkladu po ukončení hodnocení nabídek nebo elektronické aukce, pokud byla použita. S výjimkou jednacího řízení bez uveřejnění musí být součástí tohoto oznámení

a) zpráva o hodnocení nabídek, pokud proběhlo hodnocení nabídek,

b) výsledek posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele, který bude obsahovat

1. seznam dokladů prokazujících kvalifikaci vybraného dodavatele,

2. u požadované profesní způsobilosti podle § 77 odst. 2, ekonomické kvalifikace a technické kvalifikace údaje rozhodné pro prokázání splnění jednotlivých kritérií kvalifikace,

3. seznam dokladů nebo vzorků prokazujících splnění požadavků zadavatele podle § 104 písm. a) vybraným dodavatelem, pokud si je zadavatel vyhradil,

4. výsledek zkoušek vzorků, pokud si je zadavatel vyhradil podle § 104 písm. b).

(2) Údaje podle odstavce 1 písm. b) bodu 3 nebo 4 nemusí být součástí oznámení o výběru podle odstavce 1, pokud je zadavatel odešle všem účastníkům zadávacího řízení bez zbytečného odkladu od získání těchto dokladů nebo vzorků nebo od získání výsledků zkoušek vzorků.

(1) Po uplynutí lhůty zákazu uzavřít smlouvu podle § 246 jsou zadavatel a vybraný dodavatel povinni bez zbytečného odkladu uzavřít smlouvu.

(2) Vybraného dodavatele, který nesplnil povinnost podle odstavce 1, může zadavatel ze zadávacího řízení vyloučit.

(3) Zadavatel vyloučí vybraného dodavatele, zjistí-li na základě informací zjištěných podle § 122 odst. 5 nebo 6, že byl ve střetu zájmů podle § 44 odst. 2 a 3.

(4) Smlouvu je zadavatel povinen uzavřít v souladu s nabídkou vybraného dodavatele, popřípadě upravenou postupem podle § 69 odst. 8.

(1) Pokud dojde k vyloučení vybraného dodavatele, může zadavatel vyzvat k uzavření smlouvy dalšího účastníka zadávacího řízení, a to v pořadí, které vyplývá z výsledku původního hodnocení nabídek nebo elektronické aukce nebo z výsledku nového hodnocení. Nové hodnocení zadavatel musí provést, pokud by vyloučení vybraného dodavatele znamenalo podstatné ovlivnění původního pořadí nabídek. Účastník zadávacího řízení vyzvaný k uzavření smlouvy se považuje za vybraného dodavatele.

(2) Zadavatel může postup podle odstavce 1 do uzavření smlouvy použít opakovaně. Ustanovení § 122 odst. 3 až 8, § 123 a 124 se použijí obdobně; součástí oznámení o výběru dodavatele nemusí být zpráva o hodnocení nabídek, pokud neproběhlo nové hodnocení nabídek.

Zadavatel odešle oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění způsobem podle § 212 do 30 dnů od uzavření smlouvy, rámcové dohody nebo zavedení dynamického nákupního systému.

(1) Zadavatel zruší zadávací řízení, pokud po uplynutí lhůty pro podání žádostí o účast, předběžných nabídek nebo nabídek v zadávacím řízení není žádný účastník zadávacího řízení.

(2) Zadavatel může zrušit zadávací řízení, pokud

a) počet účastníků zadávacího řízení, kteří mohou být vyzváni k podání nabídky v užším řízení, předběžné nabídky v jednacím řízení s uveřejněním nebo řešení v řízení se soutěžním dialogem, je nižší než minimální počet stanovený v zadávací dokumentaci, nebo nabídku, předběžnou nabídku nebo řešení podá menší počet účastníků zadávacího řízení než stanovený minimální počet,

b) zanikne účast v zadávacím řízení vybranému dodavateli po jeho vyloučení,

c) odpadly důvody pro pokračování v zadávacím řízení v důsledku podstatné změny okolností, která nastala po zahájení zadávacího řízení a kterou zadavatel jednající s řádnou péčí nemohl předvídat a ani ji nezpůsobil,

d) v průběhu zadávacího řízení se vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, včetně důvodů ekonomických, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, bez ohledu na to, zda tyto důvody zadavatel způsobil či nikoliv,

e) zadavatel neobdržel dotaci, z níž měla být veřejná zakázka zcela nebo částečně uhrazena,

f) vybraný dodavatel v zadávacím řízení obsahujícím soutěž o návrh předložil nabídku pro zadavatele ekonomicky nepřijatelnou,

g) se jedná o zadávací řízení, které zadavatel zahájil, i když k tomu nebyl povinen, nebo

h) je v zadávacím řízení jediný účastník zadávacího řízení.

(3) Zadavatel může zrušit jednací řízení bez uveřejnění, pokud účastníkům zadávacího řízení sdělí důvod zrušení zadávacího řízení.

(1) Zadavatel je povinen do 3 pracovních dnů od rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení odeslat písemné sdělení o zrušení zadávacího řízení všem účastníkům zadávacího řízení.

(2) Zadavatel odešle oznámení o zrušení zadávacího řízení k uveřejnění způsobem podle § 212 do 30 dnů od ukončení zadávacího řízení.

(3) Povinnost podle odstavců 1 a 2 se nevztahuje na jednací řízení bez uveřejnění.

(4) Zruší-li zadávací řízení Úřad, užijí se odstavce 1 až 3 obdobně. Lhůty počínají běžet ode dne, kdy se zadavatel dozví o nabytí právní moci rozhodnutí Úřadu.

(1) Ve zjednodušeném režimu zadává zadavatel veřejné zakázky, včetně koncesí podle § 174, na sociální a jiné zvláštní služby uvedené v příloze č. 4 k tomuto zákonu. To platí i v případě, že součástí předmětu veřejné zakázky jsou i služby v této příloze neuvedené, pokud jejich předpokládaná hodnota je nižší, než je předpokládaná hodnota služeb uvedených v příloze č. 4 k tomuto zákonu.

(2) Zadavatel při zadávání veřejné zakázky ve zjednodušeném režimu postupuje podle této části a použije také části první, druhou, desátou až třináctou. Pro zadání veřejné zakázky ve zjednodušeném režimu může zadavatel použít

a) řízení pro zadání veřejné zakázky ve zjednodušeném režimu, nejde-li o koncesi, nebo

b) koncesní řízení, v němž se postupuje podle § 129a, jde-li o koncesi.

(3) Zadavatel může použít také jiný druh zadávacího řízení, pokud jsou pro jeho použití splněny podmínky podle tohoto zákona.

(1) Řízení pro zadání veřejné zakázky ve zjednodušeném režimu zahajuje zadavatel odesláním předběžného oznámení k uveřejnění způsobem podle § 212, pokud jím vyzývá k vyjádření předběžného zájmu, nebo odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění způsobem podle § 212.

(2) Koncesní řízení ve zjednodušeném režimu zahajuje zadavatel odesláním předběžného oznámení k uveřejnění způsobem podle § 212, pokud jím vyzývá k vyjádření předběžného zájmu.

(3) V řízení pro zadání veřejné zakázky ve zjednodušeném režimu vyjadřují dodavatelé svůj předběžný zájem písemně.

(4) Průběh zadávacího řízení určuje zadavatel s ohledem na specifika zadávaných služeb. Zadavatel může s účastníky zadávacího řízení jednat. Zadavatel může snížit počet účastníků zadávacího řízení nebo snížit počet předběžných nabídek nebo řešení. Zadavatel může v průběhu zadávacího řízení měnit nebo doplnit zadávací podmínky, pokud tím nejsou narušeny zásady podle § 6. Změněné nebo doplněné zadávací podmínky však musí nadále splňovat podmínky pro zjednodušený režim.

(5) Při výběru dodavatele zadavatel v rámci kritérií kvality může zohlednit například potřeby zajištění kvality, návaznosti, dostupnosti a komplexnosti služeb, inovativnosti řešení, přínosu pro uživatele nebo kritéria udržitelnosti sociálních služeb.

(6) Zadavatel odešle oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění způsobem podle § 212 do 30 dnů a v případě koncesí do 48 dnů od

a) ukončení zadávacího řízení, nebo

b) konce každého čtvrtletí, pokud zadavatel výsledek zadávacího řízení uveřejňuje souhrnně.

Při postupu podle této části se § 39 odst. 1, § 42 až 45, § 46 odst. 1 a § 48a odst. 1 použijí obdobně.

(1) Rámcovou dohodou mezi sebou jeden nebo více zadavatelů a jeden nebo více dodavatelů ujednávají rámcové podmínky týkající se zejména ceny nebo jiných podmínek plnění veřejné zakázky, které jsou závazné po dobu trvání rámcové dohody.

(2) Zadavatel může uzavřít rámcovou dohodu pouze na základě zadávacího řízení, které by byl oprávněn použít na veřejnou zakázku obdobného předmětu a předpokládané hodnoty.

(3) Trvání vztahu z rámcové dohody nesmí být kromě výjimečných a řádně odůvodněných případů vztahujících se k předmětu rámcové dohody delší než 4 roky.

(4) Nabídku na veřejnou zakázku zadávanou na základě rámcové dohody může podat pouze účastník rámcové dohody, který byl vyzván k podání nabídky.

(5) Není-li dále stanoveno jinak, nesmí zadavatel umožnit podstatnou změnu podmínek rámcové dohody po dobu jejího trvání bez provedení nového zadávacího řízení podle tohoto zákona; § 222 se použije přiměřeně. Zadavatel nesmí umožnit podstatnou změnu podmínek uvedených v rámcové dohodě ani při zadávání veřejných zakázek na základě rámcové dohody.

(1) Pro postup v zadávacím řízení, jehož cílem je uzavření rámcové dohody, se použijí pravidla pro podlimitní, nadlimitní nebo zjednodušený režim, není-li stanoveno v této části jinak.

(2) V zadávací dokumentaci musí být jednoznačně definován zadavatel nebo okruh zadavatelů, kteří budou smluvní stranou rámcové dohody. Po dobu účinnosti rámcové dohody nesmí být rozšířen okruh zadavatelů či dodavatelů, jež jsou účastníky rámcové dohody. V zadávací dokumentaci je zadavatel povinen uvést, zda bude rámcová dohoda uzavřena s jedním nebo více účastníky zadávacího řízení.

(3) V zadávací dokumentaci zadavatel uvede, zda veřejné zakázky na základě rámcové dohody uzavřené s více dodavateli budou zadány postupem

a) s obnovením soutěže mezi účastníky rámcové dohody,

b) bez obnovení soutěže mezi účastníky rámcové dohody, nebo

c) kombinací postupů podle písmen a) a b).

(4) Zadání veřejné zakázky postupem bez obnovení soutěže mezi účastníky rámcové dohody je možné tehdy,

a) jsou-li všechny podmínky plnění veřejné zakázky obsaženy v rámcové dohodě a

b) ze zadávací dokumentace zadávacího řízení na uzavření rámcové dohody je zřejmé, kterému účastníku rámcové dohody bude veřejná zakázka na základě rámcové dohody zadána.

(5) Zadání veřejné zakázky postupem podle odstavce 3 písm. c) je možné tehdy, je-li v zadávací dokumentaci zadávacího řízení na uzavření rámcové dohody uveden způsob určení, které veřejné zakázky zadávané na základě rámcové dohody budou zadávány postupem bez obnovení soutěže mezi účastníky rámcové dohody a které postupem s obnovením soutěže mezi účastníky rámcové dohody. V takovém případě zadavatel může vyzvat účastníky rámcové dohody k podání nabídek i na ty veřejné zakázky zadávané na základě rámcové dohody, u nichž v zadávací dokumentaci zadávacího řízení na uzavření rámcové dohody uvedl, že tyto budou zadány postupem bez obnovení soutěže mezi účastníky rámcové dohody.

(6) Zadavatel nesmí požadovat od účastníků zadávacího řízení poskytnutí jistoty.

(7) Zadavatel do 30 dnů od uzavření rámcové dohody nebo od zrušení zadávacího řízení odešle oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění způsobem podle § 212.

(1) Při uzavírání rámcové dohody s více dodavateli postupuje zadavatel podle pravidel pro výběr dodavatele s tím, že zadavatel uzavře rámcovou dohodu alespoň s minimálním počtem dodavatelů, který uvedl v zadávací dokumentaci.

(2) Není-li zadavatel schopen vybrat počet dodavatelů, který uvedl v zadávací dokumentaci z důvodu, že nebyl podán dostatečný počet nabídek nebo tyto nabídky nesplnily požadavky stanovené zákonem či zadavatelem, může zadavatel uzavřít rámcovou dohodu pouze s těmi účastníky zadávacího řízení, kteří tyto požadavky splnili, nebo zadávací řízení zrušit.

(3) Uvedl-li zadavatel v zadávací dokumentaci, že hodlá uzavřít rámcovou dohodu s obnovením soutěže, nesmí uzavřít rámcovou dohodu s jedním dodavatelem.

(4) Pokud dojde k vyloučení některého z vybraných dodavatelů, použije se § 125 ve vztahu ke všem vybraným dodavatelům obdobně.

(1) Při zadávání veřejné zakázky na základě rámcové dohody postupem bez obnovení soutěže mezi účastníky rámcové dohody postupuje zadavatel podle podmínek stanovených v rámcové dohodě.

(2) Při postupu podle odstavce 1 může zadavatel požádat účastníka rámcové dohody o doplnění nabídky, je-li to pro plnění veřejné zakázky nezbytné.

(1) Při zadávání veřejné zakázky na základě rámcové dohody postupem s obnovením soutěže mezi účastníky rámcové dohody postupuje zadavatel tak, že

a) písemně vyzve účastníky rámcové dohody k podání nabídek na základě podmínek uvedených v zadávací dokumentaci zadávacího řízení na uzavření rámcové dohody; tyto podmínky mohou být konkrétněji formulovány, je-li to pro plnění veřejné zakázky nezbytné,

b) stanoví přiměřenou lhůtu pro podání nabídek,

c) pro podání a otevírání nabídek použije ustanovení § 107 až 110 obdobně,

d) oznámí výběr dodavatele s odůvodněním všem účastníkům rámcové dohody, kteří podali nabídku,

e) si může od účastníka rámcové dohody vybraného k uzavření smlouvy vyžádat doklady nebo čestné prohlášení podle § 122 odst. 4,

f) zadá veřejnou zakázku na základě rámcové dohody účastníku rámcové dohody vybranému na základě kritérií stanovených v zadávací dokumentaci zadávacího řízení na uzavření rámcové dohody.

(2) Výzva k podání nabídek podle odstavce 1 písm. a) může obsahovat požadavek, aby účastník rámcové dohody v nabídce předložil písemné čestné prohlášení o tom, že se nezměnily údaje rozhodné pro posouzení splnění kvalifikace obsažené v dokladech, které má zadavatel k dispozici, nebo nové doklady, pokud se rozhodné údaje v těchto dokladech změnily.

(3) Na nabídku se pohlíží, jako by nebyla podána, pokud

a) účastník rámcové dohody v nabídce nabídl méně výhodné podmínky než v zadávacím řízení na uzavření rámcové dohody, nebo

b) účastníci rámcové dohody podali společnou nabídku.

(4) Zadavatel může uzavřít smlouvu v době podle § 246 odst. 1 písm. a) až c).

(1) Pokud je doba trvání rámcové dohody delší než 1 rok, může zadavatel od dodavatelů, kteří jsou účastníky rámcové dohody, po uplynutí každého roku trvání rámcové dohody požadovat předložení dokladů o kvalifikaci podle § 122 odst. 3 nebo 4. V takovém případě je zadavatel povinen stanovit dodavatelům lhůtu pro jejich předložení, a to alespoň v rozsahu, v jakém byla tato lhůta stanovena v původním zadávacím řízení.

(2) Postupuje-li zadavatel podle odstavce 1, posoudí splnění kvalifikace účastníků rámcové dohody. Pro účely posouzení splnění podmínek podle § 78 odst. 1 a § 79 odst. 2 písm. a), b) a i) se za rozhodný považuje okamžik odeslání výzvy podle odstavce 1.

(3) Pravidla pro prokazování kvalifikace podle § 81 až 85, § 87 a 88 se použijí obdobně po celou dobu trvání rámcové dohody. Zadavatel může u účastníka rámcové dohody kdykoli v době jejího trvání posuzovat naplnění důvodů nezpůsobilosti podle § 48 odst. 5 nebo 6.

(4) K podání nabídky zadavatel

a) nevyzývá účastníka rámcové dohody, kterému doručil oznámení o tom, že neprokázal splnění kvalifikace na základě výzvy podle odstavce 1 nebo podle § 135 odst. 1 písm. e); pokud dodavatel doloží doklady prokazující jeho kvalifikaci později než v zadavatelem stanovené lhůtě, zadavatel jej od tohoto okamžiku opět k podání nabídky vyzývá,

b) nemusí vyzývat účastníka rámcové dohody, kterému doručil oznámení o jeho nezpůsobilosti podle § 48 odst. 5 nebo 6; pokud účastník rámcové dohody prokáže obnovení své způsobilosti podle § 76 obdobně, zadavatel jej od tohoto okamžiku opět k podání nabídky vyzývá.

Zadavatel odešle oznámení o uzavření smlouvy na základě rámcové dohody k uveřejnění způsobem podle § 212 do 30 dnů od

a) uzavření smlouvy, nebo

b) konce každého čtvrtletí, pokud zadavatel výsledek uveřejňuje souhrnně.

(1) Zadavatel může zavést dynamický nákupní systém, kterým se pro účely tohoto zákona rozumí plně elektronický, otevřený systém pro zadávání veřejných zakázek, jejichž předmětem je pořízení běžného, obecně dostupného zboží, služeb nebo stavebních prací. Zadavatel zavede dynamický nákupní systém v zadávacím řízení, ve kterém postupuje přiměřeně podle pravidel pro užší řízení. Zadavatel může rozdělit dynamický nákupní systém do kategorií, které jsou objektivně vymezeny na základě předmětu veřejných zakázek nebo jejich územního rozsahu.

(2) V souvislosti s používáním dynamického nákupního systému nesmí být od dodavatelů požadována úplata.

(1) V oznámení o zahájení zadávacího řízení zadavatel uvede také dobu trvání dynamického nákupního systému a označí, že se jedná o zavedení dynamického nákupního systému.

(2) Lhůta pro doručení žádosti o účast nesmí být kratší než 30 dnů od zahájení zadávacího řízení, kterým se zavádí dynamický nákupní systém.

(3) Zadavatel poskytne dodavatelům neomezený dálkový přístup k zadávací dokumentaci, a to od uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení na zavedení dynamického nákupního systému až do ukončení trvání dynamického nákupního systému.

(4) Zadavatel vymezí v zadávací dokumentaci náležitosti pro užší řízení a dále

a) druh, předmět a předpokládanou hodnotu veřejných zakázek, které mají být zadávány v dynamickém nákupním systému,

b) informaci o rozdělení do kategorií podle § 138 odst. 1 a kritéria pro zařazení do dynamického nákupního systému podle těchto kategorií, pokud je dynamický nákupní systém rozdělen na kategorie,

c) informace týkající se použitého elektronického nástroje a další technické informace nezbytné pro elektronickou komunikaci a

d) výčet kritérií hodnocení, jejichž obsah může být upřesněn ve výzvě k podání nabídek; při zavádění dynamického nákupního systému se § 115 nepoužije.

(5) Zadavatel není oprávněn požadovat od účastníků zadávacího řízení poskytnutí jistoty.

(6) Zadavatel posoudí soulad žádostí o účast, které obdržel ve lhůtě pro podání žádostí o účast, se zadávacími podmínkami. Zadavatel vyloučí z účasti v zadávacím řízení jeho účastníky, jejichž žádost o účast nesplňuje zadávací podmínky, a ostatní účastníky zadávacího řízení zařadí do dynamického nákupního systému. Zařazení do dynamického nákupního systému zadavatel bez zbytečného odkladu oznámí účastníku zadávacího řízení.

(7) Dynamický nákupní systém se považuje za zavedený v okamžiku doručení oznámení o zařazení do dynamického nákupního systému poslednímu z účastníků zadávacího řízení, kteří podali žádost o účast.

(8) Došlo-li k vyloučení účastníka zadávacího řízení, považuje se dynamický nákupní systém za zavedený nejdříve v okamžiku, kdy

a) všem účastníkům zadávacího řízení uplyne lhůta pro podání námitek proti vyloučení ze zadávacího řízení, pokud námitky nejsou podány,

b) v případě podání námitek uplyne lhůta pro podání návrhu podle § 251 odst. 2 nebo 3, pokud návrh není podán, nebo

c) v případě podání návrhu podle § 251 odst. 1 nabude právní moci rozhodnutí o zastavení správního řízení či zamítnutí návrhu.

(9) Zadavatel do 30 dnů od zavedení dynamického nákupního systému odešle oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění způsobem podle § 212.

(1) Zadavatel je oprávněn v průběhu trvání dynamického nákupního systému změnit nebo doplnit zadávací podmínky obsažené v zadávací dokumentaci. Změna nebo doplnění zadávací dokumentace musí být uveřejněna nebo oznámena dodavatelům stejným způsobem jako zadávací podmínka, která byla změněna nebo doplněna.

(2) Týká-li se změna nebo doplnění zadávací dokumentace podmínek zařazení do dynamického nákupního systému, postupuje zadavatel podle § 140a odst. 1.

(3) Může-li změna nebo doplnění zadávací dokumentace rozšířit okruh možných dodavatelů, může zadavatel zaslat první výzvu k podání nabídek, které budou podávány na základě změněné nebo doplněné zadávací podmínky, po uplynutí doby přiměřené k zařazení nových dodavatelů, která nesmí být kratší než doba pro podání žádosti o účast v zadávacím řízení, kterým byl dynamický nákupní systém zaveden.

(4) Bylo-li zadavateli uloženo nápravné opatření, kterým Úřad zakázal zadavateli zadávat v dynamickém nákupním systému veřejné zakázky, může zadavatel v dynamickém nákupním systému opět zadávat veřejné zakázky, pokud změnou nebo doplněním zadávací dokumentace odstraní rozpor s tímto zákonem, na základě kterého bylo nápravné opatření uloženo.

(5) Zadavatel odešle oznámení o změně k uveřejnění způsobem podle § 212, pokud dojde ke

a) změně doby trvání dynamického nákupního systému,

b) ukončení dynamického nákupního systému, nebo

c) změně nebo doplnění zadávací dokumentace.

(1) Zadavatel umožní po celou dobu trvání dynamického nákupního systému každému dodavateli podat žádost o účast. O žádosti o účast doručené po zavedení dynamického nákupního systému zadavatel rozhodne do 10 pracovních dnů od jejich doručení. Tuto lhůtu může zadavatel v odůvodněných případech prodloužit na 15 pracovních dnů. Pro účely posouzení splnění podmínek podle § 78 odst. 1, § 79 odst. 2 písm. a), b) a i) a § 86 odst. 3 se za rozhodný považuje okamžik podání žádosti o účast.

(2) Zadavatel odešle dodavateli oznámení o zařazení do dynamického nákupního systému nebo o jeho odmítnutí bez zbytečného odkladu od rozhodnutí o žádosti o účast. Odmítnutí zařazení dodavatele do dynamického nákupního systému musí zadavatel odůvodnit.

(1) Zadavatel může kdykoliv během doby trvání dynamického nákupního systému zaslat výzvu dodavatelům zařazeným v dynamickém nákupním systému k předložení aktualizovaného jednotného evropského osvědčení pro veřejné zakázky. Dodavatel je v takovém případě povinen zadavateli aktualizované jednotné evropské osvědčení pro veřejné zakázky předložit do 5 pracovních dnů ode dne doručení výzvy zadavatele.

(2) Postupuje-li zadavatel podle odstavce 1, posoudí splnění kvalifikace dodavatelů zařazených do dynamického nákupního systému. Pro účely posouzení splnění podmínek podle § 78 odst. 1 a § 79 odst. 2 písm. a), b) a i) se za rozhodný považuje okamžik odeslání výzvy podle odstavce 1.

(3) Pravidla pro prokazování kvalifikace podle § 81 až 85, § 87 a 88 se použijí obdobně po celou dobu trvání dynamického nákupního systému. Zadavatel může u dodavatele zařazeného v dynamickém nákupním systému kdykoli v době jeho trvání posuzovat naplnění důvodů nezpůsobilosti podle § 48 odst. 5 nebo 6.

(4) K podání nabídky zadavatel

a) nevyzývá dodavatele, kterému doručil oznámení o tom, že neprokázal splnění kvalifikace na základě výzvy podle odstavce 1 nebo podle § 141 odst. 4; pokud dodavatel doloží jednotné evropské osvědčení pro veřejné zakázky prokazující jeho kvalifikaci později než v zadavatelem stanovené lhůtě, zadavatel jej od tohoto okamžiku opět k podání nabídky vyzývá,

b) nemusí vyzývat dodavatele, kterému doručil oznámení o jeho nezpůsobilosti podle § 48 odst. 5 nebo 6; pokud dodavatel prokáže obnovení své způsobilosti podle § 76 obdobně, zadavatel jej od tohoto okamžiku opět k podání nabídky vyzývá.

(1) Před zadáním veřejné zakázky v dynamickém nákupním systému zadavatel odešle všem dodavatelům zařazeným do dynamického nákupního systému výzvu k podání nabídky. Byl-li dynamický nákupní systém rozdělen do kategorií, vyzve zadavatel dodavatele, kteří jsou zařazeni v kategorii odpovídající zahajované veřejné zakázce. Výzva k podání nabídek musí obsahovat náležitosti uvedené v příloze č. 6 k tomuto zákonu. Pro hodnocení nabídek stanoví zadavatel jedno či více kritérií hodnocení obsažených ve výčtu podle § 139 odst. 4 písm. d). Výzvu k podání nabídek nelze zaslat před zavedením dynamického nákupního systému.

(2) Výzva k podání nabídek může obsahovat požadavek, aby dodavatel zařazený do dynamického nákupního systému, který již předložil doklady o své kvalifikaci, předložil v nabídce písemné čestné prohlášení o tom, že se nezměnily údaje rozhodné pro posouzení splnění kvalifikace obsažené v dokladech, které má zadavatel k dispozici, nebo nové doklady, pokud se rozhodné údaje v těchto dokladech změnily.

(3) Lhůta pro podání nabídek nesmí být kratší než 10 dnů od odeslání výzvy k podání nabídek. Zadavatel podle § 4 odst. 1 písm. c) až e) může na základě písemného souhlasu všech dodavatelů zařazených do dynamického nákupního systému nebo do jeho příslušné kategorie tuto lhůtu zkrátit.

(4) Pro výběr dodavatele se použije § 122 odst. 1 a 2 obdobně. Zadavatel oznámí výběr dodavatele s odůvodněním všem dodavatelům zařazeným do dynamického nákupního systému, kteří podali nabídku. Nemá-li zadavatel k dispozici doklady o kvalifikaci vybraného dodavatele, zašle mu výzvu k předložení těchto dokladů; od vybraného dodavatele si může rovněž vyžádat doklady nebo čestné prohlášení podle § 122 odst. 4.

(5) Zadavatel může uzavřít smlouvu v době podle § 246 odst. 1 písm. a) až c).

Zadavatel odešle oznámení o uzavření smlouvy v dynamickém nákupním systému k uveřejnění způsobem podle § 212 do 30 dnů od

a) uzavření smlouvy, nebo

b) konce každého čtvrtletí, pokud zadavatel výsledek uveřejňuje souhrnně.

(1) Soutěží o návrh se rozumí postup zadavatele směřující k získání návrhu, kterým je zejména plán nebo projekt v oblasti územního plánování nebo architektonických, stavebních, technických a inspekčních služeb. Pro podání návrhu se použije § 107 obdobně.

(2) Zadavatel použije soutěž o návrh, pokud má v úmyslu zadat veřejnou zakázku na služby v navazujícím jednacím řízení bez uveřejnění podle § 65; tento úmysl zadavatel uvede v oznámení o zahájení soutěže o návrh.

(3) Soutěž o návrh zadavatel použije také, pokud

a) je soutěž o návrh součástí zadávacího řízení na veřejnou zakázku na služby, nebo

b) předpokládaná souhrnná hodnota cen, odměn nebo jiných plateb spojených s účastí v soutěži o návrh přesahuje 2000000 Kč; to neplatí v případech uvedených v § 29, 30, 158, 177 až 178 a 191.

(1) V soutěžních podmínkách soutěže o návrh zadavatel stanoví, zda bude postupovat formou otevřené nebo užší soutěže o návrh.

(2) Soutěžní podmínky musí být uveřejněny na profilu zadavatele po celou lhůtu pro podání návrhů. Pro soutěžní podmínky se použijí ustanovení § 96 odst. 2 až 4 a § 99 obdobně. Vysvětlení soutěžních podmínek zadavatel uveřejní na profilu zadavatele alespoň 14 dní před uplynutím lhůty pro podání návrhů.

(3) Soutěžní podmínky soutěže o návrh na služby uvedené v oddílu 71 hlavního slovníku jednotného klasifikačního systému musí obsahovat alespoň

a) jméno, nebo jména a příjmení členů poroty,

b) způsob označení soutěžních návrhů a jejich příloh pro zajištění anonymity,

c) výši cen, odměn nebo jiných plateb, pokud jsou poskytovány,

d) podmínky nakládání s právy k duševnímu vlastnictví, pokud návrh takové ochrany požívá,

e) předpokládanou výši investičních nákladů, má-li být zadána veřejná zakázka na služby, a

f) způsob uveřejnění návrhů.

(4) Ceny, odměny nebo jiné platby zadavatel účastníkům soutěže o návrh neudělí, pokud tomu brání mezinárodní sankce podle zákona upravujícího provádění mezinárodních sankcí.

(5) Pro komunikaci mezi zadavatelem a dodavateli se použije § 211 obdobně.

(1) Zadavatel zahajuje otevřenou soutěž o návrh odesláním oznámení o zahájení soutěže o návrh k uveřejnění způsobem podle § 212, kterým vyzývá neomezený počet dodavatelů k podání návrhů.

(2) Lhůta pro podání návrhů nesmí být kratší než 35 dnů a u soutěže o návrh na služby uvedené v oddílu 71 hlavního slovníku jednotného klasifikačního systému 45 dnů ode dne odeslání oznámení o zahájení soutěže o návrh.

(1) Zadavatel zahajuje užší soutěž o návrh odesláním oznámení o zahájení soutěže o návrh k uveřejnění způsobem podle § 212, kterým vyzývá neomezený počet dodavatelů k podání žádosti o účast. Ustanovení § 58 se použije obdobně.

(2) Lhůta pro podání žádostí o účast nesmí být kratší než 20 dnů ode dne odeslání oznámení o zahájení soutěže o návrh. Lhůta pro podání návrhů nesmí být kratší než 30 dnů a u soutěže o návrh na služby uvedené v oddílu 71 hlavního slovníku jednotného klasifikačního systému 45 dnů od odeslání výzvy k podání návrhů.

(3) Zadavatel může uvést v oznámení o zahájení soutěže o návrh dodavatele, které vyzve k podání návrhů, pokud uvede alespoň 3 takové dodavatele.

(4) Zadavatel posoudí soulad žádosti o účast se soutěžními podmínkami. Pokud si tak vyhradil v oznámení o zahájení soutěže o návrh, provede na základě stanoviska poroty snížení počtu účastníků soutěže o návrh, a to podle jasných a nediskriminačních kritérií pro snížení jejich počtu; pokud zadavatel současně postupuje podle odstavce 3, nesmí být počet účastníků soutěže o návrh, kteří budou vyzváni k podání návrhu, uvedený v soutěžních podmínkách nižší než dvojnásobek počtu dodavatelů uvedených v oznámení o zahájení soutěže podle odstavce 3. Zadavatel vyloučí z účasti v soutěži o návrh účastníky, jejichž žádost o účast nesplňuje soutěžní podmínky nebo kteří nebyli vybráni při snížení počtu účastníků soutěže o návrh. Nevyloučené účastníky soutěže o návrh vyzve zadavatel k podání návrhů.

Zadavatel si může v soutěžních podmínkách soutěže o návrh vyhradit, že soutěž proběhne ve více fázích s možností snížení počtu návrhů v jejím průběhu; ustanovení § 112 se použije obdobně.

(1) Pro hodnocení návrhů zadavatel sestaví porotu z fyzických osob. Členové poroty nesmí být ve střetu zájmů podle § 44. Většina členů poroty musí být ve vztahu k zadavateli nezávislá. Nezávislými se rozumí členové poroty, kteří nejsou se zadavatelem v dlouhodobém obchodním, pracovněprávním nebo jiném obdobném vztahu. Zadavatel si od všech členů poroty musí vyžádat písemné čestné prohlášení o tom, že nejsou ve střetu zájmů, a v případě soutěže o návrh na služby uvedené v oddílu 71 hlavního slovníku jednotného klasifikačního systému souhlas členů poroty se soutěžními podmínkami.

(2) Pokud zadavatel stanoví jako podmínku účasti v soutěži o návrh požadavky na profesní způsobilost dodavatelů podle § 77 odst. 2 písm. b) a c), musí nejméně polovina členů poroty mít požadovanou nebo rovnocennou kvalifikaci.

(3) Pokud v průběhu soutěže o návrh dojde ke změně ve složení poroty, musí zadavatel zajistit, aby byly naplněny podmínky podle odstavců 1 a 2. V případě soutěže o návrh na služby uvedené v oddílu 71 hlavního slovníku jednotného klasifikačního systému oznámí zadavatel jména nově jmenovaných členů poroty všem účastníkům soutěže o návrh.

(4) Zadavatel zajistí, aby porota hodnotila anonymní návrhy. Anonymita návrhů musí být vůči členům poroty zajištěna až do okamžiku, než porota dospěje ke stanovisku.

(5) Porota vyhotoví o hodnocení návrhů zprávu, podepsanou jejími členy, v níž uvede pořadí návrhů sestavené na základě kritérií uvedených v oznámení o zahájení soutěže o návrh.

(6) Účastníci soutěže o návrh mohou být v případě potřeby vyzváni porotou k odpovědi na dodatečné otázky, které porota zaznamená ve zprávě o hodnocení návrhů. Z rozhovoru mezi porotou a účastníky soutěže o návrh vyhotoví porota podrobný zápis.

(7) Zadavatel je při výběru návrhu vázán stanoviskem poroty. Zadavatel rozhodne o novém hodnocení návrhů, pokud zjistí, že porota při hodnocení návrhů porušila postup stanovený tímto zákonem nebo soutěžními podmínkami soutěže o návrh. Nové hodnocení návrhů provede původní porota nebo zadavatel ustanoví novou porotu; vždy musí být dodržen požadavek na anonymitu návrhů. Důvody pro nové hodnocení návrhů připojí zadavatel k původní zprávě o hodnocení návrhů.

(8) Pokud se mezinárodní sankce podle zákona upravujícího provádění mezinárodních sankcí vztahuje na účastníka soutěže o návrh,

a) může ho zadavatel vyloučit z účasti v soutěži o návrh,

b) který podal vybraný návrh, vyloučí ho zadavatel z účasti v soutěži o návrh; v takovém případě se za vybraný návrh považuje druhý návrh v pořadí, které vyplývá ze stanoviska poroty.

(1) Zadavatel odešle oznámení o výběru návrhu všem účastníkům soutěže o návrh.

(2) Je-li ze soutěže o návrh vyloučen účastník, který podal vybraný návrh, zadavatel může rozhodnout o výběru dalšího návrhu podle pořadí stanoveného ve zprávě o hodnocení návrhů.

(3) Soutěž o návrh se považuje za ukončenou v okamžiku, kdy

a) všem účastníkům soutěže o návrh uplyne lhůta pro podání námitek proti výběru návrhu, pokud námitky nejsou podány,

b) v případě podání námitek uplyne lhůta pro podání návrhu podle § 251 odst. 2 nebo 3, pokud návrh není podán,

c) v případě podání návrhu podle § 251 odst. 1 nabude právní moci rozhodnutí o zastavení správního řízení či zamítnutí návrhu, nebo

d) nabude právní moci rozhodnutí o zrušení soutěže o návrh podle § 263.

(4) Zadavatel si může v soutěžních podmínkách soutěže o návrh vyhradit možnost zrušení soutěže o návrh před rozhodnutím poroty pouze, pokud současně stanoví podmínky pro odškodnění účastníků soutěže o návrh.

(1) Zadavatel do 30 dnů od zrušení nebo od ukončení soutěže o návrh odešle oznámení o výsledku soutěže o návrh k uveřejnění způsobem podle § 212.

(2) V případě soutěže o návrh na služby uvedené v oddílu 71 hlavního slovníku jednotného klasifikačního systému zadavatel odešle dokumentaci o soutěži o návrh včetně stanoviska poroty a všech návrhů v elektronické podobě České komoře architektů34).

(1) Sektorovou veřejnou zakázkou je veřejná zakázka, kterou zadává veřejný zadavatel při výkonu relevantní činnosti.

(2) Sektorovou veřejnou zakázkou je také veřejná zakázka, kterou zadává jiná osoba při výkonu relevantní činnosti, pokud

a) relevantní činnost vykonává na základě zvláštního nebo výhradního práva podle § 152, nebo

b) nad touto osobou může veřejný zadavatel přímo nebo nepřímo uplatňovat dominantní vliv.

(3) Pro účely tohoto zákona se dominantním vlivem rozumí případ, kdy jedna osoba přímo nebo nepřímo

a) drží většinový podíl na upsaném základním kapitálu jiné osoby,

b) disponuje s většinou hlasovacích práv vyplývajících z podílu na jiné osobě, nebo

c) může jmenovat více než polovinu členů statutárního nebo kontrolního orgánu jiné osoby.

(4) Zadavatel postupuje při zadávání sektorové veřejné zakázky, která není koncesí, podle části čtvrté, páté, nebo šesté a použije také části první, druhou, desátou až třináctou, pokud není v této části stanoveno jinak. Při zadávání sektorové veřejné zakázky, která je koncesí, zadavatel postupuje podle části osmé.

(1) Zvláštními nebo výhradními právy jsou práva udělená příslušným orgánem veřejné moci na základě právního předpisu, jejichž obsahem je vyhrazení výkonu relevantních činností vymezených v § 153 jedné nebo více osobám a která podstatně ovlivňují možnost jiných osob vykonávat tuto činnost.

(2) Za zvláštní nebo výhradní práva se nepovažují taková práva, která byla udělena postupem, u něhož bylo zajištěno vhodné uveřejnění a jejichž udělení bylo založeno na objektivních kritériích. Za takový postup se považují zejména

a) zadávací řízení umožňující účast neomezenému okruhu dodavatelů, nebo

b) řízení podle jiných právních předpisů uvedených v příloze č. 5 k tomuto zákonu.

(1) Relevantní činností se pro účely tohoto zákona rozumí

a) v odvětví plynárenství

1. poskytování nebo provozování přepravní nebo distribuční soustavy, těžebního plynovodu podle jiného právního předpisu35 v souvislosti s výrobou, přepravou nebo distribucí plynu, nebo

2. dodávka plynu do přepravní nebo distribuční soustavy, těžebního plynovodu,

b) v odvětví teplárenství

1. poskytování nebo provozování soustavy zásobování tepelnou energií podle jiného právního předpisu35 v souvislosti s výrobou a rozvodem tepelné energie, nebo

2. dodávka tepelné energie v soustavě zásobování tepelnou energií,

c) v odvětví elektroenergetiky

1. poskytování nebo provozování přenosové nebo distribuční soustavy podle jiného právního předpisu35 v souvislosti s výrobou, přenosem nebo distribucí elektřiny, nebo

2. dodávka elektřiny do přenosové nebo distribuční soustavy,

d) v odvětví vodárenství

1. poskytování nebo provozování vodovodu podle jiného právního předpisu36, nebo

2. dodávka pitné vody do vodovodu,

e) činnost zadavatele vykonávajícího relevantní činnost podle odstavce 1 písm. d), pokud tato činnost souvisí s

1. projekty děl vodního hospodářství, zavlažováním nebo odvodňováním půdy za předpokladu, že množství vody určené pro dodávky pitné vody představuje více než 20 % celkového množství vody, která má být takovými projekty nebo zavlažovacími či odvodňovacími zařízeními získána, nebo

2. odvodem odpadních vod kanalizací nebo čištěním a úpravou odpadních vod,

f) činnost související s poskytováním či provozováním sítí určených k poskytování služeb veřejnosti v oblasti železniční, tramvajové, trolejbusové, veřejné autobusové nebo lanové dopravy (dále jen „dopravní síť“); dopravní síť se považuje za existující, pokud je činnost podle tohoto písmene poskytována za podmínek stanovených příslušnými správními orgány,

g) činnost související s využíváním území pro účely provozování letišť pro letecké dopravce nebo přístavů, přístavišť nebo překladišť pro námořní dopravce a dopravce na vnitrozemských vodních cestách,

h) činnost související s poskytováním

1. poštovních služeb, které spočívají v podání, třídění, přepravě a dodávání poštovních zásilek bez ohledu na to, jde-li o základní služby37 nebo nikoliv; poštovní zásilkou se rozumí zásilka označená adresou bez ohledu na její hmotnost nebo hodnotu, nebo

2. jiných než poštovních služeb, pokud jsou tyto služby poskytovány osobou, která poskytuje některou z poštovních služeb; pro účely tohoto ustanovení se jinými než poštovními službami rozumí služby bezprostředně související s poštovními službami včetně služeb předcházejících podání, jakož i služby následující po odeslání poštovní zásilky, zejména pak služby správy poštovní podatelny odesílatele nebo adresáta nebo služby týkající se zásilek neuvedených v bodu 1, zejména pak neadresné reklamní zásilky, nebo

i) činnost související s využíváním území pro účely

1. těžby ropy nebo zemního plynu, nebo

2. průzkumu nebo těžby uhlí nebo jiných tuhých paliv.

(2) Dodávkou se pro účely odstavce 1 rozumí výroba, jiná forma produkce nebo prodej.

(3) Nejde-li o veřejného zadavatele, za relevantní činnost se pro účely tohoto zákona nepovažuje

a) činnost podle odstavce 1 písm. a) nebo b), pokud

1. se uskutečňuje z důvodu ekonomického využití tepelné energie nebo plynu vyrobených v důsledku jiné činnosti, než je činnost podle odstavce 1, a

2. příjem z této činnosti nedosahuje více než 20 % průměrného obratu zadavatele za předcházející 3 roky včetně aktuálního roku,

b) činnost podle odstavce 1 písm. c) nebo d), pokud zadavatel

1. vyrábí elektřinu nebo pitnou vodu pro účely jiné činnosti, než je činnost podle odstavce 1, a

2. jeho vlastní spotřeba činí alespoň 70 % průměrné celkové výroby elektřiny nebo pitné vody za předcházející 3 roky včetně aktuálního roku.

(1) Činnost, která je přímo vystavena hospodářské soutěži na trhu, na nějž není přístup omezen, se nepovažuje za relevantní činnost podle § 153, pokud tak Evropská komise rozhodla podle předpisu Evropské unie38.

(2) Pokud existuje důvodný předpoklad splnění podmínek podle odstavce 1 pro vynětí některé relevantní činnosti, může věcně příslušné ministerstvo prostřednictvím Ministerstva pro místní rozvoj nebo zadavatel vykonávající tuto relevantní činnost podat žádost o rozhodnutí v této věci Evropské komisi. Při podání žádosti Evropské komisi postupuje věcně příslušné ministerstvo nebo příslušný zadavatel podle předpisu Evropské unie39.

(3) Věcně příslušné ministerstvo v případě požadavku zadavatele vykonávajícího příslušnou relevantní činnost posoudí, zda ve vztahu k této činnosti existuje důvodný předpoklad splnění podmínek podle odstavce 1.

(4) Pokud žádost podává zadavatel, zašle kopii žádosti Ministerstvu pro místní rozvoj a věcně příslušnému ministerstvu.

(5) Pro účely odstavce 1 se má za to, že Evropská komise rozhodla o vynětí relevantní činnosti, pokud marně uplynula lhůta stanovená předpisem Evropské unie38 vydání takového rozhodnutí.

(1) Přidruženou osobou se rozumí osoba, která má povinnost podrobit se sestavení konsolidované účetní závěrky40 zadavatelem nebo jiná osoba, která přímo nebo nepřímo

a) může podléhat dominantnímu vlivu zadavatele,

b) může vykonávat dominantní vliv nad zadavatelem, nebo

c) podléhá dominantnímu vlivu stejné osoby jako zadavatel.

(2) Za sektorovou veřejnou zakázku se nepovažuje zakázka zadaná zadavatelem přidružené osobě nebo společně několika zadavateli za účelem výkonu relevantní činnosti osobě přidružené k některému z těchto zadavatelů, jestliže se jedná o

a) služby, přičemž alespoň 80 % průměrného obratu přidružené osoby ze všech služeb, které tato osoba poskytovala v předchozích 3 letech, bylo dosaženo ve vztahu k zadavateli nebo osobám, k nimž je zadavatel přidruženou osobou,

b) dodávky, přičemž alespoň 80 % průměrného obratu přidružené osoby ze všech dodávek, které tato osoba poskytovala v předchozích 3 letech, bylo dosaženo ve vztahu k zadavateli nebo osobám, k nimž je zadavatel přidruženou osobou, nebo

c) stavební práce, přičemž alespoň 80 % průměrného obratu přidružené osoby ze všech stavebních prací, které tato osoba poskytovala v předchozích 3 letech, bylo dosaženo ve vztahu k zadavateli nebo osobám, k nimž je zadavatel přidruženou osobou.

(3) Není-li možné stanovit průměrný obrat za předchozí 3 roky, jelikož přidružená osoba byla založena nebo prokazatelně zahájila svou činnosti později, postačí prokázat, zejména prostřednictvím plánů činnosti, že dosažení podmínek podle odstavce 2 je věrohodné.

(4) Pokud jsou zadavateli poskytovány stejné nebo podobné dodávky, služby nebo stavební práce více než jednou přidruženou osobou, s nimiž tvoří podnikatelské seskupení, vypočte se podíl uvedený v odstavci 2 z celkového obratu za dodávky, celkového obratu za služby nebo celkového obratu za stavební práce dosaženého těmito přidruženými osobami.

Za sektorovou veřejnou zakázku se nepovažuje zakázka, která je zadána zadavatelem osobě, kterou založil výlučně s jinými zadavateli za účelem vykonávání relevantních činností nejméně na dobu 3 let, pokud je zakladatelským právním jednáním písemně stanoveno, že výlučná účast zakládajících zadavatelů v této osobě bude trvat nejméně 3 roky od jejího vzniku. To platí obdobně i v případě, že tato osoba zadává zakázku zadavatelům, kteří ji založili.

Zadavatel je v případě postupu podle § 155 a 156 povinen Evropské komisi na její žádost sdělit

a) název všech osob zúčastněných na zadávání veřejné zakázky,

b) předmět a cenu příslušných sektorových veřejných zakázek a

c) skutečnosti, které Evropská komise považuje za nezbytné k prokázání splnění podmínek podle § 155 a 156.

(1) Zadavatel není povinen v zadávacím řízení zadat sektorovou veřejnou zakázku, jejíž předpokládaná hodnota nedosahuje finanční limit stanovený prováděcím právním předpisem podle § 25.

(2) Vedle případů uvedených v § 29 není zadavatel povinen zadat v zadávacím řízení sektorovou veřejnou zakázku také tehdy, jestliže

a) nejde o centrálního zadavatele provádějícího centralizované zadávání a veřejná zakázka je zadávána za účelem dalšího prodeje nebo pronájmu třetím osobám, přičemž zadavatel nepožívá zvláštního nebo výhradního práva prodat nebo pronajmout předmět takové sektorové veřejné zakázky a jiné osoby mají možnost předmět sektorové veřejné zakázky dále bez omezení volně prodat nebo pronajmout za stejných podmínek jako zadavatel; zadavatel je povinen Evropské komisi na její žádost sdělit, na které kategorie věcí nebo činností se podle jeho názoru vztahuje tato výjimka,

b) je zadávána za účelem

1. jiným, než je výkon relevantní činnosti, nebo

2. výkonu relevantní činnosti v zemích mimo Evropskou unii za podmínek, které nezahrnují fyzické využívání soustav nebo geografických oblastí Evropské unie;

zadavatel sektorové veřejné zakázky je povinen Evropské komisi na její žádost sdělit, na které kategorie činností se podle jeho názoru vztahuje tato výjimka, nebo

c) jde o sektorovou veřejnou zakázku na služby zadávanou osobě, která je veřejným zadavatelem nebo sdružením veřejných zadavatelů na základě výhradního práva podle jiných právních předpisů, které jsou slučitelné s právem Evropské unie.

(3) Ustanovení § 29 odst. 1 písm. d), § 29 odst. 1 písm. i) bod 1, § 29 odst. 1 písm. l) bod 2, § 29 odst. 1 písm. p), s) se nepoužijí.

Zadavatel není povinen v zadávacím řízení zadat sektorovou veřejnou zakázku, pokud vykonává

a) relevantní činnost podle § 153 odst. 1 písm. d) a jde o nákup vody, nebo

b) relevantní činnost podle § 153 odst. 1 písm. a), b), c) nebo i) a jde o

1. dodávku paliv pro výrobu energie, nebo

2. dodávku energie včetně dodávek na nákup podpůrných služeb podle jiného právního předpisu35.

Při zadávání sektorové veřejné zakázky může zadavatel vždy použít jednací řízení s uveřejněním.

(1) Zadavatel může použít jednací řízení bez uveřejnění za podmínek uvedených v § 63 odst. 1 bez ohledu na druh předcházejícího zrušeného zadávacího řízení.

(2) Jednací řízení bez uveřejnění pro sektorovou veřejnou zakázku na dodávky může zadavatel použít také, jde-li o výhodnou koupi, kdy je při využití zvláště příznivé příležitosti dostupné po velmi krátkou dobu možné pořídit dodávky za cenu podstatně nižší, než jsou běžné tržní ceny.

(3) Zadavatel může použít jednací řízení bez uveřejnění, pokud je sektorová veřejná zakázka zadávána pouze pro účely výzkumu, pokusu, studia nebo vývoje a pokud zadání takové veřejné zakázky není na újmu hospodářské soutěži při zadávání dalších zakázek; ustanovení § 64 písm. a) se nepoužije.

(4) Zadavatel může použít jednací řízení bez uveřejnění za podmínek uvedených v § 64 písm. d) také, jde-li o veřejnou zakázku na služby.

(5) Lhůty pro zahájení jednacího řízení bez uveřejnění stanovené v § 64 písm. b) a § 66 písm. d) se v případě sektorových veřejných zakázek nepoužijí.

(1) V užším řízení při zadávání sektorové veřejné zakázky může zadavatel před odesláním výzvy k podání nabídek provést snížení počtu účastníků zadávacího řízení podle § 111. Zadavatel v takovém případě vyloučí z účasti v zadávacím řízení účastníky, kteří nebyli vybráni při snížení počtu účastníků zadávacího řízení.

(2) Zadavatel zadávající sektorovou veřejnou zakázku může stanovit na základě vzájemné dohody s účastníky zadávacího řízení a za podmínky, že bude pro všechny účastníky zadávacího řízení stejná, lhůtu pro podání

a) nabídek v užším řízení, nebo

b) předběžných nabídek v jednacím řízení s uveřejněním.

(3) Nedohodne-li se zadavatel s účastníky zadávacího řízení podle odstavce 2, nesmí být lhůta pro podání nabídek nebo předběžných nabídek kratší než 10 dnů ode dne odeslání výzvy k podání nabídek.

(4) Zadavatel při zadávání sektorové veřejné zakázky v užším řízení nebo jednacím řízení s uveřejněním může zahájit zadávací řízení také odesláním

a) předběžného oznámení k uveřejnění způsobem podle § 212, pokud jím vyzývá k projevení předběžného zájmu,

b) oznámení o zavedení systému kvalifikace k uveřejnění způsobem podle § 212, pokud jím vyzývá k podání žádostí o účast v zadávacím řízení,

c) výzvy k podání nabídek v užším řízení, a to všem dodavatelům zařazeným v systému kvalifikace současně, nebo

d) výzvy k podání předběžných nabídek v jednacím řízení s uveřejněním, a to všem dodavatelům zařazeným v systému kvalifikace současně.

(5) Postupuje-li zadavatel podle odstavce 4, lze odesláním těchto oznámení nebo výzev splnit povinnosti, pro jejichž splnění tento zákon jinak vyžaduje odeslání oznámení o zahájení zadávacího řízení.

(6) Zadávací dokumentaci s výjimkou formulářů podle § 212 zadavatel uveřejní na profilu zadavatele ode dne

a) oznámení o zavedení systému kvalifikace nejméně do konce lhůty pro podání nabídek, je-li zadávací řízení zahájeno podle odstavce 4 písm. b), nebo

b) odeslání výzvy k podání nabídek nebo výzvy k podání předběžných nabídek nejméně do konce lhůty pro podání nabídek, je-li zadávací řízení zahájeno podle odstavce 4 písm. c) nebo d); to neplatí, pokud tuto zadávací dokumentaci odešle současně s výzvou k podání nabídek nebo s výzvou k podání předběžných nabídek.

(7) V případě zahájení zadávacího řízení podle odstavce 4 písm. c) nebo d) se § 58 odst. 4 věta druhá a § 61 odst. 6 věta druhá nepoužijí.

(1) Pro účely zadávání sektorových veřejných zakázek může zadavatel zavést systém kvalifikace, do kterého zadavatel zařazuje kvalifikované dodavatele. Zadavatel může rozdělit systém kvalifikace do kategorií, které jsou objektivně vymezeny na základě předmětu veřejných zakázek nebo jejich územního rozsahu. Zadavatel vede písemný seznam dodavatelů zařazených do systému kvalifikace.

(2) Zadavatel odešle oznámení o zavedení systému kvalifikace k uveřejnění způsobem podle § 212. V oznámení o zavedení systému kvalifikace zadavatel uvede jeho účel, způsob přístupu k pravidlům jeho fungování a dobu použitelnosti tohoto systému. V případě změny doby použitelnosti systému kvalifikace nebo jeho ukončení zadavatel odešle oznámení způsobem podle § 212.

(3) Zadavatel, který zavedl nebo provozuje systém kvalifikace, zajistí, aby dodavatelé mohli kdykoliv požádat o zápis do tohoto systému.

(4) Systém kvalifikace může zahrnovat různé kvalifikační stupně.

(5) Zadavatel je oprávněn se souhlasem jiného zadavatele využívat jeho systém kvalifikace.

(1) Zadavatelé stanoví objektivní pravidla pro provoz systému kvalifikace a objektivní pravidla a důvody pro zařazení dodavatelů do systému nebo vyřazení z něj. Tato pravidla zadavatel poskytne dodavatelům na jejich žádost; § 36 odst. 8 se použije obdobně.

(2) Pravidla pro provoz systému kvalifikace musí umožňovat prokázání kvalifikace prostřednictvím jiných osob. Ustanovení § 83 a § 85 odst. 2 se použijí přiměřeně.

(3) Zadavatel je oprávněn zapsání do systému kvalifikace podmínit platbou dodavatele, která musí být přiměřená vynaloženým nákladům.

(4) V případě, že zadavatel stanoví rovněž pravidla týkající se technických specifikací, může zadavatel tyto technické specifikace aktualizovat. Aktualizovaná pravidla zadavatel oznámí všem dodavatelům zařazeným do systému kvalifikace.

(5) O žádosti dodavatele o zařazení do systému kvalifikace zadavatel rozhodne do 4 měsíců od jejího podání. Tato lhůta může být do 2 měsíců od podání žádosti prodloužena s odůvodněním a s uvedením informace o datu rozhodnutí. O žádosti dodavatele musí být vždy rozhodnuto do 6 měsíců od jejího podání.

(6) O zamítnutí žádosti dodavatele o zařazení do systému kvalifikace zadavatel informuje dodavatele do 15 dnů od rozhodnutí o žádosti s odůvodněním.

(7) Dodavatel může být ze systému kvalifikace vyřazen pouze tehdy, pokud je mu odůvodnění vyřazení písemně oznámeno nejméně 15 dnů přede dnem vyřazení.

(1) Při zadávání sektorové veřejné zakázky se § 76, § 77 odst. 3 a § 81 až 88 použijí obdobně. Zadavatel při zadávání sektorové veřejné zakázky může stanovit i jiná kritéria kvalifikace dodavatele, než jsou uvedena v části čtvrté. Zadavatel však nesmí zejména

a) stanovit některým dodavatelům podmínky, které nejsou stanoveny jiným dodavatelům, nebo

b) požadovat doklady, zkoušky nebo jiné údaje bez vážného důvodu opakovaně.

(2) Pro zadavatele podle § 151 odst. 2 se ustanovení § 73 odst. 1 a odst. 2 písm. a) nepoužije.

(3) V případě zadávacích řízení zahajovaných předběžným oznámením zadavatel poskytne na žádost dodavateli technické podmínky obvykle požadované v jím zadávaných sektorových veřejných zakázkách nebo technické podmínky, které má v úmyslu použít, případně odkaz na dokumenty, které má dodavatel již k dispozici.

(4) Ustanovení § 97 písm. a) se při zadávání sektorových veřejných zakázek nepoužije.

(1) V případě sektorové veřejné zakázky na dodávky může zadavatel vyloučit účastníka zadávacího řízení, je-li podíl hodnoty dodávek, včetně programového vybavení používaného v zařízeních telekomunikačních sítí, původem ze států, s nimiž Evropská unie neuzavřela dohodu zajišťující srovnatelný a účinný přístup pro dodavatele z Evropské unie na trhy těchto zemí, určený přímo použitelným předpisem Evropské unie41, vyšší než 50 % z celkové hodnoty nabízených dodávek. To neplatí, pokud vyhlášená mezinárodní smlouva uzavřená Českou republikou stanoví jinak.

(2) Je-li více nabídek z hlediska hodnotících kritérií rovnocenných, zadavatel upřednostní tu nabídku, kterou nemůže odmítnout podle odstavce 1. Nabídková cena takové nabídky se pro účely tohoto ustanovení považuje za rovnocennou, jestliže cenový rozdíl není vyšší než 3 %.

(3) Odstavec 2 zadavatel nemusí použít, pokud by v jeho důsledku byl nucen pořizovat zařízení s odlišnými technickými parametry, než jsou parametry jeho stávajícího zařízení, což by mělo za následek neslučitelnost nebo technické obtíže při provozu a údržbě nebo nepřiměřené náklady.

(4) Do podílu dodávek původem ze států uvedených v odstavci 1 se nezahrnují dodávky ze států, na které byla rozhodnutím Rady Evropské unie rozšířena oblast působnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a o zrušení směrnice 2004/17/ES.

(1) Doba účinnosti rámcové dohody nesmí být v případě sektorových veřejných zakázek delší než 8 let, pokud nejde o výjimečné případy odůvodněné objektivními příčinami vztahujícími se zejména k předmětu rámcové dohody.

(2) Při výběru dodavatelů sektorových veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové dohody zadavatel postupuje podle podmínek a kritérií stanovených v rámcové dohodě. Ustanovení § 131 odst. 3, § 133 odst. 1 až 3, § 134 až 136 se nepoužijí.

Zadavatel, který zadává sektorovou veřejnou zakázku, může zrušit zadávací řízení i bez naplnění důvodů podle § 127, pokud si tuto možnost vyhradil v zadávací dokumentaci. V takovém případě zadavatel v oznámení o zrušení zadávacího řízení uvede odůvodnění takového postupu.

Zadavatel odešle hlavní prvky dokumentace zadávacího řízení na vyžádání Evropské komisi.

Pro písemnou zprávu zadavatele o sektorové veřejné zakázce se ustanovení § 217 odst. 2 písm. f), g), j), l), m) a n) nepoužijí.

Ustanovení § 222 odst. 9 věta druhá se pro změnu závazku ze smlouvy na sektorovou veřejnou zakázku nepoužije.

(1) Podle této části zadavatel postupuje v případě veřejných zakázek, které jsou koncesemi na stavební práce nebo koncesemi na služby. Zadavatel dále použije část první, část druhou, část sedmou hlavu I a část desátou až třináctou, není-li dále stanoveno jinak.

(2) Za zadání koncese na stavební práce se považuje uzavření úplatné smlouvy, kterou zadavatel

a) zadá poskytnutí činnosti podle § 14 odst. 3 písm. a), b) nebo c) dodavateli, přičemž protiplnění spočívá v právu braní užitků vyplývajících z provozování stavby, která je výsledkem poskytnutých stavebních prací, nebo v tomto právu společně s platbou a

b) na dodavatele přenáší provozní riziko spojené s braním užitků vyplývajících z provozování stavby.

(3) Za zadání koncese na služby se považuje uzavření úplatné smlouvy, kterou zadavatel

a) zadá poskytnutí jiných činností než podle § 14 odst. 3 písm. a) až c), dodavateli, přičemž protiplnění spočívá v právu braní užitků vyplývajících z poskytování služeb, nebo v tomto právu společně s platbou a

b) na dodavatele přenáší provozní riziko spojené s braním užitků vyplývajících z poskytování služeb.

(4) Má se za to, že došlo k přenesení provozního rizika podle odstavců 2 a 3, pokud dodavateli za běžných tržních podmínek není zaručena návratnost vynaložených investic nebo nákladů vzniklých při provozování stavby nebo poskytování služeb, jež jsou předmětem koncese. Může se jednat o riziko na straně poptávky, riziko na straně nabídky, nebo riziko na straně poptávky i nabídky. Může se jednat i o částečný přenos provozního rizika, pokud část provozního rizika přenesená na dodavatele zahrnuje skutečné vystavení výkyvům trhu tak, aby případné odhadované ztráty dodavateli nebyly pouze zanedbatelné.

(1) Za předpokládanou hodnotu koncese se považuje celkový obrat dodavatele bez daně z přidané hodnoty za dobu trvání koncese vyplývající z protiplnění za stavební práce a služby, jež jsou předmětem koncese, jakož i za dodávky, jež s těmito stavebními pracemi a službami souvisejí.

(2) Předpokládanou hodnotu koncese zadavatel stanoví k okamžiku zahájení zadávacího řízení, nebo k okamžiku zadání koncese, pokud byla zadávána mimo zadávací řízení.

(3) Předpokládanou hodnotu koncese zadavatel stanoví metodou založenou na objektivních skutečnostech a blíže vymezenou v zadávací dokumentaci. Do předpokládané hodnoty koncese zadavatel zahrne zejména

a) hodnotu případných opcí v jakékoli formě včetně prodloužení doby trvání koncese,

b) příjem z plateb uhrazených uživateli předmětu koncese,

c) platby nebo finanční výhody v jakékoli formě poskytnuté zadavatelem nebo jiným orgánem veřejné moci dodavateli, včetně náhrady za plnění závazku veřejné služby a veřejných investičních dotací,

d) platby nebo hodnotu finanční výhody v jakékoli formě poskytnuté třetí stranou za plnění koncese,

e) příjem z prodeje jakýchkoli aktiv, která jsou spojená s předmětem koncese,

f) hodnotu všech dodávek, služeb nebo stavebních prací, které dodavateli pro plnění koncese poskytne zadavatel, nebo

g) ceny nebo platby účastníkům zadávacího řízení.

(4) Ustanovení § 16, § 18 odst. 3 a § 19 až 23 se při stanovení předpokládané hodnoty nepoužijí.

(1) Koncese je zadavatel povinen zadat v koncesním řízení, nepoužije-li jiný druh zadávacího řízení podle § 55. Jednací řízení bez uveřejnění je zadavatel oprávněn použít pouze za splnění podmínek podle § 63 odst. 1 až 4.

(2) Koncese na sociální a jiné zvláštní služby uvedené v příloze č. 4 k tomuto zákonu se zadávají ve zjednodušeném režimu podle § 129.

(3) Sektorovou koncesí se rozumí koncese, kterou zadává zadavatel při výkonu relevantní činnosti.

(4) Při zadávání veřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti, která je koncesí, zadavatel postupuje podle této části.

(1) Zadavatel není povinen v zadávacím řízení zadat koncesi, jde-li o

a) koncesi na služby udělovanou dodavateli na základě výhradního práva, jež bylo uděleno na základě jiného právního předpisu, který transponuje některý z předpisů Evropské unie uvedený v příloze č. 5 k tomuto zákonu; zadavatel v takovém případě odešle oznámení o zadání koncese k uveřejnění postupem podle § 212, pokud Evropská komise není informována podle jiného právního předpisu. O udělení výhradního práva k výkonu některé z relevantních činností informuje zadavatel Evropskou komisi,

b) koncesi na služby letecké dopravy založenou na vydání provozní licence ve smyslu přímo použitelného předpisu Evropské unie42,

c) koncesi na veřejné služby v přepravě cestujících ve smyslu přímo použitelného předpisu Evropské unie43,

d) koncesi na služby v oblasti loterií kódu CPV 92351100-7 udělovanou členským státem dodavateli na základě výhradního práva; udělení takového výhradního práva zadavatel uveřejní v Úředním věstníku Evropské unie,

e) sektorovou koncesi, kterou zadavatel uděluje za účelem výkonu svých činností v zemi mimo Evropskou unii za podmínek, které nezahrnují fyzické využívání soustav, sítí nebo území Evropské unie, nebo

f) koncesi v oblasti obrany nebo bezpečnosti a jsou-li splněny podmínky uvedené v § 191 odst. 2 písm. a) až c), f) a g).

(2) Při zadávání koncese zadavatel není oprávněn použít výjimku podle

a) § 29 odst. 1 písm. b), c) nebo t), nejde-li o koncesi v oblasti obrany nebo bezpečnosti, nebo

b) § 29 odst. 1 písm. a), e) až g) nebo r), jde-li o koncesi v oblasti obrany nebo bezpečnosti.

Zadavatel není povinen v zadávacím řízení zadat koncesi malého rozsahu, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo nižší než 20000000 Kč; ustanovení § 27 a 31 se nepoužijí.

(1) Zadavatel v zadávací dokumentaci stanoví dobu trvání koncese, přičemž smlouvu na koncesi lze uzavřít pouze na dobu určitou.

(2) Pokud doba trvání smlouvy přesahuje 5 let, musí zadavatel stanovit tuto dobu tak, aby nepřesáhla dobu, za kterou lze předpokládat návratnost investic vynaložených dodavatelem k dosažení účelu smlouvy. Tyto investice zahrnují počáteční investice a investice v průběhu trvání smlouvy.

(3) V případě, že doba trvání smlouvy přesahuje 5 let, musí zadavatel dobu trvání smlouvy písemně odůvodnit v zadávací dokumentaci.

(1) Zadavatel zahajuje koncesní řízení odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění způsobem podle § 212, kterým vyzývá neomezený počet dodavatelů k podání žádosti o účast, předběžných nabídek nebo nabídek.

(2) Zadavatel zahajuje koncesní řízení odesláním výzvy k jednání nebo zahájením jednání s dodavatelem, pokud mu nepředcházelo odeslání výzvy, pokud jsou splněny podmínky pro použití jednacího řízení bez uveřejnění.

(3) Bližší podmínky pro průběh koncesního řízení stanoví zadavatel. Koncesní řízení může probíhat ve více fázích. Pokud nabídky nebo předběžné nabídky nejsou zadavatelem vyžadovány v oznámení o zahájení zadávacího řízení, může zadavatel vyzvat účastníky zadávacího řízení k jejich podání výzvou. Zadavatel si může v zadávací dokumentaci vyhradit snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek; v takovém případě se ustanovení § 111 a 112 použijí obdobně a zadavatel vyloučí z účasti v zadávacím řízení účastníky, kteří nebyli vybráni při snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo počtu předběžných nabídek.

(4) Zadavatel je oprávněn s účastníky zadávacího řízení jednat.

(5) Pro zadávací dokumentaci a zadávací podmínky se použije § 96 až 100 obdobně. Zadavatel může v zadávací dokumentaci stanovit jednotlivá pravidla pro zadávací řízení pro nadlimitní režim.

(6) Pro kvalifikaci dodavatele se § 76, § 77 odst. 3 a § 81 až 88 použijí obdobně. Veřejný zadavatel musí v koncesním řízení požadovat prokázání základní způsobilosti podle § 74. Zadavatel může v zadávací dokumentaci stanovit i jiná kritéria kvalifikace, než jsou uvedena v části čtvrté.

(7) V zadávací dokumentaci zadavatel označí, které požadavky na plnění koncese představují minimální technické podmínky, které musí nabízená plnění splňovat, jakož i plánovaný průběh řízení.

(8) Pro účast poddodavatelů platí § 105 obdobně.

(9) Zadavatel je oprávněn v průběhu jednání změnit nebo doplnit zadávací podmínky s výjimkou kritérií hodnocení a minimálních technických podmínek. Změněné nebo doplněné zadávací podmínky musí nadále splňovat podmínky pro postup podle této části zákona a předmět koncese nelze změnit tak, že by to umožnilo účast jiných dodavatelů.

(10) Zadavatel v průběhu jednání neposkytuje informace účastníkům řízení diskriminačním způsobem. Důvěrné informace podle § 218 odst. 1 je zadavatel oprávněn sdělit ostatním účastníkům zadávacího řízení pouze na základě písemného souhlasu účastníka zadávacího řízení uděleného ve vztahu ke konkrétní informaci.

(1) Lhůta k podání nabídek, předběžných nabídek nebo žádostí o účast, pokud jsou vyžádány v oznámení o zahájení zadávacího řízení, nesmí být kratší než 25 dnů od zahájení koncesního řízení.

(2) Pokud zadavatel vyzývá k podání předběžných nabídek později než v oznámení o zahájení zadávacího řízení, lhůta pro podání předběžných nabídek nesmí být kratší než 22 dnů ode dne odeslání výzvy k podání předběžných nabídek.

(3) Lhůta podle odstavce 1 musí být prodloužena o 5 dnů, jestliže zadavatel neumožní podávat nabídky prostřednictvím elektronického nástroje podle § 213.

(1) Technické podmínky jsou požadavky na vlastnosti předmětu koncesí na stavební práce nebo koncesí na služby, které zadavatel stanoví prostřednictvím

a) parametrů vyjadřujících požadavky na výkon nebo funkci, popisu účelu nebo potřeb, které mají být naplněny,

b) odkazu na normy nebo technické dokumenty, nebo

c) odkazu na štítky.

(2) Technické podmínky mohou rovněž odkazovat na konkrétní výrobní proces nebo metodu poskytování požadovaných stavebních prací, dodávek nebo služeb nebo na konkrétní proces spojený s jinou fází jejich životního cyklu, a to i tehdy, kdy uvedené faktory nejsou součástí jejich věcné podstaty, za podmínky, že souvisejí s předmětem koncese a jsou přiměřené k její hodnotě i cílům.

(3) Technické podmínky mohou zahrnovat rovněž charakteristiky z hlediska vlivu na životní prostředí, úroveň kvality, uzpůsobení pro všechny požadavky včetně přístupnosti pro zdravotně postižené osoby a posouzení shody, výkon, bezpečnost nebo rozměry, terminologii, symboly, přezkoušení a zkušební metody, značení a štítkování nebo návod k použití.

(4) Ustanovení § 89 odst. 5 a 6 se použijí obdobně.

(5) Jestliže zadavatel stanoví technické podmínky s využitím odkazu na normy nebo technické dokumenty, nesmí odmítnout nabídku z důvodu, že nabízené stavební práce nebo služby nejsou v souladu s takto stanovenými podmínkami, pokud dodavatel prokáže, že nabízené stavební práce nebo služby splňují rovnocenným způsobem požadavky vymezené takovými technickými podmínkami.

(1) Kritéria hodnocení zadavatel uvede v oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo ve výzvě k podání nabídek. Ustanovení § 114 až 118 se použijí obdobně. Zadavatel může vždy postupovat podle § 115 odst. 2. Jako kritéria kvality zadavatel může stanovit i jiná kritéria, než jsou uvedena v § 116, pokud jsou založena na objektivních skutečnostech vztahujících se k osobě dodavatele nebo k předmětu koncese. Pro postup při hodnocení nabídek se použije § 119 obdobně.

(2) Pokud zadavatel obdrží nabídku, v níž je navrženo výjimečné inovativní řešení, které zadavatel jednající s náležitou péčí nemohl předpokládat, může změnit pořadí kritérií hodnocení za účelem zohlednění tohoto inovativního řešení.

(3) V případě změny podle odstavce 2 zadavatel oznámí všem účastníkům zadávacího řízení změnu pořadí kritérií hodnocení podle důležitosti a odešle

a) nové oznámení o zahájení zadávacího řízení, pokud byla kritéria hodnocení stanovena v oznámení o zahájení zadávacího řízení, nebo

b) novou výzvu k podání nabídek, pokud byla kritéria hodnocení stanovena ve výzvě;

v těchto případech musí být dodrženy lhůty podle § 181.

(1) Pro výběr dodavatele a ukončení koncesního řízení se použijí § 122 až 128 obdobně.

(2) Zadavatel zruší koncesní řízení, pokud hodnota koncese podle nabídky vybraného dodavatele

a) překračuje finanční limit stanovený nařízením vlády a současně přesahuje o více než 20 % předpokládanou hodnotu koncese stanovenou před zahájením koncesního řízení a

b) neuveřejnil oznámení o zahájení zadávacího řízení v Úředním věstníku Evropské unie.

Zadavatel do 48 dnů od uzavření smlouvy odešle oznámení o výsledku koncesního řízení k uveřejnění způsobem podle § 212.

Ustanovení § 222 odst. 9 věta druhá se nepoužije na sektorové koncese a koncese zadávané zadavatelem podle § 4 odst. 2.

(1) Veřejnou zakázkou v oblasti obrany nebo bezpečnosti je veřejná zakázka, kterou zadává zadavatel a jejímž předmětem jsou

a) dodávky vojenského materiálu, jeho součástí, náhradních dílů nebo dílčích částí,

b) dodávky citlivého materiálu, jeho součástí, náhradních dílů nebo dílčích částí,

c) stavební práce, dodávky nebo služby přímo související s dodávkami uvedenými v písmenu a) nebo b) pro veškeré fáze jejich životního cyklu,

d) stavební práce nebo služby pro výhradně vojenské účely, nebo

e) citlivé stavební práce nebo citlivé služby.

(2) Pro účely tohoto zákona se rozumí citlivým materiálem, citlivými stavebními pracemi a citlivými službami materiál, stavební práce nebo služby, které se dotýkají utajovaných informací, nebo utajované informace vyžadují nebo obsahují.

(3) Při zadávání veřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti, která není koncesí, zadavatel postupuje podle části třetí, čtvrté nebo části šesté hlavy II a použije části první, druhou, desátou až třináctou, pokud není v této části stanoveno jinak. Při zadávání veřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti, která je koncesí, zadavatel nepostupuje podle této části.

(4) V oblasti obrany nebo bezpečnosti nesmí zadavatel použít otevřené řízení a řízení o inovačním partnerství, soutěž o návrh podle části šesté hlavy IV a není oprávněn zavést dynamický nákupní systém.

V případě veřejných zakázek v oblasti obrany nebo bezpečnosti může být centrálním zadavatelem také evropský veřejný subjekt.

(1) Za zadání veřejné zakázky se pro účely této části nepovažuje uzavření smlouvy veřejného zadavatele s jinou osobou, pokud

a) sám nebo společně s jinými veřejnými zadavateli ovládá tuto právnickou osobu obdobně jako své vnitřní organizační jednotky; v případě státu se za ovládající považuje ta organizační složka státu, která je zakladatelem nebo zřizovatelem ovládané osoby,

b) v ovládané právnické osobě nemá majetkovou účast jiná osoba než ovládající veřejný zadavatel nebo veřejní zadavatelé a

c) podstatná část činností ovládané právnické osoby je v posledních 3 letech prováděna při plnění úkolů, jež jí byly svěřeny ovládajícím veřejným zadavatelem nebo ovládajícími veřejnými zadavateli nebo jinými právnickými osobami, jež ovládající veřejný zadavatel nebo veřejní zadavatelé rovněž ovládají.

(2) Veřejný zadavatel ovládá právnickou osobu obdobně jako své vnitřní organizační jednotky, pokud má rozhodující vliv na strategické cíle i významná rozhodnutí ovládané právnické osoby.

(3) Veřejní zadavatelé společně ovládají právnickou osobu podle odstavce 1, pokud

a) orgány s rozhodovacím oprávněním ovládané právnické osoby vykonávající vliv na ovládanou právnickou osobu jsou složeny ze zástupců všech zúčastněných veřejných zadavatelů; jednotliví zástupci mohou zastupovat více ovládajících veřejných zadavatelů,

b) ovládající veřejní zadavatelé mají společně rozhodující vliv na strategické cíle a významná rozhodnutí ovládané právnické osoby a

c) ovládaná právnická osoba nesleduje žádné zájmy, které jsou v rozporu se zájmy ovládajících veřejných zadavatelů.

(4) Ustanovení § 11 se nepoužije.

(1) Uzavření smlouvy výlučně mezi veřejnými zadavateli se pro účely této části nepovažuje za zadání veřejné zakázky, pokud

a) tato smlouva zakládá nebo provádí spolupráci mezi veřejnými zadavateli za účelem dosahování jejich společných cílů směřujících k zajišťování naplňování veřejných potřeb, které mají tito veřejní zadavatelé zajišťovat,

b) se spolupráce podle písmene a) řídí pouze ohledy souvisejícími s veřejným zájmem a

c) tito veřejní zadavatelé podstatnou část svých činností, kterých se spolupráce podle písmene a) týká, nevykonávají na trhu.

(2) Ustanovení § 12 se nepoužije.

(1) Při zadávání veřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti zadavatel není oprávněn použít výjimku podle ustanovení § 29 odst. 1 písm. a), c), d), g), i) a k) až r).

(2) Zadavatel není povinen zadat v zadávacím řízení veřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti, jestliže

a) jsou zadávány v rámci programů spolupráce ve výzkumu a vývoji44, jež společně provádějí Česká republika a alespoň další členský stát při vývoji nového výrobku, a případně i v pozdějších fázích celého či části životního cyklu tohoto výrobku; při uzavírání smluv o těchto programech spolupráce pouze mezi Českou republikou a jinými členskými státy sdělí Česká republika Evropské komisi podíl nákladů na výzkum a vývoj na celkových nákladech daného programu, sdílení nákladů a rovněž zamýšlený případný podíl na nákupech jednotlivých členských států,

b) v době nasazení ozbrojených složek České republiky mimo území Evropské unie operační potřeby vyžadují, aby byly zadány dodavatelům umístěným v oblasti těchto operací,

c) jsou zadávány veřejným zadavatelem podle § 4 odst. 1 písm. a) vládě nebo místní správě jiného státu a jejich předmětem jsou

1. dodávky vojenského či citlivého materiálu,

2. stavební práce či služby přímo související s dodávkami podle bodu 1,

3. stavební práce či služby pro výhradně vojenské účely, nebo

4. citlivé stavební práce či citlivé služby,

d) jejich předmětem jsou finanční služby s výjimkou pojišťovacích služeb,

e) jsou zadávány pro účely zpravodajských činností zpravodajských služeb,

f) jsou zadávány podle zvláštních pravidel stanovených mezinárodní smlouvou uzavřenou mezi Českou republikou a jiným než členským státem, nebo

g) se jejich zadávání řídí zvláštními pravidly mezinárodní organizace, která provádí nákupy pro své vlastní účely, nebo které musí být zadávány členskými státy v souladu s uvedenými pravidly.

V případě veřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti, u které dochází k

a) přístupu k utajované informaci, nebo

b) požadavku na samostatný vstup do zabezpečené oblasti nebo jednací oblasti,

může zadavatel stanovit v zadávací dokumentaci opatření, která jsou podle příslušného druhu zajištění ochrany utajované informace5 nezbytná k ochraně těchto informací. Stanovená opatření k zajištění ochrany utajovaných informací musí splňovat rovněž poddodavatelé, pokud je to nezbytné k ochraně těchto informací.

(1) Zadavatel může v zadávací dokumentaci veřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti s ohledem na povahu a předmět veřejné zakázky stanovit požadavky na zabezpečení dodávek. Za tímto účelem může zadavatel v zadávací dokumentaci požadovat, aby účastník zadávacího řízení v nabídce předložil

a) doklady nebo vyjádření pocházející od orgánů České republiky nebo příslušného státu, které prokazují, že účastník zadávacího řízení bude schopen ve vztahu k veřejné zakázce plnit své povinnosti v oblasti dovozu, vývozu, transferu a průvozu výrobků, které jsou předmětem veřejné zakázky45, nebo

b) sdělení o veškerých omezeních pro zadavatele, která vyplývají z kontroly dovozu, vývozu nebo bezpečnostních opatření.

(2) Zadavatel může v zadávací dokumentaci veřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti s ohledem na povahu a předmět veřejné zakázky stanovit požadavky na zabezpečení dodávek, zejména závazek účastníka zadávacího řízení, že

a) organizace účastníka zadávacího řízení a umístění poddodavatelů umožní účastníkovi zadávacího řízení vyhovět požadavkům zadavatele v oblasti bezpečnosti dodávek upřesněných v zadávací dokumentaci nebo závazek zajistit, aby případné změny v poddodavatelích, k nimž dojde během plnění veřejné zakázky, neměly nepříznivý vliv na plnění těchto požadavků,

b) zajistí údržbu, modernizaci nebo úpravy dodávek, které jsou předmětem veřejné zakázky,

c) bude včas informovat zadavatele o veškerých změnách své organizace, svých dodavatelů nebo výrobní strategie, které mohou ovlivnit závazky účastníka zadávacího řízení vůči zadavateli, nebo

d) pro případ, že nebude schopen provést předmětné dodávky, poskytne zadavateli veškeré specifické prostředky, jež jsou nezbytné pro výrobu náhradních dílů, součástek, dílčích částí nebo zvláštního zkušebního zařízení, včetně technických výkresů, licencí a návodů k použití.

V případě veřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti, u které dochází k

a) přístupu k utajované informaci, nebo

b) požadavku na samostatný vstup do zabezpečené oblasti nebo jednací oblasti,

může zadavatel vedle požadavků uvedených v § 77 požadovat i doklad prokazující schopnost dodavatele zabezpečit ochranu utajovaných informací podle příslušného druhu zajištění ochrany utajované informace5. Splnění této podmínky nelze prokázat prostřednictvím jiné osoby.

(1) Zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení pro nezpůsobilost, pokud

a) byl pravomocně odsouzen pro trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s jeho profesní důvěryhodností, zejména pokud jde o porušení jiných právních předpisů v oblasti dodávek vojenského nebo citlivého materiálu,

b) prokáže, že se účastník zadávacího řízení dopustil vážného profesního pochybení, zejména porušení povinností v oblasti utajovaných informací nebo bezpečnosti dodávek u dřívější zakázky, nebo

c) nebyl na základě jakýchkoliv důkazních prostředků včetně utajovaných informací shledán natolik spolehlivým, aby bylo možné vyloučit rizika pro bezpečnost České republiky.

(2) Ustanovení o důvodech nezpůsobilosti podle § 48 odst. 5 písm. d) a f) a o obnovení způsobilosti podle § 76 se nepoužijí.

(1) Při stanovení požadavků na prokázání kritérií technické kvalifikace zadavatel postupuje podle § 79 odst. 2 písm. c) až l). Dále může zadavatel požadovat

a) seznam stavebních prací poskytnutých za posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení včetně osvědčení objednatele o řádném poskytnutí a dokončení nejvýznamnějších z těchto prací,

b) seznam významných dodávek nebo významných služeb poskytnutých za posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení včetně uvedení ceny a doby jejich poskytnutí a identifikace objednatele a osvědčení objednatele; zadavatel může stanovit, že budou zohledněny doklady o poskytnutých dodávkách nebo službách za dobu delší než posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení, pokud je to nezbytné pro zajištění přiměřené úrovně hospodářské soutěže.

(2) Osvědčení objednatele podle odstavce 1 písm. b) může být nahrazeno písemným čestným prohlášením dodavatele, pokud vystavení osvědčení není možné, nebo je objednatel odmítl.

(1) Pokud zadavatel stanoví technické podmínky v oblasti obrany nebo bezpečnosti prostřednictvím odkazu na normy nebo technické dokumenty, nepostupuje podle § 90. Zadavatel použije normy nebo technické dokumenty v tomto pořadí

a) české technické normy28 přejímající evropské normy přijaté evropskými normalizačními orgány a zpřístupněné veřejnosti,

b) evropské technické posouzení29),

c) obecné technické specifikace stanovené v souladu s postupem uznaným členskými státy a uveřejněné v Úředním věstníku Evropské unie,

d) české technické normy přejímající mezinárodní normy,

e) mezinárodní normy přijaté mezinárodními normalizačními orgány a zpřístupněné veřejnosti,

f) technické dokumenty vydané evropskými normalizačními orgány,

g) české technické normy,

h) stavební technická osvědčení30),

i) národní technické podmínky vztahující se k navrhování, posuzování a provádění staveb a stavebních prací a použití výrobků,

j) technické specifikace schválené orgánem specializovaným na vypracovávání technických specifikací pro opakované nebo průběžné používání v oblasti obrany.

(2) U každého odkazu na normy nebo technické dokumenty podle odstavce 1 zadavatel vyjádří možnost nabídnout rovnocenné řešení.

(3) Zadavatel může odkaz na normy nebo technické dokumenty podle odstavce 1 použít také jako prostředek ověření splnění požadavků zadavatele podle § 89 odst. 1 písm. a). Technické podmínky může zadavatel stanovit rovněž formou kombinace požadavků podle § 89 odst. 1 písm. a) a odkazu na normy nebo technické dokumenty podle odstavce 1 nebo 2.

(1) V případě veřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti může zadavatel použít jednací řízení bez uveřejnění podle § 63 odst. 1 rovněž tehdy, pokud v předchozím řízení se soutěžním dialogem nebyly podány žádné žádosti o účast.

(2) Zadavatel může zadat veřejnou zakázku v oblasti obrany nebo bezpečnosti v jednacím řízení bez uveřejnění rovněž, pokud

a) není možné z časových důvodů způsobených krizí zadat veřejnou zakázku v jiném druhu zadávacího řízení; krizí se rozumí mimořádná situace včetně ozbrojených nebo válečných konfliktů v České republice nebo jiném státě, která již vznikla nebo bezprostředně hrozí její vznik, a která vážně ohrožuje nebo omezuje životy, zdraví lidí, nebo majetek anebo vyžaduje přijetí opatření k zajištění základních dodávek pro obyvatelstvo,

b) předmětem veřejné zakázky jsou služby v oblasti výzkumu a vývoje, na něž se nevztahuje § 191 odst. 2 písm. a), nebo

c) předmětem veřejné zakázky je poskytování služeb letecké a námořní dopravy ozbrojeným složkám České republiky, jež jsou nebo mají být nasazeny v zahraničí, pokud není možné ze strany dodavatelů zaručit tak dlouhou vázanost nabídkou, aby mohla být zakázka zadána v jiném druhu zadávacího řízení.

(3) Zadavatel může jednací řízení bez uveřejnění podle § 64 písm. b) použít v případě veřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti, pokud celková doba trvání původní smlouvy, včetně doby trvání smlouvy na dodatečné dodávky nepřesáhne dobu 5 let, není-li to odůvodněno zvláštními okolnostmi určenými s ohledem na očekávanou provozní životnost dodávek, včetně jejich instalací nebo systémů, a technické obtíže, které by mohly být změnou dodavatele způsobeny.

(4) Zadavatel může jednací řízení bez uveřejnění podle § 66 v případě veřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti použít, i když nejsou naplněny podmínky podle § 66 písm. d) a e). Zadavatel může v takovém případě zahájit jednací řízení bez uveřejnění pouze do 5 let ode dne uzavření smlouvy na původní veřejnou zakázku; jednací řízení bez uveřejnění lze zahájit i později, pokud je to odůvodněno okolnostmi hodnými zvláštního zřetele.

(5) V jednacím řízení bez uveřejnění může zadavatel zadat veřejnou zakázku na stavební práce nebo veřejnou zakázku na služby rovněž v případě, jestliže jde o dodatečné stavební práce nebo dodatečné služby, které nebyly obsaženy v původní zadávací dokumentaci, jejich potřeba vznikla v důsledku nepředvídaných okolností a tyto dodatečné stavební práce nebo dodatečné služby jsou nezbytné pro poskytnutí původních stavebních prací nebo pro poskytnutí původních služeb, a to za předpokladu, že

a) dodatečné stavební práce nebo dodatečné služby budou zadány témuž dodavateli,

b) dodatečné stavební práce nebo dodatečné služby nemohou být technicky nebo ekonomicky odděleny od původní veřejné zakázky, pokud by toto oddělení způsobilo závažnou újmu zadavateli, nebo ačkoliv je toto oddělení technicky či ekonomicky možné, jsou dodatečné stavební práce nebo dodatečné služby zcela nezbytné pro dokončení předmětu původní veřejné zakázky, a

c) v případě veřejného zadavatele celkový rozsah dodatečných stavebních prací nebo dodatečných služeb nepřekročí 50 % ceny původní veřejné zakázky.

(6) V případě veřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti je zadavatel povinen v oznámení o výsledku zadávacího řízení podle § 126 odůvodnit zadání této zakázky v jednacím řízení bez uveřejnění.

(1) Veřejný zadavatel může zadat veřejnou zakázku v oblasti obrany nebo bezpečnosti v jednacím řízení s uveřejněním i bez naplnění podmínek uvedených v § 60.

(2) Zadavatel může postupovat podle § 61 odst. 3 i v případě, že předchozím zadávacím řízením bylo řízení se soutěžním dialogem.

(3) Zadavatel není oprávněn postupovat podle § 61 odst. 2.

(4) Při poskytování zadávací dokumentace zadavatel nemusí postupovat podle § 96 odst. 1 u těch částí zadávací dokumentace, které se netýkají požadavků na kvalifikaci dodavatele, pokud nejpozději v okamžiku odeslání výzvy k podání předběžných nabídek takové části zadávací dokumentace

a) zašle účastníkům zadávacího řízení; v takovém případě se § 96 odst. 3 nepoužije, nebo

b) uveřejní na profilu zadavatele nejméně do konce lhůty pro podání nabídek.

(1) V užším řízení si zadavatel může v oznámení o zahájení zadávacího řízení vyhradit snížení počtu účastníků řízení podle § 111. V takovém případě postupuje podle § 61 odst. 5 obdobně.

(2) Zadavatel není oprávněn postupovat podle § 58 odst. 2.

(3) Při poskytování zadávací dokumentace zadavatel nemusí postupovat podle § 96 odst. 1 u těch částí zadávací dokumentace, které se netýkají požadavků na kvalifikaci dodavatele, pokud nejpozději v okamžiku odeslání výzvy k podání nabídek takové části zadávací dokumentace

a) zašle účastníkům zadávacího řízení; v takovém případě se § 96 odst. 3 nepoužije, nebo

b) uveřejní na profilu zadavatele nejméně do konce lhůty pro podání nabídek.

(1) V případě nadlimitní veřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti zadávaných v užším řízení, jednacím řízení s uveřejněním nebo řízení se soutěžním dialogem zadavatel stanoví lhůtu pro podání žádosti o účast na nejméně 37 dnů od zahájení zadávacího řízení.

(2) Zadavatel stanoví v užším řízení na nadlimitní veřejnou zakázku v oblasti obrany nebo bezpečnosti lhůtu pro podání nabídek na nejméně 40 dnů od odeslání výzvy k podání nabídky. Tato lhůta může být zkrácena o 5 dnů, jestliže zadavatel uveřejní na profilu zadavatele zadávací dokumentaci v plném rozsahu již ode dne uveřejnění oznámení užšího řízení.

(3) Lhůta pro podání nabídek může být zkrácena tak, aby činila nejméně 22 dnů, jestliže zadavatel uveřejnil předběžné oznámení, kterým nezahajoval zadávací řízení a které bylo odesláno k uveřejnění nejméně 52 dnů a nejvýše 12 měsíců před dnem, kdy bylo odesláno oznámení o zahájení zadávacího řízení.

(4) Lhůta podle odstavce 2 věty první může být zkrácena o 7 dnů, jestliže zadavatel odesílá formuláře k uveřejnění podle § 212 elektronicky.

(5) Zkrácení lhůt uvedených v odstavcích 2 a 4 lze při splnění podmínek v nich uvedených sčítat.

(6) Jestliže naléhavá okolnost znemožňuje stanovení lhůty podle odstavce 1, může zadavatel stanovit

a) lhůtu pro podání žádostí o účast v užším řízení nebo jednacím řízení s uveřejněním tak, aby činila alespoň 15 dnů nebo 10 dnů od zahájení zadávacího řízení, jestliže zadavatel odeslal formulář k uveřejnění podle § 212 elektronicky, nebo

b) lhůta pro podání nabídek v užším řízení činila alespoň 10 dnů od odeslání výzvy k podání nabídky.

Naléhavost okolnosti zadavatel odůvodní v zadávací dokumentaci nebo ve výzvě k podání nabídek.

(1) V případě podlimitních veřejných zakázek v oblasti obrany nebo bezpečnosti zadávaných v užším řízení, jednacím řízení s uveřejněním nebo řízení se soutěžním dialogem zadavatel stanoví lhůtu pro podání žádosti o účast na nejméně 15 pracovních dnů od zahájení zadávacího řízení.

(2) Zadavatel stanoví v užším řízení lhůtu pro podání nabídek na nejméně 15 pracovních dnů od odeslání výzvy k podání nabídky.

V případě veřejných zakázek v oblasti obrany nebo bezpečnosti zadávaných na základě rámcové dohody se § 246 odst. 1 písm. a) nepoužije.

Doba trvání rámcové dohody v oblasti obrany nebo bezpečnosti nesmí být delší než 7 let, s výjimkou případů, kdy se zohledňuje očekávaná provozní životnost dodávaného zboží a technické obtíže, které by mohly být způsobeny změnou dodavatele; zadavatel je povinen tyto objektivní příčiny řádně odůvodnit a uvést v oznámení o zadání veřejné zakázky uveřejněném způsobem podle § 212.

Písemná zpráva zadavatele v případě veřejné zakázky nebo rámcové dohody v oblasti obrany nebo bezpečnosti musí obsahovat nad rámec požadavků uvedených v § 217 odst. 2 i odůvodnění

a) překročení celkové doby trvání podle § 198 odst. 3, došlo-li k překročení této doby,

b) nedodržení lhůty podle § 198 odst. 4, došlo-li k jejímu nedodržení nebo překročení limitu podle § 66 písm. e), a

c) uzavření rámcové dohody na dobu delší než 7 let, byla-li taková dohoda uzavřena.

(1) Zadavatel může v případě veřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti požadovat v zadávací dokumentaci, aby nabídka obsahovala závazek účastníka zadávacího řízení, že v průběhu plnění veřejné zakázky oznámí zadavateli veškeré změny v osobách poddodavatelů.

(2) Zadavatel může rovněž v zadávací dokumentaci požadovat v případě nadlimitní veřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti, aby vybraný dodavatel

a) u všech nebo některých částí veřejné zakázky, které má v úmyslu zadat poddodavateli, postupoval podle této hlavy, nebo

b) zadal části veřejné zakázky specifikované ve své nabídce minimálně ve finančním objemu stanoveném zadavatelem jednomu či více poddodavatelům, a aby při výběru poddodavatele postupoval podle této hlavy; finanční objem stanoví zadavatel formou rozsahu hodnot s minimální a maximální procentní hodnotou, přičemž maximální procentní hodnota musí být přiměřená s ohledem na veřejnou zakázku a nesmí přesáhnout 30 % předpokládané hodnoty veřejné zakázky.

(3) Zadavatel v případě veřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti uvede požadavky podle odstavce 1 nebo 2 v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení nebo ve výzvě k podání nabídek ve zjednodušeném podlimitním řízení.

(4) Ustanovení § 105 odst. 3 se nepoužije.

(1) Vybraný dodavatel, není-li zadavatelem podle § 4, postupuje podle tohoto ustanovení v řízení o výběru poddodavatele v případě veřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti, pokud tak stanoví zadavatel v zadávací dokumentaci podle § 206 odst. 1.

(2) Za poddodavatele se pro účely odstavce 1 nepovažuje osoba, vůči které je vybraný dodavatel ovládající či ovládanou osobou podle jiného právního předpisu46, nebo osoba, která je společně s vybraným dodavatelem osobou ovládanou jinou osobou podle jiného právního předpisu46; dodavatel v takovém případě uvede úplný seznam těchto osob ve své nabídce a aktualizuje ho bez zbytečného odkladu po každé změně vztahů mezi těmito osobami.

(3) Vybraný dodavatel je povinen při výběru poddodavatele dodržet zásady uvedené v § 6.

(1) V případě, že předpokládaná hodnota části veřejné zakázky, kterou má plnit poddodavatel, dosahuje nejméně finančního limitu stanoveného prováděcím právním předpisem podle § 25 pro veřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti, odešle vybraný dodavatel oznámení o poddodávce k uveřejnění způsobem podle § 212. Ustanovení § 16 až 23 pro stanovení předpokládané hodnoty části veřejné zakázky se použijí obdobně.

(2) Stanoví-li zadavatel v zadávací dokumentaci veřejné zakázky požadavky na kvalifikaci poddodavatele, uvede je vybraný dodavatel v oznámení o poddodávce. Vybraný dodavatel je oprávněn uvést v oznámení o poddodávce jakákoliv další kritéria, která umožní objektivní posouzení kvalifikace poddodavatele. Tato kritéria kvalifikace musí být objektivní, nediskriminační, v souladu s kritérii kvalifikace požadovanými zadavatelem při zadávání veřejné zakázky a musí bezprostředně a přiměřeně souviset s předmětem plnění poskytovaného poddodavatelem.

(3) Pokud jsou pro část veřejné zakázky, kterou má plnit poddodavatel, jinak splněny podmínky pro použití jednacího řízení bez uveřejnění, vybraný dodavatel není povinen uveřejnit oznámení o poddodávce.

(4) Vybraný dodavatel nemá povinnost vybrat poddodavatele postupem podle této hlavy, pokud zadavateli prokáže, že žádný z poddodavatelů účastnících se řízení nebo jejich nabídky nesplňuje požadavky uvedené v oznámení o poddodávce, a proto by mu tento postup znemožnil splnit veřejnou zakázku.

(1) Souběhem činností se pro účely tohoto zákona rozumí, zahrnuje-li předmět veřejné zakázky části, které mají být zadávány podle různých částí tohoto zákona. Pokud jsou tyto části předmětu veřejné zakázky objektivně oddělitelné, může je zadavatel zadávat odděleně nebo si může zvolit zadávání jedné zakázky, pro jejíž zadávání platí pravidla v odstavcích 2 a 3. Volba zadávání jedné zakázky nesmí být učiněna za účelem obcházení tohoto zákona.

(2) V případě veřejné zakázky, která je sektorovou veřejnou zakázkou nebo koncesí pouze z části a tyto části jsou objektivně neoddělitelné, postupuje zadavatel podle pravidel pro zadávání vztahujících se k činnosti, které se veřejná zakázka především týká.

(3) Pokud části veřejné zakázky jsou objektivně oddělitelné nebo jsou objektivně neoddělitelné a nelze určit, které činnosti se veřejná zakázka především týká, nepostupuje zadavatel podle pravidel pro zadávání

a) koncesí v případě veřejných zakázek, které jsou koncesí pouze z části, nebo

b) sektorových veřejných zakázek v případě veřejných zakázek, které jsou sektorovou veřejnou zakázkou pouze z části; to neplatí pro veřejné zakázky, které jsou z části sektorovou veřejnou zakázkou a z části koncesí, u kterých zadavatel postupuje podle pravidel pro zadávání sektorových veřejných zakázek.

(4) V případě veřejné zakázky, která je veřejnou zakázkou v oblasti obrany nebo bezpečnosti pouze z části, může zadavatel postupovat podle pravidel pro zadávání veřejných zakázek v oblasti obrany nebo bezpečnosti pouze v případě, že části veřejné zakázky jsou objektivně neoddělitelné. Pokud jsou části veřejné zakázky objektivně oddělitelné, může zadavatel zvolit samostatné zadávání jednotlivých částí zakázky nebo zadávání jedné veřejné zakázky, kterou zadává podle pravidel platných pro zbývající část veřejné zakázky.

(1) Komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem v zadávacím řízení a při zvláštních postupech podle části šesté probíhá písemně.

(2) Ústní komunikaci mezi zadavatelem a dodavatelem v zadávacím řízení nebo při zvláštních postupech podle části šesté může zadavatel použít, požadovat nebo připustit, pokud tento zákon nestanoví jinak, při

a) jednání s dodavatelem tam, kde ho tento zákon připouští,

b) prohlídce místa plnění,

c) provedení kontroly technické kapacity nebo opatření týkajících se zabezpečení jakosti nebo výzkumu podle § 79 odst. 2,

d) rozhovoru mezi porotou a účastníky soutěže o návrh podle § 148 odst. 6,

e) jiných sděleních, jež se netýkají zásadních prvků zadávacího řízení, mezi které patří zejména zadávací dokumentace, žádost o účast, potvrzení zájmu a nabídka.

(3) Při použití ústní komunikace podle odstavce 2 zadavatel zajistí, aby obsah komunikace byl v dostatečné míře zdokumentován. Pokud by ústní komunikace mohla mít podstatný dopad na obsah nebo hodnocení nabídek, musí být zdokumentována vhodnými prostředky, zejména zápisy, zvukovými záznamy nebo souhrny hlavních prvků komunikace.

(4) Při komunikaci podle odstavce 1 nebo 2 nesmí být narušena důvěrnost nabídek a žádostí o účast a úplnost údajů v nich obsažených. Zadavateli nesmí být umožněn přístup k obsahu nabídek a žádostí o účast před uplynutím lhůty stanovené pro jejich podání.

(5) Písemná komunikace podle odstavce 1 musí probíhat elektronicky s výjimkou případů, kdy

a) použití elektronické komunikace s ohledem na zvláštní povahu veřejné zakázky vyžaduje zvláštní nástroje, zařízení nebo formáty souborů, jež nejsou obecně dostupné nebo podporované obecně dostupnými aplikacemi; za obecně dostupné se nepovažují aplikace používané k popisu předmětu plnění, které používají formáty souborů, jež nelze zpracovat pomocí žádné jiné aplikace s otevřeným zdrojovým kódem nebo obecně dostupné aplikace, nebo se na ně vztahují komerčně poskytované licence a zadavatel je nemůže zpřístupnit pro stažení nebo používání na dálku,

b) použití elektronické komunikace vyžaduje zvláštní kancelářské vybavení, které zadavatelé běžně nemají k dispozici,

c) zadávací podmínky vyžadují předložení vzorků nebo modelů, které nemohou být předloženy za použití elektronické komunikace,

d) použití jiné než elektronické komunikace je nezbytné z důvodu narušení zabezpečení elektronické komunikace nebo z důvodu ochrany zvláště citlivé povahy informací, přičemž požadovanou úroveň zabezpečení nelze řádně zajistit běžně dostupnými elektronickými nástroji nebo nástroji podle § 103 odst. 3, nebo

e) jde o uzavření smlouvy na veřejnou zakázku podle § 124 odst. 1.

(6) Při elektronické komunikaci podle odstavce 1 poskytne zadavatel dodavatelům veškeré informace technické povahy, včetně kódování a šifrování, které jsou nezbytné pro elektronickou komunikaci, zejména pro elektronické podání nabídek a žádostí o účast.

(7) Na komunikaci mezi zadavatelem a dodavatelem při zadávání veřejné zakázky se § 5 a 6 zákona o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce neuplatní. Úkon učiněný prostřednictvím elektronického nástroje nebo datové schránky se považuje za podepsaný.

(8) Nejde-li o komunikaci uskutečňovanou prostřednictvím elektronického nástroje nebo datové schránky47, musí být úkon podepsán uznávaným elektronickým podpisem, pokud je odesílán v zadávacím řízení a při zvláštních postupech podle části šesté a jde o

a) výzvu určenou účastníkům zadávacího řízení,

b) oznámení o výběru dodavatele,

c) oznámení o rozhodnutí o nejvhodnějším návrhu v soutěži o návrh,

d) oznámení o vyloučení účastníka zadávacího řízení.

(9) Při komunikaci uskutečňované prostřednictvím datové schránky je dokument doručen dodáním do datové schránky adresáta.

(1) Zadavatel je povinen k odeslání uveřejnění podle tohoto zákona použít formuláře podle přímo použitelného předpisu Evropské unie nebo formuláře podle prováděcího právního předpisu (dále jen „formulář“). Formulář je zadavatel povinen vyplnit způsobem stanoveným prováděcím předpisem.

(2) Pokud zadavatel neodeslal oznámení o zahájení zadávacího řízení, může odeslat dobrovolné oznámení o záměru uzavřít smlouvu prostřednictvím formuláře podle přímo použitelného předpisu Evropské unie.

(3) Formulář zadavatel odešle elektronicky do

a) Věstníku veřejných zakázek, jde-li o podlimitní veřejnou zakázku,

b) Věstníku veřejných zakázek a do Úředního věstníku Evropské unie, jde-li o nadlimitní veřejnou zakázku; odeslání do Úředního věstníku Evropské unie může zadavatel učinit prostřednictvím provozovatele Věstníku veřejných zakázek.

Formulář se nepovažuje za odeslaný, pokud jej provozovatel Věstníku veřejných zakázek nebo Úředního věstníku Evropské unie nepřijal k uveřejnění z důvodu nevyplnění povinných údajů nebo nedodržení stanovených formátů. Zadavatel musí být schopen prokázat datum odeslání formuláře k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek, popřípadě v Úředním věstníku Evropské unie.

(4) V případě změny informací uvedených ve formuláři je zadavatel povinen odeslat opravný formulář.

(5) Zadavatel může uveřejnit v Úředním věstníku Evropské unie formuláře i v případech, kdy zákon nestanoví povinnost jejich uveřejnění.

(6) Neodesílá-li zadavatel formuláře do Úředního věstníku Evropské unie prostřednictvím provozovatele Věstníku veřejných zakázek, odešle společně s formulářem k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek i kopii oznámení o uveřejnění formuláře v Úředním věstníku Evropské unie, a to bez zbytečného odkladu poté, co obdržel potvrzení o uveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie. Není-li zadavateli doručeno oznámení o uveřejnění formuláře v Úředním věstníku Evropské unie do 48 hodin od doručení potvrzení o přijetí oznámení k uveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, odešle zadavatel formulář k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek společně s potvrzením o přijetí oznámení k uveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

(7) Jde-li o nadlimitní veřejné zakázky, nesmí být formulář uveřejněn ve Věstníku veřejných zakázek nebo na profilu zadavatele před uveřejněním v Úředním věstníku Evropské unie. To neplatí, pokud nebylo zadavateli či provozovateli Věstníku veřejných zakázek doručeno oznámení o uveřejnění formuláře v Úředním věstníku Evropské unie do 48 hodin od doručení potvrzení o přijetí oznámení k uveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

(8) Ve Věstníku veřejných zakázek nesmí být uveřejněny jakékoliv údaje odlišné od údajů, které jsou obsaženy ve formulářích odeslaných k uveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo uveřejněných na profilu zadavatele. Informace o zahájení zadávacího řízení nesmí být uveřejněna na profilu zadavatele před uveřejněním formuláře.

(9) Ministerstvo pro místní rozvoj stanoví vyhláškou

a) formuláře sloužící pro uveřejňování informací podle tohoto zákona, pro které není formulář určen přímo použitelným předpisem Evropské unie,

b) způsob vyplnění formulářů včetně stanovení povinně vyplňovaných údajů,

c) podmínky přijetí formulářů k uveřejnění,

d) postup při úpravách údajů ve formulářích,

e) přístup k uveřejněným formulářům,

f) způsob doručování formulářů a

g) postup při nápravě vad v uveřejněných formulářích a vad plnění provozovatele Věstníku veřejných zakázek.

(1) Zadavatel může použít elektronické nástroje pouze za předpokladu, že použití těchto elektronických nástrojů neporušuje zákaz diskriminace a tyto elektronické nástroje jsou s ohledem na předmět veřejné zakázky obecně dostupné a slučitelné s běžně užívanými informačními a komunikačními technologiemi. Použití elektronického nástroje musí být pro dodavatele bezplatné.

(2) V případě elektronických nástrojů, jejichž prostřednictvím je prováděn příjem nabídek, předběžných nabídek, žádostí o účast, žádostí o zařazení do systému kvalifikace, případně žádostí o účast nebo návrhů v soutěži o návrh, zadavatel zajistí, aby

a) mohlo být přesně určeno datum a čas provedení elektronického úkonu podle tohoto zákona,

b) před stanovenými lhůtami nikdo neměl přístup k jejich obsahu,

c) pouze oprávněné osoby mohly stanovit nebo změnit data pro zpřístupnění doručených údajů,

d) během zadávacího řízení nebo soutěže o návrh byl přístup ke všem nebo k části předaných údajů možný pouze na základě předchozího rozhodnutí oprávněných osob,

e) rozhodnutí oprávněných osob podle písmene d) mohlo umožnit přístup k předaným informacím nebo dokumentům až po předem stanoveném datu,

f) doručené a zpřístupněné informace nebo dokumenty byly přístupné pouze osobám, které jsou oprávněné se s nimi seznamovat, a byly chráněny proti neoprávněnému přístupu třetích osob,

g) v případě porušení nebo pokusu o porušení podmínek podle § 213 odst. 2 písm. b) až f) bylo zajištěno, že porušení nebo pokus o porušení budou spolehlivě zjistitelné, a

h) byla pro elektronické nástroje zajištěna technická podpora a servis v případě poruchy.

(3) Ministerstvo pro místní rozvoj stanoví vyhláškou

a) podmínky poskytování a přístupu k dokumentům a informacím prostřednictvím elektronického nástroje,

b) podmínky doručování prostřednictvím elektronického nástroje,

c) podmínky podávání, příjmu a otevírání nabídek, žádostí o účast a návrhů v soutěži o návrh prostřednictvím elektronického nástroje,

d) požadavky na provádění elektronických úkonů při zadávání veřejných zakázek,

e) požadavky na pořizování záznamů o elektronických úkonech,

f) podmínky pro vydání certifikátu shody,

g) náležitosti a platnost certifikátu shody,

h) požadavky na funkční vlastnosti elektronického nástroje a prostředí, ve kterém má být elektronický nástroj provozován ve vztahu k certifikaci elektronického nástroje, a

i) technické náležitosti profilu zadavatele.

(4) Zadavatel musí zajistit, aby elektronické nástroje, jejichž prostřednictvím jsou úkony při zadávání veřejných zakázek uskutečňovány, prokazatelně splňovaly požadavky stanovené tímto zákonem a prováděcími právními předpisy. Splnění požadavků na elektronické nástroje se považuje za prokázané certifikátem shody, který vydal subjekt posuzování shody akreditovaný vnitrostátním akreditačním orgánem na základě jiného právního předpisu49.

(1) Internetovou adresu profilu zadavatele zadavatel odešle k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek způsobem podle § 212. Informace na profilu zadavatele se považují za uveřejněné podle tohoto zákona nejdříve od okamžiku uveřejnění internetové adresy profilu zadavatele ve Věstníku veřejných zakázek.

(2) Zadavatel není oprávněn využívat k uveřejnění informací o svých veřejných zakázkách současně více profilů zadavatele, které jsou označeny ve Věstníku veřejných zakázek jako aktivní. Tím není dotčeno právo zadavatele současně využívat elektronický nástroj, jehož správu zajišťuje Ministerstvo pro místní rozvoj, rovněž jako svůj profil zadavatele; v takovém případě zadavatel postupuje podle odstavce 1 obdobně.

(3) Jde-li o provozní jednotku zadavatele podle § 17 odst. 2, může provozní jednotka využívat k uveřejnění informací o svých veřejných zakázkách vlastní profil zadavatele. Odstavce 1 a 2 se použijí obdobně.

(4) Informace, které je zadavatel povinen uveřejnit na profilu zadavatele podle tohoto zákona, zadavatel uveřejní ve strojově čitelném formátu. To neplatí pro uveřejnění zadávací dokumentace, výzvy uvedené v příloze č. 6 k tomuto zákonu, vysvětlení zadávací dokumentace, změnu nebo doplnění zadávací dokumentace, písemnou zprávu zadavatele, smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně jejích změn a dodatků nebo rámcovou dohodu.

(5) Ministerstvo pro místní rozvoj stanoví vyhláškou

a) přístup k uveřejněným informacím,

b) metadata údajů uveřejňovaných na profilu zadavatele popisující souvislosti, obsah a strukturu zaznamenaných informací a jejich správu v průběhu času,

c) postup při změně profilu zadavatele a

d) strukturu strojově čitelného formátu.

(1) Zadavatel může požadovat nebo připustit, aby byla nabídka předložena jako elektronický katalog nebo aby elektronický katalog byl součástí nabídky. Elektronickým katalogem se pro účely tohoto zákona rozumí soubor informací obsahující ceny odpovídající jednotlivým položkám předmětu veřejné zakázky, popis takových položek, případně další údaje s nimi související. Elektronický katalog musí splňovat veškeré požadavky stanovené pro elektronické nástroje používané pro elektronickou komunikaci.

(2) Požaduje-li nebo připouští-li zadavatel předložení nabídky formou elektronického katalogu, uvede to v oznámení o zahájení zadávacího řízení, ve výzvě k podání žádosti o účast podle § 58 odst. 5, ve výzvě k podání nabídek nebo ve výzvě k jednání. Nabídka ve formě elektronického katalogu může být doplněna o další dokumenty. V zadávací dokumentaci zadavatel uvede

a) všechny nezbytné informace pro předložení elektronického katalogu, zejména stanovený formát elektronického katalogu a použité technické prostředky, a

b) způsob výběru z elektronického katalogu, v němž stanoví, zda bude postupovat podle odstavce 4 písm. a) nebo b) a zda bude vybírat jednotlivé položky pouze z jednoho katalogu nebo provede výběr z více elektronických katalogů pro každou položku samostatně.

(3) Povinnost uvést v zadávací dokumentaci informace podle odstavce 2 písm. a) nebo b) se považuje za splněnou, pokud je v zadávací dokumentaci uveden odkaz na jiný dokument, v němž jsou tyto informace zpřístupněny.

(4) V případě použití elektronického katalogu při zadávání veřejné zakázky na základě rámcové dohody uzavřené s více účastníky rámcové dohody zadavatel

a) písemně vyzve účastníky rámcové dohody, aby podali elektronický katalog, který bude upravený podle zadávacích podmínek veřejné zakázky zadávané v rámci rámcové dohody, nebo

b) oznámí účastníkům rámcové dohody, že veřejná zakázka na základě rámcové dohody bude zadána výběrem z elektronických katalogů předložených při uzavírání rámcové dohody. Oznámení obsahuje datum a čas, ve kterém zadavatel vybere údaje pro zadání veřejné zakázky na základě rámcové dohody. Oznámení musí být elektronicky zasláno v přiměřeném časovém předstihu před výběrem údajů. Účastník rámcové dohody může aktualizovat údaje v předloženém elektronickém katalogu. V případě, že účastník rámcové dohody nesouhlasí, aby údaje v předloženém elektronickém katalogu byly použity pro zadání veřejné zakázky na základě rámcové dohody, oznámí tuto skutečnost zadavateli nejpozději do data a času výběru údajů; k takovým údajům se dále nepřihlíží.

Před zadáním veřejné zakázky na základě rámcové dohody zadavatel předloží jím vybrané údaje z elektronického katalogu vybranému dodavateli k věcné kontrole.

(5) Využívá-li zadavatel elektronický katalog v případě dynamického nákupního systému, postupuje obdobně podle odstavce 4.

(1) Zadavatel je povinen uchovávat dokumentaci o zadávacím řízení, kterou tvoří všechny dokumenty v listinné nebo elektronické podobě a výstupy z ústní komunikace, jejichž pořízení v průběhu zadávacího řízení, popřípadě po jeho ukončení, vyžaduje tento zákon, včetně úplného znění originálů nabídek všech dodavatelů, a to po dobu 10 let ode dne ukončení zadávacího řízení nebo od změny závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku, nestanoví-li jiný právní předpis50 lhůtu delší.

(2) Zadavatel je povinen pořizovat dokumentaci o zadávacím řízení takovým způsobem, aby byl schopen v případě potřeby doložit dokumentaci k aktuální fázi zadávacího řízení.

(3) Platí, že povinnost podle odstavce 1 je ve vztahu k dokumentům a informacím uloženým v certifikovaném elektronickém nástroji splněna.

(4) Na zadávání veřejné zakázky na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému a na soutěž o návrh se pravidla pro uchovávání dokumentace o zadávacím řízení použijí obdobně.

(1) Zadavatel vyhotoví o každém zadávacím řízení písemnou zprávu.

(2) Písemná zpráva musí obsahovat alespoň

a) označení zadavatele, předmět veřejné zakázky a cenu sjednanou ve smlouvě na veřejnou zakázku, pokud byla uzavřena,

b) použitý druh zadávacího řízení,

c) označení účastníků zadávacího řízení a uvedení jejich nabídkových cen,

d) označení všech vyloučených účastníků zadávacího řízení s uvedením důvodu jejich vyloučení,

e) označení dodavatelů, s nimiž byla uzavřena smlouva nebo rámcová dohoda, nebo dodavatelů, kteří byli zařazeni do dynamického nákupního systému, včetně odůvodnění jejich výběru,

f) označení poddodavatelů dodavatelů podle písmene e), pokud jsou zadavateli známi,

g) odůvodnění použití jednacího řízení s uveřejněním nebo řízení se soutěžním dialogem, byla-li použita,

h) odůvodnění použití jednacího řízení bez uveřejnění, bylo-li použito,

i) odůvodnění použití zjednodušeného režimu, bylo-li použito,

j) odůvodnění zrušení zadávacího řízení nebo nezavedení dynamického nákupního systému, pokud k tomuto došlo,

k) odůvodnění použití jiných komunikačních prostředků při podání nabídky namísto elektronických prostředků, byly-li jiné prostředky použity,

l) soupis osob, u kterých byl zjištěn střet zájmů, a následně přijatých opatření, byl-li střet zájmů zjištěn,

m) pokud zadavatel nadlimitní veřejnou zakázku nerozdělí na části, uvede zadavatel odůvodnění tohoto postupu, pokud je neuvedl v zadávací dokumentaci, a

n) odůvodnění stanovení požadavku na prokázání obratu v případě postupu podle § 78 odst. 3, pokud je neuvedl v zadávací dokumentaci.

(3) V písemné zprávě může zadavatel odkazovat na oznámení o výsledku zadávacího řízení, pokud uveřejněné oznámení obsahuje informace uvedené v odstavci 2.

(4) Zadavatel odešle na vyžádání písemnou zprávu Evropské komisi.

(5) Zadavatel je povinen do 30 pracovních dnů od ukončení zadávacího řízení uveřejnit písemnou zprávu na profilu zadavatele. Tato povinnost a povinnost podle odstavce 1 se považuje za splněnou, pokud zadavatel na profilu zadavatele uveřejní údaje podle odstavce 2 ve strojově čitelném formátu.

(1) Za důvěrné se považují údaje nebo sdělení, které dodavatel poskytl zadavateli v zadávacím řízení a označil je jako důvěrné.

(2) Zadavatel neposkytne podle zákona o svobodném přístupu k informacím,

a) do ukončení zadávacího řízení informace, které se týkají obsahu nabídek a osob, které se podílejí na průběhu zadávacího řízení,

b) důvěrnou informaci podle odstavce 1; to neplatí pro informace, které má zadavatel povinnost podle tohoto zákona uvést ve zprávě o hodnocení, oznámení o výběru dodavatele, výsledku posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele nebo v písemné zprávě zadavatele.

(3) Zadavatel nemusí uveřejnit informaci podle tohoto zákona, pokud by její uveřejnění znamenalo porušení jiného právního předpisu nebo by bylo v rozporu s veřejným zájmem, nebo by mohlo porušit právo dodavatele na ochranu obchodního tajemství nebo by mohlo ovlivnit hospodářskou soutěž.

(1) Veřejný zadavatel uveřejní na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 30 dnů od jejich uzavření nebo od konce každého čtvrtletí v případě veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému. To neplatí pro

a) smlouvu, jejíž cena nepřesáhne 500000 Kč bez daně z přidané hodnoty,

b) smlouvu, u které veřejný zadavatel postupoval v souladu s § 29 odst. 1 písm. a) až c) nebo l) bod 2, § 30 písm. l) až n),

c) pro zadavatele, který je zpravodajskou službou podle jiného právního předpisu, nebo

d) smlouvu uveřejněnou v registru smluv.

(2) Na rámcovou dohodu se odstavec 1 použije obdobně.

(3) Veřejný zadavatel uveřejní nejpozději do 3 měsíců od splnění smlouvy na profilu zadavatele výši skutečně uhrazené ceny za plnění smlouvy, na kterou se vztahuje povinnost uveřejnění podle odstavce 1. U smlouvy, jejíž doba plnění přesahuje 1 rok, uveřejní veřejný zadavatel nejpozději do 31. března následujícího kalendářního roku cenu za plnění smlouvy v předchozím kalendářním roce.

(4) Strukturu údajů pro uveřejnění výše skutečně uhrazené ceny za plnění veřejné zakázky a podrobnosti uveřejnění smlouvy uzavřené na veřejnou zakázku stanoví vyhláškou Ministerstvo pro místní rozvoj.

(1) Za citlivou činnost podle zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti se při zadávání veřejné zakázky veřejným zadavatelem podle § 4 odst. 1 písm. a) nebo c), jejíž předpokládaná hodnota přesáhne 300000000 Kč, pro účely tohoto zákona považuje

a) schválení zadávací dokumentace, nebo

b) zadání veřejné zakázky.

(2) Fyzická osoba vykonávající citlivou činnost podle odstavce 1 musí splňovat podmínky podle zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti.

Zadavatel nesmí odmítnout elektronickou fakturu vystavenou dodavatelem za plnění veřejné zakázky z důvodu jejího formátu, který je v souladu s evropským standardem elektronické faktury.

(1) Zadavatel nesmí umožnit podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku po dobu jeho trvání bez provedení zadávacího řízení; to neplatí v případě změn, u nichž jsou splněny podmínky pro výjimku z povinnosti zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení stanovenou tímto zákonem. Je-li taková výjimka omezena pro podlimitní veřejnou zakázku, veřejnou zakázku malého rozsahu, nebo koncesi malého rozsahu, lze ji pro změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku použít pouze tehdy, pokud celková hodnota závazku po jeho změně nepřekročí limit podle

a) § 25, jde-li o podlimitní veřejnou zakázku,

b) § 27, jde-li o veřejnou zakázku malého rozsahu, nebo

c) § 178, jde-li o koncesi malého rozsahu.

(2) Za podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku se nepovažuje uplatnění změn závazku vyhrazených podle § 100 odst. 1.

(3) Podstatnou změnou závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku je taková změna smluvních podmínek, která by

a) umožnila účast jiných dodavatelů nebo by mohla ovlivnit výběr dodavatele v původním zadávacím řízení, pokud by zadávací podmínky původního zadávacího řízení odpovídaly této změně,

b) měnila ekonomickou rovnováhu závazku ze smlouvy ve prospěch vybraného dodavatele, nebo

c) vedla k významnému rozšíření rozsahu plnění veřejné zakázky.

(4) Za podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku se nepovažuje změna, která nemění celkovou povahu veřejné zakázky a jejíž hodnota je

a) nižší než finanční limit pro nadlimitní veřejnou zakázku a

b) nižší než

1. 10 % původní hodnoty závazku, nebo

2. 15 % původní hodnoty závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku na stavební práce, která není koncesí.

Pokud bude provedeno více změn, je rozhodný součet hodnot všech těchto změn.

(5) Za podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku se nepovažují dodatečné stavební práce, služby nebo dodávky od dodavatele původní veřejné zakázky, které nebyly zahrnuty v původním závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku, pokud jsou nezbytné a změna v osobě dodavatele

a) není možná z ekonomických anebo technických důvodů spočívajících zejména v požadavcích na slučitelnost nebo interoperabilitu se stávajícím zařízením, službami nebo instalacemi pořízenými zadavatelem v původním zadávacím řízení a

b) způsobila by zadavateli značné obtíže nebo výrazné zvýšení nákladů.

(6) Za podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku se nepovažuje změna, jejíž potřeba vznikla v důsledku okolností, které zadavatel jednající s náležitou péčí nemohl předvídat, a která nemění celkovou povahu veřejné zakázky.

(7) Za podstatnou změnu závazku ze smlouvy dle odstavce 3 na veřejnou zakázku, jejímž předmětem je provedení stavebních prací, se nepovažuje záměna jedné nebo více položek soupisu stavebních prací jednou nebo více položkami, za předpokladu že

a) nové položky soupisu stavebních prací představují srovnatelný druh materiálu nebo prací ve vztahu k nahrazovaným položkám,

b) cena materiálu nebo prací podle nových položek soupisu stavebních prací je ve vztahu k nahrazovaným položkám stejná nebo nižší,

c) materiál nebo práce podle nových položek soupisu stavebních prací jsou ve vztahu k nahrazovaným položkám kvalitativně stejné nebo vyšší a

d) zadavatel vyhotoví o každé jednotlivé záměně přehled obsahující nové položky soupisu stavebních prací s vymezením položek v původním soupisu stavebních prací, které jsou takto nahrazovány, spolu s podrobným a srozumitelným odůvodněním srovnatelnosti materiálu nebo prací podle písmene a) a stejné nebo vyšší kvality podle písmene c).

(8) V případě postupu podle odstavce 5 nebo 6 je zadavatel povinen do 30 dnů od změny závazku odeslat oznámení o změně závazku k uveřejnění způsobem podle § 212.

(9) Pro účely výpočtu hodnoty změny nebo cenového nárůstu se původní hodnotou závazku rozumí cena sjednaná ve smlouvě na veřejnou zakázku upravená v souladu s ustanoveními o změně ceny, obsahuje-li smlouva na veřejnou zakázku taková ustanovení. Cenový nárůst související se změnami podle odstavců 5 nebo 6 při odečtení stavebních prací, služeb nebo dodávek, které nebyly s ohledem na tyto změny realizovány, nesmí přesáhnout 30 % původní hodnoty závazku; pokud bude provedeno více změn, je rozhodný součet cenových nárůstů všech změn podle odstavců 5 a 6.

(10) Podstatnou změnou závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku je také nahrazení dodavatele jiným dodavatelem. Nahrazení dodavatele jiným dodavatelem je však možné

a) v případě uplatnění změn závazku vyhrazených podle § 100 odst. 2, nebo

b) pokud změna v osobě dodavatele je důsledkem právního nástupnictví v souvislosti s přeměnou dodavatele, jeho smrtí nebo převodem jeho závodu, popřípadě části závodu, a nový dodavatel splňuje kritéria kvalifikace stanovená v zadávací dokumentaci původního zadávacího řízení.

(1) Zadavatel může závazek ze smlouvy na veřejnou zakázku vypovědět nebo od ní odstoupit v případě, že v jejím plnění nelze pokračovat, aniž by byla porušena pravidla uvedená v § 222.

(2) Zadavatel může závazek ze smlouvy na veřejnou zakázku vypovědět nebo od ní odstoupit, a to bez zbytečného odkladu poté, co zjistí, že smlouva neměla být uzavřena, neboť

a) vybraný dodavatel měl být vyloučen z účasti v zadávacím řízení,

b) vybraný dodavatel před zadáním veřejné zakázky předložil údaje, dokumenty, vzorky nebo modely, které neodpovídaly skutečnosti a měly nebo mohly mít vliv na výběr dodavatele, nebo

c) výběr dodavatele souvisí se závažným porušením povinnosti členského státu ve smyslu čl. 258 Smlouvy o fungování Evropské unie, o kterém rozhodl Soudní dvůr Evropské unie.

(3) Zadavatel může závazek ze smlouvy na veřejnou zakázku vypovědět nebo od ní odstoupit bez zbytečného odkladu poté, co zjistí, že o dodavateli byly v průběhu zadávacího řízení uvedeny v evidenci skutečných majitelů nepravdivé údaje; to neplatí, pokud si dodavatel nepravdivosti nebyl a nemohl být vědom, nebo pokud nepravdivost spočívala v chybě psaní či v jiné nepodstatné okolnosti.

(4) Zadavatel může závazek ze smlouvy na veřejnou zakázku vypovědět nebo od ní odstoupit bez zbytečného odkladu poté, co zjistí, že dodavatel je osobou, na kterou se vztahuje zákaz zadání veřejné zakázky podle § 48a.

(5) Právo zadavatele ukončit závazek ze smlouvy na veřejnou zakázku podle jiných právních předpisů není tímto ustanovením dotčeno.

(6) K ujednáním odchylným od odstavců 1 až 5 se nepřihlíží.

(1) Informační systém o veřejných zakázkách je informačním systémem veřejné správy, jehož správu zajišťuje Ministerstvo pro místní rozvoj. Informační systém o veřejných zakázkách obsahuje

a) Věstník veřejných zakázek,

b) seznam kvalifikovaných dodavatelů,

c) další informace potřebné k elektronické komunikaci při zadávání veřejných zakázek.

(2) Provozovatelem jednotlivých částí informačního systému o veřejných zakázkách je Ministerstvo pro místní rozvoj nebo právnická osoba pověřená ministerstvem. V případě pověření jiné osoby Ministerstvo pro místní rozvoj schvaluje provozní řád provozovatele jednotlivých částí informačního systému o veřejných zakázkách. Rozhodnutí o pověření provozovatele uveřejní Ministerstvo pro místní rozvoj ve formě sdělení ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv.

Věstníkem veřejných zakázek se pro účely tohoto zákona rozumí část informačního systému o veřejných zakázkách, která slouží k uveřejňování informací o zadávacích řízeních a veřejných zakázkách na celostátní úrovni.

(1) Seznamem kvalifikovaných dodavatelů se pro účely tohoto zákona rozumí část informačního systému o veřejných zakázkách, která slouží dodavatelům k prokázání základní způsobilosti podle § 74 a profesní způsobilosti podle § 77.

(2) Seznam kvalifikovaných dodavatelů je přístupný neomezeným a dálkovým přístupem.

Do seznamu kvalifikovaných dodavatelů se zapíše

a) název a sídlo dodavatele, jde-li o právnickou osobu,

b) pobočka dodavatele a její sídlo,

c) jméno, nebo jména a příjmení, popřípadě obchodní firma, a sídlo, jde-li o fyzickou osobu,

d) právní forma právnické osoby,

e) identifikační číslo, pokud bylo přiděleno,

f) jméno, nebo jména a příjmení osob podle § 74 a jejich postavení, funkce či jiný vztah k dodavateli,

g) předmět podnikání nebo jiné činnosti, na kterou se zápis v seznamu kvalifikovaných dodavatelů vztahuje,

h) seznam dokladů, jimiž dodavatel prokázal základní způsobilost a profesní způsobilost,

i) datum zápisu do seznamu kvalifikovaných dodavatelů,

j) datum poslední aktualizace údajů v seznamu kvalifikovaných dodavatelů a

k) případně údaj podle § 231 odst. 3.

(1) Předloží-li dodavatel zadavateli výpis ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů, tento výpis nahrazuje doklad prokazující

a) profesní způsobilost podle § 77 v tom rozsahu, v jakém údaje ve výpisu ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů prokazují splnění kritérií profesní způsobilosti, a

b) základní způsobilost podle § 74.

(2) Zadavatel je povinen přijmout výpis ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů, pokud k poslednímu dni, ke kterému má být prokázána základní způsobilost nebo profesní způsobilost, není výpis ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů starší než 3 měsíce. Zadavatel nemusí přijmout výpis ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů, na kterém je vyznačeno zahájení řízení podle § 231 odst. 3.

(3) Stejně jako výpis ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů může dodavatel prokázat kvalifikaci osvědčením, které pochází z jiného členského státu, v němž má dodavatel sídlo, a které je obdobou výpisu ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů.

(1) Výpis ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů je vydáván Ministerstvem pro místní rozvoj nebo prostřednictvím informačního systému veřejné správy20 v listinné nebo elektronické podobě podepsaný uznávaným elektronickým podpisem nebo označený uznávanou elektronickou značkou. Výpis ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů je vydán tomu, kdo o výpis požádá. Výpis ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů se vydává v českém jazyce.

(2) Ministerstvo pro místní rozvoj vydá výpis ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů do 5 pracovních dnů ode dne obdržení žádosti.

(1) Zápis do seznamu kvalifikovaných dodavatelů se provádí na základě žádosti dodavatele. Žádost musí obsahovat originály nebo úředně ověřené kopie dokladů prokazujících základní způsobilost podle § 74 a profesní způsobilost podle § 77. Předkládané doklady musí prokazovat splnění kritéria způsobilosti nejpozději v době 3 měsíců přede dnem podání žádosti.

(2) Doklady podle odstavce 1 mohou být nahrazeny odkazem na informace vedené v informačním systému veřejné správy20, který umožňuje neomezený dálkový přístup. Takový odkaz musí obsahovat internetovou adresu a údaje nezbytné pro přihlášení a vyhledání požadované informace. Dodavatel také může Ministerstvo pro místní rozvoj zmocnit k podání žádosti o výpis nebo potvrzení z informačního systému veřejné správy, který neumožňuje dálkový přístup, pokud

a) poskytne údaje nezbytné k jejich získání a

b) tyto výpisy nebo potvrzení jsou poskytovány bezplatně.

(3) Pokud jsou doklady podle odstavce 1 v jiném než českém jazyce, platí § 45 odst. 3 a 4 obdobně.

(1) Dodavatel zapsaný v seznamu kvalifikovaných dodavatelů je oprávněn podat žádost o zápis změny v údajích uvedených v seznamu kvalifikovaných dodavatelů. V takovém případě se postupuje obdobně jako v případě podání žádosti o zápis.

(2) Dojde-li u dodavatele ke změně údajů zapsaných v seznamu kvalifikovaných dodavatelů, je dodavatel povinen podat do 15 pracovních dnů ode dne, kdy ke změně došlo, žádost o zápis změny v těchto údajích.

(3) Ministerstvo pro místní rozvoj vyznačí v seznamu kvalifikovaných dodavatelů zahájení řízení o změně údajů nebo o vyřazení dodavatele ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů podle § 232.

(1) Dodavatel zapsaný v seznamu kvalifikovaných dodavatelů je povinen nejpozději do 31. března každého roku následujícího po jeho zápisu doručit Ministerstvu pro místní rozvoj

a) písemné prohlášení, že nedošlo ke změně zapsaných údajů, a

b) doklady prokazující základní způsobilost podle § 74 odst. 1 písm. b) až d).

(2) Nesplní-li dodavatel povinnost podle odstavce 1, zaniká zápis v seznamu kvalifikovaných dodavatelů 31. března příslušného roku. O této skutečnosti Ministerstvo pro místní rozvoj bez zbytečného odkladu informuje dodavatele.

(3) Požádá-li dodavatel o vyřazení ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů, zaniká zápis v seznamu kvalifikovaných dodavatelů doručením žádosti Ministerstvu pro místní rozvoj.

(4) Účinky zániku zápisu v seznamu kvalifikovaných dodavatelů vůči třetím osobám nastávají od okamžiku, kdy Ministerstvo pro místní rozvoj tohoto dodavatele ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů vyškrtne.

Ministerstvo pro místní rozvoj rozhodne o vyřazení dodavatele ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů, pokud

a) zjistí, že dodavatel nesplňuje podmínky pro zápis do seznamu,

b) zjistí, že dodavatel použil jako podklady pro zápis doklady či informace, které se ukázaly jako nepravdivé či neúplné, nebo

c) dodavatel nesplní povinnost stanovenou v § 231 odst. 2.

V systému certifikovaných dodavatelů se vydávají certifikáty, kterými je možné prokázat splnění kvalifikace nebo její části.

(1) Platným certifikátem vydaným v rámci schváleného systému certifikovaných dodavatelů lze prokázat kvalifikaci v zadávacím řízení. Má se za to, že dodavatel je kvalifikovaný v rozsahu uvedeném na certifikátu.

(2) Zadavatel bez zvláštních důvodů nezpochybňuje údaje uvedené v certifikátu. Před uzavřením smlouvy lze po dodavateli, který prokázal kvalifikaci certifikátem, požadovat předložení dokladů podle § 74 odst. 1 písm. b) až d).

(3) Stejně jako certifikátem může dodavatel prokázat kvalifikaci osvědčením, které pochází z jiného členského státu, v němž má dodavatel sídlo, a které je obdobou certifikátu vydaného v rámci systému certifikovaných dodavatelů.

(1) Systém certifikovaných dodavatelů schvaluje Ministerstvo pro místní rozvoj na základě žádosti právnické osoby, která systém certifikovaných dodavatelů hodlá spravovat.

(2) V žádosti se uvádí popis systému certifikovaných dodavatelů a pravidla jeho použití.

(3) Pravidla použití systému certifikovaných dodavatelů obsahují alespoň

a) název systému certifikovaných dodavatelů,

b) identifikační údaje správce systému,

c) organizační strukturu systému certifikovaných dodavatelů,

d) postup při vydání certifikátu,

e) vymezení druhu a případně kategorií veřejných zakázek, na které se systém certifikovaných dodavatelů vztahuje,

f) vymezení profesní způsobilosti, ekonomické kvalifikace a technické kvalifikace, jejíž splnění bude v systému certifikovaných dodavatelů posuzováno,

g) vymezení dokladů, které budou vyžadovány pro prokázání splnění kvalifikace podle písmene f) a základní způsobilosti,

h) postup při posouzení prokázání kvalifikace,

i) pravidla pro vydání, změnu a odejmutí certifikátu a

j) internetovou adresu, na které bude správce systému plnit povinnosti k uveřejnění podle tohoto zákona.

(4) Certifikát se vydává na základě žádosti dodavatele. Správce systému nebo vydavatel certifikátu podle § 238 sdělí dodavateli bez zbytečného odkladu, jak bylo o jeho žádosti rozhodnuto.

(5) Doklady, které budou vyžadovány pro prokázání splnění kvalifikace podle odstavce 3 písm. g), nesmí přesahovat rozsah, který může požadovat zadavatel. Po dodavateli se sídlem v jiném členském státě nelze vyžadovat více dokladů než po osobě se sídlem v České republice.

(6) Postupy pro prokázání kvalifikace podle odstavce 3 písm. g) umožní, po předložení závazku podle § 83 odst. 1 písm. d), prokázat kvalifikaci prostřednictvím jiných osob podle § 82 nebo 83 obdobně.

(7) Ministerstvo pro místní rozvoj schválí systém certifikovaných dodavatelů, pokud systém splňuje podmínky stanovené tímto zákonem.

(1) Změna systému certifikovaných dodavatelů se provádí na základě žádosti správce systému a postupuje se podle § 235 obdobně.

(2) Pokud Ministerstvo pro místní rozvoj zjistí, že systém certifikovaných dodavatelů nesplňuje podmínky stanovené právními předpisy nebo se změnily podmínky, za kterých byl schválen, vyzve správce systému, aby zjištěné nedostatky odstranil a tuto skutečnost Ministerstvu pro místní rozvoj doložil. Neodstraní-li správce systému nedostatky ve stanovené lhůtě, Ministerstvo pro místní rozvoj rozhodne o zrušení tohoto systému.

(3) Systém certifikovaných dodavatelů může správce systému zrušit také písemným oznámením Ministerstvu pro místní rozvoj. Systém certifikovaných dodavatelů je zrušen dnem doručení tohoto oznámení Ministerstvu pro místní rozvoj nebo jiným dnem uvedeným v tomto oznámení.

(4) Zrušení systému certifikovaných dodavatelů nemá za následek ztrátu platnosti certifikátů vydaných v rámci tohoto systému před jeho zrušením.

(1) Správce systému zajistí, aby systém certifikovaných dodavatelů trvale splňoval podmínky stanovené tímto zákonem.

(2) Správce systému vede evidenci vydavatelů certifikátů, vydaných certifikátů a dodavatelů, kterým byl certifikát vydán.

(3) Správce systému umožní neomezený dálkový přístup k této evidenci a k pravidlům použití systému certifikovaných dodavatelů.

Certifikát vydává akreditovaný subjekt posuzování shody podle zákona upravujícího technické požadavky na výrobky.

(1) Certifikát obsahuje alespoň

a) identifikační údaje vydavatele certifikátu,

b) název systému certifikovaných dodavatelů,

c) identifikační údaje správce systému certifikovaných dodavatelů,

d) identifikační údaje dodavatele,

e) předmět nebo obor podnikatelské nebo jiné činnosti, pro kterou se certifikát vydává,

f) druh a případně kategorii veřejných zakázek, pro kterou se certifikát vydává,

g) seznam dokladů, jimiž dodavatel prokázal splnění kvalifikace,

h) případný rozsah závazku podle § 83 odst. 1 písm. d) a identifikační údaje osoby, které z něj vyplývají povinnosti,

i) rozsah prokázání kvalifikace,

j) datum vydání certifikátu,

k) platnost certifikátu.

(2) Certifikát se vydává v jazyce českém v listinné nebo elektronické podobě.

(3) Nejdelší přípustná platnost certifikátu je jeden rok od jeho vydání.

(1) Dodavatel bezodkladně oznamuje vydavateli certifikátu změny, které mohou mít za následek, že dodavatel již není kvalifikovaný v rozsahu uvedeném v certifikátu.

(2) Vydavatel certifikátu změny posoudí a v případě jejich vlivu na správnost údajů uvedených v certifikátu certifikát odejme nebo vydá certifikát nový.

(3) Vydavatel certifikátu odejme certifikát také, pokud dodavatel nesplňuje podmínky pro vydání certifikátu nebo pokud zjistí, že podklady pro vydání certifikátu neodpovídají skutečnosti.

(1) Námitky může podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním veřejné zakázky, nebo se zvláštními postupy podle části šesté hrozí nebo vznikla újma (dále jen „stěžovatel“). Námitky nelze podat proti postupu zadavatele při zadávání veřejné zakázky malého rozsahu, koncese malého rozsahu podle § 178 nebo sektorové veřejné zakázky podle § 158 odst. 1; to neplatí v případech, kdy zadavatel nebo jiná osoba zahájí zadávací řízení podle § 4 odst. 4 nebo 5.

(2) Námitky podle odstavce 1 se podávají písemně a lze je podat proti

a) všem úkonům nebo opomenutím zadavatele v zadávacím řízení a zvláštnímu postupu podle části šesté, včetně stanovení zadávacích podmínek; námitky však nelze podat proti postupu podle § 109 odst. 3,

b) volbě druhu zadávacího řízení nebo režimu veřejné zakázky, nebo

c) postupu zadavatele, který směřuje k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení v rozporu s tímto zákonem.

(3) Námitky týkající se jiných úkonů či opomenutí zadavatele, než je stanovení zadávacích podmínek, volba druhu zadávacího řízení, režimu veřejné zakázky a postup zadavatele směřující k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení, může podat pouze účastník zadávacího řízení.

(1) Není-li dále uvedeno jinak, musí být námitky doručeny zadavateli do 15 dnů ode dne, kdy se stěžovatel dozvěděl o domnělém porušení tohoto zákona zadavatelem; námitky nelze podat po uzavření smlouvy nebo poté, co se soutěž o návrh považuje po výběru návrhu za ukončenou.

(2) Námitky proti úkonům oznamovaným v dokumentech, které je zadavatel povinen podle tohoto zákona uveřejnit či odeslat stěžovateli, musí být doručeny zadavateli do 15 dnů od jejich uveřejnění či doručení stěžovateli.

(3) Pokud je v zadávacím řízení stanovena lhůta pro podání žádostí o účast, musí být námitky proti podmínkám vztahujícím se ke kvalifikaci dodavatele doručeny zadavateli nejpozději do skončení této lhůty.

(4) Je-li v zadávacím řízení stanovena lhůta pro podání nabídek, musí být námitky proti zadávacím podmínkám doručeny zadavateli nejpozději do skončení této lhůty; tím není dotčena lhůta pro podání námitek podle odstavce 3. Námitky proti obsahu výzvy k podání nabídek v dynamickém nákupním systému nebo při zadávání veřejné zakázky na základě rámcové dohody musí být zadavateli doručeny nejpozději do konce lhůty pro podání nabídek. V soutěži o návrh musí být námitky proti soutěžním podmínkám doručeny nejpozději do konce lhůty pro podání návrhů.

(5) Zadavatel může v zadávací dokumentaci nebo soutěžních podmínkách stanovit, že námitky podle odstavce 3 nebo 4 lze podat nejpozději 72 hodin před skončením lhůt podle odstavce 3 nebo 4; v takovém případě je okamžik, kdy končí možnost podat námitky, rozhodný pro

a) běh lhůt podle § 98 odst. 1 nebo § 144 odst. 2,

b) posouzení přiměřenosti stanovení délky nebo prodloužení lhůty pro podání nabídek, předběžných nabídek, žádostí o účast nebo návrhů.

(6) Po zavedení dynamického nákupního systému se na námitky proti zadávací dokumentaci odstavce 2 a 3 nepoužijí.

(7) Námitky proti dobrovolnému oznámení o záměru uzavřít smlouvu podle § 212 odst. 2 musí být doručeny zadavateli do 30 dnů od uveřejnění tohoto oznámení.

Účastník zadávacího řízení se může písemně vzdát práva podat námitky zadavateli až po vzniku práva podat námitky. Platí, že doručením vzdání se práva podat námitky zadavateli lhůta pro podání námitek ve vztahu k tomuto účastníku zadávacího řízení uplynula.

(1) V námitkách musí být uvedeno, kdo je podává, v čem je spatřováno porušení tohoto zákona zadavatelem a čeho se stěžovatel domáhá. V případě, že účastník zadávacího řízení podává proti svému vyloučení námitky z důvodu obnovení své způsobilosti podle § 76, v námitkách neuvádí, v čem je spatřováno porušení zákona; uvede však popis nápravných opatření, která přijal k obnovení své způsobilosti.

(2) Pokud nejde o námitky, na které se vztahují lhůty podle § 242 odst. 2 až 5 a 7, musí být také uvedeno, kdy se stěžovatel o namítaném porušení zákona dozvěděl.

(3) V případě námitek proti zadávacím podmínkám, proti volbě druhu zadávacího řízení nebo režimu veřejné zakázky, proti postupu, který směřuje k zadání zakázky mimo zadávací řízení, nebo proti dobrovolnému oznámení o záměru uzavřít smlouvu podle § 212 odst. 2 musí být také uvedeno, jaká újma stěžovateli vznikla či hrozí.

(1) Zadavatel do 15 dnů od doručení námitek odešle rozhodnutí o námitkách stěžovateli. V rozhodnutí uvede, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá; součástí rozhodnutí o odmítnutí námitek musí být odůvodnění, ve kterém se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách. Dojde-li k odmítnutí námitek podle odstavce 3, postačí odůvodnění ve vztahu ke splnění podmínek pro jejich odmítnutí. Pokud zadavatel námitkám vyhoví, sdělí v rozhodnutí současně, jaké provede opatření k nápravě.

(2) Pokud zadavatel neshledá důvody pro vyhovění, námitky rozhodnutím odmítne. Za odmítnutí se považuje i částečné vyhovění námitkám nebo provedení jiného opatření k nápravě, než kterého se stěžovatel v námitkách domáhal. Provede-li zadavatel jiné opatření k nápravě, než kterého se stěžovatel domáhá, je stěžovatel oprávněn podat nové námitky i proti takovému opatření k nápravě.

(3) Zadavatel odmítne rovněž námitky, které

a) nejsou podané oprávněnou osobou podle § 241,

b) jsou podány opožděně, nebo

c) nesplňují náležitosti podle § 244.

(4) Pokud zadavatel námitky odmítne, poučí stěžovatele v rozhodnutí o námitkách o možnosti podat ve lhůtě podle § 251 odst. 2 návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele u Úřadu a o povinnosti doručit v téže lhůtě stejnopis návrhu zadavateli.

(5) Pokud zadavatel o námitkách nerozhodne ve lhůtě podle odstavce 1, platí pro účely podání návrhu podle § 250 odst. 1, že námitky odmítl.

(1) Zadavatel nesmí uzavřít smlouvu s dodavatelem

a) před uplynutím lhůty pro podání námitek proti

1. vyloučení účastníka zadávacího řízení,

2. výběru dodavatele, pokud je zadavatel povinen odeslat oznámení o výběru dodavatele,

3. obsahu sdělení podle § 123 odst. 2, nebo

4. dobrovolnému oznámení o záměru uzavřít smlouvu,

b) do doby doručení rozhodnutí o námitkách stěžovateli, byly-li námitky podány včas,

c) před uplynutím lhůty pro podání návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, pokud včas podané námitky odmítl,

d) ve lhůtě 60 dnů ode dne zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, pokud byl návrh na zahájení řízení podán včas; zadavatel však může i v této lhůtě smlouvu uzavřít, pokud Úřad návrh zamítl nebo bylo správní řízení vedené o návrhu zastaveno a takové rozhodnutí nabylo právní moci.

(2) Zadavatel rovněž nesmí uzavřít smlouvu s dodavatelem ve lhůtě 60 dnů ode dne zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, zahájí-li Úřad toto řízení z moci úřední; zadavatel však může i v této lhůtě smlouvu uzavřít, pokud bylo správní řízení zastaveno a takové rozhodnutí nabylo právní moci.

(1) Po zavedení inovačního partnerství může podat písemné námitky partner, se kterým bylo inovační partnerství ukončeno v důsledku postupu zadavatele podle § 71 odst. 2 písm. b), kterým zadavatel snížil po ukončení fáze inovačního partnerství počet partnerů.

(2) Pro námitky podle odstavce 1 se použije § 242 odst. 1 a 2, § 243, § 244 odst. 1 a 2 a § 245 odst. 1 až 5 obdobně.

(1) Úřad vykonává dozor nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání veřejné zakázky a pro zvláštní postupy podle části šesté.

(2) Dozor podle odstavce 1 Úřad nevykonává nad postupem zadavatele při zadávání veřejné zakázky malého rozsahu, koncese malého rozsahu podle § 178 nebo sektorové veřejné zakázky podle § 158 odst. 1; to neplatí v případech, kdy zadavatel zahájí zadávací řízení podle § 4 odst. 4 nebo 5.

(3) Smlouvou se pro účely této části rozumí i rámcová dohoda.

Řízení o přezkoumání úkonů zadavatele se zahajuje na písemný návrh stěžovatele (dále jen „navrhovatel“) nebo z moci úřední.

(1) Návrh lze podat proti všem úkonům i opomenutím zadavatele, které nejsou v souladu s tímto zákonem a v jejichž důsledku vznikla nebo hrozí újma na právech navrhovatele, a to zejména proti

a) zadávacím podmínkám,

b) dobrovolnému oznámení,

c) vyloučení účastníka zadávacího řízení,

d) výběru dodavatele,

e) volbě druhu zadávacího řízení, nebo

f) postupu zadavatele, který směřuje k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení.

(2) Po uzavření smlouvy na veřejnou zakázku či rámcové dohody lze podat pouze návrh na uložení zákazu plnění smlouvy podle § 254, a to i bez předchozího podání námitek.

(1) Návrh musí vedle obecných náležitostí podání stanovených správním řádem obsahovat označení zadavatele, v čem je spatřováno porušení zákona, v jehož důsledku navrhovateli vznikla nebo hrozí újma na jeho právech, návrhy na provedení důkazů, a čeho se navrhovatel domáhá. Navrhovatel je povinen k návrhu připojit v elektronické podobě písemné důkazní prostředky, jejichž provedení navrhl, nejsou-li součástí dokumentace o zadávacím řízení. Součástí návrhu je doklad o složení kauce podle § 255 odst. 1 nebo 2 a v případě návrhu zasílaného Úřadu před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku rovněž doklad o doručení námitek zadavateli.

(2) Návrh musí být, není-li stanoveno jinak, doručen Úřadu a ve stejnopisu zadavateli do 10 dnů ode dne, v němž stěžovatel obdržel rozhodnutí, kterým zadavatel námitky odmítnul.

(3) Pokud zadavatel o námitkách ve lhůtě podle § 245 odst. 1 nerozhodl, musí být návrh podle § 250 odst. 1 doručen Úřadu a zadavateli nejpozději do 25 dnů ode dne odeslání námitek stěžovatelem.

(4) Náležitosti návrhu podle odstavce 1 věty první a druhé nemohou být dodatečně měněny ani doplňovány s výjimkou odstranění nedostatků návrhu ve lhůtě stanovené Úřadem; Úřad k takovým změnám a doplněním nepřihlíží. K novým skutečnostem uvedeným v návrhu oproti skutečnostem obsaženým v námitkách podaných zadavateli přihlédne Úřad jen tehdy, jde-li o takové skutečnosti, které navrhovatel nemohl tvrdit již vůči zadavateli; navrhovatel je povinen prokázat, že jde o takové nové skutečnosti, které nemohl tvrdit již vůči zadavateli.

(5) V řízení zahájeném na návrh mohou účastníci řízení navrhovat důkazy, uvádět skutečnosti a činit jiné návrhy nejpozději ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení oznámení o zahájení řízení, nevztahuje-li se na ně omezení podle odstavce 4; k později uvedeným skutečnostem, návrhům důkazů a jiným návrhům Úřad nepřihlíží s výjimkou skutečností, návrhů důkazů a jiných návrhů, jimiž má být zpochybněna věrohodnost podkladů pro vydání rozhodnutí. O podmínkách pro uplatňování návrhů důkazů, nových skutečností a jiných návrhů podle věty první musí být účastníci řízení s výjimkou navrhovatele poučeni v oznámení o zahájení řízení.

(1) Zadavatel je povinen zaslat Úřadu své vyjádření k obdrženému návrhu do 10 dnů od jeho doručení. Společně s tímto vyjádřením zašle Úřadu dokumentaci o zadávacím řízení nebo soutěži o návrh.

(2) Lhůta pro vydání rozhodnutí Úřadu počíná běžet od okamžiku doručení vyjádření zadavatele a dokumentace o zadávacím řízení nebo soutěži o návrh, popřípadě kopie smlouvy na veřejnou zakázku. Lhůta pro vydání rozhodnutí však nezačne běžet dříve, než dojde k doplnění obecných náležitostí návrhu, označení zadavatele v návrhu a uvedení v návrhu, čeho se navrhovatel domáhá.

(3) Vyjádření zadavatele k obdrženému návrhu a další podání, zadávací dokumentaci vyjma netextové části zadávací dokumentace nebo soutěže o návrh, je zadavatel povinen odeslat Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datovou zprávu podepsanou uznávaným elektronickým podpisem. Návrh a další podání je navrhovatel povinen odeslat Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datovou zprávu podepsanou uznávaným elektronickým podpisem. Další účastníci řízení jsou povinni odeslat Úřadu svá podání výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datovou zprávu podepsanou uznávaným elektronickým podpisem.

(4) Části dokumentace o zadávacím řízení nebo soutěži o návrh neuvedené v odstavci 3 a netextovou část zadávací dokumentace nebo soutěže o návrh je zadavatel povinen odeslat Úřadu v listinné podobě, prostřednictvím datové schránky nebo jako datovou zprávu podepsanou uznávaným elektronickým podpisem.

Náležitostí návrhu proti postupu zadavatele, který směřuje k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení, je uvedení plnění, které zadavatel hodlá mimo zadávací řízení pořídit, a postupu, kterým zadavatel hodlá předmětné plnění pořídit.

(1) Návrh na uložení zákazu plnění smlouvy na veřejnou zakázku může podat navrhovatel, který tvrdí, že zadavatel uzavřel smlouvu

a) bez předchozího uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení, předběžného oznámení nebo výzvy k podání nabídek ve zjednodušeném podlimitním řízení, ačkoli byl povinen toto oznámení, předběžné oznámení nebo výzvu k podání nabídek ve zjednodušeném podlimitním řízení uveřejnit, ledaže uveřejnil dobrovolné oznámení o záměru uzavřít smlouvu podle § 212 odst. 2,

b) přes zákaz jejího uzavření stanovený tímto zákonem nebo předběžným opatřením,

c) na základě postupu mimo zadávací řízení, ačkoli mu bylo pokračování v tomto postupu zakázáno rozhodnutím podle § 263 odst. 7, nebo

d) postupem podle § 135 odst. 4 nebo § 141 odst. 5, přičemž porušil pravidla stanovená pro zadání veřejné zakázky na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému a tím ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr dodavatele.

(2) V návrhu musí být uvedeno, kdy se navrhovatel dozvěděl o tom, že zadavatel uzavřel smlouvu postupem podle odstavce 1.

(3) Návrh doručí navrhovatel Úřadu a ve stejnopisu zadavateli do 30 dnů ode dne, kdy zadavatel uveřejnil oznámení o uzavření smlouvy způsobem podle § 212 odst. 2 s uvedením důvodu pro zadání veřejné zakázky bez uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení, předběžného oznámení nebo výzvy k podání nabídek ve zjednodušeném podlimitním řízení, nejpozději však do 6 měsíců od uzavření této smlouvy.

(4) Návrh podle odstavce 1 písm. d) doručí navrhovatel Úřadu a ve stejnopisu zadavateli do 30 dnů ode dne, kdy zadavatel uveřejnil oznámení o uzavření smlouvy na základě rámcové dohody podle § 137 nebo oznámení o uzavření smlouvy v dynamickém nákupním systému podle § 142, nejpozději však do 6 měsíců od uzavření této smlouvy.

(5) Zadavatel do 10 dnů od doručení návrhu zašle Úřadu všechny dokumenty obsahující zadávací podmínky a dokumentaci o zadávacím řízení. Pokud nepostupuje v zadávacím řízení nebo postupuje v zadávacím řízení, které nevyžaduje pro zahájení uveřejnění oznámení nebo výzvy, sdělí Úřadu ve stejné lhůtě důvody pro takový postup.

(6) Zadavatel Úřadu ve lhůtě podle odstavce 5 rovněž doručí své vyjádření k návrhu. Pokud zadavatel hodlá prokazovat existenci důvodů hodných zvláštního zřetele podle § 264 odst. 3 nebo 4, musí být součástí tohoto vyjádření rovněž tvrzení a návrhy důkazních prostředků k jejich prokázání týkající se těchto důvodů; tato tvrzení a návrhy důkazních prostředků nelze po uplynutí lhůty podle odstavce 5 dále měnit nebo rozšiřovat.

(7) V řízení o návrhu podle odstavce 1 nelze nařídit předběžné opatření.

(1) Ve lhůtě pro doručení návrhu je navrhovatel, nejde-li o případ podle odstavce 2, povinen složit na účet Úřadu kauci ve výši 1 % z nabídkové ceny navrhovatele za celou dobu plnění veřejné zakázky nebo za dobu prvních čtyř let plnění v případě smluv na dobu neurčitou, nejméně však ve výši 50000 Kč, nejvýše ve výši 10000000 Kč. Za nabídkovou cenu se pro účely výpočtu této kauce považuje rovněž cena uvedená v předběžné nabídce. V případě, že navrhovatel nemůže stanovit celkovou nabídkovou cenu, je povinen složit kauci ve výši 100000 Kč. V případě návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy je navrhovatel povinen složit kauci ve výši 200000 Kč.

(2) Ve lhůtě pro doručení návrhu, jde-li o řízení o přezkoumání postupu pro zadávání koncesí, je navrhovatel povinen složit na účet Úřadu kauci ve výši 1 % z předpokládané hodnoty koncese uveřejněné ve Věstníku veřejných zakázek nebo na profilu zadavatele, nejméně však ve výši 50000 Kč, nejvýše ve výši 10000000 Kč. V případě, že zadavatel neuveřejní ve Věstníku veřejných zakázek nebo na profilu zadavatele předpokládanou hodnotu koncese, je navrhovatel povinen složit kauci ve výši 100000 Kč. V případě návrhu na uložení zákazu plnění koncesní smlouvy je navrhovatel povinen složit kauci ve výši 200000 Kč.

(3) Kauce připadne státu, jestliže Úřad

a) pravomocným rozhodnutím návrh zamítne podle § 265 písm. a), nebo

b) pravomocným rozhodnutím rozhodne o zastavení řízení, pokud vzal navrhovatel návrh zpět poté, co bylo v témže správním řízení nepravomocně rozhodnuto o zamítnutí návrhu podle § 265 písm. a).

(4) V případě, že navrhovatel vzal svůj návrh před vydáním rozhodnutí ve věci samé zpět, připadne státu 35 % kauce, nejméně však 30000 Kč; zbývající část kauce Úřad vrátí navrhovateli.

(5) Kauce, která připadla státu, je příjmem státního rozpočtu.

(6) Pokud Úřad rozhodne jiným způsobem, než je uvedeno v odstavci 3, vrátí kauci nebo její část navrhovateli do 1 měsíce ode dne nabytí právní moci rozhodnutí.

Účastníkem řízení je zadavatel a v řízení zahájeném na návrh též navrhovatel; je-li předmětem řízení přezkoumání výběru dodavatele nebo výběru návrhu v soutěži o návrh, je účastníkem řízení též vybraný dodavatel nebo vybraný účastník soutěže o návrh. V řízení o uložení zákazu plnění smlouvy je účastníkem řízení navrhovatel a strany smlouvy.

Úřad zahájené řízení usnesením zastaví, jestliže

a) návrh neobsahuje obecné náležitosti podání stanovené správním řádem nebo označení zadavatele nebo v něm není uvedeno, čeho se navrhovatel domáhá, nebo k návrhu není připojen doklad o složení kauce ve výši podle § 255 odst. 1 nebo 2 a navrhovatel tyto nedostatky návrhu ve lhůtě stanovené Úřadem neodstranil,

b) návrh neobsahuje, v čem je spatřováno porušení zákona, v jehož důsledku navrhovateli vznikla nebo hrozí újma na jeho právech,

c) nedošlo ke složení kauce v souladu s § 255,

d) k návrhu zasílanému Úřadu před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku není připojen doklad o doručení námitek zadavateli,

e) návrh nebyl doručen Úřadu a zadavateli ve lhůtách podle § 251 odst. 2 nebo 3 nebo podle § 254 odst. 3,

f) v řízení zahájeném z moci úřední nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle § 263 nebo pro uložení sankce podle § 268 nebo 269,

g) zadavatel zrušil zadávací řízení,

h) návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky; to neplatí pro návrhy podle § 254,

i) zadavatel zrušil přezkoumávané úkony nebo přijal požadované opatření k nápravě,

j) zadavatel v průběhu správního řízení uzavřel smlouvu na plnění předmětu přezkoumávané veřejné zakázky,

k) návrh byl podán po uzavření smlouvy, s výjimkou případu návrhu na zákaz plnění smlouvy,

l) byl podán návrh na zákaz plnění smlouvy a Úřad zjistí, že závazek ze smlouvy byl splněn, nebo

m) v řízení zahájeném z moci úřední zadavatel zrušil přezkoumávané úkony nebo učinil opatření k nápravě.

(1) Zadavatel je povinen do 10 dnů ode dne doručení výzvy Úřadu odeslat dokumentaci o zadávacím řízení prostřednictvím datové schránky nebo jako datovou zprávu podepsanou uznávaným elektronickým podpisem, s výjimkou dokumentů uvedených v § 252 odst. 4, které je povinen v téže lhůtě odeslat Úřadu v listinné podobě, prostřednictvím datové schránky nebo jako datovou zprávu podepsanou uznávaným elektronickým podpisem.

(2) Podnět k zahájení řízení z moci úřední, který podá stěžovatel, jenž v téže věci nevyužil možnosti podat námitky, se nevyřizuje. Podnět k zahájení řízení z moci úřední podle § 249, který podá stěžovatel, jenž v téže věci podal návrh, aniž zaplatil kauci, se nevyřizuje.

(3) Tomu, kdo podal podnět k zahájení řízení z moci úřední, Úřad ve lhůtě 6 měsíců ode dne, kdy podnět obdržel, sdělí, že řízení zahájil, nebo že neshledal důvody k zahájení řízení z moci úřední. Pokud šetření podnětu nelze dokončit ve lhůtě podle věty první, Úřad tuto skutečnost sdělí podateli podnětu spolu s odůvodněním. Šetření podnětu nesmí trvat déle než 24 měsíců.

(4) Na postup Úřadu při vyřizování podnětu k zahájení řízení z moci úřední se ustanovení § 80 odst. 2 správního řádu nepoužije.

(1) Úřad vyloučí z nahlížení do spisu dokumentaci o zadávacím řízení, s výjimkou těch listin, které slouží nebo mají sloužit jako důkaz. Nepořizuje-li zadavatel dokumentaci o zadávacím řízení, považují se za dokumentaci o zadávacím řízení pro účely věty první i dokumenty obdobného obsahu vztahující se k postupu zadavatele, který je předmětem dozoru.

(2) Úřad vždy pořídí seznam jednotlivých dokumentů, které jsou vyloučeny z nahlížení do spisu podle odstavce 1. Tento seznam Úřad zpřístupní účastníkům řízení při nahlížení do spisu.

Úřad neposkytne informaci obsaženou v dokumentech předaných nebo zpřístupněných mu zadavatelem vztahující se k postupu zadavatele, který je nebo byl předmětem dozoru včetně správního řízení; to neplatí ve vztahu k dokumentům, které nejsou vyloučeny z nahlížení do spisu podle § 260 odst. 1.

(1) Úřadu se výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem zasílají

a) podání účastníků v řízeních o přezkoumání úkonů zadavatele zahájených z moci úřední,

b) rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu.

(2) Úřad může přerušit řízení při výkonu dozoru podle § 248 s cílem získat odborné stanovisko nebo znalecký posudek. Od vydání usnesení o přerušení řízení do doručení odborného stanoviska nebo znaleckého posudku Úřadu lhůta pro vydání rozhodnutí neběží.

(3) Úřad stanoví účastníkům řízení před vydáním rozhodnutí ve věci lhůtu k vyjádření se k podkladům rozhodnutí. Tato lhůta nesmí být kratší než 7 dnů. K pozdějším vyjádřením Úřad nepřihlíží. Ustanovení § 251 odst. 5 části věty první za středníkem se použije obdobně.

(1) Je-li předmětem řízení zákaz uzavření smlouvy podle § 48a, vyžádá si Úřad před zahájením nebo v průběhu řízení, pokud to shledá potřebným, stanovisko Finančního analytického úřadu za účelem zjištění, zda se v případě konkrétního dodavatele jedná o osobu nebo subjekt, na které se vztahují mezinárodní sankce podle zákona o provádění mezinárodních sankcí.

(2) Finanční analytický úřad poskytne Úřadu stanovisko podle odstavce 1. Před vydáním stanoviska si může Finanční analytický úřad vyžádat informaci od zpravodajské služby České republiky nebo Policie České republiky. Policie České republiky poskytnutí informace odmítne, pokud by tím bylo ohroženo plnění jejích úkolů. Předávání informací zpravodajskou službou České republiky se řídí zákonem o zpravodajských službách. Do dne doručení stanoviska podle odstavce 1 Úřadu neběží lhůta pro vydání rozhodnutí.

(3) Stanovisko podle odstavce 1 se uchovává odděleně mimo spis. V případě, že ze stanoviska vyplývá, že se na dodavatele vztahují mezinárodní sankce podle zákona o provádění mezinárodních sankcí v oblasti veřejných zakázek, v odůvodnění rozhodnutí se uvede pouze to, že k uložení nápravného opatření došlo z důvodu porušení mezinárodních sankcí.

(4) V případě, že ze stanoviska podle odstavce 1 nevyplývá, že se na dodavatele vztahují mezinárodní sankce podle zákona o provádění mezinárodních sankcí v oblasti veřejných zakázek, v odůvodnění rozhodnutí se uvede pouze to, že nebylo zjištěno, že by postup zadavatele porušoval mezinárodní sankce.

Podání rozkladu není přípustné proti usnesení, kterým

a) se upravuje vedení správního řízení,

b) byla stanovena lhůta k provedení úkonu, nebo

c) byly opraveny zřejmé nesprávnosti, netýká-li se oprava výroku rozhodnutí.

(1) Stanoví-li tento zákon zadavateli povinnost odeslat Úřadu dokumentaci o zadávacím řízení nebo soutěži o návrh, platí, že tato povinnost je ve vztahu k dokumentům a informacím uloženým v certifikovaném elektronickém nástroji splněna i tehdy, pokud zadavatel zajistí Úřadu k těmto dokumentům a informacím přístup, a to po celou dobu až do pravomocného skončení správního řízení nebo do doručení sdělení, že Úřad správní řízení zahajovat nebude.

(2) Platí, že dokumenty a další informace uložené v certifikovaném elektronickém nástroji jsou pravé, a to i v případě, že byly původně vytvořeny mimo certifikovaný elektronický nástroj.

(1) Úřad není vázán návrhem, pokud jde o ukládané nápravné opatření.

(2) Nedodrží-li zadavatel pravidla stanovená pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postup podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.

(3) Stanoví-li zadavatel zadávací podmínky v rozporu s tímto zákonem, Úřad uloží nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení. Stanoví-li zadavatel zadávací podmínky v zadávacím řízení, kterým zavedl dynamický nákupní systém, v rozporu s tímto zákonem, Úřad zakáže zadavateli zadávat v tomto dynamickém nákupním systému veřejné zakázky. Vyhradil-li si v zadávací dokumentaci zadavatel možnost jednacího řízení bez uveřejnění v rozporu s § 66 nebo změnu závazku v rozporu s § 100, uloží Úřad nápravné opatření spočívající v zákazu uplatnění takové výhrady, pokud to postačuje k provedení nápravy.

(4) Nezašle-li zadavatel v řízení o přezkoumání úkonů zadavatele před uzavřením smlouvy Úřadu podle § 252 odst. 1 nebo § 254 odst. 5 dokumentaci o zadávacím řízení ve stanovených lhůtách, a to ani v dodatečné lhůtě 5 pracovních dní stanovené Úřadem, Úřad může uložit nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení nebo přezkoumávaného úkonu vymezeného v oznámení o zahájení řízení.

(5) Je-li rozhodnutí o námitkách, jímž byly námitky odmítnuty, učiněné v rozporu s § 245 odst. 3 nebo je-li odůvodnění rozhodnutí o námitkách nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost nebo pro nedostatek důvodů, může Úřad uložit nápravné opatření spočívající toliko ve zrušení rozhodnutí o námitkách; v takovém případě platí, že okamžikem nabytí právní moci rozhodnutí Úřadu, kterým je toto nápravné opatření ukládáno, byly podány nové námitky s totožným obsahem. Tyto nové námitky nemůže zadavatel odmítnout jako opožděné.

(6) Pokud Úřad v průběhu řízení o návrhu zjistí, že zadavatel ve lhůtě podle § 245 odst. 1 nerozhodl ve smyslu § 245 odst. 5 o námitkách, které mu předcházely, uloží nápravné opatření spočívající podle povahy věci ve zrušení úkonu, proti kterému námitky směřovaly, a všech následných úkonů zadavatele učiněných v zadávacím řízení, nebo ve zrušení celého zadávacího řízení.

(7) Úřad zadavateli zakáže pokračovat v návrhem napadeném postupu, pokud v řízení o návrhu proti postupu zadavatele, který směřuje k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení, zjistí, že postup zadavatele je v rozporu s tímto zákonem nebo jej obchází.

(8) Ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.

(1) Úřad uloží zadavateli v řízení zahájeném na návrh podle § 254 zákaz plnění smlouvy, byla-li smlouva na veřejnou zakázku nebo rámcová dohoda uzavřena postupem uvedeným v § 254 odst. 1. Platí, že smlouva, ohledně níž Úřad uložil zákaz plnění, aniž by postupoval podle odstavce 3, je neplatná od samého počátku.

(2) Smlouva na plnění veřejné zakázky se stává neplatnou z důvodu porušení tohoto zákona pouze v případech, kdy Úřad uloží zákaz jejího plnění podle odstavce 1. Neplatnost z jiných důvodů tím není dotčena.

(3) Pokud zadavatel prokáže, že důvody hodné zvláštního zřetele spojené s veřejným zájmem vyžadují pokračování plnění smlouvy, Úřad v rozhodnutí stanoví lhůtu ne delší než 12 měsíců, jejímž uplynutím je zakázáno plnění smlouvy; tato lhůta začíná běžet právní mocí rozhodnutí. Ekonomický zájem na plnění smlouvy může být považován za takový důvod pouze za výjimečných okolností, kdy by přerušení plnění smlouvy vedlo k nepřiměřeným důsledkům. Ekonomické zájmy přímo spojené s dotčenou veřejnou zakázkou, zejména náklady vyplývající z prodlení při plnění veřejné zakázky, náklady spojené se zahájením nového zadávacího řízení, náklady spojené se změnou osoby plnící veřejnou zakázku a náklady spojené s právními povinnostmi vyplývajícími ze zákazu plnění smlouvy, nepředstavují důvody hodné zvláštního zřetele vyžadující pokračování plnění smlouvy.

(4) Úřad neuloží zákaz plnění smlouvy podle odstavce 1, pokud zadavatel kromě skutečností uvedených v odstavci 3 prokáže zároveň i to, že k ochraně daného veřejného zájmu nepostačuje postup podle odstavce 3 věty první.

(5) Úřad rovněž neuloží zákaz plnění smlouvy podle odstavce 1, pokud jde o smlouvu na veřejnou zakázku v oblasti obrany nebo bezpečnosti a zároveň pokud by důsledky tohoto zákazu závažným způsobem ohrozily existenci širšího obranného nebo bezpečnostního programu, který má zásadní význam z hlediska bezpečnostních zájmů České republiky.

Úřad návrh zamítne, pokud

a) nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření,

b) návrh nebyl podán oprávněnou osobou, nebo

c) návrh nesměřuje proti postupu, který je zadavatel povinen dodržovat podle tohoto zákona.

(1) Součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, je též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou.

(2) Z důvodů hodných zvláštního zřetele lze na žádost účastníka řízení od uložení povinnosti nahradit náklady řízení podle odstavce 1 zcela nebo zčásti upustit.

(1) Snížil-li zadavatel postupem podle § 71 odst. 2 písm. b) počet partnerů, je partner, se kterým bylo inovační partnerství z tohoto důvodu ukončeno, oprávněn podat návrh k Úřadu.

(2) Nedodrží-li zadavatel postup stanovený pro snížení počtu partnerů, Úřad v rozhodnutí vysloví nezákonnost takového postupu a podle povahy věci nařídí zadavateli zjednat nápravu ve lhůtě 15 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

(3) S podáním návrhu podle odstavce 1 je navrhovatel povinen složit kauci ve výši 200000 Kč.

(4) Nedoručí-li zadavatel v řízení o návrhu podle odstavce 1 dokumentaci o zadávacím řízení ve lhůtě podle § 252 odst. 1 nebo zjistí-li Úřad, že zadavatel ve lhůtě podle § 245 odst. 1 nerozhodl ve smyslu § 245 odst. 5 o námitkách, které mu předcházely, Úřad uloží nápravné opatření podle odstavce 2.

(5) Účastníkem řízení o návrhu podle odstavce 1 je zadavatel a navrhovatel.

(6) Ustanovení § 251, 252, § 255 odst. 3 až 6, § 257, 260, 260a, 261, 262, 262a, § 263 odst. 5 a § 265 se v řízení o návrhu podle odstavce 1 použijí obdobně.

(7) V řízení o návrhu podle odstavce 1 nelze nařídit předběžné opatření.

(1) Zadavatel se dopustí přestupku tím, že

a) nedodrží pravidla stanovená tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postupy podle části šesté s výjimkou soutěže o návrh, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele, a zadá veřejnou zakázku nebo uzavře rámcovou dohodu,

b) nedodrží pravidla stanovená tímto zákonem v soutěži o návrh, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr návrhu,

c) stanoví zadávací podmínky v zadávacím řízení nebo při zvláštním postupu podle části šesté s výjimkou soutěže o návrh v rozporu se zákonem a zadá veřejnou zakázku nebo uzavře rámcovou dohodu,

d) stanoví zadávací podmínky v soutěži o návrh v rozporu se zákonem,

e) nepořídí nebo neuchová dokumentaci o zadávacím řízení podle § 216 odst. 1 nebo 2,

f) postupuje při vyřizování námitek v rozporu s § 245 odst. 1, 2, 3 nebo 4, nebo

g) nesplní některou z povinností podle § 252 odst. 1, 3 nebo 4, § 254 odst. 5 nebo 6 nebo § 258 odst. 1.

(2) Za přestupek podle odstavce 1, nepoužije-li se postup podle odstavce 3 nebo 5, se uloží pokuta do

a) 10 % ceny veřejné zakázky, nebo do 20000000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) až e),

b) 20000000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. f),

c) 1000000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. g).

(3) Za přestupek podle odstavce 1, jde-li o porušení pravidel stanovených pro postup pro zadávání koncesí, se uloží pokuta do

a) 5 % z předpokládané hodnoty koncese, nebo do 20000000 Kč, nelze-li předpokládanou hodnotu koncese zjistit, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) až e),

b) 20000000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. f),

c) 1000000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. g).

(4) Jednání zadavatele, které naplňuje znaky přestupku podle odstavce 1 písm. a) nebo b), není přestupkem podle tohoto zákona, pokud nedodržení pravidel stanovených tímto zákonem spočívá v tom, že zadavatel nevyloučil

a) vybraného dodavatele v rozporu s § 48a odst. 2 písm. b),

b) účastníka soutěže o návrh, který podal vybraný návrh, v rozporu s § 148 odst. 8 písm. b).

(5) Je-li naplněna skutková podstata přestupku podle odstavce 1 písm. a), c) nebo e) v souvislosti se zadáváním více veřejných zakázek tak, že jednání zadavatele je pokračováním v přestupku, lze za takové pokračování v přestupku uložit pokutu do 10 % součtu cen všech veřejných zakázek, v souvislosti s jejichž zadáváním došlo k porušení zákona, nebo do 20000000 Kč, nelze-li součet cen zjistit.

(6) Jednání zadavatele podle odstavce 1 písm. b) nebo d) se považuje za přestupek jen tehdy, bude-li se soutěž o návrh považovat za ukončenou podle § 149 odst. 3.

(1) Zadavatel se dopustí přestupku při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že

a) neodešle k uveřejnění oznámení o zadání veřejné zakázky nebo oznámení o uzavření rámcové dohody v souladu s tímto zákonem,

b) neodešle k uveřejnění oznámení o zrušení zadávacího řízení v souladu s tímto zákonem,

c) neodešle k uveřejnění oznámení o změně smlouvy na veřejnou zakázku v souladu s tímto zákonem,

d) neodešle k uveřejnění oznámení o změně doby trvání dynamického nákupního systému na veřejnou zakázku v souladu s tímto zákonem,

e) neuveřejní písemnou zprávu zadavatele v souladu s § 217 odst. 5.

(2) Veřejný zadavatel se dopustí přestupku při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neuveřejní uzavřenou smlouvu na veřejnou zakázku podle § 219 odst. 1.

(3) Za přestupek se uloží pokuta do

a) 1000000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2,

b) 200000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1.

(1) Má-li být uložen zákaz plnění smlouvy, přihlédne se při určení výměry pokuty zadavateli též k tomu, v jakém rozsahu bylo již ze smlouvy plněno.

(2) Přestupky při uveřejňování nejsou trvajícími přestupky.

(3) Promlčecí doba činí

a) 5 let u přestupků podle § 268,

b) 2 roky u přestupků podle § 269.

(4) Odpovědnost za přestupek zanikne nejpozději uplynutím

a) 10 let od jeho spáchání u přestupků podle § 268, nebo

b) 4 let od jeho spáchání u přestupků podle § 269.

(5) Přestupky podle tohoto zákona projednává Úřad.

(6) Alespoň jedna oprávněná úřední osoba podílející se na řízení o přestupku vedeném Úřadem v každém stupni musí mít vysokoškolské vzdělání nejméně v magisterském studijním programu v oboru právo na vysoké škole v České republice. Ustanovení zákona upravujícího řízení o přestupcích, která se týkají požadavků na vzdělání oprávněných úředních osob, se na řízení o přestupcích, k jejichž projednání je příslušný Úřad podle tohoto zákona, nepoužijí.

(7) V případě přestupků podle tohoto zákona se § 35 písm. d) a § 42 zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich nepoužijí.

(8) Na řízení o přestupcích podle tohoto zákona se § 68 písm. b) a c), § 70, 71, § 88 odst. 1 a 2, § 89 a § 95 odst. 3 zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich nepoužijí.

(1) Zaměstnanci Úřadu, jakož i ti, kdo byli pověřeni plněním úkolů náležejících do jeho působnosti, jsou povinni zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o nichž se dověděli při výkonu své činnosti. Povinnost mlčenlivosti neplatí, jestliže uvedené osoby podávají o takových skutečnostech svědectví orgánům činným v trestním řízení nebo v řízení před soudem, popřípadě jestliže na výzvu těchto orgánů nebo soudu podávají písemné vyjádření. Povinností mlčenlivosti zaměstnanců Úřadu není dotčeno poskytování údajů a informací Úřadem podle jiného právního předpisu51.

(2) Dozví-li se Úřad skutečnost, která je předmětem obchodního tajemství, je povinen učinit opatření, aby obchodní tajemství nebylo porušeno.

Úřad průběžně uveřejňuje svá pravomocná rozhodnutí podle tohoto zákona na své internetové adrese.

(1) Pokud zadavatel v průběhu správního řízení zpřístupnil Úřadu dokumenty a informace uložené v certifikovaném elektronickém nástroji podle § 262a a je-li proti rozhodnutí vydanému Úřadem v takovém řízení podána žaloba, je zadavatel povinen po dobu soudního řízení zajistit přístup k těmto dokumentům a informacím ve stejném rozsahu i soudu; nezbytné údaje pro přístup k dokumentům a informacím sdělí zadavatel na výzvu předsedy senátu, nejpozději však, a to i bez výzvy, ve svém prvním podání, které vůči soudu v řízení učiní.

(2) Na dokumentaci o zadávacím řízení a dokumenty obdobného charakteru, které jsou vyloučeny z nahlížení podle § 260 odst. 1, se § 45 odst. 3 věta první soudního řádu správního nevztahuje. Předseda senátu vyloučí dokumenty podle věty první z nahlížení, neprokáže-li účastník řízení, že nahlédnutí do konkrétního dokumentu je nezbytné pro hájení jeho práv v řízení před soudem. Má-li být prováděn důkaz, který obsahuje obchodní tajemství, je soud povinen učinit opatření, aby obchodní tajemství nebylo porušeno.

(1) S návrhem na předběžné opatření u správního soudu složí účastník řízení soudu kauci ve stejné výši, v jaké měla být kauce složena v řízení před Úřadem v téže věci. Pokud není kauce složena nejpozději v den doručení návrhu na předběžné opatření, soud nařízení předběžného opatření odmítne.

(2) Pokud soud žalobu zamítne, kauce připadne státu. V ostatních případech soud kauci vrátí účastníku řízení do 1 měsíce ode dne nabytí právní moci rozhodnutí.

(3) Při rozhodování o předběžném opatření soud bere v úvahu pravděpodobné důsledky předběžného opatření pro veřejný zájem i všechny další zájmy, které jím mohou být poškozeny. Soud předběžné opatření nařídí pouze tehdy, pokud veřejný zájem na plnění veřejné zakázky nepřevažuje nad zájmem účastníka řízení na zabránění takovému plnění; při posuzování těchto zájmů je mimo jiné povinen předběžně posoudit závažnost a důvodnost žalobních bodů, a to včetně toho, zda v předchozím řízení u Úřadu shledává takové vady, které mohly ovlivnit výsledek rozhodnutí Úřadu.

(4) Proti usnesení o předběžném opatření lze podat kasační stížnost.

Pokud byla proti rozhodnutí Úřadu podána žaloba, informuje soud o této skutečnosti Úřad do 5 pracovních dnů od jejího podání; tím nejsou dotčena ustanovení soudního řádu správního o projednání žaloby.

(1) Pokud došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona k zahájení zadávání veřejných zakázek, zadávání rámcových smluv, soutěže o návrh, řízení o přezkoumání úkonů zadavatele nebo řízení o správních deliktech před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže podle zákona č. 137/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dokončí se taková zadávání, soutěže anebo řízení podle zákona č. 137/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

(2) Pokud bylo zahájeno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona koncesní řízení podle zákona č. 139/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dokončí se podle zákona č. 139/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

(3) Zadávací řízení podle zákona č. 137/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se pro účely podle § 60 odst. 2 a § 63 odst. 1 považují za zadávací řízení podle tohoto zákona.

(4) Podle zákona č. 137/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí veřejné zakázky na základě rámcové smlouvy, která byla uzavřena podle zákona č. 137/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které

a) byly zahájeny přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo

b) budou zahájeny ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

(5) Dynamický nákupní systém zavedený podle zákona č. 137/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za dynamický nákupní systém podle tohoto zákona. Veřejné zakázky zadávané v dynamickém nákupním systému, které byly zahájeny přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 137/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

(6) Změny závazků ze smluv na veřejné zakázky nebo koncesních smluv uzavřených podle zákona č. 137/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo podle zákona č. 139/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona posuzují podle tohoto zákona. Do součtu cenového nárůstu změn závazku ze smlouvy podle § 222 odst. 5 písm. c) a odst. 6 písm. c) se započítávají i změny závazků ze smluv na veřejné zakázky nebo koncesních smluv provedené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

(7) Předběžná oznámení nebo pravidelná předběžná oznámení sektorového zadavatele podle zákona č. 137/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, uveřejněná přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za předběžná oznámení podle tohoto zákona.

(8) Dobrovolné oznámení o záměru uzavřít smlouvu podle § 146 odst. 2 zákona č. 137/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za dobrovolné oznámení o záměru uzavřít smlouvu podle § 212 odst. 2 tohoto zákona.

(1) Podle zákona č. 137/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo podle zákona č. 139/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se postupuje v řízeních o přezkoumání úkonů zadavatele a řízení o správních deliktech zahájených Úřadem po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, jestliže se týkají

a) zadávání veřejných zakázek nebo rámcových smluv podle zákona č. 137/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona,

b) zadávání veřejných zakázek na základě rámcové smlouvy podle zákona č. 137/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona,

c) koncesního řízení a uzavírání koncesních smluv podle zákona č. 139/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona,

d) soutěží o návrh podle zákona č. 137/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

(2) Zákaz plnění veřejných zakázek uložený podle § 120a zákona č. 137/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a zákaz plnění koncesní smlouvy podle § 27a zákona č. 139/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se nevztahuje na veřejné zakázky podle tohoto zákona.

(1) Informační systém o zadávání veřejných zakázek podle § 157 zákona č. 137/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za informační systém podle tohoto zákona. Informace obsažené v informačním systému o zadávání veřejných zakázek podle § 157 zákona č. 137/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jsou obsahem informačního systému podle tohoto zákona.

(2) Uveřejnění údajů a informací o veřejných zakázkách podle § 146 až 147a zákona č. 137/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které se týkají zadávacího řízení, koncesního řízení nebo soutěže o návrh zahájených podle zákona č. 137/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se provede podle tohoto zákona.

(1) Seznam kvalifikovaných dodavatelů podle § 125 zákona č. 137/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za seznam kvalifikovaných dodavatelů podle tohoto zákona. Řízení o zápisu do seznamu, změně zápisu a o vyškrtnutí ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle tohoto zákona.

(2) Dodavatel zapsaný v seznamu kvalifikovaných dodavatelů podle § 125 zákona č. 137/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je povinen před podáním žádosti o vydání výpisu ze seznamu podle § 229 tohoto zákona doložit chybějící kvalifikaci včetně příslušných dokladů postupem podle § 230 tohoto zákona; výpis ze seznamu bude dodavateli vydán až po provedení změny zápisu podle § 231 tohoto zákona.

(3) Dodavatel zapsaný v seznamu kvalifikovaných dodavatelů podle § 125 zákona č. 137/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je povinen doložit chybějící kvalifikaci včetně příslušných dokladů postupem podle § 230 tohoto zákona nejpozději do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jinak platí, že počínaje prvním dnem čtvrtého měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona není v seznamu zapsán.

(4) Dodavatel může nahradit prokázání základní způsobilosti v plném rozsahu a profesní způsobilosti v rozsahu ve výpisu uvedeném výpisem ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů vydaným podle § 128 zákona č. 137/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nejpozději do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud se nezměnily skutečnosti, na jejichž základě byl výpis ze seznamu vydán.

(1) Systém certifikovaných dodavatelů podle § 133 zákona č. 137/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za systém certifikovaných dodavatelů podle tohoto zákona. Řízení o schválení, o změně a o zrušení systému certifikovaných dodavatelů zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle tohoto zákona.

(2) Není-li systém certifikovaných dodavatelů, který byl schválen podle zákona č. 137/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, v souladu s tímto zákonem, podá správce systému certifikovaných dodavatelů do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona žádost o změnu sytému certifikovaných dodavatelů. Do doby rozhodnutí o této žádosti se certifikáty v rámci tohoto systému nevydávají.

(3) Certifikátem, který byl vydaný v rámci systému certifikovaných dodavatelů přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, může dodavatel prokazovat kvalifikaci pouze po dobu 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

Zrušuje se:

1. Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách.

2. Zákon č. 139/2006 Sb., o koncesním řízení a koncesních smlouvách (koncesní zákon).

3. Část třináctá zákona č. 110/2007 Sb., o některých opatřeních v soustavě ústředních orgánů státní správy, souvisejících se zrušením Ministerstva informatiky a o změně některých zákonů.

4. Část stá první zákona č. 296/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé zákony v souvislosti s jeho přijetím.

5. Zákon č. 30/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 139/2006 Sb., o koncesních smlouvách a koncesním řízení (koncesní zákon).

6. Zákon č. 76/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění zákona č. 110/2007 Sb.

7. Části čtvrtá a pátá zákona č. 110/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

8. Část dvacátá osmá zákona č. 41/2009 Sb., o změně některých zákonů v souvislosti s přijetím trestního zákoníku.

9. Zákon č. 417/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

10. Zákon č. 179/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

11. Části sto sedmdesátá šestá a sto sedmdesátá sedmá zákona č. 227/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o základních registrech.

12. Zákon č. 423/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů.

13. Část dvacátá osmá zákona č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů.

14. Zákon č. 258/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů.

15. Část šestá zákona č. 367/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

16. Část čtyřicátá zákona č. 420/2011 Sb., o změně některých zákonů v souvislosti s přijetím zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim.

17. Část třetí zákona č. 1/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

18. Zákon č. 55/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů.

19. Část dvacátá devátá zákona č. 167/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

20. Části šedesátá čtvrtá a šedesátá pátá zákona č. 303/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

21. Zákonné opatření Senátu č. 341/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 55/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů.

22. Zákon č. 40/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů.

23. Vyhláška č. 217/2006 Sb., kterou se provádí koncesní zákon.

24. Vyhláška č. 238/2006 Sb., kterou se stanoví náležitosti obsahu žádosti o předchozí stanovisko k uzavření koncesní smlouvy nebo smlouvy a ke změně uzavřené koncesní smlouvy nebo smlouvy podle koncesního zákona.

25. Vyhláška č. 274/2006 Sb., kterou se stanoví seznam vojenského materiálu pro účely zákona o veřejných zakázkách.

26. Vyhláška č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách.

27. Vyhláška č. 392/2010 Sb., o stanovení náležitostí obsahu žádosti o předchozí stanovisko Ministerstva financí v oblasti veřejných zakázek.

28. Vyhláška č. 9/2011 Sb., kterou se stanoví podrobnější podmínky týkající se elektronických nástrojů a úkonů učiněných elektronicky při zadávání veřejných zakázek a podrobnosti týkající se certifikátu shody.

29. Vyhláška č. 162/2011 Sb., o způsobu stanovení zvláštních technických podmínek pro účely zákona o veřejných zakázkách.

30. Vyhláška č. 133/2012 Sb., o uveřejňování vyhlášení pro účely zákona o veřejných zakázkách a náležitostech profilu zadavatele.

31. Vyhláška č. 230/2012 Sb., kterou se stanoví podrobnosti vymezení předmětu veřejné zakázky na stavební práce a rozsah soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr.

32. Vyhláška č. 231/2012 Sb., kterou se stanoví obchodní podmínky pro veřejné zakázky na stavební práce.

33. Vyhláška č. 232/2012 Sb., o podrobnostech rozsahu odůvodnění účelnosti veřejné zakázky a odůvodnění veřejné zakázky.

34. Nařízení vlády č. 77/2008 Sb., o stanovení finančních limitů pro účely zákona o veřejných zakázkách, o vymezení zboží pořizovaného Českou republikou – Ministerstvem obrany, pro které platí zvláštní finanční limit, a o přepočtech částek stanovených v zákoně o veřejných zakázkách v eurech na českou měnu.

35. Nařízení vlády č. 78/2008 Sb., kterým se stanoví finanční limity pro účely koncesního zákona.

36. Nařízení vlády č. 474/2009 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 77/2008 Sb., o stanovení finančních limitů pro účely zákona o veřejných zakázkách, o vymezení zboží pořizovaného Českou republikou – Ministerstvem obrany, pro které platí zvláštní finanční limit, a o přepočtech částek stanovených v zákoně o veřejných zakázkách v eurech na českou měnu, a nařízení vlády č. 78/2008 Sb., kterým se stanoví finanční limity pro účely koncesního zákona.

37. Nařízení vlády č. 276/2011 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 77/2008 Sb., o stanovení finančních limitů pro účely zákona o veřejných zakázkách, o vymezení zboží pořizovaného Českou republikou – Ministerstvem obrany, pro které platí zvláštní finanční limit, a o přepočtech částek stanovených v zákoně o veřejných zakázkách v eurech na českou měnu, ve znění nařízení vlády č. 474/2009 Sb.

38. Nařízení vlády č. 447/2011 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 77/2008 Sb., o stanovení finančních limitů pro účely zákona o veřejných zakázkách, o vymezení zboží pořizovaného Českou republikou – Ministerstvem obrany, pro které platí zvláštní finanční limit, a o přepočtech částek stanovených v zákoně o veřejných zakázkách v eurech na českou měnu, ve znění pozdějších předpisů, a nařízení vlády č. 78/2008 Sb., kterým se stanoví finanční limity pro účely koncesního zákona, ve znění nařízení vlády č. 474/2009 Sb.

39. Nařízení vlády č. 386/2012 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 77/2008 Sb., o stanovení finančních limitů pro účely zákona o veřejných zakázkách, o vymezení zboží pořizovaného Českou republikou – Ministerstvem obrany, pro které platí zvláštní finanční limit, a o přepočtech částek stanovených v zákoně o veřejných zakázkách v eurech na českou měnu, ve znění pozdějších předpisů.

(1) Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem šestého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.

(2) Ustanovení § 211 odst. 3 nabývá účinnosti v případě zadavatelů podle § 4 odst. 1 písm. a), České národní banky a centrálních zadavatelů dnem 18. dubna 2017 a v případě ostatních zadavatelů dnem 18. října 2018.

(3) Odložení účinnosti podle odstavce 2 se neuplatní

a) pro dynamický nákupní systém,

b) při elektronické aukci,

c) u elektronických katalogů,

d) u zasílání formulářů do Věstníku veřejných zakázek a do Úředního věstníku Evropské unie a

e) pro uveřejňování zadávací dokumentace podle § 96.

(4) Ustanovení § 86 odst. 1 nabývá účinnosti dnem 18. října 2018.

(5) Ustanovení § 221 nabývá účinnosti

a) v případě zadavatelů podle § 4 odst. 1 písm. a) a České národní banky prvním dnem osmnáctého měsíce,

b) v případě zadavatelů neuvedených v písmenu a) prvním dnem třicátého měsíce,

po zveřejnění odkazu na evropskou normu obsahující evropský standard elektronické faktury v Úředním věstníku Evropské unie.

Příloha č. 1 k zákonu č. 134/2016 Sb.

Příloha č. 2 k zákonu č. 134/2016 Sb.

Kategorie č. 9 nezahrnuje služby sanitní přepravy pacientů.

Příloha č. 3 k zákonu č. 134/2016 Sb.

Pro účely prokázání splnění základní způsobilosti podle § 74 odst. 1 písm. a) se trestným činem rozumí

a) trestný čin spáchaný ve prospěch organizované zločinecké skupiny nebo trestný čin účasti na organizované zločinecké skupině,

b) trestný čin obchodování s lidmi,

c) tyto trestné činy proti majetku

1. podvod,

2. pojistný podvod,

3. úvěrový podvod,

4. dotační podvod,

5. legalizace výnosů z trestné činnosti,

6. legalizace výnosů z trestné činnosti z nedbalosti,

d) tyto trestné činy hospodářské

1. zneužití informace v obchodním styku,

2. zneužití postavení v obchodním styku,

3. zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě,

4. pletichy při zadání veřejné zakázky a při veřejné soutěži,

5. pletichy při veřejné dražbě,

6. poškození finančních zájmů Evropské unie,

e) trestné činy proti České republice, cizímu státu a mezinárodní organizaci,

f) tyto trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných

1. trestné činy proti výkonu pravomoci orgánu veřejné moci a úřední osoby,

2. trestné činy úředních osob,

3. úplatkářství,

4. jiná rušení činnosti orgánu veřejné moci.

Příloha č. 4 k zákonu č. 134/2016 Sb.